Vládní představitelé tvrdí, že v Česku je v porovnání s jinými zeměmi EU chudobou ohrožen nejnižší počet lidí. Existují i názory, že problém je ve způsobu jejího měření, které nezohledňuje realitu. I tak je číslo varovné: podle Českého statistického úřadu byl chudobou (měsíční příjem necelých 10 tisíc korun) v ČR v roce 2011 ohrožen více než milion obyvatel. Těsně nad hranicí chudoby (příjem o málo nižší než 11 tisíc korun měsíčně) bylo 1,7 milionu lidí.
„Kvůli fiskální restrikci se propadá domácí poptávka a zpomaluje růst HDP. ČR zůstává enormně závislá na vnějším ekonomickém prostředí. Úsporná opatření vlády v podobě snižování sociálních výdajů (například zmrazení penzí) a nárůstu nepřímých daní (DPH) mají drastický dopad na seniory a seniorky, jimž hrozí pád do chudoby i bezdomovectví,“ říká ekonomka z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha Ilona Švihlíková.
Podle Marcely Adamusové z Fóra 50 % navíc vládní politika negativně ovlivňuje postavení žen, zejména matek malých dětí. „Rodičovský příspěvek v nejčastěji vyplácené tříleté variantě byl zkrácen celkově o 16 000 korun. Byl zakázán souběh čerpání rodičovského příspěvku a příspěvku na péči pro rodiče handicapovaných dětí, což přináší významné zhoršení ekonomické situace těchto rodin a především žen, které nejčastěji zůstávají na plný úvazek v domácnosti. Ekonomické a sociální postavení rodin komplikuje i zvýšení DPH, které s sebou nese růst cen potravin, hygienických potřeb a léků, jež tvoří velkou část rozpočtů rodin s předškolními dětmi,“ říká. Chudoba se týká i dalších skupin obyvatel.
Způsob měření chudoby
A jak se chudoba v ČR vlastně měří? „V současné době je využíván především mezinárodně srovnatelný ukazatel, míra ohrožení chudobou po sociálních transferech‘. Uvedený indikátor vyjadřuje počet a podíl osob ohrožených chudobou v populaci nebo v příslušné skupině po působení sociálních transferů. Osoby ohrožené chudobou jsou ty osoby, jejichž roční vyrovnaný disponibilní příjem je nižší než stanovená hranice chudoby, tedy 60 % ročního národního vyrovnaného mediánového příjmu na spotřební jednotku,“ uvádí Táňa Kozelková z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Dodává, že hranice příjmové chudoby v roce 2010 činila 111 953 korun za rok (tedy v průměru 9329 korun měsíčně) a v roce 2011 to bylo 113 040 korun za rok (tedy v průměru 9420 korun měsíčně).
„Podle údajů Eurostatu bylo v České republice chudobou ohroženo celkem 9,8 % populace. Z výsledků šetření dále vyplývá, že z celé populace byl v ČR chudobou ohrožen 1 022 000 osob,“ doplňuje Kozelková. Stejný údaj uvádí ve své Zprávě o stavu lidských práv v ČR za rok 2011 i Český helsinský výbor. „Příjmy pod hranicí životního minima mělo celkem 152 297 domácností, což představuje nárůst o více něž 15 000 domácností (3,6 %),“ je také uvedeno ve zprávě. Od roku 2010 podle Českého helsinského výboru přibylo téměř 86 000 osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. „Míra chudoby vzrostla a nejvíce se dotýká osob žijících v domácnostech nezaměstnaných (ze 41,2 na 46,4 %) a osob žijících v domácnostech se třemi a více závislými dětmi (z 20,9 na 24,5 %). Ačkoli míra chudoby se mírně snížila u neúplných rodin s alespoň jedním závislým dítětem, stále je velmi vysoká (z 37,7 na 36,3 %),“ uvádí zpráva.
Kdo je nejvíce ohrožen
Chudoba se podle Českého helsinského výboru stále více týká žen než mužů (u žen v loňském roce vzrostla z 10 na 10,7 %, u mužů z 8 na 8,9 %). Z hlediska věku jsou pak podle zprávy nejvíce ohroženy děti do 17 let věku (chudoba u nich vzrostla z 14,3 na 15,2 %). Český helsinský výbor upozorňuje i na to, že mnohem vyšší počet lidí žije těsně nad hranicí chudoby, což znamená, že jejich roční příjmy jsou maximálně 131 880 korun, tedy v průměru 10 990 korun měsíčně. Lidí, kteří jsou těsně nad hranicí chudoby, v ČR žije 1,7 milionu, tedy 16,6 % populace. „Nejvíce jsou ohroženi nezaměstnaní (57,1 %), neúplné rodiny s alespoň jedním závislým dítětem (49 %) a jednotlivci starší 65 let (46,2 %),“ dodává zpráva Českého helsinského výboru.
Problém ve výživě, bydlení i dopravě
A jak se chudoba projevila v praxi? V loňském roce se podle Českého helsinského výboru nárůst cen nejvíce dotkl oblastí týkajících se základních potřeb domácností, tedy výživy (nejvíce pečivo, sezónní ovoce a zelenina), bydlení (energie, regulované nájemné či vodné a stočné) a dopravy. „Podle statistiky, kterou vydává Exekutorská komora České republiky, bylo v roce 2011 nařízeno celkem 936 219 exekucí, což znamená nárůst počtu exekucí o 230 tisíc ve srovnání s rokem 2010. Stát snižuje standard hmotného zabezpečení a neexistuje zákon o sociálním bydlení. Narůstá riziko, že bez přístřeší se může octnout stále více osob,“ uvádí také obsáhlá zpráva. Analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská zase v nedávných Impulsech Václava Moravce uvedla, že těsně u hranice chudoby žijí statisíce českých důchodců.
Premiéru Petru Nečasovi (ODS) přesto nechybí optimismus: jinde jsou na tom podle něj ještě hůř. „Málo se ví, že Česká republika byla v tomto ukazateli (mediánový příjem – pozn. red.) v roce 2010 nejlepší v Evropě,“ prohlásil před časem při sněmovních ústních interpelacích. „Potažmo to znamená i jednu z nejlepších hodnot na světě, to znamená, měli jsme nejnižší míru ohrožení chudobou v celé Evropské unii,“ dodal. Varování opozice i neziskových organizací nesdílí. V roce 2010 dosahovalo podle něj chudoby 9 % obyvatel ČR, což je méně než například v sousedním Německu, kde byla chudoba na úrovni 15,6 %. Premiér dodal, že ve Švédsku, které je založeno na silném sociálním systému, činila hodnota o čtyři procenta více než v případě Česka. Celkový průměr zemí Evropské unie byl na úrovni dokonce 16,4 procenta.
Chudoba je v různých zemích jiná
„Za rok 2011 není srovnání v rámci EU zatím možno poskytnout, protože z EU-27 jsou v současné době relevantní data k dispozici pouze za pět členských států. Předpokládáme však, že i v roce 2011 bude ČR patřit mezi členské státy s populací s nejnižší mírou ohrožení chudobou,“ dodává Kozelková z MPSV. Co se týče penzistů, důchody podle Nečase – na rozdíl od jiných států v Evropě – nepoklesnou ani po změně valorizačního výpočtu. „U osob nad 65 let je český výsledek třetí nejlepší v Evropě, a to po Lucembursku a Nizozemsku,“ uvedl předseda vlády v odpovědi na doplňující dotaz interpelující poslankyně Lenky Kohoutové (ODS).
Způsob měření chudoby kritizuje Tomáš Tožička z Tax Justice Network. „Podle standardních měření, kdy se spočítá, že míra chudoby je na 60 procentech průměrné mzdy, ČR skutečně patří mezi favority. Toto měření je ovšem pofiderní. Podle něho vychází chudému člověku v Lucembursku příjem ve výši půl milionu korun ročně a dejme tomu v Rumunsku 20 tisíc. Vypovídající hodnota je tedy malá,“ říká.
Evropská unie ale už podle jeho slov přišla s novými nástroji na měření chudoby. „Nověji se měří podle materiální deprivace, kde je asi deset bodů, na které se v kvalitativním výzkumu odpovídá. ČR se podle takového měření pohybuje sice nad průměrem EU, ale nikoli na prvním místě. O těch deseti bodech sice můžeme diskutovat, jedná se ale o relevantnější měření. Přispělo k tomu i úsilí Social Watch (mezinárodní síť občanských organizací bojujících za snížení chudoby a proti jejím příčinám – pozn. red.), jež posledních pět let tlačila na to, aby se chudoba měřila jinak,“ dodává Tožička.
Zdroj: eSondy
