Budou lucemburské offshore služby překryty rezavým lavorem?
Sergej Vasilenkov
Červenec 11, 2013
Lucembursko je na pokraji velké politické krize a jeho vláda bude nejspíš v nejbližší době v demisi. Vysoce postavený zdroj této země prohlásil: "V zemi mohou být mimořádné volby, brzy přijdou oficiální vyhlášení." Předseda vlády Jean-Claude Juncker byl pozván do parlamentu, aby vysvětlil překročení služebních pravomocí zpravodajské služby SREL. Členové parlamentu, dokonce i představitelé socialistů z vládnoucí koalice, nebyli proti obvinění premiéra. Má v kompetenci tajné služby a za jejich nezákonnou činnost odpovídá.
Co vytýkají předsedovi vlády
Skandál s nezákonnými odposlechy vlastních politiků rozvědkou SREL a poskytování informací tajnou službou soukromníkům se vleče už od roku 2012. Materiály od té doby shromážděné parlamentní komisí premiéra dostatečně kompromitují. Je zde určitá podobnost s událostmi z let 1984 až 1986, kdy došlo ve velkovévodství ke dvaceti teroristickým akcím, včetně výbuchů důležitých objektů zásobování elektřinou.
Až v roce 1987 se podařilo vypátrat dva podezřelé, kteří byli důstojníky útvaru pro boj s terorismem v zemi. Při prohlídce se u nich našly pomůcky pro provedení výbuchů. Případ není dosud uzavřen, ale je podezření, že teroristické činy byly organizovány za tichého souhlasu vlády. Juncker byl v té době ministrem spravedlnosti a mohl o akcích vědět.
Následně se ukázalo, že teroristické akce a špionážní skandál mají něco společného. Od roku 2007 do roku 2008 rozvědka SREL odposlouchávala telefonní hovory spolupracovníků vyšetřovací skupiny, která měla vyšetření akcí na starosti. Tento nepřímý důkaz, že Juncker o všem věděl, publikovala také media. Jeho reputace tak byla pošramocena.
Poslední politický kmet Evropské unie
Vládní koalice v Lucembursku se zřejmě 10. července rozpadla a v nejbližší době proběhnou předčasné volby. Předpokládá se, že se osmapadesátiletý premiér už do funkce nedostane. V minulých volbách obdržel více než 90 % hlasů voličů. Osmnáct let je ministerským předsedou a od roku 2005 do konce roku 2012 byl šéfem euroskupiny (klub ministrů financí Eurozóny). Této funkce se dobrovolně vzdal.
Uvažuje se, že může být obvinběn z překračování pravomocí. Všechno kolem něho (otazník nad obviňováním, špionážní skandál a jeho rozmotávání vyšetřovateli v parlamentě a v mediích) se jeví jako dobře naplánovaná mediální kampaň k diskreditaci a odstavení od moci velmi vlivného člověka Evropy. Za možného nástupce Junckera je považována zástupkyně předsedy Evropské komise Viviane Redingová.
Politická krize může mít dopad ve finanční sféře
Lucembursko je největší daňovou oázou Evropy, a proto destabilizace politické situace zde se může projevit v bankovnictví. Banky fungující ve velkovévodství mají dostatečné úroky a zisky jsou minimálně zdaňovány. Před šedesáti lety byl stát jedním ze zakladatelů EU. Je považován za klíčový v offshorových službách eurozóny.
V zemi funguje oficiálně 141 bank z 26 zemí. Je to stát s druhým největším investičním centrem společností ve světě. Úspěch spočívá v přesnosti a pružnosti. Na jedné straně stojí tvrdý zákon proti praní špinavých peněz a naprosté bankovní tajemství a z druhé strany konkurenční daňová politika a rychlé rozhodování orgánů vlády v nutných případech. Výsledkem je, že do lucemburských investičních fondů bylo z různých zemí vloženo přibližně 2,1 bilionů eur.
Manažeři těchto fondů prakticky neplatí daně. Mnoho dceřinných firem, velkých světových koncernů platí daně minimální. Této zemi zajišťuje vysoký příjem na osobu právě finanční sektor. Zde si s oblibou ukládají své peníze podnikatelé z Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu. V mnohých místních obchodních společnostech jsou celá oddělení jen pro klienty z postsovětských republik SNS. Tito zámožní klienti obvykle dostanou nabídku na otevření kanceláře nebo firmy se sídlem – poštovní schránkou. Taková firma nemá žádnou činnost, pouze vlastní akcie a bere dividendy na anonymní účet v Lucembursku.
I když tuto idylu nechce nikdo rušit, dlouhotrvající politická krize se negativně podepisuje na celkové hospodářské situaci země. Nastal-li by zde chaos, okamžitě se to projeví ve finanční sféře a velký byznys mnoha zemí může utrpět. Při zostření situace ve velkovévodství mohou pocítit vážné následky ti, kteří se schovali do zdejších bank.
Převzato z Pravda.ru
***
Američtí úředníci mají předepsáno hlídat jeden druhého
Červenec 13, 2013
Americký program Insider Threat zplozený Obamovou administrativou před dvěma roky, jehož důvodem bylo zabránit únikům tajných informací, předepisuje spolupracovníkům státních úřadů hlásit na patřičná místa jakékoliv zvláštnosti v chování svých kolegů.
Po událostech kolem Snowdena je nyní americká administrativa pod palbou kritiky, která se týká jejího vlastního programu boje s únikem údajů. Sám program Insider Threat tajný není, ale vláda dělá všechno pro to, aby se informace o něm nedaly jednoduše získat.
Novinář Jonathan S. Landay, který informaci o programu zveřejnil, řekl "Hlasu Ruska", že "úředníci všech státních institucí a spolupracovníci dodavatelských společností mají povinnost špiclovat kolegy". Podle programu mají federální úředníci s přístupem k služebním záležitostem, hlídat jeden druhého, podle tzv. "indikátorů chování". Předpokládá se, že člověk může kdykoliv v budoucnosti zveřejnit tajnou informaci nebo něco zesabotovat. Podle odborníků je takové jednání nevědecké, podle několika příznaků není možno určit, od kterého člověka lze vyzrazování informací očekávat.
Za nestandardní jednání lze považovat třeba problémy ve vztazích v zaměstnání nebo v rodině, práci přesčas, náhlé výjezdy za hranice, finanční problémy, přání podobat se J. Bondovi, kontakty s lidmi nebo organizacemi v jiných zemích a dokonce banální snahu pomoci bližnímu.
Program vyvolalo před dvěma roky znechucení Obamy ze skandálu s Bradley Manningem. Později po dalších skandálech se ukázalo, že celý program je k ničemu. Dnes je pro novináře obtížné získat informace ze státních institucí. Lidé se bojí. Dříve bylo možno utajit zdroj. Dnes při špehování čehokoliv není anonymita žádná. Každý dokáže pochopit, že by bylo nebezpečné publikovat údaje z tajných služeb, jenže program Insider Threat s nimi hází do jednoho pytle zprávy čistě veřejné, například z ministerstva zemědělství nebo zdravotnictví. Málem už tam patří i psaní o korupci.
Vyskytly se i oběti programu Insider Threat. Lidé už byli zbaveni práce kvůli klamným žalobám a podezřením. Odborníci vyzývají vládu k revidování podmínek programu. Podle nich efektivitu techniky odhalování možných úniků stanovenou v programu nic nepotvrdilo.
Převzato z News.mail.ru
***
Pákistánský Talibán poslal bojovat vedle syrských rebelů stovky bojovníků
Červenec 14, 2013
Talibánští velitelé sdělili agentuře Reuters, že se rozhodli bojovat v Sýrii vedle svých přátel mudžahedínů. "Když naši bratři potřebovali naši pomoc, poslali jsme našim arabským přátelům stovky bojovníků", řekl jeden z velitelů. Přitom zmínil, že jeho skupina bude představovat široké veřejnosti videa z vítězství v Sýrii. "Vybudovali jsme v Sýrii vlastní tábory. Někteří naši lidé tam odjíždějí a zase se po určité době bojů vracejí."
Tehrik-i-Talibán Pákistán (TTP) je znám svým úzkým vztahem ke skupině al-Nusra Front, označující se za pobočku al-Kájdy. Většina pákistánských skupin Talibánu pracuje pod praporem TTP. Operují v pákistánských povstaleckých oblastech podél hranice s Afghánistánem, usilují o sesazení pákistánské vlády a nastolení svojí větve islámu.
Talibán je k vedení boje motivován přesvědčením, že sunnitští muslimové, kteří v Sýrii převládají, jsou utlačováni šíity. Zahraniční sunnitští bojovníci se valí do Sýrie například z Tuniska a Libye a hodlají vést svatou válku. Podle prominentního tvůrce a talibánského experta Ahmeda Rašída může být vysílání talibánských bojovníků považováno za akt loajality al-Kájdy. Talibánci z Pákistánu jsou určitou náhradou al-Kájdy. Bojovníci jsou globální džihádisté a zaměřují se na upevnění vztahů se syrskými militantními skupinami.
Vztah mezi islamisty a Svobodnou syrskou armádou je křehký a tisíce lidí přišlo o život v roky trvajícím konfliktu. Násilí opět propuklo poté, co byl zavražděn před několika dny jeden z velitelů Svobodné syrské armády v Latákiji.
Podle Asada je do teroristických aktivit uvnitř Sýrie zapojeno asi 29 národností. Zpráva OSN z počátku tohoto roku zmiňuje stejná čísla s tím, že jde většinou o extremistické saláfisty. Americké ministerstvo zahraničí na setkání s ministry zahraničí evropských a arabských států tvrdí, že vojenskou pomoc rebelům je nutné zvýšit. Američtí zákonodárci se obávají, že se zbraně mohou dostat do rukou teroristických skupin. Američtí analytici vidí nebezpečí především v posilování syrské al-Kájdy, k níž je připojena skupina al-Nusra Front, známá také jako Džabhat al-Nusra.
Evropské země se rozhodly neprodloužit embargo na zbraně, takže nyní mohou syrské rebely vyzbrojovat.
Převzato z RT.com
***
Plánuje se opětovné dopravní připojení Tuvy k Rusku
Ivan Rodin
Červenec 16, 2013
Začátkem podzimu může Státní duma projednávat otázku rozšíření pravomocí příhraničních území RF se sousedními státy. V úvahu to připadá hlavně u Sibiře a Dálného východu. Například obyvatelé Tuvy by si přáli jednodušší předpisy pro přeshraniční styk s Mongolskem. Tato republika ve skutečnosti nemá dopravní spojení s ostatním Ruskem. Existuje jen automobilová doprava, letecké spojení bylo přerušeno koncem devadesátých let, a železnice, která byla plánovaná už v polovině třicátých let, dosud není. Putin sice v roce 2011 zatloukl kolík, po čemž měla následovat stavba, ale dosud se tak nestalo. Poslanec Dumy Gorovcov uvedl, že ministr obrany Šojgu přislíbil vyslat do Tuvy oddíly železničních vojsk.
Otázky přeshraničních styků mají být projednávány v Dumě s cílem pozměnit zákon o státních hranicích tak, aby příhraniční oblasti měly při spolupráci se sousedními státy větší pravomoci. V Dumě budou muset společně jednat zástupci ministerstva zahraničí, Federální migrační služby, celní a pohraniční správy a FSB.
Poslanec Gorovcov je člen strany Spravedlivé Rusko a tuvinský region dostal od své strany na starosti. Po osobních návštěvách pochopil, že si místní obyvatelstvo přeje zmírnění pohraničního režimu. Sousedním Mongolům by měla být přístupná stokilometrová zóna od hranic dovnitř RF. Vedlejší Burjatsko už něco podobného zajištěno má. Gorovcov uznává, že to není úkol jen jeho strany, ovšem pro místní správu je to velmi aktuální. Občané se ke němu obracejí jakožto k poslanci Dumy a členu výboru pro bezpečnost..
Příčina zájmu Tuvinců o Mongolsko je přirozená. V Tuvě se za posledních 20 let zhroutil téměř veškerý průmysl. Přitom s Mongolskem je možno mít hospodářské styky. Krom toho, jak už bylo zmíněno, není odtud téměř žádná možnost dopravního spojení s tzv. Velkou zemí. Silnice nejsou nejlepší a letecká doprava neexistuje. Trasa Moskva – Kyzyl (hl.m. Tuvy) není pro aerolinky rentabilní. Dlouhá desetiletí plánovaná železnice také není. Začalo se hovořit o železnici Elegest – Kyzyl – Kuragino, která bude dlouhá 410 km a bude spojovat velký uhelný revír s Transsibiřskou magistrálou. Je přislíbeno vložit do projektu 200 miliard rublů. Ministr obrany Šojgu, původem Tuvinec, svou rodnou republiku navštívil a oznámil, že sem bude v nejbližší době přemístěna jedna část železničních vojsk RF. Plán opětovného připojení Tuvy k Velké zemi přece jen existuje.
Převzato z NG.ru
