Česká televize jako druhé mocenské centrum

Česká televize již dávno neplní jen zpravodajsko-propagandistickou funkci. Je to v podstatě druhé mocenské centrum naší republiky – nekontrolovatelné finančními úřady ani Nejvyšším kontrolním úřadem a v podstatě nereagující na jakoukoli kritiku. Je to stát ve státě.

ČT například prohrála soud s Unií žalobců, protože odmítla dát informace tak, jak ji ukládá zákon, ale nic se neděje. ČT je nad to povznesena. Je to už poněkolikáté, co Česká televize porušila zákon…

Její ředitel i přesto bere milionové odměny, tedy asi své plní zadání dobře. Kromě slušných lidí, kteří v televizi určitě pracují (bohužel, především na nižších postech), se podařilo shromáždit skupinku všehoschopných „zpravodajů/komentátorů“, kteří si brzy uvědomili, že neprorazí-li svými profesionálními schopnostmi, prosadí se v televizi hlásáním polopravd a neustálým napadáním a dehonestací čehokoli a kohokoli, kdo se netěší přízni jejich editorů. A jsme tak svědky excesů, kdy prominentní spratek beztrestně uráží bývalého prezidenta naší země, či toho, že nám nejsou poskytovány pravdivé informace ani ze Západu (prý je tam vše správně), ani z Východu (tam je prý zase vše špatně).

Jsme svědky přepisování našich dějin, a to i těch, které jsme zažili na vlastní kůži. Sebeubožejší akce typu odstraňování soch pod smyšlenými záminkami, jsou prezentovány jako napravování historie, vždy s „vysvětlujícím“ komentářem, který připomíná Orwellovy minuty nenávisti. Jsme svědky pravidelně se opakujícího naprosto nevyváženého zpravodajství, kdy do studia jsou zváni pouze „prověřené firmy“, které jednohlasně a hlasitě souhlasí s komentátorem, jenž oddaně plní úkol. Česká televize tímto jednáním jasně ovlivňuje politickou situaci v naší zemi.

„Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence,“ praví se v Kodexu České televize. Zákonem definovaná „instituce veřejné služby“ však působí spíše jako angažované politické médium sloužící menšině politických stran.

Pokud se ke slovu dostane někdo, kdo se pokusí říci vlastní názor, je okamžitě přerušován po každé větě, jen aby se na obrazovce podařilo rozbít smysl věty. Kdo se jednou odváží říci vlastní myšlenku – již se na obrazovce zpravidla neobjeví – jen krátký seznam: Jana Lorencová, Eric Best, Vladimír Vondruška, Lenka Procházková, Vladimír Dvořák, Petr Kužvart, Jaroslav Bašta, Ivan Hofmann a jiní. Zmizeli i neposlušní zpěváci a herci, například Jaromír Nohavica nebo Ivan Vyskočil

Do televize nemají přístup ani lidé, kteří dříve byli pronásledováni, ale dnes odmítají souhlasit s tím, že dnešní ČT je objektivní a vyvážená. Již několik let jsme se nedozvěděli žádnou dobrou zprávu z Maďarska, Ruska, Číny, Srbska a dalších států. Jako by zmizela jejich kinematografie, hudba, umění, technické objevy a v poslední době i skutečnost, která že země má vakcínu.

Komentátoři, kteří tak profesionálně mluví o svobodě, zapomínají na to, že podstatným atributem té proklamované svobody je právo dostávat objektivní informace. A právě ty, jako svobodní občané demokratického státu, od  ČT nemáme. Existují lži, které se televize rozhodla stokrát opakovat, aby se konečně staly pravdami – např. bagatelizace východního odboje a zpochybňování úlohy Rudé armády při našem osvobození. Lhaní o Havlovi a jeho úloze v politice. Obviňování některých zemí bez důkazu a naopak zastírání zločinného jednání jiných zemí. Česká televize nám soustavně podsouvá, že například vražda spáchaná zemí „demokratickou“ je něco jiného než vražda spáchaná zemí „nedemokratickou“. Dobrým příkladem je zabití stovek civilistů v bývalé Jugoslávii „demokratickými“ bombardéry, o kterém se mlčí.

Když svrchované Maďarsko přijme zákon omezující protivládní „neziskové organizace“, ČT nám vysvětlí, jak trpí demokracie. Když armáda USA zavraždí cizího státního příslušníka – a dostane se to ven, je to boj proti terorismu. Když v Rusku postaví před soud skupinu výtržnic – komentátorka ČT letí do zahraničí, udělat s nimi rozhovor, jsou to „bojovnice“. Peněz k tomu je dost. Když Snowden odhalil zločiny americké armády a musel uprchnout z USA – komentář našich „hlídačů“ demokracie opět chybí, stejná je situace v mnoha dalších případech.

Česká televize úzce spolupracuje i s neziskovými organizacemi, které jsou financovány ze zahraničí. Takové typy neziskovek se musí například v USA hlásit jako cizí agent, protože často představují bezpečnostní riziko.

Domnívám se, že bezpečnostní riziko pro naši zemi dnes představují i některé aktivity Česká televize.