Leden 26, 2011
Komise, která vyšetřuje finanční krizi, zveřejní svoji zprávu ve čtvrtek. New York Times vlastní koncept zprávy, která ukazuje, že Komise označí lidi, kteří opravdu vyvolali finanční krizi. Přehledně o tom informuje ve svém článku v New York Times Barry Ritholtz.Ve zprávě FCIC je podle něj zdůrazněno mnoho kauzálních příčin:
- Protiprávní jednání Alana Greenspana – jeho odmítnutí plnit své regulační povinnosti, protože v ně nevěřil – nechal nafouknout úvěrovou bublinu, vystoupat ceny nemovitostí na nebezpečně neudržitelnou úroveň; Greenspanova obhajoba finanční deregulace bylo „klíčovým selháním ve snaze o zastavení proudu toxických hypoték“ a „exemplárním případem“ vládní nedbalosti;
- Ben S. Bernanke selhal v předvídání krize;
- „Nepatřičná reakce“ Bushovy vlády – zachránili Bear Stearns, ale nechali padnout Lehman Brothers, „což zvýšilo nejistotu a paniku na finančních trzích.“
- Bushův ministr financí Henry M. Paulson Jr. v roce 2007 chybně předpověděl, že rozplynutí subprime hypoték bude zkroceno
- Clintonův Bílý dům, včetně tehdejšího ministra financí Lawrence Summerse udělal zásadní chybu v „odstranění regulace volného prodeje derivátů“ (CFMA). To byl „klíčový bod obratu na cestě k finanční krizi.“
- Poté se prezidentovi newyorského FEDu, nyní ministru financí Timothy F. Geithnerovi nepodařilo „došlápnout si na excesy Citigroup směřující ke krizi“. A později, měsíc před kolapsem Lehman Brothers, Geithner stále ještě nic netušil o míře angažovanosti Lehman Brothers v podvodných derivátech;
- Nízké úrokové sazby po recesi v roce 2001 nastavené Federálními rezervami „vytvořily rostoucí rizika“, ale nebyly podle FCIC hlavní příčinou (autor článku ovšem klade trochu větší váhu na tyto ultranízké sazby než oni);
- Finanční sektor utratil v letech 1999-2008 na lobbování celé 2,7 miliardy dolarů, přičemž jednotlivci a výbory spojené s průmyslem vydaly na totéž něco přes 1 miliardu dolarů. Dopad tohoto nemravného vztahu mezi bankéři a regulátory, Kongresem a bankéři, a klasického ovládnutí regulátorů tímto odvětvím.
- Úvěrové a ratingové agentury jako „převodovka v mechanismu finanční zkázy.“
- Komise pro cenné papíry povolila pěti největším bankám rozjet „pákování“, držet nedostatečný kapitál a zapojit se do riskantních praktik.
- „Pákování“ pěti největších národních investičních bank dosáhlo šílených rozměrů: držely jen 1 dolar v kapitálu na krytí ztrát na každých asi 40 dolarů v aktivech;
- Úřad pro kontrolu měny spolu (Office of the Comptroller of the Currency) a Úřad pro dohled nad úsporami (Office of Thrift Supervision) „na federální úrovni preventivně zabránily“ státním regulátororům, aby drželi na uzdě podvodné půjčky.
- Zpráva dokumentuje „pochybné praktiky kolem hypotečních úvěrů a lehkomyslné sázky, které provozovaly banky“;
- Zpráva líčí „zmatkující nekompetenci šéfů firem“, jak k riziku, tak k operacím jejich vlastních firem:
– vedení Citigroup přiznává, že věnovalo malou pozornost rizikům spojeným s hypotečními cennými papíry.
– manažeři AIG byli slepí ke své investici 79 miliard dolarů do CDS;
– top manažeři Merrill Lynch byli překvapeni, když hypotéční cenné papíry náhle vedly ke ztátě několika miliard dolarů;
Reuters poskytuje následující přehled:
Mezi regulátory zpráva soustřeďuje svoji pozornost na bývalého šéfa Federálních rezerv Alana Greenspana a jeho nástupce Bena Bernankeho. Zpráva viní Greenspana a jeho spojence z toho, že prosadili ideu, že by finanční instituce mohly „dozírat samy na sebe“.
Bernanke i bývalý ministr financí Henry Paulson byli kritizováni za to, že neviděli problémy na trzích se subprime hypotékami dříve.
Představitelé Clintonovy administrativy byli pokáráni kvůli tomu, že zabránili regulaci přímého prodeje derivátů.
Pokud jde o šéfy velkých finančních firem, které se buď zhroutily, nebo padly na kolena díky krizi, výbor říká, že jeho vyšetřování zjistilo „neuvěřitelné případy vládních selhání a nekompetence“.
Mezi těmi, které zdůraznil, jsou American International Group, hypoteční gigant Fannie Mae a Merrill Lynch.
Zpráva viní investiční banky Bear Stearns, Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merrill Lynch a Morgan Stanley z toho, že „své operace v roce 2007 prováděly s mimořádně skrovným kapitálem“. Podle této zprávy „může každou z těchto firem zničit méně než tříprocentní pokles hodnoty aktiv“.
Zpráva kritizovala ratingové agentury, jako jsou Moody Corp, Standard McGraw-Hill Cos ‚ Standard & Poors a Fimalac SA Fitch Ratings, z toho že poskytly své „schvalovací razítko“ na cenné papíry, které se ukázaly být mnohem riskantnější, než inzerovaly, protože byly založeny na hypotékách, které byly poskytnuty dlužníkům neschopným splácet své půjčky.
Zprávě také popisuje úlohu „stínového bankovnictví“, neboli neregulovaných finančních firem, sekuritizace soukromého hypotečního dluhu a volně prodejných derivátů.
FCIC dává pouze menší vinu Freddie Mac a Fannie Mae. Na druhou stranu, přední bankovní analytik Chris Whalen souhlasí s komisařem FCIC Peterem Wallisonem (spoluředitel programu American Enterprise Institute pro studium finanční politiky), že vylomeniny Freddie a Fannie byly hlavní příčinou krize. To je (však) menšinový názor uvnitř FCIC.
Mnoho lidí, včetně mě, předpovědělo, že FCIC vše natře na bílo. Avšak skutečnost, že Komise jmenovala některé z velkých ryb, které způsobily krizi, je povzbudivá.
Komise také uvedla, že budou podána trestní oznámení. Ještě si počkáme a uvidíme, jestli se budou týkat velkých či malých ryb.
Převzato z Global Research
Překlad: Aram
