Návrat Dmitrije Chvorostovského na scénu Metropolitní opery se setkal na premiéře představení Trubadúra minulý pátek (zřejmě 25. září) s nebývalými ovacemi. New York Times k tomu napsal: „Není možné označit představitele, který by předvedl očím více než dnes večer Chorostovskij“ a dodal, že Dmitrij předvedl „uchvacující představení s rolí hraběte Luny. Jeho oslnivý hlas zněl s neobvyklou měkkostí a sametovostí sebejistě. Zpíval s osobitou verdiovskou lyričností, dramatickou elegancí, pronikavou intenzitou.“
Záznamy ze staršího představení Trubadúra
Financial Times napsaly: „Páteční představení znamenalo triumfální návrat Dmitrije Chvorostovského v podobě romanticky zlého hraběte Luny“ a dále poznamenává, že sibiřský baryton vypadal „dobře, zpíval velmi hrdinně a s neobyčejnou výmluvností. Když vyšel na scénu, sál zaburácel potleskem. Dokonce i dirigent tleskal. Sibiřský baryton zářil štěstím, chytil se za srdce a poklonil se vděčnému publiku. Při děkování po třech hodinách byl umělec zasypán bílými růžemi.“
New York Classical Review napsal: „Ovace při prvním vstupu Dmitrije na scénu byly tak horoucí, že dirigent Marco Armilyato musel přerušit orchestr a umožnit publiku vyjádřit nadšení, dokud Chvorostovskij obecenstvu nepoděkoval.“ Vydání také uvádí, jak se Dmitrijův výkon v „Il balen del suo sorriso“ stal „grandiózní a vroucí demonstrací jeho sametového hlasu, který z něho udělal jednoho z nejslavnějších barytonů své generace“.
„Zpíval hedvábným legatem, jeho hlas se místy měnil, aby podtrhl měkké tóny charakteru hrdiny. Podle toho jak se rozvíjela árie a impulzívně posouvala hudba Verdiho a jak postupoval pocit beznadějné vášně hraběte Luny k Leonoře, hlas Chvorostovského těmto emocím odpovídal a síla jeho hlasu se zvyšovala až k dosažení kadence. Vysoké tóny byly výkřikem zoufalství, středem charakteru hlavního hrdiny a jeho chorobné zranitelnosti. Ovace na konci představení byly zcela zasloužené. Bez přehánění – byl to Chvorostovského velkolepý večer.“
Dmitrij již před vypuknutím nemoci pociťoval úzkost, ztrátu energie, byl apatický, netěšila ho práce a měl dojem, že onemocní. Nádor se po ozařování již zmenšil a cítí se o hodně lépe. Lékař mu řekl, že se uzdraví úplně a že bude dále zpívat. Jeho léčebná kůra potrvá až do konce února.
Je mu líto, že mnozí jeho pěvečtí kolegové odmítají přijet vystupovat do Ruska. Říká, že nejsou nepřátelští k Rusku, ale že se bojí, že by na Západě byli odsuzováni a asi i postihováni. Přesto jsou někteří stateční a přijedou. Jednou z nich je Elina Garanča, mezzosopranistka světového jména, pocházející z lotyšské muzikantské rodiny. Koncem října budou s Dmitrijem koncertovat v rámci cyklu Chvorostovskij a přátelé v Moskvě a v Petrohradě.
Dne 16. října oslaví Dmitrij své 53. narozeniny. Kéž se mu vrátí plné zdraví a jeho hlas nás dlouho oblažuje.
3 comments on “Dmitrij Chvorostovskij se triumfálně vrací na scénu Metropolitní opery”
Doplnění: Dmitrij dostal 12. října od prezidenta Putina Řád Alexandra Něvského.
Velmi příjemný článek a krásné kulturní odlehčení, kterého je v dnešní době potřeba co nejvíce, nebot tak, jak duši člověka dusí mamon a jeho spojenci, tak skutečné umění duši naopak umožňuje doslova vzkvétat a Chvorostovsky dokázal právě tím svým opravdovým talentem přítomné duše/lidi oslovit a naladit. Už video samo o sobě je příjemným zážitkem, natož být při tom. Cohertní atmosféra shodně naladěných lidí patří vždy mezi nezapomenutelné chvíle…
Ovšem velmi zajímavé jsou zde i ony obavy druhých umělců „svobodného“ světa z vystupování v neoficiálně politicky (ne)korektně zakázaných (!) zónách. Takže umělec se v tom našem, přímo ukázkově svobodném euroatlantickém světě, nemůže až tak svobodně a až tak individuálně rozhodnout, kde bude vystupovat?!
Dnes tam ani nemusí jezdit.
Krásným příkladem ukázky je nejen zrušení koncertu ukrainské rodačky, pianistky Valentiny Lisitci v Kanadě a to za její soukromě praktikovanou svobodu slova, ale nemusíme chodit až tak daleko a stačí povšimnout si oduševnělých reakcí našich pravdoláskových demokratů, ať již ve vládě, médiích či kavárně, na vyprodáná vytoupení Alexandrovců. Věřím, že čeští umělci účastnící se koncertu, ustojí případnou demokratickou perzekuci a návštěvníci nebudou po svých případně kladných komentářích na ksichtoknize, vyhazováni ze zaměstnání, lustrováni a jinak „laskyplně“ perzekuováni v naší mladé, zralé demokracii, protože za minulého, socialistického to zřízení se v ČSSR konaly nejen koncerty západních zpěváků a skupin, ale bylo dokonce možné se jejich návštěvou volně a bez obav chubit a to i v zaměstnání.(!)
Zdá se, že i sama rocková zpěvačka Suzy Quatro, nezapoměla na vynikající atmosféru „sklíčeného, ujařmeného a šedivého“ obecentsva v Praze r.1979.
http://www.theguardian.com/world/2015/apr/10/toronto-orchestra-cancels-ukraine-pianist-valentina-lisitsa-concert
http://www.denik.cz/hudba/suzi-quatro-praha-v-roce-1979-skoro-vsechno-tam-bylo-sedive-20140828.html
Zdá se, že poslední dobou dochází doslova k raketovému zvovuvzkřísení Ruska s to nejen triumfálním výkonem např. Chvorostovkého. A tak zatímco česká politická reprezentace a média soutěží na vyprodaných Alexandrovcích o Šapirův úsměv, proběhne v další části anglosasského světa doslova a do písmene ruské vzkříšení.
Russian Resurrection – tak se totiž jmenuje největší festival ruského filmu, který bude zahájen 21. října v novozélandském Aucklandu. Podle slov ředitele festivalu, Nicholase Maximowa se jedná již o 12. ročník, ale letošní je svým pořádáním i obsahem největším! festivalem ruského filmu ve světě, mimo Ruskou federaci a kromě Aucklandu proběhne též v Sydney, Brisbane, Canbeře, Melbourne a Perthu.
Zatím není známo žádné vyjádření politické reprezentace obou zemí o nějakých špatných signálech pro spojence, a nedošlo dokonce ani k epidemii osypek.
http://russianresurrection.com/2015
PS: Též již probíhající festival českého a slovenského filmu v Sydney a Perthu: http://www.australiaonline.cz/clanek/364-cesky-a-slovensky-filmovy-festival-v-sydney-a-perthu