Doba vedení uchazečů na úřadu práce se započítává do důchodu jen omezeně

Moravskoslezský region trápí vysoká nezaměstnanost. Domněnku mnohých nezaměstnaných, že se jim pro důchod automaticky započítává celá doba, po kterou jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, vyvrátili odborníci z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Ostravě. Na setkání s novináři z ostravského regionu, které se uskutečnilo ve čtvrtek 20. srpna u příležitosti probíhajícího jubilejního roku, v němž si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná 25 let od svého vzniku, odborníci z OSSZ přiblížili nejčastější otázky, se kterými se na ně obrací veřejnost

Ředitel ostravské OSSZ Michal Ztratil upozornil na to, že doba vedení v evidenci úřadu práce (ÚP), po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává pro účely důchodu nejvýše v rozsahu tří let. „Lidé se mylně domnívají, že pro důchod se automaticky započítává celá doba jejich evidence coby uchazeče o zaměstnání na úřadu práce,“ podotkl Ztratil. Z červencových statistik ÚP vyplývá, že k regionům nejhůře zasaženým nezaměstnaností patří Karviná, Bruntál, Ostrava – město. Proto dotazy klientů týkající se dopadu nezaměstnanosti na důchod zodpovídají pracovníci OSSZ v Moravskoslezském kraji poměrně často. Starší lidé mnohdy zvažují, zda nezaměstnanost neřešit odchodem do předčasného starobního důchodu.

Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Je-li člověk dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se mu z doby, kdy žádnou z podpor nepobíral, maximálně tři roky. Ty se zjišťují zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Ze zákona dále platí, že pokud byl člověk registrovaný na ÚP před dosažením věku 55 let, lze mu z této doby pro důchod započítat maximálně jeden rok, kdy nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Přitom doba vedení v evidenci ÚP je tzv. náhradní dobou pojištění a pro výši důchodu se podle zákona krátí na 80 %.

Klienti se pracovníků OSSZ často ptají i na to, zda se jim do důchodu může započíst doba, kdy pracovali „na černo“, pokud na ni mají svědecké prohlášení. „Práci ‘na černo’ v žádném případě nelze zohlednit pro výpočet důchodu, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění,“ zdůraznil Michal Ztratil.

Mezi lidmi se někdy traduje, že „když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji prostě nezapočítá do důchodu“. Není tomu tak. Pokud lidem „chybí“ zaměstnání v evidenci, je na místě navštívit příslušnou OSSZ. Zde jim odborníci poradí, jakým dokladem lze dobu prokázat. ČSSZ navíc nabízí svým klientům jedinečnou službu, jak dobu důchodového pojištění sledovat, průběžně a v předstihu. Prostřednictvím tzv. konta důchodového pojištění. Majitelé datových schránek („datovek“) tak mohou učinit online prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde má každý k dispozici své „konto“. Lidé bez „datovek“ mohou zaslat ČSSZ žádost o vystavení tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění. V případě, že narazí na nesrovnalosti, mohou je začít včas řešit.

Nepříjemným fenoménem dnešní doby se staly exekuce a ČSSZ je musí podle příslušné právní úpravy ČSSZ provádět ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních a pozůstalostních. „Lidé se velmi často domnívají, že právě z invalidních důchodů exekuci nelze strhnout. Opak je pravdou,“ uvedl ředitel OSSZ Ostrava a připomněl, že exekuční a insolvenční srážky se vztahují i na dávky nemocenského pojištění.

Zdroj: Esondy