Vše plyne…


Jako nejpříhodnější ze všech způsobů řešení společenských problémů se čím dál silněji prosazuje ideologie jejich vědomého a cíleného neřešení. Nechat být. Dát všanc Osudu… a ten nechat konat.

Životaschopné přežije, co má zaniknout, odumře.

Zní to jako sympatický návrat ke kořenům…

Vždyť „vše plyne…“ řeklo (v různých obměnách) devět z desíti antických filosofů.


Měli jste za to, že člověk kdysi slezl ze stromu, aby svůj osud spoluutvářel? Šeredně se pletete!

Slezl teprve až když tam všechno k snědku sežral na kůru, a dostal znovu hlad. Dole potkal pupkaté gurmány z okolních korun, hbitě usoudil, že šplhat jinam se mu nevyplatí, a zůstal už na zemi.

Časem taky zjistil, že chodit po zadních je bezva. (Světem se poprvé neslo pravěké citoslovce „wow!“)

Vlastně se až tolik nemýlíte…

Jen motivace našeho chlupatého praotce vidíte v příliš lichotivém světle. Teprve ústrky a úklady Matky Přírody jej přiměly k (jistě bolestnému) prvnímu zamyšlení a následnému racionálnímu úsudku.


Doba pokročila, vynucených úsudků přibývalo, a vzpřímený člověk se stal rozumným…

Vynalézavým. Hospodařícím a plánujícím.

Pochopil milou věc – když bude s ostatními spolupracovat, obvykle si polepší…

A bojujícím.

Pochopil nemilou věc – když povraždí sousední kmen, obvykle si polepší…


Člověk postupně zmoudřel natolik, že Přírodu dostal do úzkých, a v mnoha směrech (ekologickém, technologickém, medicinském) ji zcela popřel… už i ta dešťová mračna umí rozehnat, kdyby mu měla zkazit nějakou zvlášť významnou kratochvíli! Matka se tak musí doopravdy rozběsnit, aby ji lidské společenství vůbec bralo na vědomí, jinak si z ní dělá nijak neskrývané šoufky.


Šejdíři, šarlatáni, šamani a zaříkávači, kteří dříve namlouvali její přízeň, tak přišli o obživu.

Bylo jim třeba nalézt jinou (všeobjímající a neovladatelnou) moc, jíž by se daly klást oběti.

Zahodili tedy suknice a čelenky, smyli barvy z tváří, a nasoukali se do skvěle padnoucích obleků…

TRH je Matka Příroda naší éry.


Jde sice o čistě lidskou konstrukci, o uměle vyvinutý princip směny (a peníze jako zástupný symbol hodnoty), ale tím moudrost člověka moudrého prostě hasne. Jeho dílo jde vlastní, rozumově neuchopitelnou cestou. Kdyby chtěl svůj vynález jakkoliv dále omezovat, svazovat, usměrňovat, ba dokonce řídit, projevil by tím trestuhodnou pýchu a nepokoru. Přímo svatokrádežnou!


„Vše plyne…“, říká dnes deset z desíti finančních analytiků.

Životaschopné přežije, co má zaniknout, neprodá se.


Aby však nová modla nebyla tak odosobnělá, jsou jí připisovány velmi lidské (tudíž snadno představitelné) projevy a vlastnosti. Trh umí být pesimistický, až zádumčivý, nebo do budoucna hledí naopak radostně. Dokáže se řádně zapotit, někdy i přehřát. Je prostě živý a dynamický – roste nebo skomírá. Tepe, dýchá a dost možná i vyměšuje. Je těžké získat si jeho důvěru. V pravidelných periodách projevuje jistou nervozitu a zvýšenou citlivost na různá nešikovná vyjádření. V takových chvílích je klíčové Trh si ničím nepohněvat, a raději říkat a dělat vše, co jej potěší. (Nebude On nakonec zase Ona…?!?). Pokud Trhu na krk zavěsíte náhrdelník blyštivých opatření, a slíbíte, že se polepšíte, na oplátku vám zvýší rejting… Jen jej, proboha, nechtějte rozzlobit svou plánovačskou nadutostí! Tušíte snad vy lépe, co právě žádá a potřebuje?!?


Je pravda, že bezmezná lidská víra ve vlastní rozum přinesla mnoho omylů a neštěstí.

Šamani to vědí, a umějí toho dokonale využít. Radí proto modlit se, a vyšší moc příliš nedráždit.

Moudře neřízený samochod by se mohl rychle změnit v hloupě neřízený samospád…


Převzato z blogu autora

Přejít do diskuze k článku