Covid-idiotismus jako nástroj sociálního inženýrství

„Proč ve vězení před smrtící injekcí dezinfikují místo vpichu?“
Ruslan Bach

Efektivnost roušek proti Covidu hodnotí experti na 5 až 7, maximálně 10 procent. Po jedné až dvou hodinách se v nich těžko dýchá a nastupují velmi nepříjemné pocity v krku. A ať sebevíc křičeli ve všech zemích o jejich škodlivosti pro lidi s nemocemi dýchacích cest – nikdo neslyšel. Několik mých známých si po dlouhodobém nošení roušky vysloužilo alergii.

Podíváme-li se na situaci s nošením masek s hlediska sociálního inženýrství, není to obrázek nijak veselý. Požadovat nošení masek bez ohledu na jejich negativní vliv v různých situacích. Je škodlivé nutit v nich lidi chodit v malém kolektivu v práci, venku… Požadavky na nošení masek zaznívají z úst oficiálních osob a rozšiřující se prostřednictvím masmédií současně v mnoha zemích a jsou založeny na stejných strašidlech, přeložených do různých jazyků. A kašlou na to, že každý má jinou epidemiologickou situaci a klima.

Já neodmítám Covid-19 – mám mnoho známých, kteří ho prodělali, nebo zemřeli. Jsou i tací, kdo onemocněli opakovaně. Nevyzývám k odmítání masek tam, kde jsou potřeba. Sám ji používám, i když spíš proto, abych neprovokoval konflikty, ale při první příležitosti ji odkládám.

Trest od Přírody za urbanizaci a „optimalizaci“ zdravotnictví

Nemoc je to složitá a její nebezpečí není ve smrtnosti, ale v jejím rychlém šíření a množství lidí, kteří najednou mohou potřebovat pomoc. Lze ji ještě nazvat trestem za liberalismus, za stres a vyhoření.

Jak tvrdí ti, kteří covid překonali – v lehké formě nelze užívat (některé) léky, jinak přejde do průběhu těžšího. Při těžkém průběhu je nebezpečné nasazovat samoléčbu a je nutná lékařská pomoc. Odlišit první případ od druhého je často nelehké, ale po týdnu „rychlá“ odváží pacienta na JIP.

Po nemoci, dokonce i při jejím lehkém průběhu, je nezbytné období rekonvalescence, protože pacient pociťuje problémy s dýcháním a slabost po těle. Je nezbytný čerstvý vzduch a možnost zmírnit pracovní tempo. Bylo by dobré všechny, kteří covid prodělali, posílat na pár týdnů do lázní na rehabilitaci pod dohledem odborníků – nebo aspoň na dovolenou. Pokud neposkytneme čas na rekonvalescenci, nemoc se často vrací.

Už je jasné, že covid přišel nadlouho, nebo navždy, podobně jako chřipka. Po několik příštích let bude, v té či oné formě, děsit celou planetu. Takže teď nemáme žít? Na druhé straně, pokud budeme pokračovat ve stávajících opatřeních, tak hladem nebo na stres zemře lidí mnohokrát víc. Vymírání a zchudnutí obyvatelstva dosáhlo loni ve všech zemích Západu rekordní míry.

Pandemie byly a budou pravidelně. Lze uvažovat o tom, zda je covid původu umělého nebo ne. Ale práce na virech se vedou desetiletí a pokračují, ať se děje cokoli. Dříve či později dosáhnou úspěchu. Hongkongská chřipka koncem 60. let zabila 12 až 15 procent obyvatel města. Budeme už napořád chodit v rouškách a sedět doma?

Nebohý George Carlin, americký humorista, se dávno před prasečí chřipkou, před 15 až 18 lety, vysmíval hysterii kolem virů podporovanou masmédii. Myšlenka to není nová – situaci na Západě propracovávali desítky let.

Psychologové v sociálním inženýrství málo co chápou

Neznají logiku, teorii pravděpodobností a marketing. Tvůrci her a marketingoví experti chápou o trochu víc, i když všechny vymyšlenosti odkoukali od psychologů. Psychoterapeuti se mohou upřímně divit: To snad dělají tak nešťastnými právě nás?
A to po 30 letech negativ v masmédiích na hranici znásilňování mas… Vazbu příčiny a následku nepozorují.

Ve velkých vyspělých zemích se náhody nedějí. Někde je zločinnost pod 1 %, dobré vzdělávání, nebo méně rozvodů. Singapur za 20 let děti negramotných rolníků změnil ve finančníky a experty mezinárodní úrovně. Ale pokud v některých zemích jedno chybí a druhého je příliš mnoho, znamená to, že právě to někdo potřebuje. Například vysoká zločinnost v USA a nízká v Japonsku.

V SSSR se počet rozvodů k počátku 50. let snížil na nejnižší úroveň v historii – 12,5%. Ale potom, „z nějakého důvodu“ začala růst. Vysoká porodnost, gramotnost, pevné rodiny, šťastní občané, nízká zločinnost, inovace, hospodářský růst, všeobecný blahobyt a vůbec cokoli, to vše je dosažitelné ve kterékoli zemi, pokud existuje vůle držitelů moci.

Sociální inženýring řeší 3 základní úkoly:

• Zachování současné moci
• Snížení nákladů
• Zajištění reprodukci zdrojů

Odsud se konstruuje vnitřní politika, kultura a životní podmínky. Co jsou zdroje a co náklady, to řeší vládnoucí vrchnost.
Dříve udržovali vysokou porodnost, ale krátkou dobu žití – do 35-40 let, aby kanónenfutr neprojídal k stáru zdroje. Ačkoli elity žily do 70 až 80 let. Pro držitele moci je pandemie oknem příležitostí. Loni na jaře, kdy byl celý svět uzavřen, létaly jen 3 letadla British Airways z Paříže do Londýna. A ceny loděk s lehkým motorem a kutrů vylétly o 50 %. I teď létají v Evropě letadla, mnozí cestují a odpočívají u moře, tak jako dřív.

Všechno masové se má prosazovat opatrně a s výhradami

„Většina se skoro vždycky mýlí“
Earle Nightingale

Pokud podle teorie pravděpodobností něco děláme dostatečně mnohokrát nebo na velký počet lidí, tak se výsledky z nahodilých stanou zákonitými. Jednu a tutéž činnost budou různí lidé dělat různě. Přičemž nepochybně nějaké procento je použije tím nejšílenějším způsobem. Například budou sušit domácí mazlíčky v mikrovlnce, následkem čehož tito mohou explodovat. Nebo je mohou prát v pračce.

Neexistují neškodné předměty nebo pravidla. Vždycky nějaké procento lidí vymyslí použití a způsobí škodu sobě nebo ostatním, a někdo se dokonce zabije. Více než 80 % žen, jak se ukazuje, nosí podprsenku nesprávné velikosti – přitom pociťují nepohodlí a škodí svému zdraví.

Je nutné počítat s lidským faktorem a držet se principu nejmenšího zla. A roušky nejsou výjimkou – i ony mají kontraindikaci a omezení, které se musí brát v úvahu a předcházet. Množství a kvalita neadekvátních činů se zvyšuje růstem hysterie a strachu v masách. Někteří nad sebou nepochybně ztratí vládu. Počet sebevražd a těžkých zločinů skoro v každé zemi v roce 2020 stoupl o 10 až 20 %, třebaže v absolutních číslech to není mnoho.

Vzpomínám si, jak se po krachu banky Lehman Brothers zhroutily trhy a znejistěl dolar. Prezident USA George Bush mladší 22 krát za 25 dní veřejně vystupoval a uklidňoval obyvatelstvo a tvrdil, že „vše bude O.K., situace je pod kontrolou“, což podstatně snižovalo napětí mezi občany, kteří se rychleji uklidnili.

No, a teď je všecko úplně naopak. Po roce 1998 (velká krize) v „Ruském rádiu“ často říkali: „Vše bude v pořádku“ – a uklidňovalo to. Nečinnost je rovněž činností, ovšem zaměřenou na záporný výsledek.

Pravidla bez přihlédnutí k lidskému faktoru přinášejí víc škody než užitku. Pokud se zavádí nějaké nové opatření, které vede k opačným výsledkům, jakoby nečekaně, nemusíte pochybovat o tom, že tak to bylo zamýšleno. Právě proto musí všechno zboží projít certifikací, a obsah jistou cenzurou – k prověření blbuvzdornosti. Všemu, co se prosazuje masově, musí být věnována mimořádná pozornost. A pokud se objevují nové tendence – pochopit je a korigovat. Odmítání korekcí, nebo zaobalování, jak je vše špatné, znamená vždy podporu tendence. Pokud populace „z nějakého důvodu“ klesá, ale délka života je nízká, znamená to, že nás zabíjejí. Ve velké nebo vyspělé zemi k náhodám nedochází!

Pasivní pozorovatel situace má rovněž vliv na výsledek. Blogeři pomohli mnohým velmi rychle se vyznat v pandemii svými kontakty s virology. Část národa mlčí, ale vše chápe. Jak se to potom projeví, to ještě uvidíme.

Čím nižší je gramotnost, tím více je hysterie a množství neadekvátních činů. Dalo by se to shrnout českým příslovím, že „Nouze naučila Dalibora housti“.

Sociální inženýring, to je kaleidoskop

Důležitý kontext z několika faktorů – nevinné skutky, technika nebo předmět, se v určitých podmínkách stávají nebezpečnými. Anebo normální člověk pod vlivem jistých faktorů dělá neadekvátní věci. Například se pomocí vysavače pokouší urychlit domácí porod…

Pojďme si teď společně rozebrat různé situace:

• Mnozí lidé nebudou používat roušky, když to je třeba, protože nechtějí, nemají peníze, nebo je nemají v dosahu. Daleko víc budou používat jednu roušku dlouhodobě. Procento těchto lidí bude vysoké.
• Rodiče dají svou roušku dětem, nebo si je předají mezi sebou. Je to škodlivé a nelze to dělat.
• Většina nosí jednu roušku v kapse několik dní a pravidelně ji používá.
• Mnohorázové roušky je třeba měnit aspoň po 1-2 hodinách a každý den je prát. Po vyprání pečlivě vymáchat, aby na nich nezůstaly alergeny z pracího prášku. Obyvkle jsou třeba 3-4 máchání. Kolik lidí tohle ví a bude tato opatření dodržovat?
• Ze strachu, zejména starší lidé, nosí roušku příliš dlouho a na místech, kde to není nutné – například venku, v parcích, v autě, v práci…
• Mnozí lidé zkracují svoje procházky na čerstvém vzduchu, což má negativní vliv na jejich imunitu.
• Roušky bude používat mezi 20 až 80% obyvatel nebo desítky milionů lidí – velký prostor pro lidský faktor v podmínkách hysterie.
• Někteří půjdou do konfliktu s těmi, kteří roušku nenosí, což napětí ještě zvýší.
• V masce není příjemné mluvit a je hůř rozumět. Z toho plyne, že se komunikace mezi lidmi sníží se všemi důsledky.
• Nervy jsou příčinou 70% nemocí. Celková situace se zdravím obyvatelstva se bude zhoršovat, úmrtnost bude růst.
• Změna návyků znamená velký stres. Přechod škol na distanční výuku a návrat k výuce prezenční, to jsou přinejmenším dva stresy. Důvodů k nervozitě je dnes tolik jako nikdy.
• Zprávy zvyšují hysterii každý den. Sotva končí jedna „jobovka“ vypouští další – často současně v různých zemích. (Nesnažte se mi namluvit, že to nikdo neřídí.)
• Neodůvodněná omezení nutí lidi k jejich porušování jako způsobu přežití. To stimuluje negativní evoluci a korupci.
• Někteří podnikatelé pokračují v práci, třebaže je to zakázáno – platí pokuty nebo dávají úplatky, jen aby nemuseli zavřít. A úředníci toho využívají.
• Většina si neuvědomuje, ale cítí, že je klamou, že zvyšují nervozitu a stres. Někteří se drží principu a rousku nosit nebude, což provokuje konflikty.
• Bojí se skoro všichni.. Hospodářské perspektivy a pokles v posledních letech vytvářejí nervozitu.
• Vědomí, že roušky máločemu pomohou, ale stejně je nutné jejich nošení, jenom zvyšují všeobecný stres a vrhají do beznaděje.
• Omezení zábavy činí život jednotvárným a snižuje jeho hodnotu. Jaký má život smysl, jestliže ho nelze žít?

Pro stromy není vidět les. Bylo by možné pokračovat ještě dlouho – takových situací i vy popíšete desítky. Normální život však hned tak neuvidíte – takové je nevyřčené poselství v masmédiích. Mnozí i ztrácejí chuť. To neznamená nutně sebevraždu, ale mohou přijít různé nemoci, úrazy vinou nepozornosti, nebo odmítnutí narození dítěte, nedbání na sebe… Pokud pacient nechce žít, je lékař bezmocný.

Pokud zdravý člověk ztratil zájem o život, najde způsob, jak se zabít.

Je to, v podstatě, informační kobercový nálet, psychologické násilí ke zničení lidí a států. Jsem přesvědčen, že v příštím roce dojde v mnoha zemích k poklesu populace.

Roušky jsou fíkovým listem, kterým jsme přikryti místo nezbytných opatření.

Minulý rok byl rekordním ve vymírání mnoha zemí. Letos se situace zhorší. Ve Státní dumě se rozčilovali, že v roce 2019 jen 5 % žen chtělo být bezdětnými, zatímco loni jich už bylo 25 %. Pochybuji, že dřív nechápali, čím to vše skončí, a znamená to, že právě toho chtějí dosáhnout.

Roušky nejsou řešením pandemie, ale nástrojem imitace bouřlivé činnosti. Potom řeknou, že si za to můžeme sami, protože nedodržujeme omezující opatření, čímž se sebe shodí odpovědnost za stav zdravotnictví.

Nemusíte číst noviny ani poslouchat, co říkají o viru, ale schovat se vám stejně nepodaří. Fakt masového nošení masek a dodržování vzdálenosti rozsévá paniku mezi lidmi. Žijeme v podmínkách příšerné manipulace globálního měřítka.
Nás prostě vraždí a schovávají se za péči o zdraví.

Liberální urbanizaci je nutné odmítnout

Přinejmenším velké aglomerace je třeba přestěhovat do malých měst do 50 tisíc, do převážně soukromých domů, vybudovat veškerou infrastrukturu nezbytnou pro plnohodnotný život. Skandinávie se svými nevelkými městy strádá covidem nejméně.

Příští skutečná pandemie vybije 15 až 20 % měst. Lze se dohadovat, kdy k tomu dojde: za 10-15 let, nebo za 50-60, ale spíš dřív než později.

Všechna masmédia musí sloužit lidu – uklidňovat a inspirovat, vyzývat, aby dělal něco pro své zdraví. A státní moc má pro to vytvářet maximální možnosti. Líčit, jak pomáhá lékařům, jak se staví nové nemocnice, sanatoria a další infrastruktura, jak se vypořádává se ztrátou pracovních míst…

V SSSR každý den ukazovali. Co postavili, čeho dosáhli, co překonali, zvítězili atd Ale dnes kvůli tomu je nutné vytvořit samostatný web, protože „nezávislá“ média vysílají negativa. Národ je nutné pozvednout a ne zastrašovat dusit. V době chřipky v Hongkongu Vladimír Vysockij napsal svoji známou píseň, kterou potom zpívala a poslouchala celá země a učila se zdravému způsobu života. Nám ji v pionýrském táboře hrávali při ranní rozcvičce.

Existuje plno metodik a způsobů, jež jednoduchými cvičeními a pravidly zvyšují imunitu, činí lidi zdravějšími, silnějšími před viry. Ale místo nich – roušky?

Revoluce z lidu neexistují. Je jen jeden protest, kterého je lid schopen – tiché masové vymírání.

Situace se vyhrocuje, a to nemůže trvat věčně. Pandemie – to je zoufalá předsmrtná blesková válka globalistů a Anglosasů ztrácejících svou politickou sílu. V nejbližší době dojde k rozuzlení.

Plánovačům se nedostává zdrojů, aby to dlouho protahovali. Věřím, že se Rusko osvobodí z těchto okovů. No, a kdo je dost chytrý, ten sám dělá cviky posilující fyzické a psychické zdraví. Teď je to životně důležité.

Zdroj: Aurora IA

Překlad: st.hroch 20210215