Arcibiskup není ombudsman

Dopis otci arcibiskupovi

Redakce našeho webu dostala poštou zajímavý dopis, s nímž máme naložit, jak uznáme za vhodné. Jeho zveřejnění volně navazuje na článek Nesvatá trojice, který jsme nedávno dali na web.

Tož tak.
___________________________________

Vážený pane arcibiskupe,

    reaguji na prohlášení ČBK ze dne 27. 1. 2011.

    Souhlasím s prohlášením ČBK v tom, že bylo dosaženo mnoha pozitivních výsledků. Z dalšího textu by se zdálo, že prohlášení bude směřovat k apelaci na ty, kteří různými cestami kradou ze státního po desítkách až stovkách milionů, a způsobili tak část dluhu ČR. Že bude apelováno na zaměstnavatele, ať už ve státním či v soukromém sektoru, aby platili svým zaměstnancům mzdu odpovídající technologické a hospodářské vyspělosti České republiky ve 21. století. Na naše představitele, kteří nám pomocí zákonů odebírají 50% z našich příjmů a z této částky vrací čím dál tím méně. Na to, že dvě třetiny obyvatelstva nedosahují průměrné mzdy, která sice stačí na pokrytí základních potřeb, nezbývá z ní však mnoho na kulturní a sportovní vyžití. Že mnoho rodin bojuje každý měsíc s tím, aby ze svého příjmu pokryly alespoň to nejdůležitější. Že si lidé nemohou dovolit být nemocní, ač si platí nemocenskou, a každá nemoc je zásahem do napnutého rodinného rozpočtu. Nic takového však nečtu, jen v dalším odstavci obecně poukaz na zadržení mzdy, čímž bylo nejspíš myšleno nezaplacení mzdy vůbec.

   Místo toho jsou konkrétně lékaři a učitelé peskováni za to, že se u svých pánů domáhají poctivé mzdy, což je jejich demokratické právo. Jsou zmiňováni rodiče, že se nestarají o své děti. Proč se biskupové nezmíní o zaměstnavatelích, kteří drží své zaměstnance v práci daleko déle, než je pracovní doba (nakonec jsou mezi nimi i lékaři), takže své děti vidí jen malou část dne a jsou tak unavení, že nemají sílu se jim věnovat? Že někteří otcové z regionů jezdí do Prahy na celý týden a jsou odloučeni od rodiny jen proto, aby splatili dluhy za bydlení a rodinu uživili? Copak situace, kdy budou do práce pomocí finančního tlaku hnány mámy a zároveň babičky a dědečkové od malých dětí, krizi rodiny neprohloubí? Navíc, tyto skupiny obyvatelstva jsou povolávány k tomu, zachraňovat ekonomiku států vyspělých tak, že výroba potravin, oblečení a dalších základních lidských potřeb nebyla v minulosti jednodušší.  A proč EU včetně ČR dotuje kdejaký nesmysl kromě péče o děti v rodinách?

    Byli jsme zvyklí od předchozích vlád, že chudým braly a bohatým dávaly. Naprosto neslýchané ovšem je, co vyhlašuje tato vláda: že jsme v krizi proto, že obyčejní lidé se měli moc dobře, že ty peníze projedli a že je třeba je přidusit, aby peněz bylo zase dost. Vysmívají se nám snad, nebo prostě účelově vymysleli mantru, kterou teď budou opakovat? Jestliže úředník ministerstva práce a sociálních věcí prohlásí, že neposkytnutí příspěvku 10.000 Kč při narození dalšího potomka pro rodiče nic neznamená, protože jde o zanedbatelnou částku, kladu si otázku, jestli to opravdu není výsměch. Cožpak neví, že to je pro řadu rodin hodnota rovnající se měsíčnímu příjmu jednoho z nich, pro nás bohatší z chudých hodnota kusu nábytku, na který jsme čekali deset let?

   Asi se nechce vědět. Asi si naši páni chtějí myslet, že v naší zemi nejsou chudí, že všichni máme dostatek. Tudíž se lehce v něčem nepodstatném omezíme. Takhle mám dojem si to představují i naši biskupové, jinak by nemohli vydat takovýto text.

   Ještě malý dodatek. Kolik procent obyvatelstva ČR toto prohlášení vnímá? Řekněme, že 4% obyvatelstva jsou praktikující katolíci, z toho je polovina lidí v důchodovém věku a neovlivňují chod ekonomiky, takže zbývá 2% národa. Jsou to opravdu ti lumpové, kteří zapříčinili ekonomickou krizi v naší zemi a v Evropě celkově, že je na ně třeba takovéto přísnosti?

   Nebylo by lepší pro církev početně zdecimovanou odstoupit od stylu chování používaného v dobách Rakouska-Uherska? Navíc omezit úřadování na minimum, věnovat se lidem v terénu, nejen ve městech, ale i na vesnicích, věřícím i církvi vzdáleným a to i jinak, nežli v podobě dlouhých kázání při mši svaté?
 
    V poslední době se alespoň v mém okolí zdá, že otevřenost společnosti k duchovním hodnotám je ještě větší, nežli byla v dobách po revoluci v roce 1989. Jistěže jsou naše možnosti a schopnosti omezené, ale mnoho dobrého již bylo vykonáno. Od našich Otců biskupů však potřebujeme příklad a povzbuzení.


    Děkuji Vám za čas věnovaný těmto odstavcům.

S pozdravem
Pavla Hejná
V Hlavatcích dne 20.2.2011

Ing. Pavla Hejná
Hlavatce č. 105
391 73
hejna.pavla@seznam.cz

Dopis stejného znění bude zaslán i na několik dalších adres vyjma sekulárního tisku.

____________________________________

Odpověď Otce arcibiskupa následuje

přišla paní Hejné jako dopis datovaný 4. 3. 2011.

____________________________________

Vážená paní inženýrko,

Děkuji mnohokrát za Vaše úvahy v dopisu ze dne 23. 2. 2011. Vaše podněty jsou jistě cenné a přispívají do mozaiky mých setkání s nejrůznějšími lidmi, i nevěřícími. Každý má nějakou jinou představu o působení katolické církve u nás. Věřte, že v pastoračním plánu, který zanedlouho představím, jsem se snažil zohlednit nejrůznější vlivy a názory, abychom dokázali být opravdu služebníky pro druhé, správnými svědky víry.

Přeji i Vám, abyste byla jedním z těchto světélek, jedním z lidí, kterým jejich bližní nejsou lhostejní a něco pro ně dělají. Každý z nás se snaží dle svých sil a možností o totéž.

 S přáním všeho dobra
Mons. Dominik Duka OP
Arcibiskup pražský


***


Dálkový rozhovor

Umlaufoviny

Na podzim léta Páně 2011 se po oficiálních oslavách listopadových událostí roku 1989 objevila v tisku fotografie tří pánů v kostelní lavici: Petr Nečas, Václav Klaus a Dominik Duka.  Co mají ti tři společného? Jakou náplň práce má arcibiskup? Nebo má spíš poslání? Hledání na internetových stránkách vedlo až k Prohlášení ČBK z ledna 2011. Toto Prohlášení, nebo spíš pamflet, popudil mnohé věřící. Někteří z nich se proti myšlenkám v něm obsažených ohradili. Do redakce Umlaufovin přišla korespondence paní Hejné a pana arcibiskupa. Paní Hejná na Prohlášení reagovala a žádala o zveřejnění (viz tento článek). Ale položené otázky nešlo přejít jen tak. Postoje biskupů zneklidňují mnohé věřící. Spontánně se utvořilo společenství lidí, které zformulovalo společný dopis s dotazy otci arcibiskupovi Dukovi. Předpokládali jsme, že o rozhovor obyčejných lidí "zdola" s  arcibiskupem Dukou bude mít zájem Katolický týdeník. Nabídli jsme proto redakci KT texty ke zveřejnění.

Z Katolického týdeníku přišlo následující sdělení: "Tématům, na něž jste se arcibiskupa Duky tázali se věnujeme průběžně a věnovat také budeme i v budoucnu. Text odpovědí arcibiskupa Duky pro Vás a Vaše společenství proto tisknout nebudeme."

Toto odmítnutí se stalo důvodem, proč jsme se rozhodli rozhovor publikovat na našem webu. Originální
dopisy  a maily máme uloženy v redakci umlaufovin. Otázky rozhovoru byly odeslány v úterý 20.4. 2011 jako doporučený dopis, viz dolní text.

___________________________________________

Vážený pane arcibiskupe,

jsme společenstvím věřících, kteří mezi sebou diskutují o problémech současné společnosti i církve. Ve svém životě se setkáváme s řadou pohledů a bylo by pro nás přínosem znát také Váš názor na přiložené otázky. Vaše úvahy by byly jistě velmi cenným obohacením naší další diskuze.
Předem děkujeme za Váš čas věnovaný našemu dopisu.

Jitka Hrušková
a dalších třináct signatářů
___________________________

Odpověď přišla dne 10. května 2011.
___________________________

Vážená paní magistro Hrušková, vážené společenství věřících,

děkuji za Váš dopis s otázkami. Jsem rád, že ve společenství diskutujete o problémech současné společnosti i církve. Rád Vám proto na položené otázky zasílám svou odpověď.

1/ Na čem  v současné době pracujete? Proč nevyužíváte více laické absolventy teologických fakult, ženaté muže k jáhenské službě, a ochotné věřící ke službě v církvi? Jejich početní zastoupení je malé. Jaké konkrétní kroky k většímu zapojení laiků ČBK podnikne?

V současné době pracujeme na arcibiskupství na pastoračních plánech pro celou diecézi, na ČBK kromě běžné agendy také na otázkách kolem majetkoprávního vyrovnání státu a církví.

2/ V nedávné době byla veřejně zpochybněna opravdovost víry kněze katolické církve Vaší diecéze, P. Halíka prezidentem republiky. Budete nějak reagovat?

Ne

3/ Církev v historii apelovala na bohaté, aby se dělili s potřebnými. Dozvídají se i dnes naši zámožní spoluobčané včetně politiků o nutnosti dávat ze svého nadbytku?

Církev nejen na solidaritu bohatších s chudšími apeluje, ale také ji v praxi uskutečňuje – bohatší diecéze a farnosti přispívají chudším, práce charity v Africe (nemocnice, školy). Řada bohatých spoluobčanů a politiků přispívá na charitativní projekty.

4/ Nezaměstnanost a bezdomovectví dnes bohužel nepatří k alternativnímu způsobu života, ale jsou průvodním jevem nadvlády dravého kapitalismu. Nezaměstnaní a bezdomovci jsou obětmi na oltářích božstva peněz. Co pro tyto lidi církev dělá  předtím, než se stanou klienty charitních center?

Nejsem si jistý tak vyhraněným soudem, že bezdomovectví a nezaměstnanost jsou jen a jen jevem  "nadvlády dravého kapitalismu".   Církev není jen organizace, nebo hierarchie, ale všichni věřící, tedy otázka je spíše individuální. Tam, kde není osobní přístup úspěšný, nastupuje nabídka pomoci od církve jako organizace.

5/ Máte osobní zkušenost s vězením, životem ve strádání, vnuceným mlčením. Vaše nynější postavení Vám umožňuje veřejným  vystupováním ovlivňovat státní úředníky. Jakým způsobem využíváte tuto možnost ke zkvalitnění života strádajících a marginalizovaných?

Arcibiskup není ombudsman. Domnívám se, že důrazem na určité hodnoty se snažím oslovit každého, komu není osud strádajících lhostejný.

6/ Nedávno uplynul rok od vašeho jmenování arcibiskupem. Prohlubujete   mezicírkevní dialog jako součást ekumenické spolupráce i ve společném veřejném působení?  Existuje konkrétní příklad praktické společné činnosti katolíků s nekatolickými křesťany?

Ekumenický dialog vedeme o nejrůznějších otázkách, v současnosti v oblasti médií, zdravotnictví, obrany či vztahů se státem.

7/ Desatero je nápovědou a orientací pro různé situace v životě. Katolická obec věřících se pravidelně v kostelích modlí za své politiky. Denně slyšíme v rádiu i televizi  zpravodajství o výkonu veřejné moci, která na žádné morální zásady nedbá. Měl jste už v nové funkci příležitost poukázat na nekalé praktiky minulých let – tunelování, rozkrádání veřejného majetku, korupci a kupování podílu na moci a vládě  bohatými lidmi?

Každý,  kdo poslouchá mé promluvy,  přednášky či glosy na ČRo si může udělat obrázek, jak se k dané problematice vyjadřuji.

8/ Pojmů vlast a národ, se velmi úspěšně zmocnili šikovní manipulátoři s otevřeně fašistickými tendencemi. Veřejnou činností církve ve společnosti je i pravidelné připomenutí  národních světců a důležitých událostí českých dějin.  Nechá si církev ukrást i národní symbol, svatováclavskou korunu, když si ji některá z  "nových politických stran" dá na svůj předvolební  billboard?
  
Církev není nacionalistická, ale zdůrazňuje dobré tradice, odkaz minulosti, hrdost na příslušnost k národu. Otázce po krádeži národního symbolu nerozumím, jak by si mohla církev nechat ukrást národní symbol?

9/ Jste hlavou  české  katolické církve a znáte důvěrně její problémy. Celá křesťanská Evropa  je na tom podobně a jistě by se našlo  mnoho společných  témat .  Scházíte se někdy s kolegy, nebo probíhá nějaká trvalá spolupráce?
 
Probíhá trvalá spolupráce v rámci evropských biskupských konferencí, existují pravidelné kontakty se sousedy v zahraničí.

10/ Domníváte se, že (ekonomický a politický) způsob fungování západní civilizace je trvale udržitelný?

Na tuto otázku se nedá odpovědět jednou větou.  Kdo se o to snaží, je buď demagog, nebo ideolog. Obecně se dá jen říci, že západní civilizace je na určitém rozcestí a je otázka, kam se vydá.

Chtěl bych Vás upozornit na internetové stránky České biskupské konference tisk.cirkev.cz, na mé stránky www.dominikduka.cz, na Katolický týdeník a další informační zdroje. Při jejich sledování naleznete obsáhlejší odpovědi na Vaše otázky.

Celému Vašemu společenství věřících posílám své požehnání
Mons. Dominik Duka
arcibiskup pražský

***

Arcibiskup není ombudsman

Jitka Hrušková

Květen 29, 2011

Koncem února 2011 psala paní Hejná panu arcibiskupovi Dukovi dopis. Reagovala jím na lednové Prohlášení biskupů, související s obrazem naší společnosti. Biskupové reflektovali stav společnosti z vlastní perspektivy. "Zanedlouho představím pastorační plán," odepsal mj. arcibiskup Duka paní Hejné počátkem března 2011.  Příprava takových plánů je těžká věc. Na pastoračních plánech se ovšem pracovalo i počátkem května, kdy Duka odpověděl na deset dotazů společenství věřících. Oč jednodušší je uznat  katedrálu jako majetek státu. Jsou věci, které lze zvládnout za necelé dva měsíce od jmenování. Pro nekatolíky  a nevěřící čtenáře se sluší podotknout,  že katedrála není jen majetkem, ale zejména  symbolem církve. To je výmluvně vyjádřeno i při návštěvě katedrálních prostor s uloženými korunovačními klenoty. Podívejte se dobře, kdo má klíč od nejvyššího zámku, a kdo z nově vytvořené Rady katedrály vstupuje do místnosti první (viz galerie fotografií pod prvním fotem).

Z další části arcibiskupovy odpovědi vyplývá, že kromě pastoračních plánů pracuje arcibiskupství i na otázkách kolem majetkoprávního vyrovnání státu a církví. Je tu řeč o majetku, o penězích. Nelze předpokládat, že s nějakým návratem majetku církvi se věřící lid přestěhuje z paneláků nebo těsných domků do nových rezidencí či srubů uprostřed lesů a polností. Na všechny by se stejně nedostalo. Lidé mají spíš touhu se uplatnit a postarat se o sebe sami. Dnešní člověk potřebuje v produktivním věku práci a sociální zabezpečení. Obvykle lidé nechtějí viset druhým na krku, a nemožnost využít svoje vzdělání, znalosti, dovednosti a zkušenosti je ubíjí. Za svoje okrajové postavení ve společnosti se nezaměstnaní, chudí, bezdomovci, handicapovaní a další vyloučení stydí.  Řádové sestry se starají o bezdomovce, někteří kněží pomáhají chudým rodinám a nezaměstnaným. Logicky se lze domnívat, že biskupové a arcibiskupové se při svých stycích s mocnými světa  budou zajímat o příčiny této chudoby a že budou usilovat o jejich odstranění. V dopise pana arcibiskupa však ani jednou nezaznělo téma "sociální učení církve", ačkoli téma Ježíšových vyvolených prolínalo třemi otázkami dopisu. Velká část věřících skoro neví, že nějaká taková nauka existuje. Sociální učení církve si pak lidé spojí s fotkou biskupa, který na náměstí nalévá štědrovečerní polévku. Ostatně, i na tu přispějí právě obyčejní věřící při sbírkách v kostele. Pro nekatolické křesťany a nevěřící se sluší dodat, že většinový obyčejný věřící nebydlí na faře nebo v objektu arci- a biskupského paláce, nýbrž platí nájemné. Snad proto, že my většinoví obyčejní máme s platbami nájemného a starostmi o chléb vezdejší více zkušeností, a nemajetní jsou nám jaksi z podstaty blíž, odkazuje pan arcibiskup náš soucit se strádajícími slovy: "Církev není jen organizace nebo hierarchie, ale všichni věřící". Arcibiskup není ombudsman. Však my taky nepodávali stížnost, my jsme se dovolávali k nástupci apoštolů. Ne sami od sebe, ale v reakci na pohled z arcibiskupského paláce dolů do ulic.

Církev není nacionalistická,… ale zdůrazňuje i hrdost na příslušnost k národu, píše pan arcibiskup. Žonglování s chytlavými slovíčky dnes umí každý. Letos na 1. máje se do Brna sjelo na čtyři sta neonacistů, označených eufemisticky za pravicové radikály, kteří chtěli projít městskou čtvrtí, obývanou především Romy. Po zkušenosti z Krupky a Nového Bydžova se rozhodlo patnáct stovek občanů průchod nácků  mírumilovně blokovat. Blokační iniciativa začínala ekumenickým bohoslužebným shromážděním. Představitelé a zástupci rozličných křesťanských církví považovali za důležité podpořit osobně, vlastní účastí nenásilný protest proti neonacistům. Bohužel, církev katolická se oficiálně k blokádě neonacistů  nepřidala. Nepodpořila tak ani protinacistický protest, ani duchovní rozměr akce, ba ani ten nabízený ekumenický. Jen dva aktivisté zdola, zábrdovický katolický farář Jiří Rous a jezuita František Lízna, který se o dění v Brně náhodou dozvěděl, zachránili katolíkům čest.

Poslední otázka, kterou jsme panu arcibiskupovi kladli, byla určitě záludná. Jak odpovědět na otázku existence  západní civilizace do budoucna? Církev byla v historii nositelkou západního vzdělání a mravnosti. Vzdělaných lidí je dnes určitě víc než v minulosti, a spojení svého vzdělání s církví by převážně odmítli. Na otázku mravnosti se nesluší, abych jako katolička za katolíky mluvila. Vždyť odpověď denně dostáváme od nekatolíků a nevěřících.

http://www.mise.army.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/p1060671_2.jpgNa závěr svého dopisu pan arcibiskup celému společenství žehná. Já vím, tak se to obvykle píše, je to formalita. Ale třeba není. Otec arcibiskup byl v Afghanistánu a žehnal tam vojákům. Možná by bylo dobré i požehnat ty odboráře, kteří ve jménu nás všech stávkují za sociální stát a důstojné pracovní podmínky hodné Evropana; nebo požehnat bezdomovce, aby nezmrzli a dostali, to co jim podle křesťanské lásky patří; nebo postižené a nemocné, kterým tato vláda ničí životy privatizací veřejno-právního systému zdravotnictví; nebo budoucí generaci, kterým vláda ničí školství a sociální systém, včetně životního prostředí a ekonomiky.

Převzato z Umlaufovin

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky