Situace je jasná. Zřejmě se stal zločin a to jak podle státního práva Švýcarska, kde k němu došlo, tak i podle státního práva ČR, pod jehož jurisdikci oba podezřelí patří. Jde o redaktory Slonkovou a Kubíka, kteří ve službách Seznamu.cz navštívili ve Švýcarsku duševně nemocného syna předsedy české vlády, představili se mu jako novináři a požádali jej o rozhovor.
Potud tedy vše v pořádku, až na malý detail. Neřekli mu, že celý rozhovor budou natáčet na kameru, umístěnou v brýlích jednoho z redaktorů, což je v případě, že s tím všichni účastníci debaty nesouhlasí, jak nám prozradil americko-český novinář Erik Best, podle článku 179 švýcarského trestního zákoníku nezákonné, a pachateli takovéhoto činu hrozí až jeden rok odnětí svobody nebo pokuta.
Ale nejen to. Podle článku 186 švýcarského trestního zákoníku je trestem za tzv. neoprávněné vniknutí až tři roky ve vězení či pokuta. Jestli se ovšem za neoprávněné vniknutí dá označit vstup pod falešnou záminkou s úmyslem dopustit se protiprávního jednání, např. nahrání soukromé konverzace bez souhlasu všech zúčastněných, je už věcí státních zástupců a soudů.
Ale pozor! Zveřejnění protizákonně získaných informací je ve Švýcarsku trestným činem podle článku 322 s až tříletým trestem odnětí svobody nebo pokutou.
K tomuto zveřejnění, jak všichni víme, s obrovským celostátním a dokonce i evropským třeskem došlo, došlo i k nezákonnému natáčení rozhovoru redaktorů Kubíka se Slonkovou se synem předsedy vlády na kameru, a zřejmě došlo i na neoprávněné vniknutí s úmyslem dopustit se protiprávního jednání (nahrání soukromé konverzace bez souhlasu všech zúčastněných), takže podle práva Švýcarska, na jehož území se přečin Slonkové a Kubíka proti švýcarskému právu stal, jednali oba jmenovaní na území Švýcarska proti švýcarskému právnímu řádu a nebylo by tedy od věci, aby stanuli před švýcarským soudem.
Ale pochopitelně nejen tam. Hlavně by je měl hnát k zodpovědnosti český stát, protože i podle českého zákona 101/2001 na ochranu osobnosti je protizákonné nahrát soukromou konverzaci, pokud s tím všichni její účastníci nesouhlasí. A navíc, jak nám v těchto dnech prozradila advokátka Klára Samková, nelze takto získané informace zveřejňovat a lze je jenom předat státním zástupcům nebo policii.
Čehož samozřejmě jak Kubík se Slonkovou, tak Seznam cz ani v nejmenším nedbali, protože cíl, který měli před očima, byl příliš oslnivý na to, aby na nějaké právní pitomosti, jež s ním souvisejí, třeba i jen na vteřinu pomysleli. Vždyť už se blížil státní svátek 17. listopadu, kdy hlavně studenti, v historii záměrně nedovzdělaní, vyjdou do ulic, budou shromáždění, projevy, průvody, takže svou informaci o setkání se synem předsedy vlády pěkně pár týdnů pozdržíme a vyrukujeme s ní – a to s veškerou možnou parádou – na veřejnost až těsně před tímhle svátečkem. Ať je to všechno ještě správně horké a třaskavé, darebáků i blbců, co jsou ochotni udělat binec, se v Praze najde vždycky dost, spřátelená média to rozmáznou, a není boha, aby to už tentokrát neprasklo a Babiš nezmizel ze Strakovky a Zeman z Hradčan.
A budou pak spokojeni všichni ti poslanci, obklopující ve sněmovních lavicích Kalouska, Fialu, Bělobrádka, Bartoše a Gazdíka, co předevčírem nebo kdy uspořádali v poslanecké sněmovně hotové ovace americkému ministrovi Mattisovi, který přijel do Prahy orodovat za to, aby atomovou elektrárnu v Dukovanech nepřestavoval nikdo jiný než krachující Westinghouse. Protože tady jde o miliardy dolarů – a právě kvůli nim se všechno, o čem tento článek je, událo. Pro ty dolary jeli Slonková s Kubíkem do Švýcarska, kvůli nim bude dnes v Praze binec a kvůli nim se dnes mezi sebou pereme jako vzteklí psi.
A zásluhou těch dolarů se nejspíš zapomene i na to právo, české i švýcarské, na které Slonková, Kubík a Seznam.cz tak opovržlivě vyplázli jazyk.
Samozřejmě, pokud někdo podání dá u nás, tak to skončí v šuplíku. Jako vždy. jediný kdo ho muze podat je mladej Babiš, jako švýcarský občan. Kvůli tomu tam ten tatík jede. No, na druhé straně, by měl o ochranu požádat švýcarský stát. To by ale bylo jiné točo.
Právo je jako gravitace- ta je také ohýbána hmotnějším tělesem. Vrtěti Babišem toť téma do pranice a fůra lídrů demokracie s praporem spravedlnosti mává až třísky létají. Občan je najednou hybnou silou klouzající- se s pány na ledu a zase řvou – ,,lid žádá nápravu věcí,, .