Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA
čtvrtek 4. ledna 2018
Mrtvá rysice, která byla v říjnu nalezena poblíž Ostravice pod Lysou horou [1], zahynula na střelné zranění. Rána na noze po zásahu zhnisala a zvíře zemřelo na celkovou otravu organismu. Vyplývá to z pitevního protokolu, který pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.
Rysice, kterou se podařilo porovnáním se snímky z fotopastí Hnutí DUHA identifikovat jako Lauru, měla v době úhynu dvě mláďata. Není jisté, zda se jim podaří přežít zimu, protože ještě nejsou ve věku, kdy jsou sama schopna ulovit větší kořist. Ochránci přírody nemají věrohodné aktuální informace, že se koťata v širším okolí Lysé hory stále pohybují.
Pro beskydskou populaci rysa ostrovida je smrt Laury citelnou ztrátou i proto, že jde letos už o druhou rysici, která vodila nebo mohla porodit mláďata. Tělo březí rysice Lenky bylo v dubnu loňského roku nalezeno v kolejišti železniční trati v Mořkově. Přestože přímou příčinou smrti nebylo střelné zranění, v podkožním tuku byly nalezeny drobné úlomky olova svědčící o střelbě v minulosti.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny hrozí fyzické osobě za usmrcení zvláště chráněného živočicha pokuta až 100 000 Kč. Mohlo by se ale jednat také o trestný čin podle trestního zákoníku, kde může být trest až tři roky odnětí svobody.
V celé České republice žije nyní kolem 70–80 rysů. Hlavní příčinou, proč počty stagnují nebo se dokonce snižují, jsou střety s dopravou a pytláctví [2].
Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, řekla: „Rysů žije v Beskydech kolem deseti, a tak je ztráta každého zvířete, zejména samice, opravdu citelná. Rys ostrovid je kriticky ohroženým druhem a za jeho zastřelení hrozí citelný postih. Podáváme proto trestní oznámení na neznámého pachatele a požádáme policii, aby nás informovala o průběhu vyšetřování. Věříme, že pokud se podaří střelce dopadnout, bude to působit na ostatní pytláky jako výstraha. Z dosavadních zkušeností v Beskydech je zřejmé, že pytláctví na vzácných šelmách stále pokračuje. V dnešní době je opravdu nepochopitelné, že někdo střelí takové krásné a chráněné zvíře a navíc matku mláďat.”
Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekl: „Laura, která v době nálezu vážila sotva deset kilogramů, musela po zranění od střelné zbraně velmi trpět, nebyla schopna ulovit kořist ani se postarat o svá mláďata. Její smrt je pro beskydskou populaci velkou ztrátou i proto, že Lauřina mláďata byla po dlouhé době první koťata, která jsme v okolí Lysé hory zaznamenali.“
Martin Mati, myslivec a lektor okresního mysliveckého spolku ve Frýdku-Místku, řekl: „Střílet na rysa, potažmo na rysici s mláďaty, je nejen proti zákonu o myslivosti, ale především proti morálce a etice myslivce. Právě myslivecká etika, morálka a úcta ke zvěři je to, co dělá z pouhého lovce myslivce. Pokud opravdu někdo na rysici střílel, nemůže být považován za myslivce, nýbrž za pytláka.“
Zdravím chvatele škodné.
Zatím bych řek, že s rysem (proti vlkům) není problém. Neslyšel jsem, že by v okolí byly strženy nějaká jehňata či ovce.
Až se namnoží, příjde to. Asi jako s vydrou. Katastrofa.
Admirál napsal Zdravím chvatele škodné. Zatím bych řek, že s rysem (proti vlkům) není problém. Neslyšel jsem, že by v okolí byly strženy nějaká jehňata či ovce. Až se namnoží, příjde to. Asi jako s vydrou. Katastrofa. Problém je s lidmi kteří neznají míru a lezou všude podle „zákona“ „svět patří nám“ a pro živočicha XYZ už tu není místo“ (rozumějte prosím: „v našich konzumem a chamtivostí vymytých palicích není místo“… Staří Slované s vlky bez problémů vycházeli. Stejně jako mnohé přírodní národy. Problém s vydrou není v ní- ale opět v lidech. Zvířata- vč. šelem – poněkud přizpůsobila své… Číst vice »
Bohužel žijeme „v civilizaci“ , „v demokracii“ a „máme se většinou všichni fajn- jen poněkud špatným způsobem“ jak píše např. Tribun. Takže nejde – zcela fér a demokraticky toho pytláka nechat skončit stejně jako onu nebohou rysici… Admirále nejen „kapacita prostředí“ obecně u velkých šelem přemnožení vylučuje. Je tam řada ještě ne zcela prozkoumaných zpětnovazebných mechanismů. A u rysů – a např. též medvědů – fungují dost „asociálně“. Ani ve vlčí smečce nemá v podstatě nikdy mláďata víc než jeden pár. Rysice na rozdíl od vlčí smečky, páru vychovává svá mláďata sama. NIKDO ji přímo nepomáhá. Pokud HD u rysice… Číst vice »
Jelikož v naší krajině již dlouhá desetiletí jsme neměli trvale přítomny vlky, mohlo mj. dojít vlivem řady nepromyšlených aktivit člověka k současné epidemii divočáků. Pokud by promoření zvířat nad určitou míru přesáhlo určité rozměry, hádejte kdo vydělá na „zaručeně zdravém vepřovém“ a „úpravě“ jeho cen… Nejspíše by také nebyly problémy s vysokou zvěří devastující keře a listnáče v lesích stále v neúnosné míře (pokud ovšem lýkožrout „milosrdně“ dále nesníží plošnou výměru smrkových monokultur o několik desítek procent), ani s masou volně pobíhajících psů či jejich – opravdu „době“ „odpovídajícím“ množstvím – a tím i chování „obou komponent“- lidí i psů…… Číst vice »
Stavil by som sa,že tú rysicu nezastrelil „pytlák“ale poľovník.(Pytiak loví pre svoju obživu,bez povolenia a s nezákonne držanou zbraňou.Ak nezákonne loví poľovník,tak to nie je pytliak ale zločinec).Poľovníci na Morave nemilosrdne likvidujú každé zviera a vtáka,ktoré považujú za „škodnú“.Tak boli na Morave vypustené „slovenské“ orly s vysielačkami.No netrvalo dlho a našli ich mŕtve,otrávené alebo odstrelené.Vlk a medveď je vraj tak isto škodná zver nežiadúca v moravských poľovných revíroch,tak ich poľovníci nestrpia.Opačný extrém predstavujú tzv.“ochranári“.Chránia najväčšiu pliagu slovenských riek a jazier,kormorána veľkého.Tisíchlavý kŕdeľ týchto vtákov je schopný ako taký kombajn, totálne zbaviť vodný tok alebo rybník a jazero rybej populácie.Riešiť sa… Číst vice »
S Kormorány by se situace určitě měla řešit. Nejspíše i odlovem. Je to ale opravdu velký pták a velmi šikovně spolupracuje. Není to také typický obyvatel hlubokého vnitrozemí mimo jezernaté oblasti. Alespoň někde by ale populace měly zůstat bez zásahů. Co se vyder týče, myslím že Orava vždy byla jednou ze zdrojových populací a bylo by vhodné dlouhodobé sledování, vymezení dostat. zón bez odlovu- aby se populace mohla vyvíjet dobře v souladu s nabídkou. Co se lovu vyder týče, přimlouval bych se za odchyt a prodej do zahraničí kde by mohl být zájem ze Z. Evropy. To že je na… Číst vice »
Pokud ale lidé nebudou obecně respektovat nutnost ponechat přírodě také určité zóny „na zotavování“ – a to přechodně i trvale, pokud naopak poroste tlak na zbývající velkoplošné CHÚ a to zejm. na CHKO bez adekvátní ochrany PRINCIPU velkoplošné ochrany přírody a krajiny a její stability bude zle. Člověku možná nejpozději, ale asi i v už potom i bezvýchodné situaci… Pokud nadále bude vzrůstat bariérový efekt dopravy (stále narůstající zejm. frekvencí – ale s např. „Ozvěnami“ Hedvábné stezky např. by se doprava mohla mnohde dále výrazně zvýšit), dále budeme masivně přetvářet krajinu a vytvářet i terénní překážky fungování přírody aniž bychom… Číst vice »
Martine, nebojte, i dravci budou ( nejenom ti lidští, kterým by kdejaká hyena mohla závidět), podívejte na černou zvěř jaký boom prožívá, ještě chvíli budeme zběsile budovat kapitalismus a dotáhneme třídní dělení k dokonalosti a nakonec se homo druh třebas stane nedostatkovým zbožím v potravinovém řetězci. ..)
PS : a jestli bych duháky mohl poprosit, nedávejte divokým zvířatům lidská jména, někdo by to mohl vzít osobně a pak by je to mohlo tuplem bolet. ..)
V kapitalismu je místo pro jedinou šelmu, homo konzumismus stupidus.
Martin (už bez taky m) – Nezlobte se, pokud se dostanu k rozhodování, zda se mám postavit na stranu rysa, vlka, vydry, nebo na stranu ovcí nebo ryb v mém rybníce, mám vybráno a pište si, že budu jednat s veškerou možnou účinností, které nás po generace vedený nesnadný boj se škodnou naučil.
Nehodlám se vracet do doby lovců mamutů, kdy ještě naši předci mohli s divokými predátory žít vedle sebe.
Martin (už bez taky m) napsal nejen vydra, ale hodně také mývalovec kuní -na Slovensku pokud vím i hojnější než v ČR, máte ho tam v slušném počtu také déle- takže se Psík mývalovitý(mývalovec kuní)je imigrant a škodí.No je to nočné zviera, všežravec a jeho potravu tvoria rôzne bobule,korienky a hľuzy rastlín.Zo živočíšnej potravy patria do jeho jedálničku vajcia,mláďatá vtákov,zdochliny,žaby,škeble a zdochnuté ryby.On sám je obľúbenou korisťou dravých vtákov,vlka,rysa aj líšky.Živé ryby neloví.Na Slovensku ale aj na Balkáne je vydra jednoznačne premnožená,Na Orave už zmizli pôvodné druhy rýb a keď rybári vysadia 10 tisíc pstruhov,tak vydry z nich zožerú 9… Číst vice »
Admirál napsal pokud se dostanu k rozhodování, zda se mám postavit na stranu rysa, vlka, vydry, nebo na stranu ovcí Admirál: Ja vás ubezpečujem,že od vlka vašim ovečkám nebezpečenstvo hroziť nebude,aj keby ich boli u vás stovky.No a od rysa už vôbec nie.U nás sa ovečky vyháňajú na Ďura(24.4).Vyženú sa na horské pasienky a tam sa stáva,že ak má bača na ho..o psov,tak nejakú ovečku mu z košiara vlk alebo medveď odnesie.No je dokázané,že 50% škôd majú na konte bačovia,ktorí si na úkor vlka radi prilepšia.Slovákom šelmy nevadia,lebo sa s nimi naučili žiť.Majú nárok na život v prírode,rovnako ako ľudia.Len… Číst vice »
peter. napsal Admirál: Ja vás ubezpečujem,že od vlka vašim ovečkám nebezpečenstvo hroziť nebude,aj keby ich boli u vás stovky.No a od rysa už vôbec nie.U nás sa ovečky vyháňajú na Ďura(24.4).Vyženú sa na horské pasienky a tam sa stáva,že ak má bača na ho..o psov,tak nejakú ovečku mu z košiara vlk alebo medveď odnesie.No je dokázané,že 50% škôd majú na konte bačovia,ktorí si na úkor vlka radi prilepšia.Slovákom šelmy nevadia,lebo sa s nimi naučili žiť.Majú nárok na život v prírode,rovnako ako ľudia.Len sa musí nájsť spôsob ako spolunažívať. Uvidíme. V každém případě dostane li škodná chuť na mé jehněčí, má… Číst vice »
Během svého života jsem snad ještě nepotkal stádo dobytka s pasteveckým psem, a to se poměrně často pohybuji i po pastvinách. A někdo se pak diví, kde se stala chyba.
Admirále: Jednoho krásného dne se agrese směřovaná směr jiné biologické druhy může obrátit uvnitř našeho druhu, jako byste zapomněl na články pana Mana, Robertse a dalších…
Aleš napsal Během svého života jsem snad ještě nepotkal stádo dobytka s pasteveckým psem, a to se poměrně často pohybuji i po pastvinách. A někdo se pak diví, kde se stala chyba. Admirále: Jednoho krásného dne se agrese směřovaná směr jiné biologické druhy může obrátit uvnitř našeho druhu, jako byste zapomněl na články pana Mana, Robertse a dalších… Jaká agrese? Kde to berete? V době, kdy lidé přešli od lovu a sběračství k zemědělství a chovatelství, se pro člověka stali některé druhy dravců nepřáteli na život a na smrt – škodná a její potlačení se stalo jednou z podmínek k… Číst vice »
cit.: „Pokud vám rys, nebo vlk jednou úspěšně sloví ovci, pak už to bude dělat napořád, je to pohodlnější, než se honit za vysokou. Nezbývá, než se zvířete jakýmkoli způsobem zbavit.“ Admirále to není pravda. Ano, vlk to bude možná občas zkoušet. No a? On tam taky není doma? Je třeba být na stráži, bránit své ano- ale nevybíjet. U divokých zvířat se pokusům divit nemůžete. Vystřílení či zmrzačení problém řeší?! Houby s octem! Nejedna studie přiznala, že VOLNÁ NIKA v ekosystému nezůstává. Je rozumnější peterem dávaný příklad koexistence – za rozumných a nahrazovaných občasných škod – nežli zvěří bylinožravou… Číst vice »
Je pochopitelné, že lidé žijící a pěstující zvířata v oblastech kde může docházet ke konfliktům s divokými druhy zvířat by měli mít jasně definovaný nárok na náhradu škody, operativně, vč. nákladů na chov jedince či usmrcených jedinců. A také by měli mít možnost získat podporu na zajištění chovů za podmínek vlastního zájmu a ochoty k péči a vhodné formě ostrahy. Každý solidní chovatel potvrdí, že dobře vycvičený pes – či dvojice u větších stád je dobrou zárukou ochrany. Když prostě chci chovat ovce uprostřed či na hranici rozsáhlejších lesů- musím to dělat i s tím co k tomu nutně nezbytně… Číst vice »
Martine, nemůžeme si rozumět, ja z pozice drobného chvatele, člověka s kořeny zemědělce na kraji lesa tvrdím, že koexistence člověka a některých druhů dravců je v kulturní krajině nemožná.
Zmiňujete náhrady škod. Zkoušel je někdo z myslitelů uplatnit?
Dvanáctistránkový formulář, úřední martirium a nakonci náhrada, co neuhradí ani čas a vypsanou propisku.
Když přátelům vydry vyplenily rybníky, ani sv. Petr by je nepřesvědčil, že vydra je milé zvyřátko a že má právo na xy. Pokud se jim zadaří, skončí na pekáči.
Pomalu, ale jistě se svět dostává do fáze, kdy JEDINÝM správným řešením jsou tresty smrti za pytláctví. ( V Číně, za zabití pandy, už to platí. ) K tomu by ještě byly užitečné vysoké finanční odměny za jakékoli informace a důkazy vedoucí k usvědčení pytláků. Tak, aby se tyto kreatury bály i vlastní rodiny či náhodných chodců. právě proto, že je to jediný správný postup, tak NIKDY v této zemi nebude schválen. Sebezničení totiž máme v genech. A demokracie je pojistka proti jakékoli nápravě. No future… Levice opět prošvihla šanci uchopit akutní téma – ekologie, spravedlnost, atd. Začíná mi tím… Číst vice »
Admirále, v maličkém ale chovám ovce (kdys s kozami) cca 14 let. Nyní už jen paběrkuji, společnost se postarala a známí kterým jsem pásl už zvířata nemají. Z ryze ekonomických důvodů a neochoty platit pastvu alespoň trochu důstojně. Jako mnozí chtějí mít na venkově pozemky, chaty, ale pobývat by tu chtěli jen pár dní v každém období… Maximalizovat jen výhody… Ekonomicky jsou pro sebe zajištěni ve velkoměstě. Až pokud přežiji chystám sám malý rybníček – který mi snad místní vydry i poctí někdy návštěvou. Místní velkochovatel skotu si svůj – za dotace (každý rok prý celkem 12 mil Kč) postavený… Číst vice »
Svobodo: samostatný drobný či střední podnikatel byl přes velkohubá voLEBNÍ prohlášení poblitiků tou skutečnou „škodnou“. Těm kteří si na skoro 30 let z tohoto státu udělali dojnou krávu a nástroj své seberealizace. Národ a lidi jim to „žerou“ sice již méně- ale mezitím v nehorázně komplikovaném jimi dojeném stř. a drobném sektoru velká část lidí zkrachovala… Rozvoj skutečné udržitelné ekonomiky venkova nestojí a nepadá s miliardovými středisky, nesmyslnými „Stezkami“ v oblacích, bobovými dráhami a tobogány v suchém i vodním provedení. Na Venkov se kašlalo- vždyť „každý“ chtěl „za lepším“ do světa – tak proč se starat o pár voličů „vesničky… Číst vice »
Martine : Téma stavu této země mě trápí v míře větší než malé. A uvažuju nad tím už roky, kde se stala chyba. Takže úvahy typu, zda by „nechtěl už národ procitnout“ jsou dávno za mnou… ( Příp. uveďte příklad kdy kde nějaký národ „procitnul“… My v roce 89 ? Nebo Lybijci v roce 2011 ? Nebo Ukrajinci v roce 2014 ? Ale, no tak… ) Netěší mě to, taky bych rád byl demokratem, ale je to celé obrovská lež. Nefunguje to, lidi neznají historii ani posledních sta let, nedokážou si seřadit za sebe ani základní letopočty, aby si uvědomili… Číst vice »
Chránit, ale také regulovat. Rysů u nás opravdu není mnoho a škod napáchá minimálně. Vydry znám z vlastní zkušenosti, jedna dokáže zlikvidovat chov kaprů v průměrném rybníku….
http://www.meras.cz/2018/01/dobrindt-csu-levice.html
Peter : Článek téměř zajímavý, ale místy opět naivní, až běda. Jaká „občanská kultura“ ? Kde, odkud, jak, kdo ? Mluvte s lidmi, mluvte s mladými… Půda je připravená. Lidi už mají hokej v základních faktech. Tohle někomu nesmírně vyhovuje. Také je na vývoji dobře vidět ten stejný rukopis zákulisních loutkařů. Pokud chtějí něco zdiskreditovat, tak to začnou předstírat, ale budou to dělat blbě nebo přehnaně. Např. pošlou mezi demonstranty své lidi a vyprovokují střety nebo jim dají do rukou transparenty se zavádějícími hesly. Samozřejmě předem připravení redaktoři, kameramani a fotografové s instrukcemi jak má reportáž vyznívat… Nebo dlouhodobější projekty,… Číst vice »
Nastražená železa nemusí zabít jen zvíře, na které jsou nalíčena. Jelikož nejsme v Kanadsko-americké divočině, v pralesích JA či na Sibiři a nejde nám o přežití, mají být tabu. Mohou poranit či zabít i mnoho dalších zvířat, vč. dalších chráněných. Zvíře chycené do želez se většinou hrozně trápí, často hodně dlouho. V neposlední řadě jsou železa rizikem zejména pro děti, psy, etc. a znamenají tedy znepřístupnění bezpečné krajiny. Teritorium až 35 km délky vodních toků i více na jednoho samce (evidovány až 50 km úseky) snadno vzbuzuje dojem „přemnoženosti“. Zvíře ale jen přirozeně reaguje na úživnost (tj. často naopak přehnané… Číst vice »
Svoboda napsal Peter : Článek téměř zajímavý, ale místy opět naivní, až běda. Jaká „občanská kultura“ ?Kde, odkud, jak, kdo ? Mluvte s lidmi, mluvte s mladými… Půda je připravená. Lidi už mají hokej v základních faktech. Tohle někomu nesmírně vyhovuje. Také je na vývoji dobře vidět ten stejný rukopis zákulisních loutkařů. Pokud chtějí něco zdiskreditovat, tak to začnou předstírat, ale budou to dělat blbě nebo přehnaně. Např. pošlou mezi demonstranty své lidi a vyprovokují střety nebo jim dají do rukou transparenty se zavádějícími hesly. Samozřejmě předem připravení redaktoři, kameramani a fotografové s instrukcemi jak má reportáž vyznívat… Nebo dlouhodobější… Číst vice »
Kvalifikovaný odhad počtu vyder pro ČR, Alka Wildlife o.p.s. r. 2016: https://alka-engine.s3.eu-central-1.amazonaws.com/sites/56b4b51e41dd630019000008/assets/59ca28047bd28d00a4cab9ee/Po_ty_vyder_2016.pdf Cituji z materiálu: „Pro všechny kvadráty byly počty jedinců odhadnuty na základě regresní rovnice, délky břehů rybníků v daném kvadrátu a výsledků celonárodního mapování výskytu vydry říční, které proběhlo na podzim 2016. Regresní rovnice se týká dospělých jedinců. Protože odhadované počty vyder budou sloužit především pro výpočet náhrad škod způsobených vydrou říční, byly výsledné počty dospělých vyder ještě vynásobeny koeficientem 1,33, který udává vztah mezi počty všech jedinců (i s mláďaty) vůči dospělým (průměrná hodnota ze stopovacích akcí).“ Není reálné odhadovat počty vyšší jak 20 ks na jeden… Číst vice »
Chcete chránit rysy proti vyhubení? To však napřed musíte vyhubit lidi. Už by nám to mohlo dojít, že nedosahujeme ani zdaleka inteligence rysů, a že v dekadentním pásmu gravitace požírá horší lepšího, větší blbec menšího.
V případě vyšších populačních hustot vyder je reálné očekávat vyšší úmrtnost mláďat, snazší přenos nemocí, soc. stres a snížení odolnosti vůči rizikům obecně. Roční úhyn na silnicích bych odhadl kolem 150-200 kusů i více, jiných zabití (bez neleg. lovu) cca min 100-50 ks. Úhyn mláďat z běžných důvodů je uváděn až poloviční z celkem narozených celkem, někdy i vyšší. Nelegální zabíjení bude již asi dosahovat stovek kusů ročně. Limit horní hranice únosnosti prostředí může být v výrazně rybničnatých oblastech i blízko. Řešením by mělo být zlepšování průchodnosti krajiny, max. ochrana chovů ryb, alternativní plochy pro plevelné ryby, maximální usnadnění žádostí… Číst vice »
Žijeme v kapitalizme,kde kraľuje zisk.To znamená,že raz sa rybári nas..ú a prestanú vodné toky zarybňovať.Tým pádom sa problém vyrieši.Nebudú ryby,nebudú ani vydry a nebude ani kormoránov.Potom sa možno niekto z politikov chytí za hlavu a začne uvažovať ako človek ktorý si uvedomuje dôležitosť rovnováhy v prírode.
Martine M. – jste blázen, víte jak to s vydrami v vypadá v reálu?
Vydra či párek se nastěhuje, vybere tok , či rybník do mrtě a putuje dál.
Za ní téměř bezrybná voda.
Co to melete o koeficientech a o množstvích/km, vydra nemá přirozeného nepřítele, pokud s IHNED nezačne intenzivně hubit, ta k u nás v podstatě skončil chov ryb a i sportovní rybáři můžou odevzdat povolenky.
Už našli aj pýchu Čiech – lososa:
http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/92141/to-je-macek-na-severu-cech-nasli-obriho-lososa-ktereho-zakousla-vydra.html
Stejně by mohli přestat uvažovat zemědělci kteří nedostanou dost poctivě zaplaceno a jsou tlačeni i do naprostých zhovadilostí, řidiči vlaků, metra i autobusů za zodpovědnost, mnozí technici, vodaři, atd, atd… Dovedu si představit že pro někoho kdo má několik menších rybníků je to šílená práce, často dost pokažená, stejně ale si dovedu představit, že velké společnosti – či některé podnikající čistě ziskově nehledí vpravo, vlevo a třískají co z pěstování nejen ryb jde… A na nějakých milovnících lipanů či pstruhů jim asi také moc nezáleží… Lidi musí zase opečovávat krajinu jako celek (nebo konečně už s tím spolupracujíc a jsouc… Číst vice »
Martin (už bez taky m) napsal Stejně by mohli přestat uvažovat zemědělci kteří nedostanou dost poctivě zaplaceno a jsou tlačeni i do naprostých zhovadilostí, řidiči vlaků, metra i autobusů za zodpovědnost, mnozí technici, vodaři, atd, atd To nemohli,lebo by priši o prácu a živobytie.Rybársky zväz vykonávajúci svoje povinnosti vyplývajúce z „Rybárskeho práva“,ich zabezpečuje bezplatnými brigádami svojich členov,ktorý si navyše musia kupovať rybársky lístok a rôzne povolenky.A keď títo ľudia vidia,že ich práca vychádza navnivoč,tak si jednoducho nájdu iného koníčka.Veď načo budú chodiť na brigády a platiť za to,že si niečo ulovia,keď neulovia nič?Keď všetko čo pustia do vody im zožerie… Číst vice »
O tých ochranárskych fanatikoch sa píše v poslednom odstavci nasledujúceho článku:
http://parnickyrybar.weblahko.sk/Nieco-o-vydre.html
Na Orave už vydry premenovali na „oravské tulene“.
Vážení poslouchejte ještě chvíli prosím. Píši k problematice i zde déle, a kdyby se lidé podívali poněkud zpět, pochopili by, že věc je – jak říkají ochranáři nefanatici- podstatně složitější. Za fanatismus je spíše možné považovat některé UMĚLÉ AQUAKULTURY. Než mne „sežerete“ jako nepoučitelného fanatika, nechte si věc v poněkud jiném náhledu popsat níže prosím. Jsem jeden z ochranářů, který se snaží být střízlivý a uvažovat v souvislostetech, což se týká i obnovy populací zvířat. Admirál se tady rozhořčuje ne až tak správně. Vydra říční má prostě v dynamice svého druhu nejspíše schopnost výraznější, rychlejší reakce na změnu vnějších podmínek… Číst vice »
blízkém ekosystému disponuje schopnostmi způsobovat, spoluzpůsobovat výrazné změny prostředí. Mohu například jmenovat velké býložravce- např. tury (bizon, zubr, a někteří další). Ani vývoj Afrických savan či Asijských stepí až polopouštního rázu nebyl bez výrazného vlivu početných skupin zvířat přímo měnících dynamiku vývoje řady dalších druhů. V „mírném pásmu“ (nahlíženo prizmatem dnes známých a platných odhadů vývoje) je jak jsem již nejednou uvedl tímto „dynamickým činitelem“ nejméně dvojice VLK – BOBR. Z principu- např. po přírodních katastrofách typu záplav, sesuvů, sopečné činnosti a jejich dozvuků- se v přírodě posilují některé ekosystémy (plošným zastoupením) na úkor aktuálně převládajících jiných díky fyzikálně-chemickým změnám… Číst vice »
Studium říčních náplavů v nedávné minulosti přispělo k rozsáhlým změnám v nahlížení na přírodu, a poměrně snadno lze odhadnout, že nemalá část např. lužních ekosystémů představuje plošně jedny z těch nejmladších ekosystémů. Připomínám jen, že lužní nemusí vždy znamenat totéž co NÍŽINNÉ. Dynamika vývoje přírody na naší krásné (stále ještě, přes náš často nelichotivý „příspěvek“) planetě Zemi je velmi různorodá, a vývoj mohl- a pravděpodobně probíhal v řadě nestejnoměrných posunů, ba snad i „skoků“. Druhy zde se vyvíjející na to svou přirozenou „vnitrodruhovou“ dynamikou musely reagovat. Nebyl zde tehdy asi žádný „člověk“ jak jej dnes známe aby jim „postavil rybami… Číst vice »
Ale to neznamená, že vnitorodruhové vlastnosti řady druhů (nejen vydry) tak zjednodušeně závisí jen a pouze na člověku a jeho „životaprospěšných“ aktivitách. Jak jistě všichni snad můžeme uznat, „naozaj – zvonku to tak vyzerá…“ může být nakonec o mnoho komplikovanější. Vždy jsem obhajoval návrat nejen bobra ale i vlka, tedy nejméně dvojic, trojic druhů najednou s postižením víceméně evidentních vazeb. I na OM jsem uváděl příklad možnosti obnovy ekosystémů podhorské řeky Černá Opava právě v možné součinnosti – jednou snad opět určitě – bobra a vlka. Vydra by „šla s sebou“… Kde je v dnešní krajině VYDŘÍ, BOBŘÍ A VLČÍ… Číst vice »
Matin M – hentý dynamický činitel bobr – vlk – pokud jsem to správně pochopil, tak je to myšleno tak, že vlci je budou lovit bobry a tím zajistí, že se nepřemnoží.
Nezlobte se, to nemůže fungovat nebo to může fungovat někde na Sibiři nebo v Kanadě, daleko od hospodařících zemědělců a jejich domácích zvířat.
Vraťte se zpět na zem! Dostanete se do konfliktu, který nemůžete ustát. Už jste v něm. Ztratíte i ten zbytek kredibility, kterou ještě jako ekologové či ochránci přírody máte.
Admirále- to že člověk ve snaze „ekonomicky“ vytřískat z přírody a krajiny dospěl k jejímu těžkému- a svému vlastnímu – poškození, to myslíte že je nějakou kredibilitou?? Já přece netvrdím, že člověk stojí vně systému. Ano, časem možná- podotýkám dnes- možná bude opět vydru lovit. Ale jednak ne do želez, a jednak AŽ v situaci, kdy se do krajiny doplní řada dalších vodních ploch s málo intenzivním či vůbec nehospodářským využitím, kde bude moci celá „trojka“ v okolí klidně v určitém počtu žit a plnit své funkce. Nebo mi prosím chcete tvrdit, že na extrémním způsobem přehnaným (nemám teď na… Číst vice »
mohl probíhat a bylo by dost zvířat aby nedocházelo ke genetické korozi- která by nějakou „zkumavkovou verzi“ ukázky pár vyder vylučovala. Krajina NEFUNGUJE, je na ni ze strany člověka extrémní tlak. To není otázka řekněme vyhraněně podhůří, ale krajiny jako celku. Bobří jezírka a zpomalené toky by vytvářely příznivé prostředí i pro řadu dalších živočichů, a kde by nestíhal vlk, mohl by zasahovat člověk. Je to prostě o tom využít potenciál druhů rostlin i zvířat. Žádný ideální stav „před nástupem vydry, bobra, šelem“ totiž neexistoval. A opakuji: pokud se postupem desetiletí ukazuje co ty zvířata potřebují- pak můžeme-li je kromě… Číst vice »
Martin – Já o koze a vy o voze. Vy o polopřírodní krajině, já o tom, že návrat o 300 let nazpět je neproveditelný, neuskutečnitelný a neprosaditelný.
Jednoho červnového dne jsem přišel na zahradu a něco mi nesedělo. Za pár vteřin ni to došlo. Bylo úplné ticho. Kosi a ostatní havěť neexistovali s výjimkou vrabců . Pátral jsem po příčině a napadlo mne jen to, že krátce před tím se objevila kvanta potkanů, jejichž souvislost s ptáky mi nebyla jasná. Až do okamžiku, kdy mi do bytu vrazila březí samice a hledala řešení svého problému. Beze slova jsem odešel do prodejny pro zahrádkáře a tam mi řekli, že ne sazenice, ne semena rostlin, ale prodej jedu na potkany je ten největší kšeft. Vysvětlení bylo prosté a šlo… Číst vice »
Je až s podivem, že odpůrci šelem a přírody jako takové, kteří se rádi jakoby zastávají zájmů člověka, vůbec neslyší na argument “ EXTRÉMNÍ UMĚLE DODÁVANÉ EKONOMICKÉ VSTUPY“, které jsou v příkrém rozporu se socioekonomickými potřebami člověka.
S potměšilým úšklebkem sleduji, že navzdory přáním jedněch a defraudačním snahám jiných nedošlo ani po letech ke ztrátě kredibility…
Je chvályhodné, že rybáři nepředstavují pouze ty, kteří chodí se sítěmi. Již desetiletí obětavé práce zejména těch, kteří doplňují do našich říček a potoků miliony pstruhů, lipanů a některých dalších ryb zajišťují, že v našich tocích ještě nějaké ryby máme. Je to logický důsledek činnosti člověka, který v převažující délce toky změnil na stoky a kanály, což mj. z důvodu ochrany půdy a vlastního zdraví řekněme posledních třicet let mění prostřednictvím čističek k lepšímu. Problémem zůstávají živiny které ČOV zachytí jen velmi omezeně, a také technické překážky na tocích. Vlivem stavebních úprav došlo také mnohdy k zničení přírodního prostředí nejen… Číst vice »
řady potoků již nerostou ani olše a jasany které masově začaly hynout na vícero chorob… V řadě případů jsme po povodních v r. 1997 museli jako prostí občané nekompromisně hájit renaturalizované úseky toků před snahou o jejich opětovné zcela nesmyslné zničení podle projektové dokumentace ze 70 let- dle hesla „návrat do původního stavu“… V řadě případů byly přímo do vodních toků opět doslova nacpány silnice- od spojnic mezi okresními městy (např. Vrbno p. P. – Jeseník) po desítky kilometrů lesních cest (a to i když byly smeteny na velkých úsecích i v 11 m vysokých náspech)… V lesích dnes tvoří… Číst vice »
Situace se ale mění, a také ochránci přírody musí poněkud korigovat leckterou svou původní představu. Nicméně zůstává faktem, že tyto dva druhy v našich končinách původně původních živočichů mají v naší přírodě své místo. A ukazuje se, že možná mnohem důležitější nežli člověk předpokládal. Představují totiž dynamické činitele, které ztrnulou, zkostnatělo a zcela nevyhovující mašinérii „správy vodních toků“ rozhýbaly stejně, jako neefektivní a nevhodnou formu zástavby krajiny. Jeden z panovníků v dnešním Německu se kdysi chlubil tím, že obyvatelstvu „dal“ celou jednu novou MARKU (myšlena země, státoprávní jednotka uspořádání) bez válek, násilí a mrtvých. Tím, že napřímil Rýn, a získal… Číst vice »