Česká televize již dávno neplní jen zpravodajsko-propagandistickou funkci. Je to v podstatě druhé mocenské centrum naší republiky – nekontrolovatelné finančními úřady ani Nejvyšším kontrolním úřadem a v podstatě nereagující na jakoukoli kritiku. Je to stát ve státě.
ČT například prohrála soud s Unií žalobců, protože odmítla dát informace tak, jak ji ukládá zákon, ale nic se neděje. ČT je nad to povznesena. Je to už poněkolikáté, co Česká televize porušila zákon…
Její ředitel i přesto bere milionové odměny, tedy asi své plní zadání dobře. Kromě slušných lidí, kteří v televizi určitě pracují (bohužel, především na nižších postech), se podařilo shromáždit skupinku všehoschopných „zpravodajů/komentátorů“, kteří si brzy uvědomili, že neprorazí-li svými profesionálními schopnostmi, prosadí se v televizi hlásáním polopravd a neustálým napadáním a dehonestací čehokoli a kohokoli, kdo se netěší přízni jejich editorů. A jsme tak svědky excesů, kdy prominentní spratek beztrestně uráží bývalého prezidenta naší země, či toho, že nám nejsou poskytovány pravdivé informace ani ze Západu (prý je tam vše správně), ani z Východu (tam je prý zase vše špatně).
Jsme svědky přepisování našich dějin, a to i těch, které jsme zažili na vlastní kůži. Sebeubožejší akce typu odstraňování soch pod smyšlenými záminkami, jsou prezentovány jako napravování historie, vždy s „vysvětlujícím“ komentářem, který připomíná Orwellovy minuty nenávisti. Jsme svědky pravidelně se opakujícího naprosto nevyváženého zpravodajství, kdy do studia jsou zváni pouze „prověřené firmy“, které jednohlasně a hlasitě souhlasí s komentátorem, jenž oddaně plní úkol. Česká televize tímto jednáním jasně ovlivňuje politickou situaci v naší zemi.
„Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence,“ praví se v Kodexu České televize. Zákonem definovaná „instituce veřejné služby“ však působí spíše jako angažované politické médium sloužící menšině politických stran.
Pokud se ke slovu dostane někdo, kdo se pokusí říci vlastní názor, je okamžitě přerušován po každé větě, jen aby se na obrazovce podařilo rozbít smysl věty. Kdo se jednou odváží říci vlastní myšlenku – již se na obrazovce zpravidla neobjeví – jen krátký seznam: Jana Lorencová, Eric Best, Vladimír Vondruška, Lenka Procházková, Vladimír Dvořák, Petr Kužvart, Jaroslav Bašta, Ivan Hofmann a jiní. Zmizeli i neposlušní zpěváci a herci, například Jaromír Nohavica nebo Ivan Vyskočil
Do televize nemají přístup ani lidé, kteří dříve byli pronásledováni, ale dnes odmítají souhlasit s tím, že dnešní ČT je objektivní a vyvážená. Již několik let jsme se nedozvěděli žádnou dobrou zprávu z Maďarska, Ruska, Číny, Srbska a dalších států. Jako by zmizela jejich kinematografie, hudba, umění, technické objevy a v poslední době i skutečnost, která že země má vakcínu.
Komentátoři, kteří tak profesionálně mluví o svobodě, zapomínají na to, že podstatným atributem té proklamované svobody je právo dostávat objektivní informace. A právě ty, jako svobodní občané demokratického státu, od ČT nemáme. Existují lži, které se televize rozhodla stokrát opakovat, aby se konečně staly pravdami – např. bagatelizace východního odboje a zpochybňování úlohy Rudé armády při našem osvobození. Lhaní o Havlovi a jeho úloze v politice. Obviňování některých zemí bez důkazu a naopak zastírání zločinného jednání jiných zemí. Česká televize nám soustavně podsouvá, že například vražda spáchaná zemí „demokratickou“ je něco jiného než vražda spáchaná zemí „nedemokratickou“. Dobrým příkladem je zabití stovek civilistů v bývalé Jugoslávii „demokratickými“ bombardéry, o kterém se mlčí.
Když svrchované Maďarsko přijme zákon omezující protivládní „neziskové organizace“, ČT nám vysvětlí, jak trpí demokracie. Když armáda USA zavraždí cizího státního příslušníka – a dostane se to ven, je to boj proti terorismu. Když v Rusku postaví před soud skupinu výtržnic – komentátorka ČT letí do zahraničí, udělat s nimi rozhovor, jsou to „bojovnice“. Peněz k tomu je dost. Když Snowden odhalil zločiny americké armády a musel uprchnout z USA – komentář našich „hlídačů“ demokracie opět chybí, stejná je situace v mnoha dalších případech.
Česká televize úzce spolupracuje i s neziskovými organizacemi, které jsou financovány ze zahraničí. Takové typy neziskovek se musí například v USA hlásit jako cizí agent, protože často představují bezpečnostní riziko.
Domnívám se, že bezpečnostní riziko pro naši zemi dnes představují i některé aktivity Česká televize.
7 comments on “Česká televize jako druhé mocenské centrum”
Svět chce být klamán – a zklamán… Josef Göbbels ve školících přednáškách na svém ministerstvu propagandy stanovil tyto tři základní zásady pro propagandistkou práci ve Třetí říši:
1. Nelhat
2. Zakrývat
3. Odvádět pozornost
Otevřeně lhát považoval totiž za riskantní, neprozíravé a vlastně nadbytečné. Jakmile se totiž v propagandistické práci lež tzv. prolátne, propagandu jako celek to neopravitelně znedůvěruhodní. A proč by měl propagandista tohle riskovat, když zakrývání a odvádění pozornosti udělá tutéž práci jako lež, ale jejích výhodou proti lží je, že je nelze tak lehce prokázat. Vždyť proč by měl propagandista o věci A (pro Říši nepříznivé) lhát, když stačí ji buď zakrýt čili zamlčet, anebo – což je ještě výhodnější – od ní odvést pozornost k věci B (pro Řiši příznivé), a tuto pak natolik rokošatit a ozdobit, aby pohltila veškerou schopnost veřejnosti vnímat cokoliv jiného. Tímto trikem zůstane nepříznivá věc A mimo pozornost veřejnosti a účelu propagandy je dosaženo. Tolik tedy Josef Goebbels, milionkrát prokletý za svou propagandu, která vymývala Němcům mozky a pomáhala je vést na jatka 2. světové války. Válečný zločinec, který, kdyby se nesprovodil ze světa vlastní rukou, skončil by na oprátce.
A teď si k němu postavme zpravodajce ČT a zeptejme se: Cožpak oni dělají něco jiného, než dělal Goebbels? Cožpak oni též – a co nejsvědoměji – neskrývají a neodvádějí pozornost? Cožpak z celého širokánského proudu informací a filmových či televizních obrazů nevybírají do svého vysílání výhradně, pouze a jedině ty informace a obrazy, které odpovídají jejich soukromému světonázoru – a všechny ostatní před námi göbbelsovsky zakrývají? Cožpak od nich – zase goebbelsovsky – neodvádějí pozornost k obrazům jejich soukromému světonázoru naopak vyhovujícím – a tímto dvojhmatem nás informují jednostranně a tím také lživě a vymývají nám mozek stejně zločinně, jak to činil kdysi Goebbels?
A právě tady je jádro pudla. V té doslova šílené stranickosti, se kterou se naše média s informacemi přicházejícími ze Západu či z Východu, vypořádávají. Jak zavírají oči, uši a hlavně pak ústa, pokud usoudí, že ta a ta zpráva např. o Rusku by na naši veřejnost mohla působit příznivě, a ona zpráva např. o USA zase nepříznivě. A jak naopak svá ústa otevřou doširoka a rozezní hlasivky do hotového furore, pokud vycítí, že tímhle by se Rusko dalo dobře osolit a USA naopak postavit do oblaku nejrůžovějšího. Zkrátka se informace dle téhle účelovosti vybírají a přebírají, zakrývají a uvolňují, a celý tento proces nikoliv skutečné, ale řízeně zobrazované skutečnosti, nelze vidět jinak než jako praxe řádu ďábelské světové lži, jež má vstoupit do našich hlav a tam se stát pravdou.
Vymytí mozků nás má postihnout všechny, a pokud by někoho zajímalo, jak úspěšně u nás už pokročilo, zajděte příležitostně mezi náctileté a zapřeďte s nimi rozhovor. Budete se z něho vracet ustaranější, než jste byli, a vina všech, kteří se na zglajchšaltování mladých duší podíleli, se vám vyjeví mnohem tíživěji, než jak jste ji až dosud viděli.
Ani Goebbelsovi ke konci jeho propaganda už nevycházela, řeči o narovnání fronty
a konečném vítězství se natolik rozcházely se skutečností, že to až skřípalo.
Teď už to také začíná pěkně skřípat, protože nic nevychází tak jak má.
A ani roušky nezacpou a nezacpou ty nectné huby, které se opovažují tvrdit, že
přátelství s kapitalistickými vlky končí vždy něčím sežráním.
Ano. Česká televize je propagandistické mocenské centrum výkonného mocenského centra jménem deep state of USA s jeho poslušnými komisaři v Bruselu. Otázkou pro české občany už jenom je, kam a jak zařadit mocenské centrum prezidenta USA a mocenská centra parlamentu ČR a prezidenta a vlády ČR. Asi nikam. Až na drobné pravomoci typu takových prkotin, jako je povinnost občanů ČR nosit protichřipkové náhubky s výhledem na budoucí povinnost plošného očkování a náhubků i doma v ložnici.
Je jasné, že jsme se vrátili do 50. lét minulého století.Bohužel pokřivený a nespočetně zrazený národ vlastními i cizími není schopen se postavit Zoufalství vidíme na všech úrovních společnosti. Mláděž , která přichází do toho prostředí a nemá silné zázemí v rodině je v podstatě už zlikvidována a starší se bojí nebo jsou koupeni.Volání jednotlivců není slyšet.Některé situace až mrazí připomínají orwelovské príběhy.Bude to ještě strašne bolet než národ procitne. Vstanou noví bojovníci ? Jestli.
SNAD
si autor nemyslí, že zmíněná veřejnoprávní vysílačka vyrábí zprávy, komentáře ap. jen tak se svým personálem a celé to zastřešuje viditelný ředitel ?!
Vyloučeno, že ano.
Od koho tedy dostávají vedoucí redaktoři, což jsou zamaskovaní novodobí politruci, noty, aby se pak jejich plody líbily jak Bruselu, Berlínu, tak Washingtonu ?
Že autorovi zřejmě chybí něco, jako 1.dodatek US ústavy v českém provedení plně chápu, jinak by své myšlenky a názory určitě napsal tak, jak je to ještě běžné tam, kde vládne svoboda slova a nemusel by se následně obávat nějakého „podání vysvětlení.“
V realitě dnešní ČR odhaduji podíl dospělé populace závisláků na sledování zmíněné propagandistické vysílačky na nějakých hóódně přes 95 %. Ten nepatrný zbytek nezávisláků tvoří spíše jednotlivci, bez rodin a partnerů.
V rodinách jsou pak leckde nutné bedny 2, protože se děti chtějí koukat na pohádky a žena na nějaký seriál, chlap třeba na sport.
A v tom je celý kumšt propagandy. Pustíme vám pohádky, nebo seriál, do toho vrazíme nějaké zprávy, komentář ap. A prostoduchý divák to baští i s navijákem.
Zmíněný J.Goebbels v komentáři botiček v tom byl mistr. A to měl, konkrétně v roce 1933, k dispozici pouze rozhlas.
Na výstavě o rozhlasovém vysílání v srpnu 1933, (19.8.1933) mimo jiné pronesl :
„Síla dobrého rozhlasového programu spočívá ve správném dávkování mezi zábavou, výchovou, poučením a politikou.“
Jádro nedotknutelnosti ČT je právě v tom, že si to všechno může dovolit, aniž by byla ohrožena jakousi další spacákovou revolucí.
Doslova totiž vyrábí veřejné mínění k potěšení těch, kterým slouží.
A divák to není, ten je tady na převýchovu.
Nemyslím, že si to autor myslí. Je nám to však tak podáváno, ne? Proto si je přece povinně platíme. Proč to tedy dnes a denně neodhalovat? Jak chcete jinak bojovat v informační válce? S tím, že to každý ví a kdo to neví, se o to nezajímá, sedět se složenýma rukama? Je nutné na to poukazovat dnes a denně. Aby si nemohli dovolit ani vystrčit nos na ulici, aniž by jim někdo jadrně řekl, co si o jejich „práci“ myslí. A nenechte se mýlit, že lidé nevědí, která bije a to dokonce i takoví, co sledují sport nebo televizní seriály. Nedávno se mi v jednom komentáři líbilo: I pes, který si čuchne k zadku jiného psa, získá víc informací, než my ze zpráv ČT!
JEN
bych dodal, neboť už jsem upustil dost páry, že má vlastně český závislák jednu velikou výhodu, proti německému.
Ten platí, ať bednu má, nebo nemá, měsíčně v přepočtu přes Kč 450,- ( € 18,- a pár centů), s vyjímkou sociálně slabých, příjemců HARZ IV.
A nyní se jedná o navýšení, protože je to prý málo.
Stejné hlasy se stále častěji ozývají i z kavčárny. Prý už je to spousta let, kdy byla poslední úprava ap.
Pokud se toto téma dostane až do PS, tak nepochybuji o tom, že ta sebranka, která prý zastupuje své voliče, navýšení schválí.
Odhlásit bednu, jak snadné…sedmým rokem takhle funguji a nemám ten pocit, že bych o něco přišel.
Během mé povinné voj. služby bylo každodenní sledování Televizních novin povinné.
A k tomu ještě PŠM (politické školení mužstva).
Teď se vše děje nepovinně, tak to honem běžte zapnout, budou „zprávy.“