Proměna o.s. uvádí sérii článků, proč je nutná systémová změna a jak ji lze jednoduše provést
Proč se lidé ve společnosti chovají určitým způsobem a ne zrovna tak, jak by si mnozí přáli
Lidé jsou ze své podstaty velmi přizpůsobiví svému prostředí a to hlavně proto, aby byli schopni přežít. Čili jsou nuceni, aby přežili, přizpůsobovat své chování systému, ve kterém žijí. Bylo tomu tak odjakživa. Jednoduchým příkladem je třeba jen systém počasí, kterému, chtěl-li člověk přežít, se musel přizpůsobovat, a to vždy cestou co nejmenšího odporu. Vždyť proč by vynakládal úsilí navíc, když nemusí a udělá jen, co je nutné, co je v jeho silách, nebo maximálně to, co vykonat chce pro to, aby přežil a to za podmínek, které si určí, nebo je schopen akceptovat.
Z toho vyplývá, že jakýkoli systém nutí jedince chovat se určitým způsobem tak, aby v něm pokud možno bez problému fungoval. Je to vždy u každého systému stejné, tedy i v tom dnešním, společensko-ekonomickém. Dnešní systém je nastaven určitým způsobem a jsou zde hranice, které nutí určité lidi v určitých životních situacích chovat se kolikrát i pro ně nepříjemným, leč nevyhnutelným způsobem, který třeba vede k překročení zákona, nebo se podepisuje na jejich psychickém či tělesném zdraví – dochází k určitému utrpení.
Kdyby systém byl nastaven spravedlivě pro všechny ve společnosti (lépe řečeno, kdyby byla ponechána co největší svoboda, protože jakékoli nastavení už svobodu určitým způsobem omezuje a tím omezuje budoucí rozvoj jedince a v důsledku i celé společnosti), tito jedinci by se neocitali v bezvýchodné situaci a zákon by nepřekračovali, nebo by nemuseli trpět. Svobodné a spravedlivé nastavení systému přináší nový systém Volník. Stačí jej jen přijmout a podpořit. Systém Volník takovou možnost svými atributy nabízí.
Dnešní systém změnu neumožňuje, přesto ji můžeme jednoduše učinit
Dnešní systém je nastaven především pro masové chování většiny. Toto chování systém navíc udržuje a podporuje. Vyžaduje se po nás, abychom se všichni chovali určitým nevybočujícím způsobem a tomu jsou přizpůsobeny i veškeré, životně důležité potřeby (např.: systém sociálního a zdravotního zabezpečení nebo pracovně-právní systém, či jiné). Netvrdíme, že je to špatně. Není zde však dostatečný prostor pro jednotlivce a jeho svobodu. Vše má v dnešním systému daný řád, vše je monitorované, statisticky počítané, analyzované a pod kontrolou od našeho narození až po naše úmrtí. Zdánlivě to je v pořádku, ale mnoho z nás cítí, že se nyní nacházíme v krátkém citlivém období jakéhosi zvratu.
Společnost dosáhla v mnoha oblastech jisté úrovně vrcholu a na druhou stranu a snad i na úkor toho jsou zde již neúnosné extrémy (války, hlad, chudoba) velkého rozsahu. Pomyslné nůžky se neúnosně a stále rozevírají, vše je našponované, před kolapsem. Systém sám, jak je nyní a mnoho let zpátky nastaven, nás do těchto extrémů zavedl. Nastává tedy čas vážného zamyšlení. Neučiníme-li pro změnu či proměnu stávajícího systému nic, sám se zhroutí, čehož počátek již můžeme pozorovat a toto zhroucení sebou smete téměř vše, co se podařilo lidstvu vybudovat. Nastane velmi dlouhé a těžké období utrpení a chaosu (diktatury všeho druhu, války, boj o jídlo a zdroje, atd.), kdy bude v takto extrémních podmínkách téměř nemožné si vybudovat zdravější systém.
Na druhou stranu ještě chvíli, ale už ne moc dlouho můžeme využít dosaženého „vrcholu“ dnešní civilizace a odrazit se od něj do příznivějšího prostředí, kde můžeme zužitkovat dosavadní úroveň jako základu, na kterém se dá postavit po všech směrech umírněnější, vyrovnanější, svobodnější, spokojenější a také zodpovědnější společnost. Dnešní společnost tedy zaniká právě proto, že neposkytuje prostor jednotlivci. Rozvoj jakékoli společnosti začíná u jednotlivce, který, když je mu dán prostor, může nakonec celou společnost výrazně obohatit. Všichni jsme takovými jednotlivci. Když je systém ve společnosti omezen a ohraničen pouze pro většinové chování tak, jako ten dnešní, nikdy není dán prostor pro to, aby mohlo být dosaženo nějakého vývoje nebo posunu ve smyslu změny systému, protože tím vždy nastává překročení zákona systému a jakákoli žádoucí změna se stává nezákonnou. Systém není otevřený změnám, tedy není svobodný. Jestliže je systém nastaven pro většinu, jakýkoli jedinec uvažující okrajově (kriticky) se střetává se zákonem. Dnešní systém si sám znemožňuje vlastní obměnu a tím i potřebný rozvoj.
Dnes musíme učinit tento krok a setrvávání v dosavadním systému opustit, abychom si mohli nastavit takový systém, který bude otevřený změnám, kde svoboda jednotlivce bude mít největší váhu a důstojnost, aby mohli být, kdykoli by bylo potřeba, konány změny, které nakonec povedou vždy jen ke zlepšení úrovně všech jednotlivců dané společnosti. Nikoli stagnace a ulpívání na zdánlivém a krátkodobém pohodlí dnešního systému, ale neustálá změna a proměna vede k rozvoji a živé společnosti. Vytvořme si pro ni podmínky, dokud ještě můžeme. Zaveďme si základní nepodmíněný příjem, a to paralelně a od spodu se systémem Volník, který podporuje každého jednotlivce a dává mu svobodu k rozvoji a následné proměně systému a tím i společnosti, která pak bude pružná, prosperující, svobodná a naslouchající volání jedinců, kteří mají co říci pro posun k lepšímu.
19 comments on “Co ovlivňuje naše chování”
„Dnešní společnost tedy zaniká právě proto, že neposkytuje prostor jednotlivci.“
Takový malý, nesmělý neoliberální sen …
Popsané problémy jsou pravdivé, ale bohužel jen dílčí.
Tohle bych opravdu dal jako vstupní povinnou četbu:
https://www.kosmas.cz/knihy/149243/kolapsy-slozitych-spolecnosti/
Král hazardu Ivo Valenta for prezident … všichni jsme soukromníci, všichni jsme gogo… už vidím kolik hlupáků se kvůli svému egu, a to nemluvím o těch kteří volí tak aby mohli dál podvádět a krást, chytne na další kecy o svobodném podnikání a volnosti a dalším rozvolnění státu a … :-( .
Další strana do koalice s ODS, TOP a ANO.
Vážení, je to marný ….
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Soukromnici-Zastavme-statni-sikanu-prave-ted-a-spolecne-402174
Nesouhlasím Sio. Neoliberální sen už dávno funguje.Vtip je v tom,že podmínkou jeho trvání pro zlomek lidské populace je,že zbytek lidí žije v podmínkách stále rozsáhlejší totality. Její tlak roste
a vede k reakci,která nakonec zničí nejen dále již nepřijatelný systém,ale spolu s ním i všechny hodnoty,jichž bylo předchozími systémy dosaženo.
Je jasné,že pokud se bude výrobní technika vyvíjet dosavadním tempem a nedojde ke kolapsu, bude zapojení jedince do pracovního procesu privilegiem ,vyznamenáním. Za nepodmíněného příjmu bude sice i nadále zdrojem sociální diferenciace,ale nepůjde už o holé přežití vyloučených
či nezaměstnaných ,a tak systém získá potřebnou dlouhodobou stabilitu. Ani on nebude zřejmě spolehlivě „pojištěn“ proti revoltě,bude ale zřejmě schopen ovlivňovat nebezpečné projevy závisti, frustrace z osobní nedostatečnosti kontra požadovaným schopnostem atd.
Text tohoto článku mimo jiné velmi dobře ukazuje jak málo se lišil nám známý socialismus od současného kapitalismu.
No, ono jak se to vezme … může a nemusí.
Každá, i anticka Athenská „republika“ byla vždy vlastně takové „s.r.o.“ nebo „a.s.“ – tedy společný podnik majetných občanu s jejich podílem na celkovém výsledku. Něco po čem zde volá i Sasin.
Druhou možností je totiž všemocná a vše vlastnící vládnoucí špička, ať feudální, buržoázní, nebo režimní, a zbytek nemajetného a nesvobodného plebsu.
Tedy každý by si i dnes měl uvědomit, že pokud něco (cokoliv) má, tak to není samozřejmost a zítra to mít nemusí.
Zarážející je, jak lidé v družstevních bytech, nebo i v SVJ, kryti jakousi falešnou anonymitou, jak jsou ještě i dnes laxní a lhostejní k komu, kdo a jak se stará a co se děje s jejich byty – v ceně mnohdy několika milionů. A přitom to je prakticky jediný jejich majetek, který má nějakou cenu.
Za všechno může „Krajková noční košilka Fatima“ (viz reklama vpravo), která se podepsala na naší degeneraci. Proč si ji vlastně máme koupit? Třeba proto, že si nemůžete koupit tu děvu, která ji předvádí? Pak tu košilku navlečete doma na svoji starou, a budete snít o té děvě? A ten, kdo tu košilku prodává, shání peníze, aby si takovou nebo podobnou děvu kopil dříve než vy a snáze si užil a se množil?
„Život je smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou“. Nějak se ta pohlavní cesta vymkla kontrole, čili při pohlavním styku (nechráněném antikoncepcí) vzniká někdy nový život (dalšího jedince). Když se to vymkne kontrole, máme zde 7 mld. jedinců k ničemu. Většinou jenom k tomu účelu, aby trpěli tak hodně a tak dlouhou, dokud nepochopí ten základní omyl. A protože životní prostor je uzavřený, musí nutně docházet ke kolizím a ke konečnému vyhynutí přemoženého druhu (alespoň v té podobě, v jaké jej známe). Další chybou je nemorální využívání vědy a techniky – tj. prostředků, které umožňují žít degenerovaným lidem v klimatických a přírodních podmínkách, které jsou pro ně bez celého toho podvádění sebe a přírody vědou a technikou zcela nevhodné k přežití. Mohou se vymýšlet jakékoliv systémy, ale bez vyřešení základního omylu, to vždy dopadne špatně…..Taková je škola (ne)života, ne?
Společenský hmyz takové problémy nemá. Člověk ovšem společenský tvor není. V tom se K. Marx seknul. Člověk je tvor individualistický, který jedná společensky jenom za účelem své další individualizace a degenerace. Ostatně ani K. Marx a jiní jeho následníci se netají ponoukáním dementního lidstva k dalšímu nesmyslnému rozmnožování – pronikání vstříc ke hvězdám, k zamořování Vesmíru tím nejvyšinutějším škůdcem sebe i druhých.
hudrypere, to co píšete je pravda, ale nějak si to neumím spojit s tím, co čtu v tom článku. Ten vyhrožuje katastrofickým scénářem, vlastně to staví jako hotovou věc a ohání se ohranou kartou svobody jednotlivce. Příjde mi to poněkud plytké, ale možná je to jen můj dojem, podívám se na to ještě jednou.
@hudryper:
Zkusil jsem to, ale jen to potvrdilo můj dojem z prvního přečtení.
1. odstavec
Jak to, že člověk udělá proti vlivům počasí jen to, co je nutné aby přežil? Naprostý nesmysl. Máme už nejen teplý oděv a oheň v jeskyni, a dokonce nejen vytápění, hned klimatizaci. Před pár desítkami let to zdaleka tak nebylo a přežili jsme.
2. odstavec
Život (ne systém, to totiž platí ve všech systémech) nás opravdu nutí dělat něco, do čeho se nám nechce. No a co?
3. odstavec
Spravedlivý systém nerovná se největší svoboda. Největší svoboda je žádný systém, respektive anarchie.
Nadpis
Dnešní systém změnu neumožňuje, přesto ji můžeme jednoduše učinit
To je poněkud protimluv ne?
4. odstavec
Vše má v dnešním systému daný řád, vše je monitorované, statisticky počítané, analyzované a pod kontrolou od našeho narození až po naše úmrtí.
No a? Bez sběru dat a evidence není řízení, to je chaos.
Promiň, ale dál se mi už to rozebírat nechce.
Neidealizujete si ty Atény náhodou?
Když zde čtu Sia a zarta, tak doplním nějaké to slovo k těm „Kolapsům“.
Společnost se stává stále složitější, až dojde k bodu „nefunkčnosti z neefektivity“.
Přitom v historii člověka jako živočišného druhu je těch posledních 6-8.000 ? civilizačních roků vlastně epizoda. Člověk je stále tvor skupinový – tedy vhodný pro život v tlupě cca 20-200 jedinců s určitým hierarchickým uspořádáním. A i přes milionové aglomerace tak prakticky žije dodnes. Nedejme se mýlit svými tisíci „přátel“ na FB – skutečných je vždy jen několik.
Tedy, proti neefektivnímu růstu složitosti společnosti (technické, právní organizační …) by měl, v zájmu zabránění skutečného a jinak neodvratného kolapsu, vzniknout směr vývoje zaměřený na zjednodušení společnosti a jejich systémů všude tam, kde je to možné. A to k zvýšení efektivity fungování společnosti.
Následně zvýšená svoboda jedince by potom byla jen příjemný „vedlejší produkt“.
V čem ?
Myslím, že právě naopak.
Gatta napsal: „…v zájmu zabránění skutečného a jinak neodvratného kolapsu, vzniknout směr vývoje zaměřený na zjednodušení společnosti a jejich systémů všude tam, kde je to možné. A to k zvýšení efektivity fungování společnosti.“ Naprosto souhlasím „bratře v Kristu“, pouze si myslím, že už v tom kolapsu dávno jsme. Protože není náhlý (atomový či vulkanický), ale pozvolný, tak uniká obecné pozornosti. Ten kolaps je zjednodušením, které přichází když se systém kolosu na hliněných nohách ve své vyšplhané absurdní složitosti překlápí dolů. Kolaps bychom měli tedy co nejvíce podporovat a nikoliv jej tlumit. Také jste všude narazil ve své snaze o uvědomělé zjednodušování? Po několika desítkách let marné snahy vidím, že u většiny materiálu, který nazýváme „lidmi“ to není vůbec nijak možné než jeho zničením. Ten materiál funguje zcela neefektivně, jak by mohl toužit a vytvořit efektivní systém fungování společnosti? Jakými volovinami se po většinu života zabývá, ale to podstatné, co se týká jeho ryzího bytí, jej vůbec nezajímá…
Bez výhrad souhlasím s tvrzením: Nikoli stagnace a ulpívání na zdánlivém a krátkodobém pohodlí dnešního systému, ale neustálá změna a proměna vede k rozvoji a živé společnosti. Jak by se mněla změnit současná společnost jsem popsal v článku: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/01/otevreny-dopis-vsem-lidem-na-planete.html
Před několika dny jsem zjistil, že navrhovaná změna lidské společnosti je prakticky shodná s plánem OSN. Viz článek: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/10/toto-se-stalo-v-zari-osn-zahajilo_5.html
Tak dlouhé vyhlášení mnoho lidí asi číst nebude. Než se naučí číst, než jej přečtou, pochopí, realizují, tak budou v pánu. Nemluvě o tom, že to není ono. „Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem,“ je např. zcela chybná úvaha. Svět lidem nepatří. Čím více jim bude „patřit“ tím to bude horší. Snaha o kvalitní život v pekle, vytváří peklo. A tak bychom mohli pokračovat. Inteligentní dravce žádné sentimentální argumenty nepřesvědčí, těm se jenom smějí.
Byla to otrokářská společnost a ani svobdní si nebyli rovni, byli tu například aristokrati, viz. zde:
Roku 594 př.n.l. – nejvyšší archón Solón ( z aristokratické rodiny ) provedl své reformy, pokusil se zmírnit rozpory mezi aristokraty a neurozenými.
Bylo zrušeno a zakázáno dlužní otroctví – vykoupil Athéňany, kteří byli prodáni do otroctví do ciziny, zmírnil dluhy rolníků – posílení rolnictva = jádro armády.
Athénské svobodné obyvatelstvo bylo rozděleno do 4 tříd podle velikosti majetku – výnosu polí ( podle výše majetku odstupňována práva a povinnosti ) – politické zrovnoprávnění bohatých řemeslníků a obchodníků s aristokracií – otroci a cizinci byli bez politických práv.
Roku 546 př.n.l. nastala tyranida – Peisistratos – zvítězil v boji s aristokraty, podporoval bezzemky a střední vrstvy ( chtěl získat jejich podporu v boji proti aristokratům ), podporoval i tyrany z jiných řeckých států, rozdělil půdu uprchlé aristokracie bezzemkům, podpořil řemeslo a obchod – období rozkvětu Athén.
Re Sio – jasně, však jsem psalněco jako „s.r.o.“nebo „a.s. “ – tedy něco jako hlasovací práva (včetně z toho plynoucích výhod) podle podílu na majetku rahrnutého v rámci republiky. To stejné byly i republiky středověké Itálie.
Tedy sdružení lidí, kteři se prohlásili za „občany republiky“ – a mezi nimi byla jakási rovnost a kteří z tohoto státního uspořádání měli i prospěch. Ostatní byli jen plebs pod republiku spadající.
„Volnost, rovnost, bratrství“ přišlo až mnohem později a jak víme „bez rovnosti (i ekonomické) není ani to bratrství – což se projevilo záhy.
Tedy být „občan“ a mít svá „občanská práva“ je i dnes privilegium, byť si to už nikdo ani neuvědomuje – neboť kdykoliv se z občanů může zase stát jen podřadný bezprávný plebs. A i tak to bude pořád „republika“ – jen pro užší okruh „občanů“.
Cílům OSN nelze opravdu nic vytknout, ale … dobrými úmysly bývá dlážděna i cesta do pekel. Nemyslím si, že „překlad cílů“ v článku je skutečným cílem OSN, ale pokud nemáte sílu zajistit, aby to tak neskončilo, aby mocní tyto cíle nezneužili – tak to tak skončit může – a to s velkou pravděpodobností i skončí.
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/14375-tohle-je-velmi-velmi-mrazive-i-kdyz-na-prvni-pohled-to-vypada-lakave-je-to-celosvetovy-plan-desive-posudte-sami.aspx
@Gatta: Jo, tak to chápu.
Takže opakuji aby ta rukavice nezhnila ve škarpě bez povšimnutí!!!
Páč to furt nechápete
Zbývá dodat to podstatné. Žádné hospodářské zvíře nemá podíl.
O podíly na moci se vedou politické masakry s nápodobnými dopady chování bezmocných v konzumních krámech. Gdyž se to více naředí, je toho víc a tlačenice u regálů se změní v koaliční úsměv. K tomu jim dopomáhej kvalifikace, čili schopnost dosáhnout co nejdál, ale i poslední a malí si můžou přivonět a olíznout regál, popřípadě zradit svoji rodinu.
O tom, že by se chtěl něgdo dělit, gdyž už je konečně na řadě se dá připodobnit nápěv o rovnocenném prohlašení, jak nesvéprávný lid k moci přišel. Koupě a prodej moci pocházející z lidu, který probíhá nepřetržitě bez ohledu na to, jak kvalitně vytesanou či krásně zaoblénou řečí je moc lidu vyzdvihována a vystavena na politických nástěnkách, závisí od velikosti obalu, raději větší než menší, který prodává. Základem jest zpracování této ne-mocné suroviny. Každý musí dostat darem, či ve slěvě dojem, že moc surově vytěžená od poražených lidí se jim vrátí s užitkem a přidanou hodnotou. Muheeeee
Co tedy máme dělat, když podvodníci stále vymýšlejí jak lidi snadněji a bezstarostněji zpracovávat a prodávat v akci?
Nebyli hloupí dříve a nejsou hloupí ani dnes. .Jde jim jen o moc. O podíly. Šli by darebáci mezi lidi a zpříma jim řekli, že na lidi kašlou, že chtějí v regálu jen dosáhnout nejdál? Když lidi nebudou mít žádnou moc, ani podíly, postupně přestanou chápat odkud se berou suroviny, jak se porcují a balí. Ztratí se ve svých nekonečných názorových diskusích až do konečné porážky a zapomenou na to, že je vždy v minulosti „páni“ zradili, okradli a prodali v akci.
Jen vítězové neúnavně a slavnostně prohlašují, že to dělají pro dobro lidí. Že výroba dobra je velice složitá a že k tomu potřebují spoustu práv a povinností. Hlavně aby lidi nezapoměli na pracovní návyky a radostně vyskakovali do roboty z postelí v šest ráno. Že vše musí sebrat, přeprodat movitějším, zatížit břemeny a daněmi aby v jejich svobodě nemohl nigdo bez placení žít. Páni vždy věděli, že nejdůležitější ze všeho je aby prostě lidi nigdy nedosáhli na svůj vlastní podíl.