Zlomená noha trojnožky demokracie

Asi by bylo zbytečné zopakovat základní princip demokracie: totální oddělení, nezávislost a vzájemná kontrola vlády/administrativy státu, legislativního sboru/parlamentu a soudního systému. Tvoří trojnožku, která má činit demokracii jako systém stabilnější a udržitelný. Přitom, a to je v podmínkách ČR absurdně nepochopené, nejde o existenci příslušných institucí, ale o jejich funkce. Má-li tedy stát nefunkční symboly demokracie, které neplní svoji úlohu, nemá ani demokratický systém, i kdyby měl pět komor parlamentu. Ty tři nohy demokracie jsou vzájemně provázané kontrolou a disponibilitou „opravných“ prostředků pro případ systémového selhání každé jedné nožky demokracie. Stát od státu jsou ty nožky různě silné, různě mocné a vlivné, ale skutečností je, že padne-li vláda, přijde jiná, ztratí-li důvěru legislativci, je to průšvih na pár let, než se vymění osoby a obsazení v parlamentu – rozloží-li se však právní systém, dojde-li ke ztrátě důvěry ve spravedlivost soudního systému, je to malér na dlouho, neb někde mají soudci až doživotní mandát. A infiltruje-li nevyšší a ústavní soudy banksterská galérka-mafie, sledující cíl rozbití ústavního pořádku, je to pro společnost a znovunastolení práva pro všechny koncovka. Game Over.

Prezidenti v žoldu globalistů vycpávají nejvyšší a nejmocnější orgány soudnictví jakobínskými typy, interpretujícími kdysi svaté ústavy do formátu hajzlpapíru, s nímž si elity vytírají svoje nedotknutelné řitě a které už berou vážně jen ty nejdementnější části společnosti. Neb jejich víra v symboly a experty, neschopnost interpretovat skutečnost, že někdo za trestný čin není ani „popotahován“ a jiný jde „bručet“ natvrdo, že ti, co by měli zajišťovat obecnou spravedlnost, provozují právo vyvolených atp. jim zamezuje pochopit, že s nimi někdo z výšin nepostižitelné moci „hraje betla“, a to dlouhodobě a systematicky, bez známky svědomí, společenské odpovědnosti a strachu z trestu za zneužití moci lidu proti němu samému. Od doby, kdy aristokratické hlavy končily svoji parazitní cestu na náměstí de Gréves uplynulo už hodně vody. Tak hodně, že padly poslední zábrany. Nefunkční trojnožky končí totálně v pr…

Nejen v ČR se to, čemu se říká nadneseně „PRÁVO“ a se spravedlností, jak ji chápe ulice, nemá nic společného, urvalo ze řetězu, pracuje na bázi talmudické morálky v žoldu nadnárodní oligarchie a destruuje základy zastupitelské demokracie a národního státu. Nejen u nás se soudci povýšili na třetí komoru parlamentu, nadřazenou celému systému, která realizuje projekt Nového světového pořádku a je ve svojí bohům globalizace libém konání nezastavitelná a nepostižitelná. Mají řadu vzorů na „vyspělém“ Západě a jejich požehnání.

Není účelem této stati rozebírat amorálnost, společenskou škodlivost a protinárodní charakter páté kolony v českém soudnictví. Nemám pro ně slušný výrazový aparát. A také vím, že jen nadávky či nějaká konstruktivní kritika ty polobohy od jejich destruktivního konání neodradí. Padnou až se systémem a šťastní budou ti, co se toho nedožijí.

Místní právní autority nejsou ničím jiným než podnikovými právníky, kteří řeší úkoly nad rámec jejich schopností, sociální i mravní citlivosti, předvídavosti a společenské i osobní odpovědnosti … a opičky, co kopírují zahraniční vzory v tupé víře, když je něco OK třeba v Americe (t.č. preferovaný řitní otvor našich „elit“ či celebrit), musí to být OK i u nás. Opusťme tedy zadělaný český právní bordel a věnujme se situaci v té obludě, které lezeme do řiti.

Od nástupu Roosevelta akceleruje v americké justici proces systematického ničení toho, co je deklarováno jako největší demokracie, co je však ve skutečnosti i v americké ústavě popisováno jako republika zastupitelského charakteru. Ani dílo otců zakladatelů nebylo úplně perfektní, čehož si i oni sami byli vědomi, a ve svých dílech na to poukazují a téměř všichni varují před tím, aby jejich potomci a nástupci hájili přijaté ústavní principy, garantované svobody a práva, aby se chovali odpovědně nejen vůči sobě samým, ale i k celé společnosti a zejména svým potomkům.

Od Roosevelta probíhá postupné osekávání původní americké ústavy a její desinterpretace prostřednictvím výkladů soudců, kteří vkládají stále větší hospodářskou i politickou, tedy systémovou moc do rukou 1% elit na úkor těch 99 % neznalých, co se v USA bez kontrasignování nějakým právníkem ani neuprdnou. Proces transformace republiky všech Američanů v oligarchickou monarchii, ve které není všechna moc lidu, ale pár rodin, které už ztrácí přehled o tom, co všechno vlastně vlastní a ovládají, je v podstatě dokončen.

Americké soudnictví je v žoldu oligarchie, stejně tak jako prodejný US Kongres a jeho zaměstnanci a příslušníci v US vládě a Bílém domě. A oligarchie, tak jak od roku 1967 klesá perspektivnost dosud dominujícího –ismu, směřuje plnou parou k novému rozdání karet, Třetí Pikově transformační globální válce, a co nejvíc – k  Novému světovému pořádku (NWO) charakterizovatelnému jako globální monopol na peníze, z jejichž tvorby a ovládání pocházející globálně neomezená moc a disponibilita planetárních zdrojů. To je podstata. Forma a název nového -ismu není podstatný. „Dejte mi právo tisknout (globální) peníze, a je mi (globálně) jedno, kdo (a jak) vládne.“ Tento princip se od dob prvních Rothschildů nezměnil a je hlavním motivem NWO. A globálním penězům a jejich zájmům sekunduje americké a potažmo de-iure i mezinárodní právo, i když ve svém původním obsahu přestalo existovat.

Systémové změny se v historii vždy dějí v prostředí chaosu, tu zplozeném zahnívajícím systémem a jeho nenažranými a bezohlednými elitami, tu jak důsledek války, tu když vzdělávacím systémem debilizovaná, nesamostatná a objektivně nevzdělaná masa vloží svůj osud do rukou revolucionářů schopných jít za svými osobními či skupinovými privátními cíli přes haldy mrtvol pod praporem vzletných myšlenek. Klíčové slovo přitom je chaos, kdy lidé nechtějí už žít tak, jako dosud, ale nevědí, co s tím. A na to jsou ti předem proškolení a vybraní, dlouhými penězi sponzorovaní revolucionáři a jejich –ismy. Obecně, Leninovy podmínky pro revoluci stále platí.

Chaos tedy plodí i americká justice, jejíž neuvěřitelný výkon na jedné straně učinit z USA globálního hegemona v počtu uvězněných a popravených na počet obyvatelstva, na druhé straně neexistuje žádný postih, a to evidentně kriminálních činů na Wall Streetu. A to od obyčejného podvodu a defraudace až po insider trading.

A nejde-li z nějakého důvodu zabránit vyšetřování, padají TWC sedmičky (s archivem prokurátora státu New York se všemi důkazy) a do místností auditorů Pentagonu narážejí bezkřídlé Boeingy 767 bez motorů. Což celému policejnímu a soudnímu systému evidentně vůbec nevadí.

Už jim nevadí vůbec nic. Všechno je dovoleno, co páni systému chtějí a po čem touží, a hra na demokracii definitivně končí, neb hráči už nemají potřebu předstírat, že to, co se v USA a v jejich režii globálně děje – je o Americe, jejich občanech a nějaké demošce. Americe vládne FED a jeho majitelé, kteří práskají bičem AIPAC-lobbistů do jeho roztřepání a destrukce. Asi mají v záloze bič jiný, nový.

Ač to tak do sebe a svých parciálních zájmů zahleděným pánům US justice nejspíše nepřipadá, zvenku jsou jejich kroky neuvěřitelné. To už není ani k pláči nad rozlitým mlékem, to je právní estráda se zvířátky na konec zpráv a koncentrákem FEMA na konci vysílání. A Američané, jejich drtivá většina žije v světě, v kterém je zajímají reality show a drby o celebritách a na vše ostatní mají „experty“, které si platí a o nichž věří, že konají v jejich zájmu, netuší, která bije, takže když v Bostonu vyhlásí Department of Home Security zákaz vycházení a de facto cvičné stanné právo, vylézají po dnech separace ze svých domovů a se slzami v očích děkují svým po zuby ozbrojeným zachráncům.

A tak je nerozhodí z jejich ignorance ani následující:

Ministerstvo spravedlnosti v polovině července 2013 prohlásilo, že špiclování občanů USA ze strany NSA (National Security Agency) nesmí být projednáváno a napadeno u amerických soudů. Odmítlo tak požadavek federálního soudu na podklady pro projednávání stížnosti z porušování americké ústavy. To je hodně silné kafe i vzhledem k tomu, že řada federálních soudců i právních autorit tvrdí, že zvláštní tribunál určený pro projednávání této kauzy (FISA) je jen jeden velký podvod.

Prakticky zároveň s tím toto ministerstvo prohlásilo, že americké soudy nemají právo posuzovat legalitu vraždění Američanů v zahraničí pomocí útoků bezpilotních letadel-dronů. Při slyšení u federálního soudu prohlásil zástupce generálního prokurátora USA Brian Hauck, že konstituční práva občanů USA končí u dveří soudu. Venku, za dveřmi soudu nemají práva žádná, a tudíž nemají nárok na tato občanská práva ani před vlastním útokem na jejich život v zahraniční, ani po jejich usmrcení. Vrazi jsou tedy nestíhatelní. Ústava na ulici neplatí, vláda se s tím neskrývá, a americká ulice nic netuší.

Kritizoval-li někdo válečníka Bushe mladšího a vkládal-li naděje do prvního černého prezidenta, měl by si uvědomit progresi. Ani Bush mladší si nedovolil porušil 800 let aplikovaná ustanovení zvykového práva, které zakazuje, aby jeden subjekt mohl být zároveň soudcem, prokurátorem a katem. Obamovci tuto mez na cestě k fašismu překročili. Stanovují cíle, a potom bez důkazů a bez soudu popravují vlastní občany (a nejen vlastní občany) (zatím jen) v zahraničí, bez toho aby respektovali ústavu a právo vlastních občanů na řádný proces.

Řada vládních orgánů a ministerstev u soudů praktikuje to, že odmítá vydat informace požadované soudy s tím, že jsou utajované, nebo odmítne předat materiály soudci s tím, že nemá potřebný stupeň prověření pro práci s utajovanými dokumenty. Blokují tak funkčnost právní části trojnožky demokracie.

Nedávno vzbudil velký ohlas vysoce postavený práskač (whistleblower) z NSA, když zveřejnil, že jeho agentura odposlouchává a aktivně vydírá celou řadu vládních činitelů, členů US Kongresu, velitelů armády a všech devět členů nejvyššího soudu USA.

Při jednání u federálního soudu, při kterém žurnalisté Daniel Ellsberg, Naomi Wolfová, Chris Hedges a další žalovali USA pro neústavnost prezidentské direktivy umožňující vládě zatknout a doživotně bez soudu věznit jakéhokoli Američana v případě mimořádných událostí, jako je vzpoura či občanská válka, nebo vyhlášené stanné právo, se soudce ptal zástupců státu pětkrát, zda mohou garantovat, že stěžovatelé neskončí ve vězení a budou mít právo na spravedlivý proces. Stát to odmítl slíbit, a už vůbec ne zaručit. Demogracie FEMA campů.

I legislativní noha se činí v žoldu Monsanta: US Kongres schválil zákon zakazující soudům projednávat žaloby týkající se nebo související s problematikou geneticky upravených obilovin a výrobků z nich. Zmutuje-li Amerika, bude muset žalovat o náhradu škody u Eskymáků nebo na hlavním nádraží. Kdo by takovou záruku beztrestnosti nebral, přitom negativní dopady na zdraví produktů Monsanto jsou již ověřeny, mimo jiné v Indii. Podezřelý masový vrah může řádit dál bez obav ze soudů.

Abychom nefunkčnost práva a emigrovavší spravedlnost neshazovali jen na administrativu a legislativu, samotní soudci na nižších stupních justičního systému trpí submisivností a služebníčkováním členům vlády a Kongresu. Dělají, co pánům US politiky vidí na očích, autocenzurně nevidí a neslyší, nejednají, když se to od nich očekává a tam kde je politický zájem, řezají hlavy bez rozmyslu a nadhledu. S takto rozšířenou mentalitou mezi soudci nemohou mít v systému ani autoritu, ani schopnost provádět nějakou „kontrolní činnost“ akcí americké vlády či zákonodárného sboru.

Například, bohem vyvolení soudci Nejvyššího soudu publikovali nález, který umožňuje každému soudci doslova vyhodit ze soudní síně každého, kdo v nějaké záležitosti žaluje stát, aniž by žalobci poskytl prostor a čas pro prezentaci žaloby. Stačí, že se soudci předmět žaloby nelíbí, osobně nezdá, nebo si jen nechce pálit prsty. Justiční monarchismus v zemi, která zrušila Habeas Corpus. Zrušili tak 220 let starou páteř zvykového právního systému v USA, a zásadní právo občana dané Ústavou. Zase jedna větev ústavy pryč …. A Američan tupě civí na bednu, aniž by škytnul.

Ústavu a občanská práva běžných, neprivilegovaných občanů nikdo nehájí, ani ji nemá kdo hájit. A to je přesně to, čeho se otcové americké revoluce obávali. Že moc peněz sežere jejich dílo. Konstituce je cárem papíru, a stejně vyprázdněná jsou práva Američanů, včetně práva na spravedlivý proces. Kousek po kousku, ve stínu jejich nezájmu o věci veřejné a státní, jim parazité sebrali jejich zem. Amerika sklouzává k tyranii oligarchů, despocii tiskařů bankovek. (http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2383-k-cemu-americka-vlada-nakoupila-30-000-gilotin). V době internetu si lze ověřit informace, a to dokonce z oficiálních stránek vládních a justičních orgánů Velkého bratra s největším klackem. Nikdo už se se svými činy a záměry neskrývá, zřejmě proto, že i americkou i světovou ulici nezajímá a upřednostňuje pštrosí taktiku a život ve světě Blesků a celebritních úchylek. To je ta skutečně nejlepší imunita, kterou ulice svým zvrhlým, deprivantským vládcům poskytuje.

Kdysi největší demokracie poskytuje svým obyčejným občanům menší spravedlnost než Botswana, a tito Američané žijí policejním státě, ve kterém jsou terorizováni přebujelými bezpečnostními složkami více než v Kazachstánu. Na bohaté a vlivné US justice nemá, nesmí a nechce postihovat jejich kriminalitu, pro ty zbylé nemá spravedlnost, zato tvrdými až nesmyslnými tresty hýří.

Text by mohl být chápán jako neférová kritika z venku, kdyby již dva bývalí členové Nejvyššího soudu USA veřejně nevystoupili s prohlášením, že „Amerika sklouzává tyranii“, a k jejich obavám se nepřipojil bývalý US prezident Carter a celá řada bývalých vysokých představitelů státu, justice i členů US Kongresu. Těch, kterým duální talmudická morálka a její projevy v US společnosti vadí a nebojí se „čůrat proti větru“, přibývá s mírou fašizace koridorů moci v USA.

Zdroje: Washington Blog, AC24

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments