Skandinávský trapas tajných služeb USA
Sergěj Balmasov, Vadim Truchačev
Listopad 12, 2010
Najednou pět států nachytalo Spojené státy při nezákonném sledování jejich občanů. Byly to státy s USA spřátelené, a to Dánsko, Island, Norsko, Finsko a Švédsko. Záležitost se dostala na veřejnost zásluhou norské TV. Ta odvysílala reportáž o sledování norských občanů skupinou patnácti až dvaceti Američanů po dobu deseti let. Byli sledováni především účastníci různých demonstrací. Byli fotografováni jakožto potenciální teroristé a informace byly předávány do Washingtonu. Cílem bylo údajně předejít teroristickým akcím proti velvyslanectví USA, přičemž vlády příslušných zemí nebyly o ničem informovány. Tiskový tajemník ministerstva zahraničí USA Crowley 11. listopadu řekl, že o tajné operaci byla informována norská vláda a že takovýto program je naplňován po celém světě. Podle něho jsou americká velvyslanectví potenciálním cílem, a proto Spojené státy musejí být bdělé.
Skandinávce takové objasnění neuspokojilo. Pozvali si příslušného diplomata k objasnění, avšak žádného se nedočkali. Pouze se potvrdilo, že norská vláda o ničem nevěděla.
Podobně se dělo v Dánsku. Místní deník Politiken o tom napsal, že ve všech amerických zastupitelských úřadech jsou skupiny, které sledují podezřelé osoby z důvodu zajištění bezpečnosti USA. Bývalý šéf dánské bezpečnostní služby řekl, že o podobných skupinách nikdy neslyšel. Ovšem, že pokud je to pravda, jedná se v Dánsku o špionáž. Tam může takovéto operace provádět pouze dánská bezpečnostní služba PET.
Současný šéf PET řekl, že pokud se nezákonná činnost potvrdí, budou přijata opatření. Dánský ministr spravedlnosti byl pozván do parlamentu k objasnění. Velvyslanectví USA v Kodani ani v Oslu se nevyjádřilo.
Se stejným případem následovalo Švédsko. Jejich ministryně spravedlnosti špionáž ze strany Spojených států potvrdila, a to od roku 2000. Podle ní není dosud známo, zda byly porušeny švédské zákony, a připustila, že objektem sledování mohly být osoby, které představují nebezpečí pro USA. Vedoucí místní bezpečnostní policie (SAPO) však obvinil Spojené státy z porušování mezinárodních norem. Řekl, že švédská SAPO nepovolovala Spojeným státům, aby se zabývaly činností, která není v souladu se švédským zákonodárstvím. Americké velvyslanectví se ohlásilo s tvrzením, že švédskou vládu informovalo. Švédsko už je tedy třetí zemí, která „byla informována“. Patrně se skandinávské státy proti USA spikly, aby je pomluvily.
Podobně se dělo ve Finsku, kde se nejprve nic neobjevilo, avšak následně se prověřovalo. Nakonec došlo i na Island, jehož vláda přímo oznámila, že podezírá americké velvyslanectví v Reykjavíku ze špionáže. Prověřovat se už začalo.
Ve Washingtonu si spletli Skandinávii s Polskem, Litvou a Rumunskem. Tam bylo nejednou vysloveno podezření na rozmístění tajných věznic CIA. Jenomže vlády těchto zemí v posledních dvaceti letech slepě respektují politiku USA a nemají vlastní. Hrdí Skandinávci Američanům takto opovržlivé jednání neodpustí. Na USA je bezpodmínečně orientované jenom Dánsko. Švédsko a Finsko ostře odsuzují americkou agresi v Iráku. Norsko jako jedno z prvních tam odtud odvelelo své vojáky a s Ruskem podepsalo rozhraničujcí dohodu o arktickém šelfu.
Alexandr Kolpakidi, který se zabývá tajnými službami, se k incidentu vyjádřil takto: „Není na tom nic divného. Americké tajné služby si podobným způsobem vedly vždycky a po celém světě. Prakticky ve všech státech, včetně EU a zemích NATO mají tajné služebny CIA. Není to první skandál spojený s prozrazením. Před několika lety nalezla jednu z takových služeben řecká policie. Pokládala ji za základnu teroristů. Když ji začala dobývat, „teroristé“ spustili šílenou palbu a zabili jednoho policistu.
Proč Amerika provádí podvratnou činnost na cizích územích? Protože v době světové krize mění svou strategii. Dříve vyznávala heslo „zlaté miliardy“, podle kterého je povoleno dobře žít jim a omezenému počtu jiných zemí. Dnes platí "zlatá miliarda" jenom pro ně.
Převzato z Pravda.ru
***
Dva místní zahynuli na Haiti po srážkách s členy mírových sil
Listopad 16, 2010
Na severu Haiti zahynuli dva lidé při srážkách místních obyvatel se členy mírových sil OSN, přičemž očití svědkové dávají vinu mírovým silám. Jejich členové zahájili střelbu do rozbouřeného davu Haiťanů. Zástupce mise střelbu přiznal s tím, že jeden z vojáků tak konal v sebeobraně. Obyvatelé severního a středního Haiti mírové síly ve své zemi odmítají, dávají jim vinu za epidemii cholery, která už zahubila přeas 900 osob. Podle místního tisku bylo v průběhu nepokojů raněno 12 lidí. Informace o postižených členech mírových sil nejsou známy.
Nepokoje zachvátily druhé největší město Cap Haitien, které leží na severu země. Dav lidí se vrhl na policejní okrsek, který podpálil. Po celém městě hoří auta, školy a obchody jsou uzavřené. Podobné případy jsou hlášeny i odjinud. Haiťané viní ze zanesení cholery do země Nepálce, a proto se jejich hněv obrací především proti nim. Vypuknutí cholery bylo zaznamenáno 20. října. Obětí epidemie je přes 900 a hospitalizovaných je přes 14 tisíc.
V zemi je více než 12 tisíc členů mírových sil OSN. Ti mají zajišťovat pořádek v době presidentských a parlamentních voleb
28. listopadu. Haiti se doposud nevzpamatovalo z lednového ničivého zemětřesení, kdy přišlo o život přibližně 250 tisíc lidí a přes jeden a čtvrt milionu lidí žije dosud pod stany bez základních potřeb pro domácnost.
Převzato z Rian.ru
***
Doslov k Soulu
Vladimir Něstěrov
Listopad 11, 2010
Soulská deklarace a několik dalších dokumentů je výsledkem jednání šéfů předních států světa a představitelů mezinárodních organizací. Podle dokumentu má být vytvořena celosvětová síť finanční bezpečnosti. Základem budou mechanismy MMF. Zejména má být posílen nástroj pružného úvěrování zemím se silnou ekonomikou a vypracován nový nástroj jištěného úvěrování zemím nalézajícím se v hospodářských těžkostech.
Další dokument potvrdil předchozí dojednání o rozdělení kvot MMF do roku 2013 a možnosti dalšího jednání o následném. Podle toho je nutno vyhnout se umělým devalvacím národních měn. Mají být rozpracovány ukazatele stability měnového kurzu zemí G20 a v příštím roce posouzeny.
V deklaraci jsou další, na pohled přínosné věci. Všichni z G20 musejí dodržovat jednotná pravidla, pracovat pro zvýšení úrovně finanční regulace a zamezení fragmentace trhů, protekcionismu a regulativních arbitráží. V daňové a rozpočtové politice musejí země s rozvinutou ekonomikou pracovat na konsolidaci ve střednědobé perspektivě, přispívat k ekonomickému růstu a diferencovat s ohledem na konkretní podmínky jednotlivých zemí.
Přes veškerá ohromující vyhlášení o jednotě v boji se světovou finanční krizí skončil summit bezbarvě. Nebyla přijata žádná významná řešení ani v měnové sféře, ani v odvracení protekcionistických válek mezi mocnostmi. Účastníci schůzky si slíbili, že nebudou praktikovat měnovou válku. Avšak, kdo může zaručit plnění slibů? Mají být vypracována pravidla k předcházení ekonomické nerovnováhy ve světě. Jak ale budou uvedena do praxe?
Nikdo nechce platit za obnovu světové ekonomiky, za její rovnováhu. V prvé řadě se to týká dvou světových vůdčích mocností – USA a Číny. Ony se přou, mezi nimi je zásadní spor, který doutnal i během schůzky. Jihokorejský ministr plánování a financí přirovnal hospodářské vztahy USA a ČLR ke dvěma nákladním soupravám jedoucím proti sobě. Ostatním zůstává naděje, že dokáží včas zastavit.
Američané svalují vinu za svůj ohromný obchodní deficit (přibl. 300 miliard dolarů) prý Pekingem uměle snižovanému kurzu juanu. Důsledkem je, že čínské zboží dominuje na americkém trhu, Spojené státy těžko překonávají krizi a Čína nashromáždila kolosální mezinárodní rezervy – 2 biliony 648 miliard dolarů. Obamovo turné bylo v podstatě zaměřeno na slepení protičínské koalice.
Obama se na schůzce s čínským presidentem Chu Ťin-tchao snažil dosáhnout slibu devalvace jüanu a podpory pozitivního salda, nebo dohodnout deficit platební bilance. Takto by chtěl zamezit růstu fiančních rezerv Číny. Peking jeho návrhy odmítl s tím, že reforma jüanu bude postupná, ale konkretně se nevyjádřil.
Peking obvinil Spojené státy ze snahy o měnovou manipulaci. Má na mysli nedávné rozhodnutí FED zvýšit objem odkupu obligací na 600 miliard dolarů. Americká vláda tím chce zlevnit kurz dolaru, zvýšit export a stimulovat ekonomiku. Tak se začala nafukovat nová finanční bublina hrozící novým kolem krize.
Nezodpověná finanční politika Washingtonu pobouřila nejen Čínu, ale i Evropu. Německý ministr financí pokáral USA a řekl, že jsou ve zmatku. Téhož mínění je i německá kancléřka.
FED svým rozhodnutím vrazit do ekonomiky dalších 600 miliard dolarů způsobuje po světě vlnu strachu z inflace a z dolarové krize. Lucemburský ministerský předseda, předsedající ministrům financí eurozony, charakterizoval situaci jako hašení požáru ohněm.
Berlín je pobouřen požadavkem USA stanovit „soulad“ ve světovém obchodu a zastavit měnové války. Země G20 jsou povinny dodržovat stanovené změny a hlavně nesmí rozdíl mezi exportem a importem převýšit 4%. Spojené státy tedy počítají s tím, že země s tradičně vysokým přebytkem aktuálního účtu budou muset provádět takovou strukturální, daňovou a měnovou politiku, která nebude stimulovat export. To se týká především Číny, Německa a Japonska. Samozřejmě se to ani Němcům, ani Číňanům nelíbí. Vždyť vlády zemí s rozvinutou ekonomikou nemají možnost předem přizpůsobovat nastavené ukazatele objemů volně vyvážených a dovážených výrobků a služeb. A také proč. To, že jsou ve světě žádána německá auta, stroje atd., spočívá v jejich dobré kvalitě a ne v manipulaci státem.
Washington, který vždy hlásal svobodnou tržní ekonomiku, najednou prosazuje státní regulaci zahraničního obchodu. Pochopitelně, že požadavek Washingtonu na summitu neuspěl. Němci a Číňané zde byli jednotni, i když dříve Německo Čínu kritizovalo kvůli nečestné konkurenci.
Komentáře zdrojů ze summitu byly vesměs negativní. Podle nich nic nepřinesl a zakončil se stejně špatně, jako začal. Výsledné bezbarvé komuniké bez konkretního prohlášení sotva pomůže bojovat proti nemoci světové ekonomiky – měnovému dumpingu a protekcionismu.
Měnová válka, překážky v obchodě, kontrola pohybu kapitálu, to vše budí obavy z opakování krize třicátých let, kdy egoismus kapitalistů některých zemí přispěl ke krachu světové ekonomiky. Tehdy došly vládnoucí kruhy největších států světa k závěru, že k získání nových trhů a zajištění odbytu svých výrobků je třeba nového rozdělení světa. Výsledkem byla II. světová válka. Objemy světového obchodu z počátku 20. století byly obnoveny až v roce 1990.
Historie se opakuje a vzniká otázka, nakolik je kapitalismus způsobilý k samoregulaci a samoléčení. Druhá otázka je, zda kapitalismus nedošel do stavu, kdy kapitál už nemůže existovat ve své předešlé soukromé podobě a ve skutečnosti vyžaduje socializaci.
Převzato z Fondsk.ru
***
Zprávy z Fondsk.ru s krátkými anotacemi
Rasmussen čeká od Lisabonu průlom v Projektu protiraketové obrany
Listopad 17, 2010
Hlavní novinkou summitu v Lisabonu musí být prosazování protiraketového štítu, k němuž je i mezi státy aliance nejednoznačný postoj. Francie jej považuje pouze za doplněk jaderných sil a žádá zde spolupráci s Ruskem. Moskva váhá a nadále počítá NATO za hlavní hrozbu své bezpečnosti. Rasmussen neočekává od Ruska jednoznačnou odpověď, ale chce projednat možnost praktické spolupráce, výměnu informací atd. Dle Rasmussena nebude systém NATO namířen proti Rusku, ale spíš naopak.
***
Ahmadinežád uznal Ázerbájdžán za bratrský stát
Listopad 17, 2010
Řekl, že vztahy jsou na dobré úrovni a rozvíjejí se jak v oblasti hospodářské, tak v politice i kultuře. V energetice, obchodu i společných investicích už jsou rozpracovány dobré projekty. Oblast Kaspiku hodnotil jako napjatou. Přitom řekl, že všech pět států kolem Kaspiku si přeje rozhodovat o svých záležitostech bez cizího vměšování.
***
President Iráku odmítl podepsat rozsudek smrti nad Tárikem Azízem
Listopad 17, 2010
Odmítl podepsat s tím, že sám je socialista a navíc je Tárik Azíz starý člověk. Je nemocný, má cukrovku, hypertenzi a nemocné plíce. O jeho omilostnění již dříve žádalo Rusko, OSN, EU i Vatikán (je křesťan).
***
Rusko nepošle lidi na pomoc NATO v Afghánistánu
Listopad 18, 2010
Řekl to velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin. Rusko bude spolupracovat, ale v žádném případě nepošle do Afghánistánu své občany. Pravděpodobně bude nadále povolovat nákladní tranzit směrem do Afghánistánu i odvoz nákladů zpět. Dále má spolupracovat na přípravě afghánských specialistů, ale jen na území Ruska. Další ruská účast bude v boji proti narkotikám.
***
Listopad 18, 2010
Tisková tajemnice gruzínského presidenta potvrdila, že Saakašvili se vydá na summit do Lisabonu (19. až 20. listopadu). Plánují se jeho dvoustranné rozhovory s premiéry Velké Britanie a Australie a presidenty Česka a Turecka.
