Komplex viny Merkelové podrazil Němce
Ljubov Ljulko
Září 19, 2013
Co se to stalo s politickým vnímáním paní kancléřky? Prý je bezpečnost Izraele součástí národního světonázoru Německa, neboť "Izrael zůstává jedinou a skutečnou demokracií na Blízkém východě". Přislíbila chránit jej před hrozbou z Íránu.
V rozhovoru z 13. září pro Jewish Voice from Germany (JVG) řekla, že to co dělali Němci Židům málem dovedlo celou civilizaci ke krachu a proto bude ve vztahu obou zemí tato věc stále přítomna. V celém rozhovoru bylo možno pozorovat její pocit viny vůči Židům. Ovšem občanka Merkelová osobně holocaust nezavinila, tak proč staví svůj národ do pozice rukojmí bezpečnosti Izraele? A proč navíc vnucuje jeho ideologii Němcům?
Kancléřka uvedla, že "Izrael zůstává jedinou a skutečnou demokracií na Blízkém východě. Chceme pracovat společně, pokud možno co nejblíže ve všech sférách a můžeme být hrdi na naši spolupráci na ochranu kultury, vědy nebo ekologie. V politice máme stanoveny společné třístranné projekty, například v Etiopii. V popředí stojí i výměny mládeže."
Izraelská demokracie není nikterak opravdová ani výjimečná. Izrael má kolem čtyřiceti zákonů, které se vztahují jen k Palestincům. To se nedá považovat za "segregaci"? Krom toho sedí bez obvinění v žaláři tisíce Palestinců. Je to snad zákonné?
Ve věci hrozby Izraeli Íránem se Merkelová opakovala: "Znamená to, že nikdy nebudeme neutrální. Izrael se může spolehnout na naši podporu." Kategoricky prohlásila: "Židé jako národ mají právo na sebeurčení. Sionismus ve smyslu národního hnutí židovského národa je vyjádřením práva, které mu chtějí jeho protivníci odepřít." Asi si neuvědomila, že každý národ má právo na sebeurčení v souladu se statutem OSN, bez ohledu na kohokoliv. Ale Izrael to odepírá Palestincům. Krom toho je mimo jakékoliv pochyby právo Izraele na sebeurčení dáno přijetím rezoluce RB OSN č. 181 z roku 1947.
Snahou korespondenta JVG bylo zavést rozhovor na izraelská sídla na území Palestiny. Zde bylo Merkelové těžko. Takto odpověděla: "Často jsem kritizovala osidlování na okupovaném Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě. Můj postoj se nezměnil. Nyní je pro mne stejně důležité, že obě strany, Izrael i Palestinci, hledají dlouhodobé mírové urovnání. Budu podporovat každý krok izraelské vlády, aby bylo možno takové rozhovory umožnit."
Ve vyjádřeních kancléřky je rozpor. Byla solidární s Izraelem, nazvala ho opravdovou demokracií a hned nato vystoupila proti jeho politice okupování Západního břehu Jordánu. Zde zase vyjádřila solidaritu s Palestinou.
Nakonec se hovořilo o Turecku. K Erdoganovým slovům o tom, že sionismus je zločinem proti lidstvu, poznamenala: "Několikrát jsem s Erdoganem mluvila o vztazích mezi Tureckem a Izraelem. Jsem ráda, že se po návštěvě Obamy v Izraeli obnovily rozhovory mezi Izraelem a Tureckem, přináší to naději, že vztahy mezi nimi budou přát příštímu rozvoji v zájmu obou stran."
Novinář chtěl vědět, zda při nepřátelství Turecka a Izraele bude Německo blokovat vstup Turecka do EU. Země, která nemá vyřešeny vztahy se sousedy, nemůže být přijata do EU. Kancléřka v odpovědi uhnula a odbočila ke Kypru. "Dobře víme, že žádné jednání mezi EU a Tureckem nebude, dokud se Turecko nebude řídit protokolem, podle něhož musí zajistit všem zemím EU, včetně Kypru, přístup ke svým přístavům. To se zatím nestalo."
Jak je to s protokolem. Turecko zatím ze 35 kapitol, jejichž splnění je třeba dosáhnout před vstupem do EU, plní jen jednu, o dvanácti se jedná a osmnáct je jich blokováno Kyprem a Francií. Mezi podstatnými překážkami je neuznání genocidy Arménů v letech 1915-1916 a otázka Kypru, jehož severní část tvoří neuznaný proturecký stát. Dále se jedná o lidská práva a práva žen. Toto například vytýká Západ Íránu.
Kde je německá odpovědnost za bezpečnost Izraele, když Německo ve Valném shromáždění OSN hlasovalo za přiznání postavení pozorovatele Palestinské autonomii a když váže dodávku poslední ponorky Dolphin Izraeli za poloviční cenu na to, že Izrael podepíše moratorium na výstavbu v palestinských osadách, zahájí výstavbu čistírny odpadních vod v pásmu Gazy a uvolní zablokované peníze vlády Palestinské autonomie?
Bývalý velvyslanec Izraele v Německu Šimon Stein si myslí, že Merkelová má stálý pocit viny za holocaust. V Německu existuje nepsané pravidlo: jednou německý národ podpořil Hitlera, je to tedy jeho věčná hanba a trvalé pokání. Ovšem kát se před Židy by mělo znamenat kát se i před svým národem, například za vtažení Německa do války na Blízkém východě.
Převzato z Pravda.ru
***
The Economist: "Rostoucí Čína, potápějící se Rusko"
Září 18, 2013
Týdeník Economist se 14. září zabýval situací v zemích Střední Asie ve vztahu k jejich zásobám ropy a plynu a obchodu s nimi. V době před deseti lety v tomto regionu dominovalo Rusko. Dnes se situace podstatně změnila. Buduje se transportní trasa pro ropu a plyn ze Střední Asie do Číny. V minulém týdnu navštívil prezident ČLR celou tuto oblast, uzavřel dvoustranné energetické dohody a přislíbil miliardové investice. V Turkmenii se účastnil otevření ložiska plynu v Galkynyši. Turkmenistán je největší dodavatel plynu do Číny.
V Kazachstánu byla podepsána smlouva o spolupráci, která představuje 30 miliard USD. Do smlouvy je zahrnuto také jedno z největších ropných, plynových a uranových nalezišť Kašagan.
V Uzbekistánu byla podepsána dohoda na 15 miliard USD. Týká se průzkumu a těžby ropy, plynu a uranu.
Čína je největším obchodním partnerem čtyř z pěti zemí tohoto regionu. Podle čínských medií se obchodní obrat Číny se zeměmi Střední Asie v roce 2012 zvýšil na 46 miliard USD, což představuje za 20 let stonásobný nárůst. Economist píše, že je jasné, že silnější přítomnost Číny jde na úkor Ruska. Článek uvádí, že Rusko jako dříve kontroluje velkou část energetického exportu ve Střední Asii, ale jeho relativní hospodářský vliv prudce klesá. Dříve byla ruským surovinovým doplňkem, když mu prodávala ropu a plyn pro následující reexport za nižší ceny než tržní.
Rusko si přeje vydělat na ekonomické síle svého východního souseda a Peking považuje Rusko za významného spojence. Střední Asie se podle ruského experta na Čínu Kašina "bude snažit získat z tohoto soupeření to nejvýhodnější".
Ve věci bezpečnosti Střední Asie se Čína stále spoléhá na Rusko. Sama má největší starost s ujgurskými separatisty a jejich přívrženci v regionu. Desátého září přijel prezident Si Ťin-pching na návštěvu Kyrgyzie, kde se účastnil zasedání ŠOS, jehož hlavní náplní byl boj proti extrémismu, separatismu a terorismu.
Čína pravděpodobně vytváří svými investicemi ve Střední Asii vyšší životní úroveň a dopomáhá stabilitě. V článku se doslovně říká: "Čínští dodavatelé zaplavili Střední Asii silnicemi, potrubím a vládními budovami v Dušanbe, přičemž miliony nezaměstnaných z těchto zemí odcházejí za prací do Ruska".
Podle ředitele jedné z organizací International Crisis Group Tynana považují vlády zemí Střední Asie Čínu za bohatého a silného partnera.
Převzato z Topwar.ru
***
Loutka Pan Ki-mun – jiné nevybírají
Ljubov Ljulko
Září 18, 2013
Venezuelský prezident Maduro obvinil v případě Sýrie generálního tajemníka OSN z "tendence ke strategii války". Důvodem bylo předložení dokumentu OSN o použití chemických zbraní v Damašku 21. srpna. Náchylnost tohoto muže k protlačování západních postojů je evidentní. Vždyť jiní lidé se do takové funkce nevybírají. Maduro řekl: "Co to povídá Pan Ki-mun? Proč generální tajemník OSN vystupuje jako státní žalobce a soudce národů světa, stojí ve službě válečné strategie a neslouží míru?"
Průvodní prohlášení generálního tajemníka k dokumentu OSN udělalo mnoho hluku. Uveřejnil závěr expertů OSN, že došlo 21. srpna nedaleko Damašku k útoku sarinem. Řekl, že experti nestanovili viníky, což nebylo jejich zadáním a ukázal světu obálku z dokumentu, na níž byly vidět zbytky sovětské střely, prý nesoucí sarin. Viníky určil ještě před představením tak, že ještě o týden dříve oznámil, že se "syrský prezident Bašar Asad dopustil zločinu proti lidskosti". Podle dokumentu (uveřejněného až 24. září) vyzval k podpoře rusko-amerického plánu o Sýrii "přijetím jasné rezoluce" a připomenul, že po nesplnění plánu musí přijít následky podle stanov OSN, které připouštějí použití síly. Nikdo nemohl pochybovat o tom, že souhlasí s očerňování Sýrie Západem a že jeho komise nebyla nestranná.
Poradkyně prezidenta USA Riceová tvrdí, že zpráva OSN dokládá, že chemické zbraně 21. 8. u Damašku použily syrské vládní síly. (Nalezeny sovětské střely.) Tuto verzi podpořil britský zástupce u OSN Grant Layel.
Prezident Maduro míní, že USA se svými spojenci změnily taktiku a hodlají útok na Sýrii ospravedlnit dokumentem OSN a zároveň na ni připravují útok z Turecka. Tím měl zřejmě na mysli, že 16. září sestřelila turecká armáda syrský vrtulník, který údajně narušil jeho vzdušný prostor. Řekl: "Chtějí, aby se setkaly dvě události – zveřejnění dokumentu OSN a válka Turecka proti Sýrii, která tak zaváže NATO zasáhnout."
Maduro není daleko od pravdy. Na turecko-syrské hranici došlo 17. září k výbuchu, při němž zahynulo 7 lidí a 25 bylo zraněno. Generální tajemník OSN přitom prohlásil: "Použití síly proti Sýrii je podle stanov OSN zákonné jen v případě sebeobrany, nebo po schválení RB OSN." Slůvko "nebo" dává tušit, že pokud Sýrie "napadne" Turecko, Pan Ki-mun nic nenamítne proti "sebeobraně" silami NATO.
Z prohlášení generálního tajemníka vyplývají i další otázky. Proč neudělil své komisi další zmocnění – hledat viníky? Možná právě proto, že by se ukázalo, že viníkem není Asad. Vždyť už ruští odborníci, zkoumající jarní chemický útok u Aleppa, předložili OSN dokument, podle kterého chemické zbraně použila opozice.
Pan Ki-mun je nesmírně šikovný člověk. Po úspěšném jednání o likvidaci chemických zbraní Sýrie, kdy Západ dočasně ztratil důvod k útoku na ni, sdělil generální tajemník, že se komise do Sýrie vrátí "a s inspekcí navštíví Aleppo". Tento muž odsuzuje syrskou vládu, ale neodsuzuje vládu Izraele, který bombarduje syrská, egyptská a palestinská území, kdykoliv se mu zachce, přičemž zabíjí civilisty. A co masakry Kurdů na severu Sýrie, které páchají povstalečtí militanti? OSN vydává mandáty, ale nestará se o to, jak budou takové mandáty realizovány. Lze připomenout sankce proti Libyi a její bombardování. Směřování Pan Ki-muna zřetelně vyjadřuje, že podporuje Západ. To je charakteristické pro všechny osoby v posledních letech jmenované do této funkce. Jiní se zřejmě nevybírají.
Sergej Rjabkov, náměstek ministra zahraničí RF k tomu řekl: "Mírně vyjádřeno jsme zklamaní přístupem sekretariátu OSN a inspektorů OSN v Sýrii, kteří selektivně, a ne v plném rozsahu, bez ohledu na okolnosti, na které jsme mnohokrát poukazovali, vyhotovili dokument, aniž by shromáždili materiály, o nichž byli námi informováni. Dokument vytvořili bez zajištění materiálu o třech dalších událostech, k čemuž je naléhavě vyzývala Sýrie i Rusko."
Rjabkov k tomu dále řekl: "Bez úplného obrazu o tom, co se tu děje, nelze nazvat charakter závěrů expertů OSN v čele se Selströmem jinak než zpolitizovaným, předpojatým a jednostranným." Je za tím vidět blízkou taktiku Spojených států a jejich spojenců – protlačit v RB OSN svůj návrh rezoluce o Sýrii s tvrdou formulací a hrozbou síly.
Převzato z Pravda.ru
***
Degradace supervelmoci aneb Vitaminové preparáty pro Obamu
Nil Niklandrov
Září 21, 2013
Některé chuligánské činy americké administrativy v zahraničí lze vyložit jako projevy slabosti a málo skrývané nemohoucnosti Bílého domu. V poslední době nejde vše podle jeho přání. Například Washingtonem hlásané zločiny Asadova režimu v Sýrii byly odhaleny jako akce vykonstruované tajnými službami USA, Turecka a Saúdské Arábie. V intrikách proti Sýrii má účast i al-Kájda. Budou následovat další odhalení. Proto musí Washington odvést pozornost k málo významným krizím, veřejným polemikám, situacím vhodným k propagandě a k možnostem ukazovat svaly. Obvyklou metodou Impéria, které není schopno se vypořádat s problémy své země, jsou provokace.
Pro stabilitu USA je mimořádně nebezpečná agresivita Američanů, kteří byli v posledním období vystaveni propracovaným manipulacím. Mají vsugerováno, že jsou "vyvolení", "zvláštní", "kráčející před ostatním světem". Přitom se ale u nich stále více prohlubuje krize křesťanské morálky. Sociální smír je u nich iluzí. Vojáci přicházející z válečných oblastí se stále častěji mstí na svých spoluobčanech. Především se toho dopouštějí Američané černé barvy. Desítky tisíc Američanů se účastnilo válek vyvolaných v zájmu ropných společností USA, válek dobyvačných a nespravedlivých. Při nich se projevila agresivita vybuzená zkušeností z "obrany ideálů demokracie".
Obyvatelé Spojených států jsou z válek unaveni. Minimálně 60 % a mezi vojáky 70 % jich se zahájením války v Sýrii nesouhlasí. Věří, že jsou pod záminkou boje proti terorismu po 11. září falšovány dokumenty. Obamova administrativa je ve slepé uličce. Dřívější triky už dnes nezabírají. Pro Obamu je obtížné neustále veřejně lhát. Očividně zhubl a ztratil jiskru. Nebylo by divu, kdyby musel kvůli novému elánu podstupovat vitaminové kůry.
V podobných případech je pochopitelné, že se přistupuje k metodám pro odvrácení pozornosti. Takovou bylo například zakázání přeletu prezidentských letadel Eva Moralese a Nicolase Madura. Zde není třeba popisovat známou událost se zadržením letadla bolívijského prezidenta a neplánovaným přistáním ve Vídni, ani zákaz průletu venezuelského prezidenta nad územím Portorika. Byly také činěny problémy Venezuelcům s vízy na účast na jednání ve Valném shromáždění OSN. Zákulisí takových událostí je zřejmé a otázkou je, co si opět Obamův tým do budoucna na Venezuelu vymyslí.
Vypadá to, že tyto zastírací manévry Washingtonu souvisejí se zamýšleným požadavkem
Caracas se domnívá, že zákaz průletu prezidentského letadla vzdušným prostorem USA je signálem k zahájení velkých akcí k destabilizace Venezuely. Faktická prohra v Sýrii, byť dočasná, nutí Obamovu administrativu k odplatě. Zde je nejperspektivnější Venezuela, kde tajné služby USA pracují trvale a opozice je stále radikálnější.
Madurova vláda je připravena na jakékoliv varianty nepřátelských akcí a je rozhodnuta odpovídat energicky a tvrdě. Možným opatřením je i stanovení kvóty na osazenstvo velvyslanectví USA, jemuž ve většině velí tajné služby.
Převzato z Fondsk.ru
