Stát je špatný hospodář, proto je výhodné, když podnikají podnikatelé. To byla jedna z hlavních myšlenek transformace ekonomiky po Listopadu 1989.
Tato mantra byla využita při plošné privatizaci průmyslu, obchodu a zemědělství. Když v roce 1992 Václav Klaus prohlásil, že transformace ekonomiky je úspěšně ukončena, našli se sice kritici, kteří poukazovali na odvrácenou tvář „útěků ekonomů před právníky“, ale obchody plné zboží a přísliby účasti na hmotných požitcích z kupónové privatizace činily z těchto kritiků pouhé závistivé škarohlídy.
Následující levicové vlády poté ještě pod tlakem ekonomické krize a za velmi nevýhodných podmínek a podezřelých okolností ukončily „bankovní socialismus“, jenž Václavu Klausovi sloužil ke skrytému financování reformy. Zdálo se, že kapitalismus definitivně zvítězil a stačí pouze nechat působit „neviditelnou ruku trhu“. Ale chyba lávky! Takřka dvacet let po sametové revoluci se nacházíme uprostřed další „privatizační vlny“. Neprivatizují se továrny, obchody, ani státní statky, ale veřejný sektor – železnice, pošta, letiště, vodovody a kanalizace, nemocnice, zdravotní pojišťovny, komunální podniky. Vážně se uvažuje o privatizaci státních lesů, škol a věznic.
Postup má všude stejnou šablonu. Nejprve se do organizace, jejímž zřizovatelem je stát, kraj nebo obec, dosadí prověření lidé se správnou stranickou knižkou. Poté se začne s tzv. outsourcingem vedlejších činností. To znamená, že např. úklidové práce, stravování zaměstnanců, praní prádla v nemocnici začne místo vlastních zaměstnanců provádět soukromá firma (patřičně personálně propojená). Hned nato se hospodaření takové organizace dostane do propadu. Začne se tvrdit, že tento propad byl způsoben právní formou, a jediným řešením je převedení organizace na akciovou společnost (samozřejmě, že účelem je zlepšení hospodaření, privatizace nepřipadá v úvahu a stoprocentním vlastníkem zústává zřizovatel). Po určité době následuje buď prodej akcií a ztráta majority zřizovatele, nebo tzv. provozní model, který spočívá v tom, že je „outsourcována“ i hlavní činnost organizace. Toto je metoda obzvláště rafinovaná, protože se jedná o způsob, jak zprivatizovat příjmy takové organizace, a přitom ponechat větší část nákladů zřizovateli.
Související články:
Česká outsourcingová republika – 3. část: Bílá nemoc českého zdravotnictví
Česká outsourcingová republika – 2. část: Vodní víry v našich peněženkách
