Extremismus v ČR 2014: Co není, to vyrobíme

U policie se o evidenci nediskutuje, tu vymýšlejí jiní páni. Když je dáno shůry rozkazem, tak se příslušná kolonka vyplní a trestná činnost se zapíše. Že to v případě extremismu už roky nestojí za námahu, to můžete posoudit sami. Češi jsou hodně spořádaní, i ty mravnostní úlety činí jen 0,76 %. Radikální politika přímé akce přitahuje tradičně pasivní Čechy jen nepatrně. I těch pověstných mravnostních úchyláků je podle policejních statistik desetkrát víc než politických extremistů. Policejní statistika zaznamenala pouhých 201 extrémistických trestných činů (objasněno 132), což je z celkové kriminality za rok 2014 pouhých 0,07 %. Podívejte se na tabulku.

Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti na zjištěné kriminalitě v ČR v roce 2014

Toto zoufale malé číslo se už od roku 2006 pohybuje v rozmezí od 0,05 % do 0,08 %. Ani při těch bouřlivých světových událostech jsme to prostě nezvedli. Asi není čas na hrdinství. Jednou se pracuje na říšského protektora Heydricha, jindy na Babišův Agrofert, a mezitím trvale jedou německé montovny na tři směny. Našinec prostě nemá čas jít na ulici dělat politiku, sotva stihne po práci tu hospodu. A policejní agenti ten extrémismus sami nevyrobí, i když podle papírů dělají na tři směny v kuse, jak v té německé montovně. Zvýšení nezvýšené aktivity extremismu se dosahuje zcela jednoduše. Na ohlášenou demonstraci konvičkářských fašounů samozřejmě přijdou nesouhlasící levičáci. Pilní bretšnajdři si hned napíší dvě čárky za dvojí extremismus, jak uvidíte dále. Toto depresivní anti-extremistické resumé dokládá shrnutí ze strany 6, které zde z části citujeme.

„Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejném prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury. Více reflektovala zahraniční trendy. Výrazněji se začala projevovat islamofobní scéna. Došlo k nárůstu aktivit levicově extremistické scény. Krajní levice se začala více orientovat na lokální problémy a témata, v některých případech využívajíc kontaktů do místní samosprávy. I levicoví extremisté čerpali inspiraci v zahraničí. Stejně jako v minulosti pokračovaly mobilizační kampaně.“

Na veřejné akce typu shromáždění a demonstrací mají už dlouho skoro monopol jen pravicoví extremisté. Ale i oni se potýkají s poměrně nízkou průměrnou účastí, jen okolo třiceti osob. Takže slovy policejní zprávy se nic neděje, ale tak to pochopitelně nelze napsat. Nebezpečí trvá, a tím důvod existence námi placených bretšnajdrů.

„Lze konstatovat, že krajní pravici se nedaří svolávat a mobilizovat své stoupence na veřejná shromáždění a demonstrace. Prakticky jakákoliv veřejně pořádaná akce pravicových extremistů se neobešla bez protestního shromáždění jejich odpůrců, byť mnohdy byly počty protestujících odpůrců marginální.“

Toto prosím zaznamenejte, protože to máte statistické čárky dvě. Na pomyslnou účtenku se píše každému jeho čárka samostatně, i když ze selské logiky věci by to měla být čárka jedna. Za redakci e-republiky nás samozřejmě těší, že pomalu nabíráme vyšší civilizační standard. Na protestní shromáždění proti akcím pravicových extremistů už je pravidelná odpověď odpůrců z řad angažované veřejnosti. Pojem extremismus je na stránkách MV definován stručně takto“

„Extremismus obvykle používá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii. V České republice se policie zaměřuje na extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem), a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem).“

Zprávy nového ministerstva lásky za časů EU-krize vychází z jednotného pojetí extremismu jako podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu zřízení a jím chráněným hodnotám. Takto se už ustálila i judikatura soudů. Časy se mění a tato definovaný rámec se jeví policistům příliš úzký. Policie už delší dobu přiznává, že ne všechny subjekty zmíněné ve Zprávě se v roce 2014 dopouštěly nezákonné činnosti. Ale takto bychom si na protiteroristický chleba nevydělali, soudruzi. Policisté argumentují, že některé skupiny naplňují znaky extremismu z dlouhodobého hlediska. Inovovat je třeba. Proto se požaduje změna definice extremismu s tím, že stačí dlouhodobé sledování tzv. „extrémistických skupin“, aby byla naplněna skutková podstata porušování ústavy.