Řízení oběhu peněz by se muselo stát čtvrtým základním pilířem výkonu demokracie vedle nezávislé justice, moci exekutivní a zákonodárné. Tyto moci by nesměly být propojené, jako tomu je dodnes. A to je důvod, proč dnešní demokracie prostě nefunguje.
Musí bohatí bohatnout a chudí jen chudnout? Zatím to tak vypadá, stejně jako za časů narození Spasitele v chudé betlémské stáji.
Po uplynutí této pandemie, ať již byla vyvolána kýmkoliv a za jakýmkoliv účelem, přijdou účty a hladomor. Ty účty nebude platit ono 1 promile nahoře, ty účty zaplatíme všichni. Hlavně však naše děti a vnoučata.
Většina zdravotnických zařízení se přizpůsobila vládním příkazům a omezila svůj provoz. Jít k doktorovi v době koronakrize je tudíž považováno málem za zločin. Nicméně je tu jedna výjimka: Potratové kliniky nesmí být v žádném případě ve své činnosti nijak omezeny.
Teoreticky vzato měla mít WHO v případě nemoci Covid-19 na urychleném vyhlášení pandemie zájem, protože by peníze investorů nebyly po splatnosti dluhopisu vyplaceny. A rychlá pomoc postiženým, by byla ta jediná účinná pomoc.
Celosvětově činí objem finančních „produktů“, nazvaných deriváty, 638 biliónů dolarů, což je 10x víc, než celý světový hrubý domácí produkt, tedy hodnota zboží a služeb, které se vyrobily na planetě.
O demokracii, kterou nemáme, protože jsme líní kriticky myslet a snadno sebou necháme manipulovat. Kde jsou zdroje naděje?
Když Brusel roztáhl 750 miliardový deštník, věřilo se, že jenom samotný slib pomoci dokáže uklidnit natrvalo finanční trhy. To se ovšem ukázalo být velkým omylem…
Dostávají Rusové víc šancí než Američané? A jaké šance máme my, Češi?
