Duben 10, 2012
Pracovní komise Pax Christi s názvem "Hospodařit spravedlivě" vydala v roce 2011 důležitý dokument Spravedlnost v ekonomice a mír, kterým reaguje na aktuální problémy současného světa. Mírové hnutí Pax Christi se zabývá otázkami týkajícími se spravedlnosti v hospodářském systému a vzniklo jako reakce na hrůzy II. světové války. Za jednu ze stěžejních příčin, které umožnily nástup nacionálního socialismu a vedly k vypuknutí světové války, považuje Pax Christi velkou nespravedlnost v hospodářské oblasti, která se mimo jiné i tehdy projevovala excesivní spekulací, znehodnocením peněz, masovou nezaměstnaností a zbídačováním širokých mas.
Z textu dokumentu stojí za zmínku zejména následující témata.
A/ Porozumění a hlavní směry naší angažovanosti
Nespravedlnost v ekonomice byla ve všech historických dobách hlavní příčinou a doprovodným jevem všech válečných konfliktů. Vykořisťování je dnes – z globálního pohledu – nebezpečím pro mír, jemuž padají za oběť dennodenně miliony lidí. Nemělo by se přitom zapomínat na to, že globální ekonomická nerovnováha je udržována po celém světě pomocí válečné mašinérie. Zbrojní průmysl polyká cenné zdroje a tím zabíjí i sám o sobě bez otevřeného válčení. Pax Christi z výše uvedených důvodů sleduje bedlivě aktuální ekonomický vývoj a snaží se podporovat ekonomické alternativy.
Spravedlnost a mír
Ekonomie je nám představována doposud jako neutrální věda, která není odpovědná za spravedlnost. Z biblického pohledu je však spravedlnost centrální hodnotou, podle které máme poměřovat naše jednání. Láska k Bohu a láska k bližnímu. Vizí a plodem této spravedlnosti má být pokoj, hebrejsky shalom, který znamená, aby se dařilo dobře všem lidem a celému stvoření. Jsme si vědomi, že usilování o stále hlubší porozumění této biblické vize bylo v křesťanské tradici doprovázeno, a stále ještě je, silnými konflikty. V posledních sto letech probíhaly ideologické a teologické boje týkající se etického hodnocení kapitalismu mezi příznivci a odpůrci kapitalismu, a to se odrazilo i v celé historii katolického sociálního učení. Nakonec se prosadil vůči kapitalismu smířlivý postoj, který věří v možnost jeho transformace. Sociální a ekologická znamení doby podle našeho názoru ukazují, že je potřeba vzít vážně analýzy a návrhy zásadních kritiků dnešního kapitalismu, aby se tak zvýšila šance na nalezení nových, kreativních řešení.
Ekumenismus
V otázkách hospodářské etiky čerpáme naději z pokroku křesťanské ekumény a mezináboženského dialogu. Na rakouské úrovni je to Dokument Ekumenické církví v Rakousku z roku 2003, na kterém jsme se podíleli, a který nám pomáhá jako základ pro další prohlubování naší práce. V sekulární oblasti se odráží úsilí lidstva o spravedlnost a mír ve formulování různých mezinárodních dokumentů zaměřených na oblast lidských práv, zejména těch, které byly vypracovány po II. světové válce. Ty jsou důležitým odkazem, ke kterému se vztahuje naše angažmá, a o to více, že naše zastřešující organizace PAX Christi International má poradenský status u OSN, UNESCA a Rady Evropy.
Modlitba, studium a akce
Náš pracovní program organizujeme podle základních principů charakterizujících činnost Pax Christi od samého počátku : modlitba, studium a akce. V osobní, stejně jako společné modlitbě vnímáme konkrétní problémy z hospodářské oblasti ve světle naší víry. Modlitba nám umožňuje porozumět a jít do hloubky problémů a současně nám dodává sílu pro naše konání. Prostřednictvím intenzívního studia usilujeme získat nezbytné vědění a nástroje, které by nám umožnily přezkoumat převládající ekonomické teorie a praktiky z pohledu našich hodnot a vyvodit z tohoto poznání fundované závěry. Nejsme ochotni respektovat údajné "věcné argumenty", které nejsou slučitelné s naší spiritualitou, jako je dogma o nekonečném hospodářském růstu nebo principu maximalizace zisku, nýbrž chceme hledat východiska. Naše konkrétní jednání má naproti tomu dvojí dimenzi: soukromou, privátní a společensko-politickou. To znamená, že se na jedné straně snažíme o prosazování větší spravedlnosti v našich vlastních ekonomických záležitostech, a na druhé straně se zasazujeme veřejně o spravedlivější rámcové podmínky v oblasti ekonomicko-politické. Přitom vyhledáváme spolupráci se všemi lidmi dobré vůle, hovoříme rovněž i s lidmi, kteří jsou jiných názorů. Napomáhají nám přitom různé nenásilné formy komunikace, které se rozvinuly v posledních letech.
B/ Problémové oblasti, kterým věnujeme obzvláštní pozornost
Ekonomický rozvoj a ideologie růstu
Tyto pojmy dnes v kapitalistických průmyslových zemích dominují. Měřítkem pro úspěšný hospodářský rozvoj je podle tohoto chápání růst výkonu ekonomiky státu měřený ukazatelem hrubého domácího produktu (HDP). To je čistě monetární veličina, která neříká nic o skutečné kvalitě života lidí, kterých se ekonomika týká. Hovoří pouze o množství vyrobeného zboží a realizovaných služeb. Nejvyšším cílem této současné hospodářské politiky ve smyslu kapitalistické ideologie je trvalý, téměř nekonečný hospodářský růst. V důsledku ekologických problémů se sice ujal pojem "kvalitativní růst", který by znamenal hospodářský růst bez zvyšující se spotřeby zdrojů, základní orientace na nekonečný HDP růst zůstává ale stejně nedotčena.
Stavíme se proti tomuto modelu, za kterým stojí nucené naprogramování hospodářství na stále "stále víc a víc..". Ať už jsou to výrobky materiální povahy, nebo služby. Tento způsob mechanického růstu nepřináší prokazatelně prospěch všem lidem, nýbrž vede ke stále zvětšující se propasti mezi chudými a bohatými. Stoupá nadále, a to přes všechna ujišťování a i navzdory technologickému pokroku, spotřeba surovin a zdrojů v celkových objemech.
Prvním cílem hospodářské politiky musí být tedy organizace takové ekonomiky, ve které bude možné uspokojit oprávněné požadavky všech lidí a bude zacházeno obezřetně i s celým Stvořením. Podle výchozí situace se může sice využít více nebo méně i požadavek na hospodářský růst. Jsme si vědomi, že této ideální představě stojí v cestě některé systémové překážky a tlaky, jednou z nejdůležitějších je konstrukce dnešních peněz.
Peněžní a finanční systém
Současný finanční systém vytváří tlak na neomezený hospodářský růst. Je to dáno jeho pravidly hry: vytvářením peněz z dluhu spojeným se složeným úrokem. Ten způsobuje neustálé přerozdělování finančního majetku ve prospěch majetných a funguje jako pyramidová hra při stálém narůstání zadlužení na jedné straně a nároků na straně druhé. Pro lukrativní investice stále rostoucího, obrovského finančního majetku jsou vhodné přirozeně zejména obrovské průmyslové nebo obdobné projekty, jako megapřehrady, velké plantáže zaměřené na plodiny na export, zatímco sociální a ekologické, trvale udržitelné projekty trpí často problémem, jak získat prostředky k jejich financování.
K tomu všemu se ještě řadí problémy podle zadání neoliberální ideologie neregulovaných finančních trhů, které produkují jednu hospodářskou a finanční krizi za druhou.
V krátkodobém až střednědobém horizontu by se získalo podle našeho názoru již mnoho tím, kdyby byly finanční trhy lépe regulovány a kdyby se podařilo utlumit prostřednictvím daně z finančních transakcí spekulace. Současně by se muselo naléhavě začít s přípravou prací na novém uspořádání peněžního a finančního systému, a to od regionální až po globální úroveň. Politika by měla proto co nejrychleji nasadit dostatečné prostředky pro vědeckou práci zaměřenou na alternativní peněžní modely a přizvat expertky a experty jako poradce při uspořádání budoucí světové měnové konference.
Rozdělování a daňová spravedlnost
Jan XXIII v roce 1961 zmínil ve své encyklice "Mater et magistra" větu "širší rozptýlení vlastnictví je dnes příkazem víc než kdy jindy". Přes veškeré výzvy se prohloubily disproporce v procesu rozdělování a zvětšily se propastně rozdíly v majetku a příjmech jak na národní, tak globální úrovni. To vše díky vývoji, který byl mohutně urychlen vítězným tažením neoliberalismu. Zatímco se menšina zdráhá podřídit své nepřiměřené nároky ve prospěch obecného dobra, je pošlapáváno právo miliard lidí na život, vlastnictví a solidaritu.
V tzv. sociálních státech, jako je Rakousko, se pokouší politika prostřednictvím daní, sociálních výdajů a veřejných služeb vyrovnávat příliš velké sociální rozdíly a usilovat o zajištění sociálního smíru. Ale i zde poklesly v posledních desetiletích v důsledku globální soutěže významně daně z kapitálových příjmů a ze zisků. Stát kryje příjmy státního rozpočtu stále více z daní uvalených na mzdy a spotřebu, pouze 1 % daní činí daně majetkové. Tento trend je nejen v rozporu s finanční vědou uznávaným principem "individuální výkonnosti", nýbrž s etickým principem sociální odpovědnosti kapitálu. Požadujeme tedy přiměřený přínos velmi majetných k překonání hospodářských krizových situací a ke společnému dobru.
Životní styl
Jako spotřebitelé, výrobci, zaměstnanci i zaměstnavatelé demonstrujeme naším každodenním chováním i naše hodnotové postoje. Dokonce uvnitř nespravedlivých ekonomických struktur je možné alespoň trochu měnit věci k lepšímu. Co a u koho budeme nakupovat? Jak budeme trávit náš volný čas? Jaké povolání si zvolíme? Co budeme dělat s penězi, které se nám podaří ušetřit? Kde se angažujeme? Mnoho oblastí našeho osobního života není jenom soukromou záležitostí, nýbrž má současně politický význam, poněvadž pomáhají připravovat politické změny nebo jim naopak brání.
Síla a vliv systému na život lidí však nesmí být podceňována. Na jedné straně jsou možnosti volby pro mnohé, zejména chudší občany, často silně omezeny. Na druhé straně podkopává současný nastavený model neustálého hospodářského růstu všechny snahy, které usilují o jednoduchý, sociální a ekologicky přijatelný životní styl širokých vrstev obyvatelstva. Snížení výrobních kapacit v důsledku poklesu spotřebitelské poptávky v současném ekonomickém systému s sebou přináší zákonitě krizi podnikové sféry, vyšší nezaměstnanost a tím stále rychleji narůstající horu státních dluhů. Ve světle naší víry vidíme, že se při této spirále směrem dolů jedná jednoznačně o strukturu nespravedlnosti.
Doufáme, že díky tvořivosti, odvaze a vytrvalosti mnoha lidí, stejně jako nasazení vědeckého potenciálu, bude možné nalézt to, co je údajně nemožné: cestu k ekonomice, která umožní zachování míru.
Převzato z Umlaufovin
