Jak se vyvíjí speciální operace na Ukrajině?

Špatně. Čím dál hůře. Křižník Moskva se potopil, Mariupol, cíl denacifikace Ukrajiny, tedy likvidace nacistického batalionu Azovu, není ještě zcela dobyt. Výbuchy ve městech po celé Ukrajině od východu po západ, od severu k jihu se staly každodenní, či spíše každonoční skutečností. K tomu útoky nejen na území Ukrajiny, ale i na ukrajinsko-ruském pohraničí, výbuchy v obytných zónách vesnic a měst. Na podporu Ukrajiny míří tisíce žoldáků z celého světa. Stejně tak státy NATO zásobují Ukrajinu množstvím všech možných zbraní. Od ručních po těžké. Logistická a zpravodajská podpora států NATO Ukrajině je rovněž zcela zřejmá a neskrývaná. Zatímco záměr denacifikace je, jak se zdá těsně před svým završením, demilitarizace, tedy zničení vojenských jednotek Ukrajiny se teprve chystá. Teprve poté bude následovat neutralita Ukrajiny. Či spíše toho, co z ní zbude. Tak vypadá jeden z možných scénářů s několika tisíci či spíše několika desítkami tisíc mrtvých.

Kdo vlastně válčí?

Ve válce jsou země NATO se svým vojensko-ekonomickým potenciálem s využitím živé síly, tedy potravy pro děla, Ukrajinců, na jedné straně a na straně druhé je Rusko. Většina světa však není na žádné straně.  To se nám zdá samozřejmě neuvěřitelné, protože jsme denně krmeni jasnými a povinnými názory na celý konflikt od jeho příčin po jeho průběh. Jak je to tedy možné, že celý svět nesmýšlí stejně jako my? Vždyť morálně, intelektuálně, kulturně a zejména ekonomicky jsme špičkou zeměkoule. Navíc se čím dál zřetelněji ukazuje, že jsme na výši i rasově, neboť například Rusové jsou patologičtí lháři a zločinci světa. Nic dobrého od nich nikdy nevzešlo, a proto i toho Čajkovského musíme v našem Národním zakázat. Protože náš národ je na mnohem větší výši než ten ruský, to dá rozum. Jsou to prostě barbaři z východu, asijské hordy, linie civilizace je někde na východě Ukrajiny, přesná čára bude teprve určena.

Je to proto, že Ukrajina jako zakladatelka moderní, ale zároveň i nejstarobylejší státnosti od věků trpěla právě nájezdy východních asijských hord, které nazýváme Rusy. Tak došlo k tomu, že do čisté bílé rasy Ukrajinců se vloudily barbarské prvky v podobě ruského jazyka, kultury, no prostě do civilizace se vloudila necivilizovanost. Šlechetní a stateční Ukrajinci ovšem navazují nejen na tradice ukrajinského starověku, Chmelnického středověku (od jeho jména a na jeho památku je odvozena žatecká prvotřídní surovina pro výrobu našeho národního nápoje, plzeňského piva), ale zejména nacionalistického novověku okořeněného svazkem nových bojovníků tzv. Fasci. Všimli si jich i v BBC, ale to už je dávno. My jsme o nich psali mj. v článku „Jiskry fašismu“, ale čas oponou trhnul a bdělé oko strážců svobody projevu náš web E-republika odstavilo. Článek vyprávěl o cvičení našich mladých českých chlapců v těchto „Nacionálních družinách“ napojených na nacistické a fašistické síly na Ukrajině. A dostáváme se k tomu důležitému. 

Co je to fašismus?               

Fašismus má mnoho definic. Z Wikipedie  jsem vybral tuto část: 

„…politická estetika romantického symbolismu, masové mobilizace, pozitivního pohledu na násilí a propagace maskulinity, mládí a charismatického autoritářského vedení…“

Z reálných pohledů na Ukrajinu od roku 2014 (dříve jsem dění v tomto klíčovém státě moc nesledoval) mohu říci, že právě důraz na násilí mě naprosto ohromil. Sledoval jsem on-line kamery na Majdanu i další dění ze zpravodajství Ukrajiny. Z jejich pohledu. Pro příklad uvedu dva pro mě šokující příklady  

  1. „Soukromá“ vězení polovojenských jednotek, do nichž jsou zavíráni opilci, zloději, gambleři a jiná „svoloč“ nemající v národním společenství pravých Ukrajinců místo. O uvěznění rozhodují velitelé těchto skupin jakýchsi soukromých armád placených ukrajinskými oligarchy. Dochází např. k připoutání (polonahých) provinilců ke stromu, jsou tak vystaveni trýznění pro pobavení okolí a také k lynči a veřejnému výprasku. Kdyby toto chtěl někdo před několika lety praktikovat u nás, v Čechách, skončil by na mnoho let za mřížemi. Po pravdě řečeno netuším, že by někoho vůbec něco takového u nás mohlo napadnout. Naše kultura se tím výrazně odlišuje. Nicméně očekávám ukrajinizaci našeho prostoru a veřejný lynč jako prostředek k upevnění naší židovsko-křesťanské civilizace nadřazené tak všem ostatním pseudo-civilizacím. Vím, že řada spoluobčanů se na takovou společnost vyloženě těší. Již dnes tu máme „soukromou“ myšlenkovou policii představující elfí a evropské hodnoty. Zbývá navázat na tradice německých SA a ukrajinského batalionu Azov. Republiku si rozvracet od opilců, zlodějů a ruských švábů nedáme.
  2. Nad zasedáním volených zástupců lidu bdí přímo na místě samém, tedy v jednacím sále zastupitelstva polovojenské skupiny placené svobodu milujícími oligarchy. Se samopalem v zádech se hned lépe, svobodněji a radostněji hlasuje. S takovou praktickou změnou se brzy setkáme i u nás a skončí tím zbytečná žvanírna. Máme Národní frontu v naší koaliční pětce, nač by nám byli v parlamentu komunisté a další zbytečné strany.

Jak pyšně říkal strýček Adolf:

„…říkají, že jsem zničil komunistickou stranu, ale já jsem je zničil všechny.“

A tak nezbývá, než se těšit, kdy budeme konečně následovat ukrajinského příkladu a tak jako oni zatýkat opoziční politiky. Vždyť je stále jasnější i díky našim svobodným médiím, že si s naší pětikoalicí zcela vystačíme a naše demokracie jen kvete. 

Takový obyčejný fašismus

A tak již nyní můžeme směle vyhlížet zemi zaslíbenou, kde udavači a násilníci jsou vyzdvihováni jako morální výkvět společnosti. Naše přední herečka vyzvala příznivce, aby raději na ní nechodili do divadla, než aby prezentovali své názory v rozporu s linií strany a vlády. Prý by je musela udat, protože je to trestné. Podobně na sociálních sítích je přímo aktivní hnutí vyhledávající politicky nevyhovující názory a udávající je neviditelnému Velkému bratrovi, aby s nimi zatočil. Náš někdejší skladatel a kandidát na prezidenta jásal nad fotografií opozičního ukrajinského politika v poutech. Tak co teprve radosti čeká českou kotlinu, až se nebudou zavírat jen ukrajinští, ale i čeští politici!

Možná proto se náš parlament už teď učí hlasovat jednomyslně i o složitých otázkách. A to je právě ono! Na složité otázky nalezneme jednoduché odpovědi. Nejdřív odsoudit, na proces není čas. Je třeba jednat rychle a rozhodně. Kdo chvíli stál, už stojí opodál. Bič, vězení, pouta, občanská bdělost. Písek si do soukolí pětiletky sypat nedáme. Navážeme na ducha dlouholetého senátora Spojených států amerických, Josepha McCarthyho. Vždyť i díky němu byl milionář a král komiků Charles Chaplin odhalen coby komunista a musel po právu emigrovat z USA. Svými filmy jako např. The Kid, Moderní doba či Diktátor nastavoval morálně pokřivené zrcadlo naší euroamerické civilizaci a tím záludně mátl nejen mladou generaci. Naštěstí byl odhalen a vykázán do patřičných mezí. A to je právě to, co potřebujeme, totiž nějakou obdobu Výboru pro vyšetřování neamerické činnosti.  

Někteří „umělci“ budou muset odtáhnout na Kubu nebo do Ruska (bude-li ještě nějaká Kuba a nějaké Rusko), anebo do vězení. Barbarským jedem si otravovat mysl nedáme. Už tu máme pěkná udání zodpovědných rodičů na učitele ze Soběslavi, který na demonstraci vyjadřoval odlišný názor od oficiální linie vytyčené zasedáním Republikánské i Demokratické strany v USA. Svobodný názor může mít, ale nemůže učit, šup s ním do kotelny, to se v minulosti dobře osvědčilo. Podobně si uvědomělí žáci základní školy v Praze nahráli učitelku, která vyjadřovala jiné názory než Česká televize. Učitelka tvrdila, že informace je nutné ověřovat z více zdrojů. Tak to je naprostý skandál, ještěže jí ředitelka na hodinu vyrazila. Jinak by letěla i ředitelka, to dá rozum. Učitelka s vlastním názorem? Kdo to kdy viděl? A vyučovat svobodné myšlení bez uznání vedoucí úlohy našich veřejnoprávních médií? No, tak to je skandál. Co redaktor ČT činí, dobře činí. Myslet si můžete, co chcete (zatím – až nám technika dovolí nahlédnout i do vašich myslí, tak  už to nepůjde), ale říkat to nemůžete, protože naše lidovláda s vámi po právu zatočí.   

Kdo jsme my?                                              

My zastáváme euroamerické hodnoty na základě židovsko-křesťanských kořenů naší civilizace. Tedy civilizace, která všechny převyšuje o mnoho. Jinak to ani snad nelze vyjádřit. Snad jen na základě několika mytických příběhů. Stojíme na pevných základech kolonialismu, otroctví a drancování Země. To se totiž vyplatí, co je doma, to se počítá.  Všichni známe příběh indiánského náčelníka Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda. Mnoho našich mladých chlapců se s nimi mylně ztotožnilo a pak dá mnoho práce takovou morální destrukci napravit. Předně je třeba si všimnout, že Vinnetou poměrně brzy zemřel. Je tedy mrtev a není proč jej následovat. Jeho boj byl beztak prohraný předem. A proč bychom naše děti učili chodit do prohraných bitev? Indiány jsme poslali do rezervací – a jsou tam dodnes. Tak to má být. Našim vzorem je mnohem spíše Petrolejový princ. Je sice také mrtvý, ale jeho odkaz je stále živý. Mamon žil, žije a bude žít. 

Naše tradice tak ukazují skutečné hodnoty, které přetrvávají věky. Za bratrství s nepřáteli si mnoho nekoupíme, zatímco petrolej spoluvládne světu. Stojí to sice nějaké životy, ale my děláme vše, aby to byly životy těch druhých. Máme své padlé, jako např. Generála Custera, který hrdinně obětoval svůj život pro zlato a jiné cennosti. Kolik tisíc indiánů má na svědomí on, nás nezajímá, padlí těch druhých nemají žádnou cenu. Pokud jde o indiány, rozhodně jich násilnou smrtí ve válkách zemřelo více než bílých, a to je v naprostém pořádku. Jednak to bylo způsobenou totální válkou pro zlato a další výtečnosti indiánských území, kterými byli motivováni naši soukmenovci, aby nešetřili nikoho, ani ženy, ani děti. Šlo totiž o pouhé indiány, koho by zajímal jejich počet mrtvých? Proč by indiáni měli disponovat územím, které hodlala zúročit naše nadřazená civilizace? 

Podobně máme celkem dobře zdokumentováno více než 50 tisíc amerických obětí války ve Vietnamu, zatímco kolik padlo Vietnamců, se tak dobře neví. Možná milion, možná tři. Koho by to zajímalo? I proto je naprosto oprávněné použití chemických zbraní a kobercového bombardování civilních cílů. Ve Vietnamu, samozřejmě. Vietnamci totiž nemají o nic větší cenu než indiáni. No řekněte, kdo by litoval například Komanče? Proto je použití chemikálií typu Orange agent či napalm  z našeho pohledu naprosto oprávněné, neboť v konečném důsledku šetří životy. 

A jsme u atomové bomby, chlouby naší morální převahy šetřící životy. Samozřejmě ty naše, to dá rozum. Komu by záleželo na životech nějakých usmrkaných Japončíků? Tokio zapálit i s lidmi (podřadně žlutými) a Hirošimu s Nagasaki usmažit v atomovém pekle. I budoucí generace děkují za radiaci a dědící se následky ozáření. Moc dobře vědí, že za naši svobodu to stálo.

A jsme u naší pražské rodačky, Madeleine Albrightové. Ta hájila sankce OSN proti Iráku v šedesátiminutovém rozhovoru, v níž se její redaktorka zeptala: „Slyšeli jsme, že zemřelo půl milionu dětí. Chci říci, že to je více dětí, než zemřelo v Hirošimě. Stojí ta cena za to?“ a Albrightová odpověděla: „Myslíme si, že ta cena za to stojí.“ 

Ano naše hodnoty skutečně něco stojí, ale stojí to za to. 

A kdo jsou oni?

Podlidi. Nemají ani práva zvířat. Žluťáci, Arabáci, muslimáci, rusáci, švábi, negři, komunisti, lidské zrůdy, židobolševici a jiná havěť.

Milujte své nepřátele. Pokud milujete jen ty, kdož milují vás, co činíte výjimečného? 

Tak pravil Kristus. Když máme ty Velikonoce. To by mohlo znamenat, abychom se ptali po přáních našeho nepřítele a hleděli se s ním smířit. Dříve než dojde k soudu, protože soudní rozhodnutí může dopadnout všelijak, historie jistě zná úplatné soudce, nebo může dojít dokonce ke rvačce či válce. Výsledkem pak může být i náš pláč a skřípění zubů.  Možná by to mohlo být opravdu jednoduché – jednat s druhými s respektem. A tedy i s Rusy a jejich prezidentem. Možná by se to i vyplatilo, kupovali bychom levnější plyn, ropu a případně i atomovou energii. Všichni bychom se mohli těšit z lepších vztahů, dávali bychom méně peněz na zbrojení a více našim dětem a naši nepřátelé by mohli jednat nakonec také tak.  Nepěstovali bychom nenávist. Jenže to my už víme, že to Syn boží nedomyslel. Německý admirál to zkusil a vyjádřil přesvědčení, že náš nepřítel si žádá respekt – a už musel rezignovat

My se sice hlásíme ke křesťanským kořenům a čteme ta božská slova v Bibli, ale máme také učené vykladače, kteří vyloží pravý opak. Nejsme totiž včerejší, a když náš spojenec vyhlásil za legitimní nejen preventivní válku, ale dokonce i preemptivní, je nám jasné, že Ježíš se tady poněkud seknul, neboť neměl informace tajných služeb USA. K tomu je ovšem nutné pro poněkud natvrdlejší jedince dodat, že možnost použití preemptivní síly je dána jen nám. Naši nepřátelé nemají nárok nejen na preemptivní, ale ani na preventivní, ani na obranou válku, prostě vůbec na žádný odpor, jinak páchají genocidu. Těm chytřejším je to jasné. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Tedy co je dovoleno Bohu, tedy jeho zástupcům na zemi, tudíž nám, není dovoleno ruskému švábovi. Tak je to prosté a jasné. Chytrým také došlo, že není třeba se příliš rýpat ve slovu preemptivní, protože v konečném důsledku na tom nesejde.   

Budoucnost

Směřujeme do světa v němž kvete pšenka udavačům, násilníkům, vrahům a těm hromadným zvlášť. Světa, v němž jsou lidé nejlépe placeni za lež, podvod a pokrytectví. Prostě do světa, v němž se budeme cítit jako doma.


PS: Výše uvedený text je textem ironickým, inspirovaným vládou odporného světa naší tzv. civilizace. Nechutnost naší vlády, našich mediálních lhářů a podvodníků, komediantů spodiny, lůzy postavené na vrchol společenského žebříčku. Naše tzv. civilizace sdružená kolem vojenského uskupení NATO a státy EU se svým poručníkem, Spojenými státy americkými, jsou hlavními škůdci na této Zemi. Všem těm současným i budoucím udavačům tedy vzkazuji: Jsem proti speciální operaci Ruska proti Ukrajině, ale ne proto, že bych váš hnusný svět měl za lepší, ale proto, že jsem pacifista a nevěřím, že vaši pýchu a fašismus, pokrytectví, lež, podvod a honbu za majetkem, to vše uložené pevně ve vás, je možné vyrvat vnějším násilím. Kdybych věřil v moc násilí, byl bych rozhodně na straně Ruska, které představuje menší zlo. Jenže v blahodárnost podpory menších zel také nevěřím, proto žádné války nepodporuji. Léčba spočívá v odzbrojení pro všechny tady a teď. Už proto, že je možné, že žádné zítra nebude.

A když máme ty velikonoce, trocha Bible nikoho nezabije: 

10 Slyšte slovo Hospodina,

vládcové Sodomy,

vyslechni učení našeho Boha,

lide Gomory:

11 K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti?

praví Hospodin…

12 Že se mi vůbec chodíte ukazovat!

Kdo si myslíte, že o to stojí,

abyste šlapali po mých nádvořích?

13 Přestaňte přinášet marné oběti!

Kouř kadidla je mi odporný.

Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti –

ta vaše zlá shromáždění nesnáším!

14 Ta vaše novoluní, ty vaše svátky –

jak se mi z duše protiví!

Jsou mi břemenem,

nemohu už je vydržet.

15 Proto když ke mně vzpínáte ruce,

zakrývám si oči před vámi;

když své modlitby hromadíte,

neslyším.

16 Ruce máte celé od krve –

umyjte se a očisťte!

Odkliďte mi už z očí

zlo, jež jste páchali.

17 Přestaňte jednat zle –

jednat dobře se naučte!

Prosazujte spravedlnost,

podpořte utlačovaného,

zjednejte sirotkovi právo

a zastaňte se vdov!

18 Potom to můžeme spolu probrat,

praví Hospodin:

Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat,

zbělají jako sníh.

Jsou-li jak purpurová látka,

budou jak vlna beránčí.

19 Jste-li ochotní a poslušní,

budete požívat darů země.

20 Jste-li však vzpurní a odbojní,

budete požíráni mečem.

Tak promluvila ústa Hospodinova.

Nevěrné město

21 Ach, jak se kdysi věrné město

stalo nevěstkou!

Kdysi je naplňovalo právo

a spravedlnost žila v něm –

teď však jen vrahové.

22 Tvé stříbro se proměnilo v strusku,

tvé víno se vodou zředilo.

23 Tví vládcové jsou samozvanci

a společníci zlodějů;

všichni si úplatky oblíbili,

záleží jim jen na zisku.

Sirotkům nezjednávají právo,

nemají zájem se zastat vdov.

24 Nuže, toto praví Panovník,

Hospodin zástupů, Mocný izraelský:

Ach, jak si ulevím od svých nepřátel,

svým protivníkům pomstím se!

25 Obrátím proti tobě ruku,

dočista vytavím tvoji strusku,

odstraním z tebe všechnu nečistotu!

26 Vrátím ti soudce tak jako kdysi,

budeš mít rádce jako dřív.

A potom budeš znovu nazýváno:

Město spravedlnosti, Věrné město.

27 Sion tehdy bude vykoupen právem

a jeho kajícní spravedlností.

28 Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné,

zahyne každý, kdo Hospodina opouští.

29 Hanba vám bude za posvátné háje,

které se vám tak líbily;

za ty zahrady se budete stydět,

že jste se pro ně rozhodli.

30 Budete jako dub, jemuž opadává listí,

a jako zahrada bez vody.

31 Ze siláka se stane koudel

a jiskrou bude jeho čin;

obojí to pak spolu vzplane –

nikdo to nebude moci uhasit!

Napsáno pro web  e-republika.cz, t. č. dostupný ZDE

4.5 17 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
kolokol
kolokol
18. 4. 2022 8:13

Text je ironický, ale tak nějak smutně. A slovo preemptivní jsem si vyhledal v ABZ slovníku. Nevím, jak moc se to pojí k mé chytrosti/hlouposti, ale určitě je to i tím, že tak trochu trpím sklony k perfekcionismu. A nic proti pacifismu. Ale co když se Rusové nesnaží nic vyrvat?

Last edited 2 měsíců před by kolokol