Je proto lež, jestliže by někdo chtěl ideologicky tvrdit, že hospodářské a společenské krize, včetně válek a hladomorů, vznikají jen tak, samy od sebe. Právě tak by bylo pustou lží, jestliže by někdo chtěl hlásat, že veškeré lidské trápení, utrpení a obtíže způsobuje nějaká vyšší moc. Moc, kterou jedni nazývají slovem příroda, jiní pak jménem všelijakých bohů a někteří další třeba i tou pověstnou "neviditelnou rukou trhu". Všechny tyto ideologie jsou vskutku jen opiem naivního lidstva. Opiem, které má jen jinam odvést pozornost od osob pachatelů všech lidských tragedií – od vůdců lidských společenství. Vůdců, kteří se nejprve dostanou k moci a pak ostatním bezohledně vnucují svou vůli.
Všem myslícím lidem je proto už dávno jasné, že každou obtížnou ekonomickou situaci všech států primárně vždy způsobují pouze a jen politici. Jak na to ti pánové jdou, že se jim to tak dobře daří? Jednoduše. Vymýšlejí a odhlasovávají si k tomu ve svých "senátech", "parlamentech", "vládách", "radách", "výborech" a "komisích" páteřní teze práva, zvané mezinárodní smlouvy a vnitrostátní zákony. Zákony, o nichž se navenek oficiálně hlásá, že občanům států zaručují obecnou spravedlnost, životní jistoty a osobní bezpečnost. Zákony, v nichž ve skutečnosti většině vůdců národů jde ale o zcela něco jiného. Jde jim jen o vlastní a trvalou moc, vlastní nedotknutelný majetek bez ohledu na jeho původ a o vlastní beztrestnost ve všech jejich minulých i budoucích činech. Jde jim jen o klasickou diktaturně nomenklaturní a doživotní trestní imunitu.
Co způsobuje špatnou hospodářskou situaci takových států, jako je dnes Řecko? Jsou to dluhy, které řeckému státu nadělali jen a jen politici. A jak ty dluhy politici každého státu v praxi vlastně dělají? Inu, jak již bylo psáno, dělají to jednoduše. Půjčují si "na triko" státu bez vlastní povinné trestní zodpovědnosti. Dělají dluhy jakoby z pověření státu například u soukromých bank a přitom svým majetkem za tyto dluhy nikdy sami neručí. Drze uzavírají vnitrostátní a mezinárodní politické, vojenské, hospodářské a finanční smlouvy s cizími státními a cizími soukromými subjekty jménem vlastního domovského státu – a rovněž za ně vlastní osobou ani majetkem nikdy neručí. Naopak, ještě mají tu chucpe troufalost, svádět tragédie důsledků těchto svých trestných činů na řadové občany. Sluhovská mediální propaganda pak už jen lže o líných a rozmařilých občanech – například v Řecku – ale nikdy neřekne ani nenapíše pravdu, že právě například ty řecké dluhy nadělali jen a jen řečtí politikové, a nikoliv řadoví řečtí občané.
Nedávno zde na OM někdo celkem naivně napsal, že řešením českých hospodářských obtíží by bylo družstevnictví, které by obnovilo zdraví a soběstačnost naší ekonomiky a zapomněl přitom na zkušenost s vykradenými kampeličkami. Takže, aby bylo konečně už jasno: Jádro věci a kořen řešení není v tom, jak se systém jmenuje. To jádro věci je ve spravedlnosti právního uspořádání systému. Kořen řešení obtíží státní ekonomiky není proto například ani v tom družstevnictví. Je pouze ve správně, přísně a spravedlivě napsaných stanovách každého daného družstva. Jinak totiž je velmi snadné a možné také i každé to družstvo se špatně napsaným stanovami klidně vykrádat a zadlužovat úplně stejně, jako lze vykrádat a zadlužovat kterýkoliv celý stát.
Ustanovme proto osobní trestní zodpovědnost našich politiků. Pod trestem vězení a propadnutí majetku jim zakažme uzavírat nevýhodné vnitrostátní a mezinárodní smlouvy. Pod hrozbou stejného trestu jim zakažme dělat dluhy u soukromých bank a svévolně vydávat státní dluhopisy. Prosaďme okamžitou odvolatelnost a okamžitý soud s takovými politiky, kteří se tímto způsobem proviní. Važme vnitrostátní a mezinárodní smlouvy a vydávání státních dluhopisů přísně a zásadně jen na obecná referenda a stejnou zásadu prosaďme i na krajských, okresních a místních úrovních. Teprve pak bude skutečně platit známá a demokratická ústavní zásada, že veškerá moc ve státě vychází z lidu.
Proto, jestliže na Ukrajině soudili, odsoudili a zavřeli do vězení političku Tymošenkovou, která ukrajinský stát okrádala a do svých soukromých firem ukrajinské státní peníze rozkrádala, mělo by to pro nás být velkým poučením. Ukrajinské soudy udělaly zajisté dobře, když spravedlnosti u nich bylo učiněno zadost. Lze proto s Ukrajinci jen vřele souhlasit a klidně říci: Justice Ukrajiny může být pro českou justici vzorem. Justice Ukrajiny může být i pro justici celé Evropské unie vzorem.
A že se to českým a evropským politikům nelíbí? Čemu bychom se měli divit? To by se totiž líbilo jen politikům poctivým a spravedlivým. Naši politici si tak právě tím svým nesouhlasem s postupem ukrajinských soudů vystavili jasné vizitky o své vlastní nepoctivosti a o všech svých vlastních dosavadních a dosud nepotrestaných proviněních. Zdá se proto, že to by měl přece být ale jen problém těchto politiků.
Nikoliv. To už je problém nás všech, protože když s tím ještě pořád my sami nic neuděláme, pak klidně a poslušně budeme kráčet za našimi proradnými politiky do ekonomické situace Řecka, prvního pokusného králíka realizace NWO.
Měli by si to uvědomit zejména všichni čeští mladí lidé, protože oni budou těmi, kteří potom v českém novodobém zadluženém "Řecku" budou žít. Měli by vědět, že tu pověstnou Cenu za "nejlepšího ministra financí" východoevropských zemí Kalousek nedostal za svou odbornou schopnost, on ji dostal jen za poslušnost.
