G7: Chvalozpěv neřízené kocábky

Za kouřovou clonou posledního summitu G7 v Japonsku se nic, kromě „jednoty členů skupiny tváří v tvář novým výzvám“, nepředvedlo. V seriózních společnostech se princip jednoty tvoří tak, že se slaďuje zájem jednotlivých členů se zájmy všech, ale G7 do této kategorie nenáleží. Zde se zájmy každého s nemalým úsilím přizpůsobují zájmům Washingtonu a namísto toho, aby odpovídaly výzvám doby, žvaní vůdci „nejrozvinutějších zemí světa“ o shodě názorů na všechny otázky.

Ba ani japonský premiér Abe nedokázal najít vyhovující formu pro vyjádření lítosti, že se Barack Obama odmítl omluvit Japoncům za atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki. Přece válka je válka, tak na co se zde omlouvat. Americký prezident se nepouští do úvah o válečné nevyhnutelnosti uvedeného bombardování v roce 1945 a Šinzó Abe mlčí, jako kdyby měl plná ústa vody a tak souhlasí s genocidou Japonců. Tak taková je to jednomyslnost, za níž je faktická legalizace ďábelského experimentu amerických vojáků, pro které byli Japonci pokusnými králíky, současnou japonskou vládou.

Evropané nejsou v postavení lepším. Skupinové mantry o „pokračování sankcí proti Rusku“ jim váznou v hrdle, ale co s tím? Zázračným obrazem problémů, které chtějí USA předložit jako ty, které má vytvářet Rusko na Ukrajině, jsou pro Evropany ve skutečnosti jejich vlastní problémy. Vždyť se nelze schovat před tím, že skupinový výkon chvalozpěvu solidarity na scéně G7 je provázen bouřemi na evropské kocábce. jedna za druhou se vzpouzejí italské provincie, žádající skončit se sankcemi proti Rusku, francouzští poslanci vytvářejí svému prezidentovi Frondu (pojem ze 17. století, francouzské hnutí proti absolutismu a feudalismu, pozn. překl.) svou návštěvou Krymu, bavorský premiér ignoruje politiku Bonnu a jede navštívit Putina za účelem spolupráce. Putin jede na oficiální návštěvu Řecka a vyvrací tak zbytky bájí o mezinárodní izolaci Ruska. Stále více chimérickými se jeví snahy ukazovat současný svět jako Pax Americana – svět už není dávno takovým, jakým byl před čtvrt stoletím, a výzvy, které dává zemím a lidem, se nedají zdolat zaklínadly z minulého století.

Něco obnáší také samotné posílení hospodářské moci Číny. V závěrečném prohlášení G7 o Číně je jen tak letmo jeden odstavec: „Posoudili jsme rizika pro světovou ekonomiku, pro pracovní místa a náš domácí růst, vycházející z ekonomických změn v Číně a v některých jiných rozvojových zemích.“ Stálo by za to vědět, co se skrývá za touto bezobsažnou frází, k jakým závěrům účastníci hodnocení došli, avšak nevědomým poddaným není určeno, aby věděli. Hlavní je demonstrativní vytroubení solidarity se Spojenými státy. Zejména toto chtějí od Evropy a Evropa potvrzuje, že je s Amerikou „solidární“.

Spojené státy, jakožto světový vůdce, nepočítají s tím, že by vedení světa postoupily Číně a může se stát, že hlavními poškozenými ve stupňujících se bitkách budou „solidární Evropané“. Zrovna do postavení „hlavních poškozených“ může Evropany dohnat jejich příchylnost k Washingtonem nařízené politice sankcí proti Rusku. A ještě se blíží podpis Transatlantické obchodní a investiční dohody k upevnění tendence odstrčení kontinentální Evropy  do postavení druhořadého regionu.

Celkově je „Skupina sedmi“ podobná zoufalým námořníkům, kteří se srazili do kupy na palubě lodi, která nemá řízení. Na jakou stranu otáčí americký kapitán kormidlo, neví ani bůh. Přitom  námořníci ani nemají snahu ujasnit si, jestli kapitán vede loď správným směrem. Jejich úkolem je nesletět z paluby a přitom hlasitě pět chvalozpěv solidarity. Řekli si, že jim nic jiného nezbývá.

Kocábka se bezpodmínečně dříve či později střetne s útesem. Dojde-li k sociálním bouřím, nebo novým teroristickým útokům IS v evropských hlavních městech, nebo k postupné ztrátě významné úlohy Evropy ve světové ekonomice, to dnes nikdo neřekne. Zde „chvalozpěv solidarity“ nepomůže. Musí se měnit způsob řízení kocábky. Ovšem se současným kapitánem to rozhodně nepůjde.

Převzato z Fondsk.ru

http://www.fondsk.ru/news/2016/05/28/g7-gimn-neupravljaemoj-posudine-40509.html

Překlad: zajoch

Přejít do diskuze k článku 7 komentářů