V Česku přitom každé tři minuty zmizí lesy o rozloze jednoho fotbalového hřiště
Tisková zpráva Hnutí DUHA
úterý 21. května 2019
Dnes zveřejněné výsledky mezinárodního sociologického průzkumu jasně upozorňují na požadavek drtivé většiny Češek a Čechů, aby zákonodárci přijali nová pravidla, která zajistí, že nákupem zboží v obchodech nebudou přispívat k odlesňování – a to i na mezinárodní úrovni. Nové zákony, které zastaví masivní odlesňování, požaduje celkem 77 % dospělých Češek a Čechů. [1]
Celkem 89 % dospělých Čechů a Češek zároveň uvádí, že odlesňování považují za škodlivé pro lidi i volně žijící zvířata. Dle prognóz Ministerstva zemědělství se v Česku budou smrkové lesy rozpadat letos rychlostí nejméně jednoho fotbalového hřiště za tři minuty. [2] Výsledky reprezentativního výzkumu přitom ukazují, že dle 70 % české veřejnosti věnuje česká vláda odlesňování nedostatečnou pozornost. [1]
Na úrovni Evropské unie se nyní očekává zveřejnění kroků na podporu boje proti celosvětovému odlesňování, které by měly zastavit tok evropských peněz do masivní těžby a dalších nevyhovujících praktik. Evropská unie se zavázala do roku 2020 přestat přispívat k celosvětovému odlesňování, její členské země jsou přesto nadále významnými dovozci palmového oleje, hovězího maso, kakaa, či sóji, čímž se na snižování rozlohy lesů podílí zásadním způsobem.
Českým poslancům a poslankyním Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí zbývají nyní poslední dva týdny k předložení úprav českého zákona o lesích, které by řešily příčiny stávajícího kalamitního stavu v českých lesích. Dosud navrhované změny zákona, jakými je zjednodušení přenosu semen v rámci České republiky nebo upřesnění povinností státem placených odborných lesních hospodářů [3], riziko dalšího rozpadu lesů nezmenšují. Zákonodárci přitom mají k dispozici závěry nedávno zveřejněné analýzy zpracované v součinnosti evropských vlád „Jak reagovat na lesní disturbance v Evropě”. Analýza uvádí, že v České republice i dalších středoevropských zemích je obnova přestárlých zranitelných porostů nízká, přeměna monokulturních stanovišť pomalá a podpora lesnických praktik posilujících odolnost lesů nedostatečná. [4] Do novely zákona by proto měly přibýt úpravy, které zajistí věkově i druhově pestré lesy, které na rozdíl od smrkových monokultur odpovídají stanovištním podmínkám. Tyto návrhy konkrétně formulované v publikaci „Novela lesního zákona musí řešit příčiny odumírání lesů” [5] dosud podpořilo přes 37 tisíc lidí spojených pod výzvou Zachraňme lesy. [6]
Hannah Mowat z celoevropské organizace Fern řekla: „Evropané to vyjádřili zcela jasně. Rozumí hrozivým následkům celosvětového odlesňování a nechtějí se podílet na této tragédii. Nechtějí si kupovat produkty masného průmyslu, které přispívají k ničení lesů. Chtějí nové zákony, které zajistí, že obyčejné nakupování již nebude znamenat etické dilema.”
Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy z Hnutí DUHA uvedl: “V České republice se rozpadají lesy o rozloze jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty. Jen za letošní rok to má být 180 tisíc fotbalových hřišť. Aby na těchto odlesněných plochách lesníci opět nevysázeli zranitelné a rizikové smrkové monokultury, je nyní nutné upravit lesní zákon tak, aby podpořil vznik druhově i věkové pestrého a odolného lesa.”
Poznámky:
[1] Online průzkumu společnosti YouGov, jeho realizaci zadaly organizace EIA, Fern, Greenpeace a WWF, se v období 17. – 29. dubna 2019 zúčastnilo 20 892 evropanů starších 18 let. V České republice se průzkumu zúčastnilo 503 respondentů. Výsledky průzkumu jsou dostupné na: http://bit.ly/odlesneni
[2] Odhad smrkových porostů napadených kůrovcem v roce 2019 o rozsahu 30 – 50 milionů m3 odpovídá 1200 – 1800 km2 lesa. Tato rozloha odpovídá (na svém dolním rozpětí) 181 000 fotbalových hřišť pro mezinárodní zápasy, které mají 0,66 hektaru. Průměrná rychlost rozpadu českých lesů tedy letos zřejmě bude činit nejméně ekvivalent jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty po celý rok 2019.
[3] http://psp.cz/sqw/text/tiskt.
[4] Hlásny, T., Krokene, P., Liebhold, A., Montagné-Huck, C., Müller, J., Qin, H., Raffa, K., Schelhaas, M-J., Seidl, R., Svoboda, M., Viiri, H. 2019. Living with bark beetles: impacts, outlook and management options. From Science to Policy 8. European Forest Institute.
Dostupné na https://www.efi.int/sites/
Citace ze strany 35.
[5]
http://www.hnutiduha.cz/sites/
[6] http://www.zachranmelesy.cz/
„V Česku přitom každé tři minuty zmizí lesy o rozloze jednoho fotbalového hřiště“
Hmm. Kůrovec. Co ho nechali rozítat „ochránci“.
Škoda toho lesa.
Kdepak, nic se nezmenilo.
Bolsevikovi se furt vycitalo, že bojuje o zrno, s pocasim, s lidskými nedoSTATKY atd. , atp…
… A teď vypraskany kapik a jeho UDY už zase bojuji. Tu s odlesnovanim, jinde se suchem, globálně s globálním oteplováním atd., atp….
Nejak se to celé nevede. Pořád sucho sucho, a najednou voda voda…. Parafráze na Ludka Sobotu.
Vsechno se to valilo: Vlny se valily, voli se valili… A na severu už Čížek hlásí zvýšené hladiny sušeného adrenalinu, neb se blíží další májová preprska.
Tak co? Sucho je pořád IN?
no jo, každý tři minuty plocha hřiště … to je cca hektar, tedy 20 hektarů za hodinu, to máme cca 175 000 hektarů za rok. Hmmm. Že jsem si toho ještě nevšiml, sakra. Nebo blbě kecaj. Nebo blbě počítaj, což předpokládám, při jejich výkonech, jako nejpravdepodobnější.
racek napsal no jo, každý tři minuty plocha hřiště … to je cca hektar, tedy 20 hektarů za hodinu, to máme cca 175 000 hektarů za rok. Hmmm. Že jsem si toho ještě nevšiml, sakra. Nebo blbě kecaj.Nebo blbě počítaj, což předpokládám, při jejich výkonech, jako nejpravdepodobnější. Copak o to, globální alarmisti sice počítaj dobře, o tom žádná. Jenže, PROČ tady podle těch výpočtů za cca 35 let už nebudou lesy? A k jakým stromům se potom aktivistky DUHY budou připoutávat, aby je mohl v klídku sežrat kůrovec (ty stromy)? No a k tomu všemu navíc, bylo tu to strašné… Číst vice »
No, mimochodem, dnešní lesy mají asi největší rozlohu za posledních 500 let. Jo a Přežijí rok 2000 samozřejmě pamatuji. Nebyla to ovšem akce, ale televizní seriál, tuším BBC. Ale je to fakt hooodně dávno, bohužel… bééé!!!
Velmi nestastne od aktivistu, co prehaneji klimaticke dopady, aniz by uvadeli konkretni priklady. To si pak normalni obcan zacne myslet, ze ho chteji manipulovat aby naskocil do voziku na zachranu planety. Tedy pod vetsi kontrolu. Klimaticka zmena neni zcela zavisla na lidskych aktivitach, to je motto globalni kliky, ktera se tento stav snazi pouzit k vetsi kontrole a buzeraci lidi. Vlastne jsou titio mladi a nezkuseni bojovnici pouzivani jako uzitecni idioti pro manipulaci. Manipulace ta, ze se broji zejmena proti bohatym civilisacim, ktere spotrebuji nejvice zdroju.(I Cesko k nim patri)…To ale nema moc spolecneho s ochranou prirody v lokalitach, kde… Číst vice »
Dana to napsala hezky : sázet nové aleje podél cest. Jenomže na všechny problémy, jak je zvykem v tomto režimu, dnešní chytráci, mezi které se jistě sama počítá, říkají ono pověstné B) aniž by zmínili nutné A). Na to by bylo potřeba změnit systém – režim. Proč by to měli dělat správci silnic když je pro ně levnější a ekonomicky výhodnější mít kolem cest a silnic trávu, proč by to měli dělat majitelé těch pozemků když je pro to pro ně drahé a neekonomické, proč to nedělají „ochránci přírody“, proč to dnes nejde nařídit „befelem zhora“ (když zodpovědnost byla rozfcána,… Číst vice »
Jo aleje, pořád ještě jsou a je to krása. Zvlašt na českobudějovicku, třeba z Písku do Bavorova, ještě před pár lety jsem se tam proháněl na motorce. Bohužel, jsou také občas proslulé jako aleje smrti, lemované pomníčky. Sám jsem viděl jeden smrťák kdy to auto nabořilo do stromu. Ehhh jo. Bohužel, vysazovat stromy už dnes musíme dost daleko od silnice (s bezpečnostního hlediska, právě) a to už zasahuje do soukromého majetku. Není to holt jednoduché. Kdysi byly aleje lemované ovocnými stromy a chodili jsme je trhat … Správně se ovšem dražily ke sklini. Tehdejší odrůdy se ovšem nemusely tak prořezávat… Číst vice »
Obsah olova v ovoci jsem neměřil, jsem odkázán na údaje, které jsem našel jinde. Údajně ani v obilí u silnic (dodnes běžné), ani v ovoci olovo nebylo, zůstalo vázáno v humusu, jinak bylo soustředěno na povrchu plodů (bromid olovnatý), a tedy očištěním povrchu se nebylo nutno olova bát. Dnes máme sice v benzínu benzen (karcinogen), ale olovo žádné.
No, v té době, tedy v letech šedesátých se stále opakovaly v tisku i televizi varování před konzumací silničního ovoce, právě s ohledem na obsah olova. Nemyslím si, že si to komouši vymysleli. Právě v této době došlo k prudkému rozvoji motorismu a spotřebě vysokooktanového paliva pro moderní motory. To se tehdy dalo vyrobit jen s přísadou olovnatých sloučenin. K jejich náhradě došlo až o hodně později.
No, jako kluk jsem spotřeboval spoustu takového ovoce. To vysvětluje, proč mám furt potíže se svou váhou, vlastně … :-))
Olovo ze země pochopitelně nemá kam zmizet (nerozpustné, vázané v humusu), snad jen do spodních vod. Ukončení prodeje olovnatého benzínu u nás následovalo až po Slovensku, jedno z posledních v Evropě (cenové důvody). Zato dorazily technologie vulkanizace kaučuku v olovu (Semperit Odry). Včetně profesionálních otrav.