Možná upadl v koupelně
A máme tu další exemplář šílence, který při styku s českými policisty – přirozeně zcela bez cizího zavinění – zemřel.
A máme tu další exemplář šílence, který při styku s českými policisty – přirozeně zcela bez cizího zavinění – zemřel.
Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to k pláči: policisté zadrželi a násilím odvlekli člena umělecké skupiny Ztohoven, jelikož u sebe neměl platný občanský průkaz, tento viditelný symbol poddanství občana postkomunistickému státu, kterýžto prý předtím jiní policisté přímo z výstavy odvezli, protože doklad byl znesvěcen použitím zmorphované podobenky.
Pročítám novinové nekrology a nevycházím z údivu nad naprosto nevídanou koncentrací nepochopení a nesmyslů v přepočtu na čtverečný centimetr potištěné plochy: je vůbec možné, že lidé Ladislavu Smoljakovi tak málo rozuměli?
…formulace typu „hodnoty reprezentované Dělnickou stranou lze podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu označit za neslučitelné s hodnotami českého právního řádu“, na nichž Ústavní soud neshledal nic nepatřičného, dávají vzpomenout na nelehké období českého práva 70. let.
Domnívám se, že kritéria kladená na právní stát jsou Českou republikou naplňována stále špatně, a co hůř, míra této neuspokojivé situace má tendenci se v čase zvyšovat.
Do rozměrů vpravdě čunkovských vyrostla telenovela o právnické fakultě v Plzni. Nejnovější episoda: „Donem“ Kindlem protežovaní politici se pokoušejí zbavit Vladimíry Dvořákové, předsedkyně akreditační komise, která skandál jako první medialisovala.
…president obvinil americkou obchodní komoru v České republice, která kritisuje místní korupční prostředí, z chamtivosti: skutečným motivem jejich konání prý není nic jiného než starost o vlastní zisky.
…otázka zákazu Komunistické strany Čech a Moravy je na stole a zcela vážně se o ní debatuje, neboť je tu nezpochybnitelná logika: Když tihle, tak proč ne tamti? Je snad KSČM svým působením v politice méně škodlivá než DS?
Zatímco zamítavým rozhodnutím by mediální rozruch kolem DS utichl a strana by se jen obtížně přiblížila pětiprocentní hranici nutné pro vstup na politické a mediální výsluní, rozpuštění je pro Vandase a jeho partu douškem politické živé vody: pokud se navíc Ústavnímu soudu nepodaří rozhodnout o opravném prostředku před volbami – a toho lze s trochou obstrukcí snadno dosáhnout – může se stát, že strana bude rozpuštěna až v době, kdy bude mít své poslance – a ti se rázem změní v mučedníky, to vše s velikým humbukem a na účet renomé české demokracie.