Jak by šel Hitler na věc, kdyby měl ještě jeden pokus

Myslím tím, jaké kroky na cestě Německa ke světovládě by po svém prvním neúspěšném volil tentokrát, protože dychtění po vládě Němců nad světem by se samozřejmě nevzdal.

Tak za prvé: Likvidaci Židů, pokud by na ni vůbec ještě trval, by si tentokrát nechal až na závěr svého tažení, které by sice znovu vedl pod prapory vypjatého nacionalismu (ten se v Německu minule dobře osvědčil), ale tentokrát by do něj zapřáhl i další dva ideály, to je demokracii a svobodu, které se zas osvědčily na straně jeho někdejších protivníků. Jestliže se ovšem osvědčily tam, je třeba je vzít do služby i doma – ve prospěch nového Německa.

Ale pozor: ta demokracie a svoboda budou jen slupky na oklamání nepřítele, bez svého skutečného obsahu. Oč méně obsahu (resp. obsah žádný), ovšem v nich bude, tím víc, častěji a hlasitěji s nimi bude Hitler operovat. Nu a protože slupka je obecně pro lidi víc než obsah, bude např. stačit, aby své tradiční války za rozšíření území, či získání cizích zdrojů prohlašoval za války vedené v zájmu a na obranu svobody a demokracie a získal tak na svou stranu jak lidi země vlastní, tak lidi těch zemí, které zrovna v ten okamžik na ráně jeho útoku nebudou.

Takto tedy takticky, Hitler ve svém druhém pokusu půjde, ale strategický směr jeho výboje zůstane stejný, jaký byl v Třetí říši. To znamená, že budou i nadále platit Hitlerova slova z Mein Kampfu, že „Německo obrací své zraky na východ“. Čili Drang nach Osten, tj. touha po východě a konkrétněji touha po Rusku a zvláště pak po jeho nerostném bohatství, zůstane i v jeho druhém pokusu plně platná. Navíc zveřejní Hitler i svůj nový světový názor, který se sice bude formálně obracet k celému světu, ale v následující formulaci bude mířit nejpřednostněji na Rusko: „Jestliže se s využitím domácích surovin a pod vedením své suverénní vlády stane nějaká země na Německu nezávislou, stane se pro Německo zemí nepřátelskou.“

To už samozřejmě Rusové budou vidět, která bije a budou se na neodvratný Hitlerův útok připravovat. To znamená, že budou zbrojit, a Hitler na to konto nechá rozeřvat všechny své propagační běsy o dusivé hrozbě, kterou nenávistný národ na východě ohrožuje brutální ozbrojenou mocí nejen Německo, ale celý svobodný a demokratický svět. Rusko tedy bude i nadále, a to stále a stále ostřeji, prezentováno Hitlerem jako země zločinná, diktátortská, nedemokratická a nesvobodná, civilizované Evropě cizí a kulturně v ní naprosto nezakotvená.

A nezůstane pochopitelně jen u tohoto druhu propagandy. Hitlerovy zpravodajské služby dle starého vzoru rozhlasové vysílačky v Gliwicích zorganizují celou řadu provokačních akcí, které budou ovšem připsány Rusku. Bude zapálen největší bankovní dům ve Stuttgartu, ve kterém shoří téměř tisícovka Němců, bude sestřeleno německé dopravní letadlo se 102 většinou německými pasažéry na palubě, bude přepadena a vyvražděna redakce velkého berlínského deníku, bude (jakoby Rusy), otráven i německý velvyslanec ve Stockholmu, ale všechny tyto lidské ztráty na německé straně budou pro Hitlera méně než psí štěk, pokud se mu jimi podaří očernit pověst Ruska a učinit z něj pro Evropu i Svět lotra a bidáka, kterého je nutno zničit.

Tímto směrem půjdou logicky i Hitlerovy vojenské přípravy. Téměř po celém obvodě Ruské federace zbuduje vůdce německé základny raket krátkého, středního i mezikontinenálního doletu, které budou na jeho pokyn připraveny v jeden ráz vyletět ze svých odpališť a ničit na území Ruska vše živé i neživé. Nu a pokud by se snad Rusové pokusili o revanš a odpálili na Německo rakety svoje, vystartují proti nim malé rakety německé, které budou velké ruské rakety, směřující na Německo, pohodlně setřelovat.

Bude to prostě bengál jak o svatojánské noci, po kterém zůstane Německo netknuté a Rusko zničeno. Do hloubi matičky Rusi se pak už za pár dní po posledních výbuších sestřelených raket rozjedou těžní soupravy německých ropných firem, a Hitler, nakonec přece jen triumfující, uspořádá na někdejším Rudém náměstí (či na tom, co po něm zbude), vojenskou přehlídku.

Zatímco nám zbude jen uspokojení z toho, že jsme paralele vyprávěného příběhu porozuměli, stejně jako nám zůstane zachována i víra, že nic z popisovaných dějů ani nás, a ani naše potomky, nikdy nepotká.

I když přípravy na ty děje, bohužel, běží na plné obrátky.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
PPK
PPK
5. 4. 2018 19:43

Každá akce vyvolává reakci. Jak komedie se Skřípalem a hromadná poslušnost ostatních „přátel USA“ ve vyhazování diplomatů, tak i nátlak na vydání ruského občana Nikulina a jeho odvoz do USA, to jsou jen křečovité pokusy o asymetrickou odpověď korporátních us-neokonů na projev Putina před další vítěznou prezidentskou volbou, plus řeč o nových ruských zbraních a reakce Západu na současný debakl v Sýrii. Američané a jejich poskoci zkrátka potřebují obnovit prestiž alespoň mediálně, když už se to politicky, vojensky ani ekonomicky nedaří. A to bičování nepřátelství Západu proti Rusku, co to je? Nic víc, než tiché přiznání, že s Ruskem se… Číst vice »

Go
Go
5. 4. 2018 21:43

Hitler a Nemecko. Koukal jsme na takovou tu interaktivni mapu a asi spravne udelana, protoze ukazovala vtsinou to, co ja teda i kde kdo vi. Neco jsem nevedel. Proc to pisu ? Protoze na te mapce bylo docela hezky videt, ze solidnim snad agresorem, ci statem, ktery projevoval docela zivy zajem na zvetsovani sveho uzemi, nad kterem chce mit vliv bylo pred ww2 Polsko. Nejak mne to driv napadlo, nenapadlo. A je v nich asi nejak zarrana porad ta snaha mit risi od Baltu k Cernemu mori :) Pozor, proti Polakum nic nemam, moje babicka byla Polka.


Nejnovější příspěvky