Česko už nemůže růst nahánět na nízkých mzdách

Česko se loni podle výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch dostalo z ekonomické stagnace, v přibližování k úrovni vyspělých evropských zemí ale ztrácí mnoho let. Velké množství lidí dělí od pádu do chudoby jen stokoruny. Terčem nesnášenlivosti se místo Romů stal islám a migranti.

„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. Země v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví,“ uvedla ekonomka a spoluautorka zprávy Ilona Švihlíková. Podle ní se Česko ocitlo „v pasti středně příjmových zemí“ a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.

Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend, loni na nich z ČR odteklo 219 miliard. Je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky. Podle ní se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů“. Dopadá to i na mzdy. I když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. „Narušila se proporce mezi zisky a mzdami,“ podotkla ekonomka.

Zpráva Social Watch upozorňuje, že v Česku se odliv zisků ze země projevuje nejdramatičtěji ze všech ekonomik Visegrádské čtyřky. „Rozdíl mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem ukazuje, že ve skutečnosti má tato země k dispozici podstatně méně zdrojů, ať již na investice, či na zvýšení mezd,“ píše se v ní. Situaci má ilustrovat také počet firem se sídlem v daňových rájích. Problémem podle studie je, že tito „černí pasažéři“ sice využívají infrastruktury, vzdělanosti a dalších výhod, ale odmítají se na nich podílet alespoň zákonnou formou platby daně.

Česko ale přesto patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je těsně nad tímto limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně. Zhruba půl milionu lidí nemá ani životní minimum. Pokud by se příjmy rozdělily do deseti skupin podle výše, v nejnižší skupině by bylo 1,5 milionu lidí, uvedla Švihlíková. Odkázala na dřívější zjištění statistického úřadu. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento na 61 procent mediánu, do chudoby by podle ekonomky spadlo velké množství lidí. „Rozdíl je přitom 165 korun,“ upřesnila. Dodala, že i v Česku je „pracující chudoba“ u lidí s nízkým výdělkem. Trpí jí čtvrtina pracujících žen. Podle Švihlíkové za to může nízká minimální mzda.

V oblasti prosazování rovných šancí pro muže a ženy zavládl loni podle další spoluautorky Veroniky Šprincové mírný optimismus, který se ale vytrácí. Kabinet sice zřídil post ministra pro lidská práva, zmínil rovné příležitosti v koaliční smlouvě a programu a přijal i strategii do roku 2020, s přijetím konkrétních kroků ale váhá. Týká se to třeba volební novely s rovnoměrným zastoupením žen a mužů na kandidátkách, uvedla Šprincová.

Zdroj: Esondy