V době, kdy se stále jasněji ukazovala podvodná povaha další mírové a humanitární války demokratizační koalice (spojenců z Libye) USA – sunnitské ropné šariáty – islamističtí bojovníci za svobodu a demokracii včetně odnoží Al-Kájdy, přicházejí Rusové vedeni snahou o odlehčení situace s mírovou iniciativou a návrhem syrského ústupku.
Předkládají jednostranný návrh zničení odstrašovacího potenciálu syrských chemických zbraní a jejich postavení pod mezinárodní kontrolu.
Dle mého mínění jde o fatální selhání Rusů v geopolitické hře, podobně jako v Libyi, kterou v podstatě coby bezbrannou kořist předhodili uvedené koalici a jejím spojencům (VB a Francii).
Co mě vede k takovému hodnocení. Jednostranný ústupek ve věci syrských chemických zbraní vojensky oslabí Asadův režim (arzenály chemických zbraní jejich otevřených oponentů – islamistických rebelů, USA, sunnitských monarchií, Turecka ani Francie – přitom nikdo neřeší) a umenší jeho odstrašovací vojenskou sílu. Jednostranný ústupek oponenti okamžitě před světovou veřejností mediálně překroutí jako známku slabosti a nepřímé doznání viny za použití chemických zbraní v Damašku. Válečná rétorika se vůbec nezmění a právě naopak ještě vystupňuje.
Dle mého mínění měli Rusové v momentě, kdy se stále jasněji ukazovala skutečná povaha války v Sýrii, žádat striktně a nekompromisně v souladu s chartou OSN o nezávislé a nestranné mezinárodní vyšetření (s účastí expertů z Ruska, Číny a zemí BRIC) okolností použití chemických zbraní v Damašku, tedy všech případů použití, provedení rozboru jak použité chemické látky, tak munice a označení výrobce, dodavatele, případně toho, kdo je použil.
Zlu se prý nemá ustupovat. V momentě, kdy nositel Nobelovy ceny války ztrácel před mezinárodní veřejností poslední zbytky svého dřívějšího charismatu a půdu pod nohama, neměli Rusové projevovat známky slabosti, ale trvat na principech mezinárodního práva.
