Je těžké charakterizovat stručně nějaké období. Ale doba, ve které žijeme, tuto možnost dává.
Prožil jsem dvě historická údobí. Údajný socialismus i údajnou demokracii. Lidé jsou v podstatě stejní, ale záleží na tom, kam si troufnou. Dnes jsme svědky toho, že si troufnou jít velmi daleko.
Jsme pod stálým tlakem lživých a často až absurdních zpráv, které chrlí naše televize a nemálo dalších sdělovacích prostředků. Ty se pokoušejí přepsat i nedávnou historii naší země (a nikdo jim v tom nebrání). Pomalu, zásluhou médií, mizí role a i existence „východního odboje“ a jsme připravováni na to, že nás osvobodila jen americká vojska. Jak neuvěřitelná sprostota vůči těm desítkám tisíců padlých. Nemluví se o Dukle, bitvě o Ostravu atd.
Pražská zastupitelstva notoricky známa svou neschopností udělat cokoli, co by lidem v Praze skutečně pomohlo, se zaměstnávají tím, že likvidují sochy a přejmenovávají ulice. Naprosto stejně, jak to bylo v dobách „socialismu“. Dovolání není.
Ve větším měřítku, ale podle téhož scénáře, „řídí“ republiku Fialova vláda.
Mnoho lidí začíná mít problémy s tím, aby mohli zaplatit nájem – vládu to nezajímá – permanentně zásobuje zbraněmi i penězi cizí válčící zemi. (Dodávat zbraně do země, která válčí, je v rozporu s mezinárodní Chartou, ale nic se neděje.) Česká ministryně obrany se pochlubila, že darovala zbraně za 3,5 miliardy. To by stačilo na ekonomické sanování v podstatě všech sociálních služeb v zemi.
Vláda protiprávně omezila přístup k informacím a současně mluví o právním státě. (Asi ví, že si to může dovolit.) A ani v době krize se nesmí sáhnout na dotace politickým (a skutečně dezinformačním) neziskovým organizacím.
Jsme vystaveni soustavnému lhaní (převážně vládnoucích) politiků, kteří, vědomi si toho, že na svou roli vedení státu nestačí, v podstatě rezignovali a vsadili vše na jednu kartu, a to zavděčit se Bruselu a USA. Důsledkem je dnešní ekonomická situace a skutečnost, že tak, jak politiky nezajímá situace našich lidí, tak o to více se snaží splnit prioritní cíl – dostat do ČR americkou vojenskou základnu a zajistit zakázky pro naše „spojence“. Tok peněz z republiky na západ je stále rychlejší.
Počet dětí, které si nemohou dovolit chodit na obědy ve škole, je vyšší než loni. Pro ty peníze nejsou – na vyzbrojování cizí země ano.
Množí se zprávy, že nejsou peníze na financování základní sociální péče – reakce vlády – plánované posílení rozpočtu obrany. Vláda se hojí na nejslabších. Je to osvědčená asociální praxe.
Aby nezůstalo jen u ekonomiky, tak je na stole vyznamenání odsouzených vrahů, kteří bojovali proti nesvobodě: umlácení řadového policisty železnou tyčí, svázaní a podřezání řadového policisty nožem, zastřelení pokladníka při loupeži peněz, pokus o vraždu zasahujícího hasiče, když bratři Mašínové zapalovali stohy (hasič Lecián přežil i ránu jistoty, kterou do něj Ctirad Mašín vypálil).
Téměř po celé Evropě se vlády snaží lidem ekonomicky pomoci (Německo, Španělsko či Belgie, Francie) jak to vypadá u nás, víme. Česká republika nemá vládu, která by ji spravovala, spíše připomíná chudnoucí gubernii.
Také máte pocit, že žijete v Orwellově románu?
Takzvaný socialismus a takzvaná demokracie říkáte ? Viděl jsem v diskusi jiný termín.
Když socialismus zjistil, že nemůže dostát všem svým původně hlásaným záměrům, přejmenoval se na reálný socialismus . Proč by se tedy soudobá demokracie nemohla přejmenovat na reálnou demokracii ?
Možná pomůže popřemýšlet kdo-kdy-jak a proč udělal z někdy krásných slov – „demokracie“, „duhové barvy u dětí“, „svoboda tisku, slova a myšlení“ a vůbec „liberté, égalité, fraternité“ – dnes už špinavé, vulgární a licoměrné pojmy a tím ukradl lidstvu i to jediné, co mu zbylo – naděje.
Miloš Zeman projevil jako začínající šéf ČSSD naději, že se vrátí do oběhu i oslovení ,,soudruh“. Nevrátilo se, ještě nějaký čas si ponechá ironizující nádech. Přitom Josefa Slánská v knize Zpráva o mém muži všechna vnitrostranická oslovení ponechala a tím evokovala tehdejší atmosféru. Rukopis dokončen r.1969, vydáno roku 1990.Zdarma v knihovně .
Soudruh je určitě lepší než kolega či partnjor. Rusové jsou nemocní, a to velmi. Dobytek donekonečna nazývat, jak výše uvedeno, zavání ruskou slave obsesí. Hrabe jim. Je to k nevyleceni.
Někteří lidi nevěří, že jamajský bob zvítězí… (Kokosy na sněhu)
A boj proti impériu lži v podmínkách, které všude na světě tohle impérium nastolilo, tohle připomíná.Jenže já věřím.
SLÁMA HOVADINĚ!
Není vůbec nijak zle. Jinak by lidé vytvářeli sociálně ekonomické komuny, a ne jako rozprášení jedinci zoufalé očekávali od vlády (zastupující predátora) něco dobrého, žádnou pomoc atd. Což neznamená, že by na ten organizovaný zločin nevyvijeli nátlak. Bratři, sestry, rodiny, přátelé a známí by se přestali mezi sebou rvát o egoizmus a majetek, a sdružovali do ekonomicky úsporných jednotek, režim by zuřil atd. Domyslete si vše sami…
„Demokratům“, těm reálným, nelze upřít, že dokonale zvládli jediné – ovládání mysli davu. Mají dokonale propracovanou teorii vč. prakrické metodologie a hlavně mají prostředky pro nasazení techniky ovládání mysli – TV rozhlas, tisk. Dokud budou mít v rukách média, jsou nezničitelní, neporazitelní. V podstatě působili i v médiích tzv. reálného socialismu a rafinovaně pracovali na jeho podemílání. Liberální demokraté klidně nechají vzbouřený dav vypálit vládní budovy, lynčovat vládní úředníky, ale nikdy si nenechají vzít TV. Doporučuji přečíst si od S. G. Kara- Murza: Manipulace vědomím.
24.06.1945, Moskva, Rudé náměstí…
O potravinové „krizi“