Kolik zaplatíme za nové Dukovany, se z něj nedozvíme
pondělí 27. července 2020
Ministerstvo průmyslu předkládá zákon, kterým chce legalizovat podpůrná schémata používaná při vyjednávání s ČEZ o novém bloku v Dukovanech. Zejména jde o garantované výkupní ceny pro elektřinu z nových jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů všem jejím odběratelům. Ale ani to nestačí, a tak zákon definuje bezúročnou státní půjčku na stavbu firmě ČEZ. Zákon tak má vyřešit problém, že na současném energetickém trhu již nové jaderné bloky z ekonomických důvodů prakticky nemají šanci.
Návrh zákona, který upravuje pravidla podpory nových jaderných reaktorů, je předkládán pod krycím názvem „zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice“. [1] Skutečnost, že se týká výhradně jaderné energetiky, je ovšem patrná hned ze základních pojmů, kde je stanoveno, že nízkouhlíková výrobna elektřiny musí být vybavena jaderným reaktorem. [2]
Hlavním ustanovením zákona je závazek státu platit nejméně 30 let za elektřinu vyrobenou v nových jaderných elektrárnách provozovatelům těchto zdrojů cenu, která pokryje náklady provozovatele a přiměřený zisk. [3] Zákon nestanoví horní limit, kterého cena může dosáhnout.
Z pohledu spotřebitele není zřejmé, jaká část nákladů na podporu nových jaderných bloků se promítne do plateb za elektřinu a jakou pokryje státní rozpočet. Rozhodnutí o výši částky, kterou zaplatí odběratelé elektřiny, bude podle návrhu zákona v kompetenci Energetického regulačního úřadu. [4]
Cena, kterou bude stát provozovatelům jaderných elektráren garantovat, bude sjednávána samostatně u konkrétních projektů, zákon ji neupravuje. Například pro cenu elektřiny z připravovaného nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany bude rozhodující smlouva mezi státem a ČEZ, jejíž sjednání se očekává v roce 2024. [5]
Zásadním problémem dosavadního procesu přípravy nového bloku v Dukovanech, jehož součástí je i předkládaný zákon, zůstávají přehnaně optimistické odhady nákladů na výstavbu. Při porovnání s pokročilými projekty v Evropě a ve Spojených státech vycházejí náklady na blok s výkonem 1200 MW v rozmezí 8,4 až 9,6 miliard eur i v teoretickém případě, že by byl postaven za jednu noc a finanční náklady se tím pádem podařilo eliminovat.[6]
Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “Návrh zákona bez věrohodných ekonomických analýz, kolik bude podpora nového reaktoru stát, je otevřeným šekem pro ČEZ placený z účtů spotřebitelů elektřiny a českých daňových poplatníků. Tvrzení ministra Havlíčka, že elektřinu pro spotřebitele zlevní, je naprostou chimérou.”
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl: „Návrh zákona stanoví principy podpory jaderných reaktorů, nikoli konkrétní částky. Spotřebitelé elektřiny a státní kasa se musí připravit na situaci, kdy investor projektu přijde s návrhem, který bude odpovídat srovnatelným zahraničním projektům. Klíčovou otázkou je, zda existuje cena tak vysoká, že by ji stát v zájmu spotřebitelů odmítl garantovat.“
Poznámky:
[1] Program jednání vlády: https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2020-07-27
Víme, kolik platíme na dotacích energií z tzv. „obnovitelných zdrojů?
Nezaplatili jsme už náhodou víc, než nás bude stát vybudování JE?
Proti gustu žádný dišputát, ale zdůvodňovat jedním tunelem, proč udělat další…
První větrné elektrárny se likvidují po skončení životnosti na severu Evropy. Tam mají údaje o efektivitě větrné energie z první ruky. Nástupem jaderné energetiky v ČSSR se vrátila frekvence ze 49,5 na 50,0 Hz. Pokud by ale investice do elektráren byla typu PHILIPS HRANICE , pak je asi s investicemi v ČR konec
a něco důležitého je tu špatně. Asi jako kdyby se například nerodily děti.
Ovšem Pekarová-Adamová s hnutím Duha souzní. Předpokládá pokles zájmu o elektřinu
a požaduje přesnou znalost budoucího vývoje trhu s elektřinou.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/rekneme-rusku-a-cine-ze-o-jejich-produkty-nestojime-pekarova-adamova-si-vzala-na-pomoc-tajne-sluzby-jde-o-dukovany-a-stovky-miliard-631926
To je jeden z hlavních problémů celého toho „dealu“. Ti, co by to snad dokázali za ty prachy postavit, to z „bezpečnostních“, rozuměj ideologických důvodů stavět nesmějí. A ti, co by to z ideologických důvodů stavět měli, jsou v bankrotu a ani to už pořádně neumí.