SEKY SEK
Kupec s hříchy světa překročil hory a rozhodil sítě
Vyděděnec Pekla žádal návrat zpět a lovil
SVĚTY SVĚT
Dbal na pořádek, vedl si záznamy
Omrkával křišťálovou kouli, z mramoru a sádry
CESTY CEST
Překročil hory a rozhodil sítě
Znal návěstí a transcendentní zpěv tvořený z jednoduchých
VĚTY VĚT
Vyděděnec Pekla nalezl pevný bod
a zrození pohybu. Šílený z tíhy netušeného rozhledu
řval hlasem Vesmíru: žádám návrat
ZPĚTY ZPĚT
ZPĚTY ZPĚT
ZPĚTY ZPĚT
***
Člověk si pálí ruce o hvězdy
Není to směšné
Klikaté kanály
……………….Tam tam tam
Sešli se blázni z historie
i tito a ti a řvali
hlasy ožralými legrací
To je prdel jak a tak
lim a bam nevíme kudy
kam
a malí mravenečci jenom
zašustěli nožičkami a ručičkami
a vším jen tiše snášeli
***
1968
Mrkotání zasloužilých
nám trochu sehlo
hlavy ke kořínkům
slávy
Obrovská exploze hanebných
Citů
Řev
Žravý kvas
Nová Země? Nahoře?
Dole?
Putování slepých hadů
***
-x-x-x
V určitém bodě
je jediná věta
jediný vzorec
a pohled pro bohy
Zajdeš do zahrady
v bílém zajetí jara
otevřeš kamenům
a nezatlučeš
Tak v novém
nečekaném ránu
svět ti vchází pod víčko
a vybuchuje v mlčení
Skláněj se ke květinám
voní v nich kraje kroků
Přicházejí k lidem
trůní v nich touha po cestách
Bez klepání
***
Hranec
Kambala zastavila na cestě mlhu
Vyjela civilizace
Zavířily bubny
Na projížďce předpeklím selhala ventilace
Kouzlil se vítr
Myla se hlava
Hvězdička blikla sestřička vzlykla
Vystoupil mrak
Vyšla kniha
Budoucnost zařvala bolestí spletla se v zrození
Koupil se chleba
Vrzla vrata
Několik šedivých brečelo pod jabloní
A bylo jaro
Jabloně kvetly
Alkohol zafuněl nebude otrokem
Okovy spadly
Zasmál se sen
Řečník se spustil zapomněl řeč
Výchova řádí
Přiblblý věk
Vědma se zvedla ze svého sedla
Meč v povětří
Meč v pochvě
Je tady něco co není naše
Bude to všechno
Ovesná kaše
Přešel jsem hory s očima slzy
Láska je sázka
Našel jsem hranec
***
Tak do Vrbek
Vylezl Majitel na kopec
Vylezl a viděl
Dole – tam dole – pár
domů
a
jednu
věžičku
A dál – tam dál – široký
kraj
a
jednu
řeku
A výš – tam výš – purpurové
slunce
a
ostré
nebe
A níž – ještě níž – rostl
stromek
a
měl
naspěch
Přitáhl očima Majitel to vše
sáhl si do hrudi
jediným pohybem vytrhl srdce
a kopl je dale-širo-hluboko
do kraje
Tak do Vrbek vešla Duše
