Společná tisková zpráva Greenpeace a Hnutí DUHA
“Velkolom Československé armády utlumujeme a připravujeme na rekultivaci…. Otázka limitů těžby je pro nás uzavřená,” popsal na včerejší večerní debatě postoj Tykačovy uhelné skupiny Seven Energy Luboš Pavlas. Je to poprvé, kdy vrcholný zástupce těžební a elektrárenské firmy veřejně přiznal, že se smiřují s rozhodnutím vlády zachovat limity na tomto velkolomu.
Luboš Pavlas dále zmínil, že by sice uhlí rádi vytěžili, ale fakticky směřují k rekultivaci a napuštění jezer či dokonce ponechání ploch po těžbě divoké přírodě.
Pavel Tykač dlouhá léta usiloval o prolomení limitů, zbourání města Horní Jiřetín a osady Černice a přiblížení velkorypadel na 300 metrů od obytných domů v Litvínově, aby se dostal k uhlí za stovky miliard korun. Nadále však usiluje o koupi uhelné elektrárny ČEZ Počerady, kterou chce dlouhodobě provozovat. Podle Greenpeace a Hnutí DUHA by vlády měla proti tomuto prodeji vystoupit, aby chránila zájmy zdraví, životního prostředí i Státní energetickou koncepci ČR, která počítá s uzavíráním uhelných elektráren.
Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace, řekl: “Musím říct, že na podobné vyjádření jsem s napětím čekal celé poslední čtyři roky. Severní energetická se sice zjevně připravovala na útlum těžby na ČSA, ale veřejně ručník do ringu nikdy nehodila. Až teď. Pan ředitel Pavlas mne včera vyzval, ať přestanu lidi strašit tím, že by se mohli k bourání Horního Jiřetína vrátit. Rád mu vyhovím. Tuhle válku jsme definitivně vyhráli.”
Vladimír Buřt, starosta města Horní Jiřetín, řekl: “Po usnesení vlády z roku 2015 o trvalé platnosti limitů na velkolomu ČSA jde pro nás o další skvělou zprávu a potvrzení toho, že vždycky má cenu bojovat za dobrou věc. Po nekonečných letech nervů můžeme opravdu s klidem obnovovat a rozvíjet naše město.”
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: “Poprvé takto jednoznačně a veřejně generální ředitel Tykačových firem přiznal kapitulaci v otázce těžebních limitů na velkolomu Československé armády. Ve veřejném zájmu nicméně je, aby nedostal ani uhelnou elektrárnu ČEZ Počerady, jinak bude i bez uhlí z ČSA poškozovat zdraví lidí i klima zbytečně další desítky let.”
No, zásoby tam jsou a to znamená, že se o nich bude vědět. A tak je prostě jednou někdo vytěží. Protože bude muset. Já to beru tak, že to zůstává jako rezerva pro horší časy. A doufám, že to v tom budoucnu nebude využito ke spálení, ale daleko rozuměji. Konec konců, místo tepelných elektráren můžeme mít jaderky. Ty běží i v noci a dokonce i tehdy, když nefouká vítr.
Ostatně, těžba lithia je , tuším už vyřešena. Žádné lithium se v ČR hromadit nebude.
Ale není. Může se těžit třeba za 30 let. To budou už bohatší ložiska vytěžena, pokud se bude dál šíleně elektrifikovat. Nezapomeňte, že baterie pro osobák s jakž takž dojezdem váží od 600 kg do více jak tuny. A to představuje sakra hodné lithia…
Ta jaderná energetika má taky dva konce. Hned vedle plánujou úložiště, což pro mě bude znamenat likvidaci jednoho z nejkouzelnějších míst … prostě to voplotěj a nazdar. Nějakejch deset let tam budou pendlovat těžký náklaďáky s vytěženou horninou. Tož tahle zátěž zůstane doma. Těžba a zpracování paliva bude probíhat jinde, takže si umejem ruce.
Nějaký druhotný zpracování „vyhořelýho“ paliva (krom zbrojního průmyslu) se zjevně neplánuje. Krafá se o tom desetiletí a skutek utek. Slibovali thoriový reaktory a kde nic tu nic.
Mmch JE (a energetika obecně) je jasnej příklad, kde neviditelná ruka trhu zjevně nefunguje.