Nelituji dnešní socany, protože jsou prodejní jako pravice. A svou hloupostí a zlodějnami pomohli ke vzniku korporátního fašismu, kterým u nás skončila demokracie. Ale také nevěřím miliardáři Babišovi, že pro mne bude bránit sociální stát v západoevropské podobě.
Kýble blbství vylévané na hlavy populace v hlavních zprávách Novy, Primy a veřejnoprávní TV udělaly z lidí přesně to, co všichni dnes a denně děláme. Svobodní občané se změnili na stádo vystrašených sobců, kterému lidovládci právě rozebírají střechu nad hlavou.
Nabiullinová jako šéfka ruské státní banky pilně ničí ruskou ekonomiku tím, že lidem nedovoluje vůbec žádné investice. Za to mému kamarádovi dohodila hezkých 7 %, kdyby nebyla ta studená válka ovšem.
Problém současného režimu je v tom, že už není de facto demokracií (de iure ještě ano) a je zásadně nestabilní. Ulice ho má destabilizovat úplně. Technicky vzato se má uskutečnit přechod od státu posledních zbytků obecného blahobytu (welfare state) ke státu, kde je ulice mobilizována pro militaristické zájmy jednoho promile (warfare state).
Nežijeme v demokracii, ale v epoše korporátního fašismu, který prozatímně prosperuje skrze formálně a demokraticky zvolené miliardáře. Tlak na kompletní zrušení demokracie je daný tím, že jako občané jsme svou leností a zbabělostí úmyslně a vědomě vyklidili politickou a veřejnou scénu a nechali ji korporátnímu a neziskovému show-byznysu.
Buď nás povede instrumentální rozum bank a úředníků nebo společná vůle Evropanů.
Firma Siemens vyhrála zakázku na ekologickou modernizaci US-koncentráku naprosto a zcela zaslouženě. Modernizace Guantánáma musí být pro tuto firmu celkem hračka a jistě by ostrahu a modernizaci podobných zařízení zvládla klidně i celý tucet najednou.
Až budeme mít zformulované politické cíle, tak hledejme lidi, kteří nezradili a kteří na to mají, aby byli novými politickými vůdci jako v roce 1989. Až je budeme mít, začněme zase práci na novém typu politiky, aby nám někdo ty demokratické výdobytky neukradl a nevytuneloval. A to je normální postup, proč jít na ulici.
Jasně je vidět. že korporátní fašismus a socialismus fungují jako dvě spojené nádoby. Stát máte v hrsti jen tehdy, když vás zoufalí lidé volí jako Babiše. Zbylých 99 procent chce, aby jim zbylo alespoň něco maličko z toho, co má jedno procento jako reálný socialismus.
Všichni stojíme před základním dilematem: chceme-li demokracii, tak miliardáři typu Babiše nesmí dostat hlasy. Chceme-li důchod, pak miliardáři typu Babiše musí dělat premiéry. Proč jsme na tom tak zoufale špatně, že musíme volit dvěma variantami sebevraždy? A to je konečně dobrá otázka.
