Dveře ve zdi 68: Trojjedinost války

Stát se nachází ve válečném stavu neustále. Ovšem formy může tato nepřestávající válka nabírat různé. Přitom za válku považují lidé pouze jednu z jejích forem, nazvěme tuto lidstvu všeobecně známou formu, s výložkami, opaskem, holinkami a kokardou, “horkou válkou”.

 

Dveře ve zdi 67f: Americké umění – bojovat Čínou

Všichni si pamatujeme vraždu Roberta Kennedyho v roce 1968 (rok 1968 je vůbec zajímavý rok, událo se toho v něm tolik, až se z toho protáčejí panenky, osmašedesátý je jedním z “osudových okamžiků” lidstva), stejně jako si pamatujeme vraždu jeho staršího bratra a k těmto vzpomínkám se pojí i verze, podle které Robert Kennedy, vedoucí v té době velice úspěšnou volební kampaň, byl zavražděn proto, aby nemohl v případě vítězství nařídit nové vyšetřování “vraždy století“. Za hranicí vnímání však zůstává ta velice důležitá skutečnost, že Robert Kennedy byl přesvědčeným (“ideovým”) odpůrcem rozšiřování jaderných zbraní.

 

Dveře ve zdi 67e: Atomová bomba sem, atomová bomba tam…

Atomovou bombu všichni považují za americkou “generální” výhrůžku SSSR, jenomže ta výhrůžka vůbec nebyla obecnou, ale zcela konkrétní. Samo stvoření Bomby sledovalo několik cílů najednou a jedním z nich byla hrozba pro ten případ, kdyby se SSSR rozhodl zajít příliš daleko na Dálném východě.

 

Dveře ve zdi 67d: Šachy čínské občanské války

Převážná většina těch, které zajímá “Čína”, nechápe (z celé řady důvodů), že “komunistický režim” v Číně vyhrál (byl schopen vyhrát) jedině proto, že se těšil podpoře obou ve Studené válce soupeřících stran. Ne že by to byla úplně unikátní situace, ale rozhodně se to nestávalo každý den.

 
 

Dveře ve zdi 67b: Čína po japonské kapitulaci

…pokud se SSSR vměšoval, tak rozhodně ne na něčí podporou. Z hlediska diplomacie jednal SSSR naprosto bezchybně, a jestli něco podporoval, pak ne tu či onu konkrétní stranu, ale občanskou válku v Číně jako takovou. SSSR “podněcoval”. A dělal to, vycházeje ze správně chápaných státních zájmů.

 

Dveře ve zdi 67a: Vláda tří sester

Číňané v té době říkali, že: “Číně vládnou tři sestry. Jedna (Sung Aj-ling) miluje peníze, druhá (Sung Mej-ling) miluje moc, a jenom ta třetí (Sung Čching-ling) miluje Čínu.”

 
 

Dveře ve zdi – 66: Začíná První indočínská válka

Proč to tak dopadlo? Jak se stalo, že podle všech měřítek moderní evropská mocnost byla poražena ve válce s nevelkým asijským státem, přitom porážka byla absolutní, bezpodmínečná, ve všech významech, mezi nimiž se význam vojenský ztrácí jako ten méně podstatný, neboť když prohrála, ztratila Francie to, čemu se v diplomatickém jazyku říká “vliv”. A poté co přišla o “vliv”, přišla Francie o možnost hrát v této části světa.