O bratrství a sociálním přátelství

Pavel LetkoNesdílet naše bohatství s chudými znamená okrádat je a připravovat je o obživu. Bohatství, které vlastníme, není naše, ale jejich.


V říjnu loňského roku vydal papež František encykliku s názvem Fratteli tutti (všichni bratry), která právě vychází i v českém překladu. Zájem české, převážně ateistické společnosti o tuto encykliku je pochopitelně malý a povinné komentáře katolické menšiny, rovněž pochopitelně, umenšující. Neboť oč větší jsou Františkova slova, o to menší se sobě jevíme. Tedy pochopitelně v případě, když si ta slova poslechneme či přečteme. Proto neděláme ani jedno ani druhé, neboť Františkův lék na neduhy tohoto světa je o to trpčí, oč sladší je jed, kterému jsme uvykli. Mě osobně zaujaly zejména dva okruhy problémů, které jsou ostatně úzce propojeny, a to vztah k vlastnictví a vztah k násilí.

Vlastnictví

Papež František, navazujíc na křesťanskou tradici, vychází z toho, že na svět jsme všichni přišli nazí a nazí z něj také všichni odejdeme. Právo využívat statky této Země máme všichni stejné, kdo si bere větší díl, je zloděj. Já mám před očima jiný obraz, a sice obraz velkého stolu u něhož stoluje celá rodina. Prarodiče, rodiče, vnoučata, sestry, snachy apod. Představuji si hlavu rodiny, která by se sytila jídlem o 10 chodech k prasknutí, zatímco na dědečka s vnučkou by zbyly jen slupky od pomeranče. Někdo by řekl, že nejsou produktivní, jsou jen přítěží a tak mohou být rádi, že vůbec mohou u takového krásného stolu sedět.

Pro mě, a věřím, že i pro drtivou většinu Čechů, je takový způsob myšlení nepřijatelný. A i kdybych seděl u takového stolu jako hlava rodiny, a nikdo by nezpochybňoval moje „právo“ zkonzumovat všechno, co jen snesu, pohled na hladovějící by mně něco takového neumožnil. Jenže právě to se v naší lidské rodině děje. A to jak v té bližší, české, tak té vzdálenější, evropské i světové. Jeden už je tak přecpaný, že jídlo hází jednotlivě do popelnice či ve větším do moře, zatímco druzí hladovějí. Jedni pálí oblečení a druzí běhají nazí. Jedni obtížně likvidují nadprodukci obuvi a druzí jsou bosi. Možná, že sytým to nepřipadá důležité, neuvědomují si, že společnost u takového stolu je těžce nemocná a neprospívá ani přecpaným, ani hladovým a nakonec ani těm prostředním.

V takové společnosti totiž asi moc nebude fungovat soudržnost, solidarita, bratrství a láska. Naopak, taková společnost, aby ospravedlnila přecpané, pěstuje teorie o blahodárnosti sobectví. Každý prý sám za sebe. Tak je to správné. Chudí lidští bratři jsou u takového globálního stolu vřele vítáni – ovšem jako sloužící, kteří jsou krmeni tím, čeho by se vznešení u stolu ani nedotkli. A je to tak prý výborně zařízeno, neboť stůl patří vlastníkům, takže nevlastníci mohou být rádi za každou almužnu altruistických dobrodinců.

Naproti tomu některé křesťanské (a jistě nejen křesťanské) komunity fungují pod heslem „každému podle jeho potřeb“. Neboť jistě nemá stejné potřeby dítě, dívka či dospělý muž. Potřeby máme různé, ale měli bychom hledat naplnění pro všechny. Jsme jedno tělo, všichni lidé jsou bratry. Hledat tedy nemáme společnost s vyšším HDP, s vyšší vzdělaností, s lepším zákonodárstvím, ale primárně společnost s větší spravedlností v distribuci bohatství. Země je tak úspěšná, jak úspěšný je ten poslední v ní. Národ je tak bohatý, jak bohatý je ten nejchudší. V takové společnosti, v takovém národě, pak jistě klesne napětí, zlepší se mezilidské vztahy, ubude depresí či počet sebevražd. Jsme na světě proto, abychom jej užívali v lásce a nikoliv proto, abychom urvali co nejvíce toho, co si nakonec stejně z tohoto světa vzít nemůžeme.

A jak toho dosáhnout? Snad zastřelit přecpané? Nikoliv, nezměníme-li myšlení, vždy se najde nějaký hamoun, který má žízeň na celou řeku a hlad na půlku Země. Včera se spokojil s pohárem vody, dnes má žízeň na celé jezero. Zároveň roste jeho strach a úzkost, že přijde nějaký vandrák, zastřelí jej nebo alespoň oloupí o les, dům, pole či stodolu.

Co nám tedy opravdu chybí? Změna smýšlení. Byť jsou některé pravdy známy tisíce let, žádná generace je nechce přijmout a řídit se jimi. Bohatství je velkým pokušením, které se i církvi rozhodně nevyhnulo. Papež František říká v dokumentu „Muž, který drží slovo“ že „církev musí být chudá“. Podle jeho slov „v církvi, která upíná naději k bohatství, Ježíš není“. Taková církev může být podle papeže „dobrou kulturní či sociální institucí“ a jako taková „může být dobrou neziskovou organizací, ale není to církev Ježíše Krista“. Není totiž možné sloužit dvěma pánům, Bohu i mamonu. Církev, podle Františka, musí být především chudá. Dnes to zní z úst papeže možná překvapivě, před 600 lety to znělo z úst Jana Husa skandálně. I za to byl náš Jan upálen. Dnes lidstvo pokročilo, nicméně nedělejme si iluze. Procento katolíků, kteří by s Františkem souhlasili, by možná v našich končinách nebylo velké. Dejme však slovo Františkovi a jeho encyklice Fratelli tutti:

K sociální funkci soukromého vlastnictví
118. Svět existuje pro každého, protože každý z nás lidí se narodil se stejnou důstojností. Rozdíly v barvě pleti, náboženství, schopnostech, místě narození nebo bydliště a v mnoha dalších věcech se nesmějí používat k tomu, aby ospravedlňovaly výsady některých na úkor práv všech. Jako společenství máme tedy povinnost zaručit, aby každý člověk mohl žít důstojně a měl dostatek příležitostí pro svůj integrální rozvoj.

119. V prvních křesťanských stoletích mnozí myslitelé rozvinuli ve svých úvahách univerzální pohled na společné určení stvořených věcí. To je vedlo k myšlence, že pokud nějaký člověk postrádá to, co je nezbytné k důstojnému životu, je to proto, že si to jiný člověk zadržuje pro sebe.

Svatý Jan Zlatoústý to shrnuje takto: „Nesdílet naše bohatství s chudými znamená okrádat je a připravovat je o obživu. Bohatství, které vlastníme, není naše, ale jejich.“

Podle svatého Řehoře Velikého pak „když něco rozdělujeme potřebným, nedáváme jim to, co je naše, ale vracíme jim to, co patří jim“.

120. Ještě jednou bych rád všem zopakoval slova svatého Jana Pavla II., jejichž působivost nebyla možná dostatečně oceněna: „Bůh daroval zemi celému lidskému pokolení, aby dávala obživu všem jeho členům, aniž by někoho vylučoval nebo zvýhodňoval.“ Já sám pak připomínám, že „křesťanská tradice nikdy neuznávala právo na soukromé vlastnictví za absolutní či nedotknutelné a zdůrazňovala sociální funkci jakékoli formy soukromého vlastnictví“.

Princip společného užívání stvořených věcí všemi lidmi je „první zásadou celého mravního a společenského řádu“; je to přirozené a základní právo, které má prvenství před ostatními. Všechna ostatní práva týkající se věcí nezbytných k plné realizaci lidských osob, včetně práva na soukromé vlastnictví nebo na jakýkoli další druh vlastnictví, nesmějí – podle slov svatého Pavla VI. – „žádným způsobem bránit tomuto právu, ale musejí aktivně usnadňovat jeho provedení“. Právo na soukromé vlastnictví může být považováno pouze za druhotné přirozené právo, které je odvozeno z principu univerzálního určení stvořených věcí. To má konkrétní důsledky, které by měly být v chodu společnosti zohledněny. Často se ale stává, že druhotná práva vytlačí práva prvořadá a základní, čímž je učiní prakticky bezvýznamnými.

Právo některých na svobodné podnikání nebo svobodu obchodu nemůže vytlačit práva národů a práva chudých na důstojnost ani na ochranu životního prostředí, protože „kdo vlastní nějakou jeho část, je tomu tak pouze proto, aby ji spravoval k prospěchu všech“. Podnikatelská činnost je v podstatě „ušlechtilé poslání zaměřené na produkování bohatství a zlepšování světa pro všechny“. Bůh nás podporuje a očekává od nás, že budeme rozvíjet své schopnosti, které nám dal, a obdařil náš svět nesmírným potenciálem. V Božím plánu je každý člověk povolán k tomu, aby se věnoval svému rozvoji, což zahrnuje také zdokonalování ekonomických a technických schopností pro rozmnožování majetku a růst bohatství. Nicméně podnikatelské schopnosti, které jsou Božím darem, mají vždycky jasně směřovat k rozvoji druhých a k vykořenění bídy, zejména vytvářením rozmanitých pracovních příležitostí. Spolu s právem na soukromé vlastnictví tu ale vždycky existuje prvořadé a přednostní právo, podle kterého je každé soukromé vlastnictví podřízeno univerzálnímu určení pozemských statků, a tedy právu všech na jejich používání.

Tolik zatím z Fratell tutti. O násilí, o spravedlivých válkách, které jsou nespravedlivé, příště.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

3.5 11 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
11 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
orinoko
orinoko
16. 2. 2021 17:58

“ Agentura Anadolu: Ruské síly vytvářejí novou frakci místních opěrných bodů pod názvem „obranné mise“ ve městě Qamishli na venkově Hasakah Anatolia: Rusko poslalo během posledních týdnů velké posily na mezinárodní letiště Qamishli, jehož síla dosáhla asi tisíce vojáků. „

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  orinoko
18. 2. 2021 14:57

Nic-moc, tohle je skutečná SÍLA DUCHA: PAPEŽ SI UPRDNUL BĚHEM NEDĚLNÍ MŠE. BYL TO DUCH SVATÝ, TVRDÍ CÍRKEV I papež je jenom člověk, jak se přesvědčily miliony lidí, kteří sledovali prostřednictvím on-line přenosu pravidelnou nedělní mši z kaple Domu sv. Marty. Papež František během kázání hlasitě upustil věty, čímž rozpoutal mezi věřícími i nevěřícími vášnivou diskuzi. Církev se na incident snažila reagovat tvrzením, že z papeže během mše vystupoval Duch svatý, což je jev, ke kterému čas od času dochází. Vyjádření církve devalvoval sám papež František, který s lišáckým úsměvem prohlásil, že se nejednalo o Ducha svatého, nýbrž o Ducha… Číst vice »

prozaik
prozaik
17. 2. 2021 5:16

Ten muž má v mnohém pravdu. Jedno z nejvíce neznámých a ignorovaných míst z Bible zní takto :

„Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.“

Řada stěžejních myšlenek komunismu je obsažena v novozákonním křesťanství.
Je to jedno z největších tajemství posledních století.

Komu to vyhovuje ?

Pýcha, krutost, chamtivost a hloupost je totiž nadčasová. Neptá se na vyznání, národnost nebo rasu.

Irena
17. 2. 2021 6:37

Pro Boha, poslouchat někoho, kdo si hraje na zprostředkovatele spojení lidí s Bohem, je směšné. Ten zatracený papež tohle neříká proto, že by chtěl něco odebírat horním deseti tisícům, ale protože je teď trend zavést LGBT a BLM po celém světě. Prostě už jim nestačí ožebračovat lidi poplatky za věci k životu nezbytné, jako teplo, voda a základní bydlení. Teď už jim chtějí upřít právo i na ten byt, či domeček, ve kterém bydlí. A mýlit se v jeho motivu může s prominutím jenom, no domyslete si to slovo sami. Takovými žvásty už krmí církev lidi stovky let a nikde… Číst vice »

prozaik
prozaik
Reply to  Irena
17. 2. 2021 14:53

A věřila by jste, že podobné rozhořčení v pohledu na papeže vnímá i většina pravoslavných a protestantů ?

A že vysvětlovat dnes komusi myšlenky z evangelia se setkává u posluchačů s podobným „ohlasem“ a reakcemi jako pokus o obhajobu socialismu ?

Oba ty světonázory totiž pojí podobné etické důrazy a podobně pohnojený vývoj, kdy se na rozhodovací pozice dostaly nekompetentní svině a už to jelo… Za pár let byla z dobrých myšlenek jejich karikatura…

Zpackaná práce s mládeží je také společným znakem a jednou z příčin budoucího úpadku.

Irena
Reply to  prozaik
18. 2. 2021 10:42

A jaké myšlenky, například tyhle? Budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat, budeš vládnout nad mnohými národy, ale  ony  nad tebou nebudou vládnout.

prozaik
prozaik
Reply to  Irena
18. 2. 2021 15:37

Těsně vedle… Evangelium není součástí starého zákona nýbrž nové smlouvy. Čtěte tedy dále a pozorněji ;-)

A hlavně si do toho nenechte od nikoho kecat, jako dosud.

Za dehonestací socialismu i křesťanství stojí ta stejná moc, která rozděluje, aby panovala.

Kdo může pochopit, pochop.

Leda, že by ani Starikov, Michalkov, a další, nevěděli, co říkají…

prozaik
prozaik
Reply to  Irena
18. 2. 2021 20:20

Kralický ( 1613 ) : Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš. I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je. A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil. Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati,… Číst vice »

Botičky od Diora
Botičky od Diora
17. 2. 2021 10:25

Tohle stvoření, Benny Christo, Čech jak vyšitý:
https://www.youtube.com/watch?v=Kxa3ZtxIdxQ&feature=emb_logo
bude reprezentovat Česko na Eurovizi českou písničkou „Omaga – OMG – Oh my god“.
Komu jsi nás ponechal, Karle?! Vrať se! 

idiotronic
idiotronic
Reply to  Botičky od Diora
17. 2. 2021 18:05

Napadá mne parafráze Ivana Mládka při pohledu na Calamity Jane:
A to jste si vybrali sami, nebo vám to přidělila EU ?