Tisková zpráva Hnutí DUHA
pátek 26. července 2019
Státní podnik Lesy ČR žádá o povolení k plošnému vykácení cenných lesů v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, tedy v jejich nejcennějších částech. Chce chráněné pohoří Hrubého Jeseníku proměnit v oholené kopce stejně, jako se to už stalo v hospodářských lesích v podhůří v Nízkém Jeseníku. O stejné povolení usilují i správci tamějších církevních lesů. Jeseníkům tak akutně hrozí podobná devastace, k jaké už došlo např. v Národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala v Libereckém kraji [1] a která vyvolala velký zájem médií i zásah Ministerstva životního prostředí.
Z milionů stromů v hospodářských lesích mimo chráněné oblasti po celé republice přitom vylétává kůrovec a napadá další miliony smrků. Lesníci tomu nedokážou včasným odstraněním aktivních kůrovcových stromů zabránit. Kůrovec z hospodářských lesů v Jeseníkách i jinde napadá ostrovy cenné chráněné přírody, nikoli naopak. Ekologové proto upozorňují na nesmyslnost kácení v cenných chráněných územích a udělování výjimek ze zákona o ochraně přírody.
Lesy ČR zaslaly Správě CHKO Jeseníky žádosti o povolení výjimek ze zákonného zákazu intenzivní holosečné těžby na deseti místech v prvních a druhých zónách CHKO [2], včetně evropsky chráněných lokalit. Stejnou žádost podaly také Biskupské lesy ostravsko-opavské diecéze i Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Hnutí DUHA varuje, že kdyby Správa CHKO Jeseníky žádostem vyhověla a umožnila kácení všech kůrovcem napadených stromů, tak se hory změní v pusté holiny a dojde ke zničení lesů, lesní půdy, vodních zdrojů i přírodní rozmanitosti. Hrozí zničení vzácných lokalit, které obývají ohrožené druhy rostlin a živočichů jako sokol stěhovavý, jeřábek lesní, puštík bělavý, datlík tříprstý, střevlík hrbolatý a další [3].
Hnutí DUHA bude ve správních řízeních požadovat [4], aby se v případě plošné kalamity v nejcennějších prvních zónách a přirozených smrčinách vůbec nekácelo. Ve druhých zónách lze podle Hnutí DUHA připustit těžbu pouze do té míry, aby nevznikly holiny. Znamená to ponechat nejméně třetinu stromů stát kvůli zachování lesního prostředí a částečnému zastínění půdy i tlejícího dřeva. Právě lesní půda trpí holosečemi nejvíc. Dochází k její degradaci, odplavení živin a ztrátě schopnosti zadržovat vodu. Hnutí DUHA bude také požadovat vypracování nezávislého odborného posudku k určení rozsahu, v jakém lze případné zásahy provádět, aniž by došlo k ohrožení evropsky chráněných lokalit a druhů.
Ekologická organizace také upozornila na vypočítavost státního podniku Lesy ČR. Lesníci v žádném případě nedokážou zajistit těžbu všech napadených stromů v postižených oblastech. Nemají k tomu dost pracovníků ani techniky. Někteří vlastníci netěží napadené smrky také proto, že je pro ně odstranění kůrovcových stromů ekonomicky nevýhodné. Výrazný pokles výkupní ceny dřeva jim často nezaplatí ani náklady na těžbu, dopravu a obnovu porostů. Namísto toho, aby lesníci soustředili všechny dostupné kapacity k zabránění postupu kalamity v hospodářských lesích mimo chráněná území a tam, kde to má ještě smysl, se však Lesy ČR společně s některými církevními lesy rozhodly požadovat masivní plošnou těžbu v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná. Výjimku ze zákazu může povolit státní Agentura ochrany přírody a krajiny, resp. její místní pracoviště Správa CHKO Jeseníky.
Agentura se však obává výjimky ze zákona neudělit, protože by podle nelogických, absurdních pravidel musela vlastníkům (a dokonce i státním lesům) vyplatit ze státního rozpočtu „újmu“ za omezení těžby. Tato újma ve skutečnosti neexistuje – ochrana lesa, lesní půdy, vody a biodiverzity má podstatně větší hodnotu než vykácené dřevo a vzniklá holina. Navíc výše této „újmy“ neodráží skutečnou tržní cenu dřeva, ale cenu stanovenou vyhláškou [5]. Vyhláška však nezohledňuje reálný, několikanásobný propad ceny dřeva. Ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené úřady ochrany přírody raději povolují destruktivní kácení před vyplácením „kompenzací“, které by jen přelily peníze z rezortu MŽP do státního podniku Lesy ČR – a na něž nemá Agentura ochrany přírody dost prostředků.
Dokladem tohoto přístupu MŽP vedoucího k nesmyslnému ničení cenné přírody je i vydané metodické doporučení k postupu asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a maloplošných zvláště chráněných územích, které umožňuje Správě CHKO Jeseníky udělit výjimky k rozsáhlým holosečným těžbám [6] i v prvních a druhých zónách. Na nesmyslné přelévání peněz mezi státními organizacemi upozornili předminulý týden v Poslanecké sněmovně poslankyně Eva Fialová a poslanec Jan Schiller (oba ANO).
Pokud církevní a státní lesy výjimky nedostanou nebo Správa CHKO Jeseníky stanoví omezení k těžbě, budou požadovat proplacení vzniklé „újmy”. Získají tak bez práce výrazně vyšší částku, než na kterou by si přišly při těžbě samotné. Budou-li jim výjimky uděleny, získají přístup k rozsáhlým chráněným porostům, ve kterých použití harvestorů a jiné těžké techniky výrazně sníží náklady a přitom vážně poškodí chráněnou přírodu.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je jen letos ohrožena polovina smrkových lesů [7]. Podle jeho dalšího vyjádření má být letos kalamitou postiženo 30-50 milionů kubíků dřeva, tedy 1200-1800 km2 lesa. Tato rozloha na svém dolním rozpětí odpovídá území průměrného českého okresu či 181 000 fotbalových hřišť. Průměrná rychlost rozpadu českých lesů tedy bude letos zřejmě činit nejméně ekvivalent jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty [8].
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: „Vlastníci, kteří nestíhají kácet kůrovcové stromy v hospodářských lesích, žádají o výjimky k povolení plošné těžby i v chráněných územích, aby od státní ochrany přírody mohli inkasovat peníze za případná omezení těžby. Státní i církevní lesy by přitom měly jít příkladem ostatním vlastníkům a respektovat zákon o ochraně přírody, který intenzivní plošnou těžbu v chráněných územích zakazuje. Jestli jim Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky kácení povolí, tak do chráněných hor Jeseníků vjedou harvestory a zbydou po nich jen holé kopce.”
Poznámky:
[1] https://zachranmelesy.cz/cs/
5 komentáře
https://www.youtube.com/watch?v=UT1vo1qra2U
Zajímavé od 3:33 min, podotýkám, že se jednalo o součást semináře Studená jaderná fúze a kulový blesk.
Magnetický motor, který vymyslel Andrej Sloboďan již není ve fázi výzkumu či experimentu. V Jižní Korei je již postavena fabrika na jeho výrobu a prý se staví další dvě.
Získává energii z okolního prostředí, dle videa zařízení asi 75 cm délka, 70 cm výška, cena 15 tis. dolarů a dá se k němu připojit jakýkoliv spotřebič, pračka, televize, žárovky… a to všechno funguje, dokud to zase neodpojíte. Záruku to má 20 let.
Zde video přímo od Andreje Sloboďana i s překladem do angličtiny
https://yandex.ru/search/?lr=10509&text=%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B5%D0%B9%20%D1%81%D0%BB%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D0%B4%D1%8F%D0%BD%20%D0%BC%D0%BE%D1%82%D0%BE%D1%80%20%D0%B3%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80#/videowiz?filmId=5459886839738820315
Kde demonstruje, že tam nejsou napojeny žádné vnější zdroje energie.
A další video, ve kterém říkají, že v USA už jsou takové generátory ve výrobě.
https://www.youtube.com/watch?v=rSfh9oy-Ogo
Odborníci z Wikipedie píší: „Lýkožrout má v lesním ekosystému významnou funkci. Patří ke druhům, které zajišťují omlazení lesa a jeho dobrý zdravotní stav, protože mimo období kalamit napadá jen staré, slabé a nemocné stromy.“
Takže, když se bude kácet, tak utrpí vlastník země, čili stát a jeho příroda. Když se kácet nebude, tak utrpí „škodu“ v dřevo-byznysu soukromí vlastníci lesů a vlastník země stát jim tu „škodu“ z našich daní zaplatí, protože v kapitalismu je soukromé vlastnictví posvátné a požívá ochrany zákona. A stát si k tomu všemu ještě navíc každoročními dotacemi platí kritiky z Duhy za neschopnost svého systémového řízení lesní ekonomiky, které logicky kůrovcovou kalamitu primárně způsobilo.
To nevymyslíš!
Re Martin
– nejsem lesák ani odborník na kůrovce, ale všiml jsem si, že třeba NP České švýcarslo staré stromy často ani nejde z mís logistiky odstranit a tak zůstávají stát a pak ležet. Ale tam jsou jiné podmínky – rychle vysychající horní prošiny a pískovcová skaliska a mezi nimi většinu roku vlhká stinná údolí.
A také tam usilovně upravují skladbu lesů – místo části smrků jedle a pochopitelně listnáče. A pronásledují zavlečenou douglasku …
Nicméně musím opakovat otázku: „Jak je možné, že po odsíření a po 30 letech se stav deštivých pošmourných Jeseníků tak zhoršil – když jindy i jinde se lesy podařilo vypěstovat nebo krásně obnovit?“
Gatto zdravím Vás.
S tím „psem zakopaným jinde“ máte v podstatě pravdu. Klíč bude v hospodaření s vegetací a energiemi ze Slunce přeměňovanými v teplo. Viz pan Pokorný a spol, ovšem v oblasti lesů mám sám maličko odlišný pohled na některá řešení.
Smrk ztepilý se bohužel dostal mimo své eko-optimum.
Ovšem vždy se nezasahovat nemůže,
proto jsme např. my s určitým kácením souhlasili (za naše malé sdružení i v okraji rezervace).
S dalšími nesouhlasícím – kteří naopak rozhodnutí o kácení v okrajové zóně NPR Rejvíz napadli (4 odvolání) mám nyní problém.
Lesům ČR se spolu s církvemi (Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, o něco jižněji pak Biskupství Ostravsko-Opavské- pod Rejvízem a kolem něj nyní obě vlastní něco kolem 230 km2 lesů, polí a luk) se zdá rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky příliš tvrdé a omezující, NNO jako je SPO a HD zase příliš benevolentní.
Rozhodnutí k II. zónám CHKO o němž je tato TZ HD se bude týkat podstatně větší plochy, ovšem nevěřím že Správa povolí holoseče. Dosud to tak zejm. ve III zónách mnohde bohužel ale skončilo, takže očekávám přísnější podmínky pro kácení kůrovcem napadených stromů. V podstatě bez chemie, s nutností zachovat část souší a někde vůbec netěžit. Bude to nejspíše dost komplikované, Správa to vůbec nemá jednoduché. Proto praktické ochraně přírody a krajiny – zejména vod a lesů se alespoň maličko vynasnažím pomoci, a zklidnit některé příliš rozpálené hlavy.
Smrkové plantážničení ale definitivně skončilo. Ať se to někomu líbí či ne.
I zakládání lesa a jeho obnova budou jiné, musíme si přát za dostatek dešťů v mírné podobě po celý rok, a dost sněhu v zimě.
Hlavním kdo tady „vyhraje“ musí být les, voda a půda.
Opatření se musí dělat smysluplná,
zalesňovat přes houštiny vysévaných bříz, jeřábů, olší a osik, vrb.
Bude třeba tisíců tůní.
To je téma pro Martina nebo Aleše, takže mám jen pár lesnických nejasností …
– V 30. letech byly naše hraniční kopce značně holejší – viz staré fotografie a mapy a žilo vvtěchto oblastech 3-4x tolik lidí než v 60. -70. letech (po odsunu a nedostatečném dosídlení). Přesto se tato pole a pastviny znovu „za komunistů“ obnovily v lesy. Příkladem může být (nejen) hřeben Orlických hor.
– Za mládí pamatuji, že nejpostiženější moravské hory byly MS Beskydy a Jeseníky proti nim byly nádherné a hluboké. Dnes je to naopak.
– Od sametu je letos 30 roků a za tu dobu se elektrárny masivně odsířovaly. Nepomohlo ? Stále se ještě práškují Jeseníky vápencem?
– Mám prostě dojem, že pes (nebo více psů) je zakopán jinde, než v netěžení napadených stromů v 1. a 2. pásmu.
Pokud roste zastavění (obvykle bez účinného řešení vsaku srážkové vody – třeba dočasné poldry na menších tocích či rybníky) a při dnešním polním hospodáření, kdy je značná část republiky prakticky suchou polopouští, tak to se musí někde projevit.