Hnutí Duha: Vlčích teritorií meziročně přibylo, do Česka jich zasahuje dvaadvacet

 

Tisková zpráva Hnutí DUHA, místní skupina Olomouc a Šelmy.cz

pondělí 25. ledna 2021

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech, některá na naše území zasahovala jen nepatrně. Ve čtrnácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2019 [1] se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km [2]. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA, situaci komentuje: „Kdo by si před deseti lety vsadil, že do Česka bude v roce 2020 zasahovat přes dvacet vlčích teritorií a že tyto šelmy budou druhým rokem vychovávat mláďata 80 kilometrů od Amsterdamu? Vlci prokázali obdivuhodnou přizpůsobivost k životu v kulturní krajině střední i západní Evropy. Soužití s divokými šelmami je stále výzvou pro skloubení zájmů ochrany přírody a zemědělství.“

Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka, situaci komentuje: „Genetická data pomohla odhalit v České republice další setkávání dříve izolovaných vlčích populací, stejně tak jako přesuny vlků přes hranice se sousedními státy. Přesto je genetická variabilita tohoto druhu u nás stále nižší než např. v sousedním Slovensku. Je proto důležité zachovat průchodnost krajiny, zajišťující příliv nových genů. V minulém roce se opět neprokázal žádný případ hybridizace se psem. Je pozitivní, že i přes zdokumentované případy mortality vlivem dopravy a pytláctví se vlkům daří nacházet partnery výhradně v rámci svého druhu.”

Aleš Vorel, akademický pracovník České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD, doplňuje: „Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků. V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska atd. Velmi zajímavým záznamem je také přesun mladé vlčice z Horního Rakouska do Doupovských hor, kde patrně založila pár. Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu – velmi dobře víme kdy, kudy přesně prošla a jakým místům se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti.”

Poznámky:

[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezóně 2018/2019 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil-do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii/
[2] Podrobnosti o přesunu telemetricky sledované vlčice z Rakouska naleznete zde: https://www.selmy.cz/clanky/vlcice-z-rakouska-presla-do-doupovskych-hor/

3 10 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
14 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
J. Hruška
J. Hruška
28. 1. 2021 9:29

Soužití lidí se šelmami se v tomto případě dá vyřešit velice jednoduše. Odchytat vlky i ty, kteří je rozšiřují a zavřít je do jedné klece.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
Reply to  J. Hruška
28. 1. 2021 10:42

Váš názor je Váš, a s realitou potřeb v přírodě nemá nic společného. V oblasti lesnictví a ochrany přírody mám skromně řečeno osobně poněkud odlišný názor od Hutí DUHA, v případě šelem s nimi ale dlouhodobě souhlasím. S jednou výjimkou: například rysa ostrovida bych rád reintrodukoval mnohem šíře. Rys se bohužel šíří omezeněji, je mnohem více vázan na lesy a mnohem méně adaptabilní na narušení prostředí i bariéry. Naproti tomu vlk je velmi šikovný a mnohem adaptabilnější. Nechceme-li tu mít nekontrolovanou hromadu malých šelem (i cizích- například šířícího se šakala, psíka mývalovitého- jiný název mývalovec kuní, zavlečené mývala, norka), masově… Číst vice »

jelení zvěří a hnilobami zcela zničený ml.sm.porost na Z úb. Mazanců,predátor nutný,CHKOJ,5III2016.JPG
Aleš
Aleš
Reply to  Martin (už bez taky m)
28. 1. 2021 12:53

Dnes Ti profesor Hruška (shoda jmen s diskutérem om) a jeho kolegové v konferenci Jak zadržet vodu v krajině dal v mnohém za pravdu. Bude docházet k rušení meliorací a melioračních příkopů, byly přímo řečeny teze ve smyslu „Vodní nádrže nemohou nahradit přírodně blízká opatření v lesích a dalších částech povodí“. Nebo 80% délky toků jsou drobné vodní toky a jejich stav je tedy zásadnější pro vodní režim.
Z Kanady jsou známé výzkumy vlivu populace vlka na vodní režim krajiny. Odpůrci návratu šelem často informace neznají nebo dokonce nechtějí znát.

Bety
Bety
Reply to  Martin (už bez taky m)
28. 1. 2021 19:19

Děkuji Martinovi za vysvětlení „vlčí“ záležitosti.
To dvounozí vlci jsou něco úplně jiného.

Aleš
Aleš
28. 1. 2021 19:31

I obyčejná liška obecná je přemnožená a pomáhá decimovat drobné a vzácné druhy zvěře. Jenže zástřelné za lišku není, maso z ní není poživatelné a výkupčí kožek myslivcům moc neplatí nebo je vůbec nevykupují. Navíc ulovit lišku je obtížné i pro slušné myslivce. Návrat rysa a vlka by pomohl stav lišek přivést do stavu bližšího rovnováze, takto na venkově decimují stavy drobného zvířectva a drůbeže. O zajíce, koroptev, křepelku, jeřábka, tetřívka či chřástala člověk nezavadí. A proč?!!!

idiotronic
idiotronic
Reply to  Aleš
29. 1. 2021 10:49

Ale ano, zajíce jsem před dvěma roky viděl. Hledal úkryt před krahujcem (snad jsem jej určil správně) ve vzdušných proudech v těsné blízkosti vlaku před stanicí Odry a zpomalil svůj běh na úroveň lokálky, běžel asi metr od kolejí. Celý vagon pochopitelně fandil zajícovi a ten nakonec na začátku obce zmizel na zahradě mezi palivovým dřívím. Střih… Píše se rok 1965, je nám 12 let a nabíháme v rojnici a plašíme zajíce, kteří jsou odchytáváni do sítí a po vytřídění samec- samice jsou připraveni na export do Francie. Za odměnu nám sice nemohli zaplatit, ale poskytli nám oběd v restauraci.… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
Reply to  idiotronic
29. 1. 2021 11:39

Krahujec- i samice které jsou u dravců větší- je dost malá na ulovení statného zajíce. Ten dokáže někdy „uboxovat“ i lišku, i když tedy jeho nejlepším únikovým manévrem je „skok do boku“.Má pro to vynikající tělesnou stavbu a do boku skáče mnohdy- ba i v přímém napadení- až 5 a více metrů. Možná šlo spíše o mladého, nezkušeného jestřába. Ti jsou často tak odvážní,až je to mnohdy stojí zranění a život… Nevím jestli ještě ten „Interlov“ či cosi takového existuje. Obecně bych zemím jejich nadbytky /tehdejší i současné/ vyvážet nebránil, nejlépe ne „na vypuštění před hlavně“ – jak fungují VŠEOBECNÉ… Číst vice »

Last edited 7 měsíců před by Martin (už bez taky m)
Aleš
Aleš
Reply to  idiotronic
29. 1. 2021 20:25

Nikoliv. Myslivci musí, aby vůbec měli nějakého zajíce v honitbě draze platit za odchov v odchovně. Jsou to docela paradoxy. Přemnožená srnčí a vysoká decimuje lesy, divočáci zase polní ekosystémy a luky a pastviny, v lese jsou spíš nebezpeční pro drobnou zvěř než vegetaci. Kde vznikl problém? Roky fixlování mysliveckých statistik, fiktivní plány lovu a chovu, zcela vylhané (ne) dodržování vlastních plánů, tzv. přezimovací obůrky, které v reálu slouží jako množírny, byznys mnoha lovců, často revírníků, kteří loví nikoliv v zájmu státu, ale jako koníček skrytě dotovaný ze státních peněz (údržba lesních a polních cest v zimě používaných pro myslivost… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
29. 1. 2021 2:40

Podobná diskuse probíhá i na Ekolistu. Kolik stojí provoz vlka , který přijde poobědvat k rodící krávě na volné pastvě, kde sežere tele a kráva zajde stresem.
Stalo se na frýdlantsku. Tisíce let šlechtí člověk hovězí dobytek, aby produkoval mléko a maso, ale bizoni jsou pro pobyt s vlky vybaveni lépe, jen užitkovost vykazují nižší.
Vlk je inteligentní a rychle se naučí, kde je nejdostupnější potrava.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
Reply to  idiotronic
29. 1. 2021 9:33

Idiotroniku, na mne se „diskuse“ na „ekolistu“ stala surovou bezohlednou přestřelkou, kde už nemám moc co psát. Ani jedna „strana“ se tam férovosti nedrží… Ano- vlk je velmi chytré SPOLEČENSKÉ zvíře. Velmi ušlechtilý, velmi cenný dobytek musí člověk chránit. Za tím že na to menší chovatelé nemají čas, lidi a penize na mzdy či ovčácké(správný název je pastevecké) psy- za ím „vina“ vlka není. Je to o organizaci práce v zeměděltví, o mezilidských vztazích, o lidské „ekonomice“ (nevím jak se tomuto NÁBOŽENSTVÍ nyní právě nadává)… Tam, kde to bude pro vlka RIZIKO – tam lovit zkoušet nebude, či zůstane jen… Číst vice »

Last edited 7 měsíců před by Martin (už bez taky m)
Gatta
Gatta
29. 1. 2021 9:11

Nechci odvádět diskuzi od vlků – martinovi i Alešovi příspěvky o vztahu vlků a malých často zavlečených šelem, jsou pro mne nové poznání.

Když jsme ale u toho návratu do krajiny …
Co bobři ???

Tady v okolí jsou doslova přemnožení. Díky jezům si hráze stavět nemusí, ale už zde podle vody padly celé „aleje“. Od mladých výsadeb po skoro metrové kmeny – nic si nemůze být jisté. Jedině vše do metru obalit pletivem. Chápal bych jeho přínos zavodňováním krajin díky stavbě svých hrází. To jsem ale viděl jen jednou na Vysočině. Jinak jen žerou stromy.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
Reply to  Gatta
29. 1. 2021 9:46

Zdravím Gatto. Ai nevíte jak blízko jste řešení: jmenuje se: VLK- resp. usedlá vlčí smečka. Vlk je vynikající lovec bobrů, právě jako individualista i jako chopný spolupracovat (naháňky, „vyplašení pro zmatení“ a s nadnější ulovení druhým, atp…). Tam kde žijí přirozeně bobři- KTERÉ POTŘEBUJEME PRO REVITALIZACI ŘEK – znovuobnovení POŘÍČNÍ ZAPLAVOVANÉ ZÓNY všude kde to jen jde – tam všude by měli mít možnost žít i vlci. Krom n-EMOCÍ, pytláků a želez, strychninu jsou největším rizikem BARIÉRY A AUTOMOBILY – silnice- ale to všem zvířatům (např. zmatení hlukem, světla zvíře často „uzamknou“ mezi reflektory, atd…). Musíme se pokusit o ROVNOVÁŽNĚJŠÍ… Číst vice »

Bety
Bety
Reply to  Gatta
31. 1. 2021 12:56

Vzpomněla jsem si na historii Yellowstonského parku z knihy M. Crichtona Říše strachu. „První správci parku mylně předpokládali, že los co nevidět vyhyne. Snažili se tedy rozšířit jeho stáda odstraněním predátorů. Proto stříleli a otravovali vlky. A zakázali indiánům v parku lovit, ačkoli Yellowstone patřil k tradičním lovištím. Stáda chráněných losů se rychle rozrůstala a likvidovala jisté druhy stromů a trávy, až se začala měnit ekologie oblasti. Losi zničili stromy, které bobři využívají ke stavění přehrad, a tak bobři zmizeli. V té době si vedení parku uvědomilo, že jsou nesmírně důležití pro celkové hospodaření s vodou v kraji. Když se… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
29. 1. 2021 9:53

Omlouvám se za překlepy, na vině je snížená citlivost rukou- prstů.
Správná duha- adresa je www. selmy.