Jeďte do Prákšitu

Pokud se chcete turisticky skvěle pobavit, nejezděte do Zimbabwe, ale do Prákšitu. Vypadnou vám zaručeně oči z důlků! Za ten zkomolený výraz se omlouvám. Nevím, co znamená, a také nevím od koho původně pochází. Možná od Brňáků? Bůhví. Pochytila jsem jej od skupinky anglicky mluvících cizinců na jedné hlavní zastávce MHD při své nedávné návštěvě Prahy.

Byli mladí, veselí, trochu hluční a vulgární. Byli rozjaření alkoholem. Smáli se a vykřikovali nějaké výrazy jako: basšit, strítšit, hotelšit, tiketšit, metrošit, exitšit, taxišt, infošit, fakšit, dokšit, sešit a podobné. Vymysleli si nějakou legrační hru. Čertví, jaká byla její pravidla, a co ty jejich výrazy znamenaly. Ke všem výrazům přidávali tu protivnou koncovku, která v nich budila nepříčetný smích.

Měla jsem tam nějaké vyřizování s pozůstalostí, a tak jsem měla smůlu. Nikoliv s tím dědictvím, to se samo sebou hodí, abych se měla ještě lépe, než se dosud přepychově mám, ale s tím vyřizováním a s tím, že jsem musela navštívit domovinu.

Již jenom letiště stojí za to. Místo nejapného názvu se mělo raději investovat do lepší možnosti orientace v halách a venku do většího prostoru pro provoz aut a MDH. Čech se tam nevyzná, natož cizinec. Ale to je jistě účelem, každého v Praze naštvat, a ještě více jej odrat. Když jsem v tom nepřehledném zmatku hledala, kudy se dostat ven z letiště na zastávku autobusu, přemýšlela jsem, že bych pro letiště zakoupila několik obrovských hodin. Ale pak mi došlo, že jejich nedostatek je jistě záměrný.

Do Prahy jezděte jen kvůli zábavě a poznání. Jinak přijdete o nervy. V Praze nesmíte nikam chvátat. Musíte jenom nenápadně pozorovat. Pokud se někde zastavíte, dejte si pozor, abyste nepřekáželi, jinak vás smetou fanatické davy bezradných turistů. Doklady, karty, peníze, mobil a jiné důležité věci mějte bezpečně při těle. Snadno se tam ztrácejí, a nikdo zaboha neví proč a jak. Vaše radost z pobytu a poznávání by se tím nepříjemně zakalila.

Marně jsem hledala u letiště zastávku autobusu Českých drah. A tak jsem jela na hlavní nádraží městským autobusem a pak metrem dále. Jet taxíkem jsem měla jakési obavy. Minulá zkušenost s vulgárním řidičem mi stačila. Pokud mluvíte česky, tak nadšený zájem o vás nejeví. Avšak když mluvíte cizím jazykem, tak vás rádi okradou. Ale to je jenom pomluva, které nevěřte. Získat jízdenku MHD z automatu se mi podařilo na třetí pokus. Mezitím mi ujely dva autobusy.

Pokud nemáte hodně peněz, tak do Prahy rozhodně nejezděte. Policie se nelekejte. Pomáhá a chrání, ale bůhvíkoho. Na pražský integrovaný dopravní systém nevěřte. Jak jsem pochytila u nástupní zastávky autobusu, tuzemci jej spolu se vším nazývají pražským integrovaným bordelem. Jistě neprávem. Věřím, že musel být co do počtu obyvatel země a hlavního města tím nejdražším na světě. A nějak nefunguje. Pokud však chcete zažít nečekaná dobrodružství s tím, abyste nevěděli kam, jak a kdy vůbec jedete a přijedete, hojně jej využívejte. Na taxikáře pozor. Jsou to někdy opravdu prazvláštní lidé.

Učinila jsem před cestou závažnou chybu. Měla jsem několik hodin studovat na internetu všechny informace na stránkách letiště a toho pražského integrovaného. Nebo se ihned při příletu vydatně posilnit tuzemským. Utěšilo mne, že v praxi by tomu všechno bylo stejně úplně jinak než při tom gůglování.

Pak jsem konečně jela metrem. Pokud vám tam začne nějaký cestující bez bot a ve špinavých a roztrhaných ponožkách zpívat anglicky české koledy, nijak se nelekněte. Dávejte pozor, aby vám nenadýchal do obličeje zápach a mikroby z hnilobných úst. Je to posel pražského záhrobí. Na nalezení správného východu z metra si vyhraďte deset minut. Je velmi obtížné rozeznat místní pracující občany, zvláště pak důchodce, od bezdomovců a naopak. Všichni vypadají jak žebráci. Občas se k vám přimotá nějaké individuum, které vám nabízí poznat pravdu. Tu poznáte snadno sami. Od toho jste přece v Praze.

Konečně jsem, vyčerpaná a se značným zpožděním, dorazila na místo určení. Úředně se mi jednalo celkem dobře. Pořád u nás platí, že když máte hluboký výstřih, krátké sukně a pěkné nohy, tím lépe a vstřícněji probíhají všechna jednání. Nesmíte ovšem narazit na starší, trochu plešatou, zapšklou a obtloustlou osobu původně ženského pohlaví, která je plná nenávisti a závisti nad svým mizerným osudem. Ale ani pak není situace úplně ztracená, pokud má za šéfa muže. Češi již nejsou zvyklí na hezké ženy, a tak jim mimořádný pohled na pohlednou osobu druhého pohlaví snadno zatemní mozek. Kde jsou ty doby, kdy Čechům nezáviděli prohnané politiky, ale krásné ženy.

Napřed mi z toho všeho tekly nervy. Byla jsem rozčilená a zlostná. Litovala jsem místní občany, že musí podobné integrované potíže zažívat každý den, ale když jsem viděla jejich šedivé a duchem nepřítomné obličeje, pochopila jsem, že si na ten špinavý záhrobní marast již dávno zvykli. Sama jsem si zvyknout nemohla – na ten všudypřítomný úžasný nepořádek, odpadky, nedopalky, mastnou špínu, plivance, zvratky, výkaly a jiný hnus. Všude byly samé nedostatky a překážky. Nic nefungovalo. O vše jsem zakopávala, do všeho narážela. Všechno bylo v cestě. A to nemluvím o tom, co jsem si pěkného našlápla na chodníku. Ještěže poblíž byla značková prodejna luxusní obuvi. Tak jsem boty špinavé od psince zahodila a koupila si krásné nové. No, vlastně jsem byla spokojená. Měla jsem nové krásné lodičky na vysokém podpatku, přitom do té doby jsem neměla žádný důvod ony týden staré boty vyhodit.

Nebojte se, nejsem rozmařilá. Šetřit se naučíte u bohatých jedinců. Nestraním se obyčejných lidí. Ráda mezi ně chodím, a například používám jako ve výše uvedeném případě stejné dopravní prostředky. Ale o sebe dbám. Šaty dělají člověka. Pouze mne v tom autobuse, metru a na chodnících zarazilo, jak jsou místní občané zanedbaní, tlustí, nemotorní. Jak se staly české ženy ošklivé, tlusté a jak mají tlusté a křivé nohy. Ale ve vyspělých demokraciích tomu s tím otřesným  tělesným  zjevem jinak není. Stáváme se aspoň v tomto světovými.

Místí lidé na chodníku se motali jak v nějakém kómatu. Zřejmě jim ještě nikdo nevysvětlil, že nemají stát a důležitě pokuřovat v úzkých profilech průchodů, vchodech a východech. Novinka, že z dopravního prostředku, budovy nebo výtahu se napřed vystupuje a pak nastupuje a do něj vstupuje, ještě do Čech nepronikla.

Zato menší výlet autem po Čechách je nezapomenutelný. Němci pochopili nutnost dálničního systému již na začátku minulého století. K nám to poznání nedošlo ani o sto let později. A to nemluvím o tom, že 2. světová válka u nás ještě neskončila. Všude, kam se pohnete, jsou na silnicích a ulicích výkopy, zákopy a zátarasy. Na výlet vzdálený deset kilometrů počítejte minimálně padesát kilometrů navíc, které ztratíte na objížďkách. Pokud tam ovšem vůbec nějaké objížďky budou. Nepříčetná obliba Čechů v úžasném množství zbytečných kruhových objezdů je naprosto šokující. Nevíte, zda se máte smát nebo plakat. Pozor. Občas na nich stojí a couvají auta. V hustém provozu je zcela normální zastavené auto s telefonujícím řidičkou. A nemusí to být vždy blondýna!

Pokud navštívíte nějakou normální restauraci, konzumaci jídla a nápojů pouze předstírejte. Vystavili byste se značnému riziku chorob a zažívacích potíží. Pohled na to, co vám předkládají k jídlu, je však úžasný. Nezapomeňte si zakoupené menu pečlivě vyfotit a poslat přátelům po sociálních sítích. Cen se nelekejte, na množství peněz nehleďte. Zadním vchodem neodcházejte. Toaletní potřebu vykonávejte zásadně jen ve svém hotelu. Preferujte standardní nadnárodní hotel. Veřejné záchody v Praze nehledejte.

Nikdy jsem nedokázala pochopit, proč turisté do Prahy stále jezdí. Vždyť už se muselo dávno všude rozkřiknout, jak to tam vypadá a jak to tam chodí? Pak mi to došlo. Právě proto, co místní nemohou pochopit, tam jezdí, Objasnila mi to ta veselá skupinka, kterou jsem zmínila na začátku. Cizinci nerozumí česky, nerozumí Čechám a ani Čechům. Jeďte určitě do Prahy! Musíte ten jarmark, kaleidoskop, panoptikum  a zoufalost rozhodně vidět!

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
hudryper
hudryper
11. 9. 2018 13:14

Nějaká zhejčkaná dámička se snaží buď 1.rozčilit své původní soukmenovce,nebo
2.kompensovat své mindráky cizinky v EU
Jak znám skutečnou situaci,ten článek veden snahou o provokaci za každou cenu.
Z jakéhos důvodu vůbec nezmínila rozdíl mezi pražskou ulicí s chodci bílé pleti a
podobnou ulicí města v Itáli,kde už ne pod pseudonymem Aperto (otevřený)žije.

orinoko
orinoko
11. 9. 2018 13:38

Hudrypere, zdravím. Mám Prahu rad, a tato rádoby satira, je použitelná na jakékoli místo.
Když člověk chce!
Dáma asi neviděla čínské svatby v zahraničí. Nejodpudivejsi jsou ty z Londýna. Čínská j/elita jsou ochotna zapomenout i na opiovou válku.
Ty pražské charakterizuje umirnenost a proporcionalita. Proč asi?
Dámě bych vzkázal: Poradek je pro blbce, inteligent zvládá chaos.
Česká příručka pro Cesko.

hudryper
hudryper
11. 9. 2018 14:46

Rovněž Tě zdravím orinoko, přestože se si,jak zde nedávno plácla Irena,hovím mezi vrahouny,přesto nesnáším emigrantské kadění do hnízda,z něho pisatel vzešel. Ne že by snad nebylo v Česku co kritizovat,však jak praví klasik :“ nikdo není dokonalý“. S Tvým názorem, že jsou čínské elity ochotny zapomenout na to hrůzné ponižování během a po opiových válkách nemohu souhlasit. Zažil jsem úžasnou čínskou hostinu plnou dobré nálady a přátelství do okamžiku,než jeden z hostů vzpomněl na opiové války. Rozjásaná nálada v tom okamžiku zmrzla a hostitelé měli co dělat,aby to negradovalo do nechtěného skandálu. A hostitelům opravdu záleželo na tom,aby hosté vzpomínali… Číst vice »

Petrc
Petrc
11. 9. 2018 17:17

Fakt nějaká kr.va. Jinde to není o moc lepší. Například v té Číně, Indii, Rusku, nebo na Ukrajině, na Marsu. My jsme vlastenci a na vlastní bor.el nenecháme dopustit. Nevíte, jak dopadli fotbal?

Gatta
Gatta
11. 9. 2018 18:32

No, článek je provokace, ale není šprochu …
Osobně když jedu do našeho hlavního města, tak mám trochu pocit, jako když jedu do ciziny. A opatrnost a obezřetnost v něm zapínám na jen o trochu menší stupeň, než při návštěvě italské Neapole (kde jsem byl několikrát).

orinoko
orinoko
12. 9. 2018 12:47

Byla doba, kdy jsem říkal – osobním autem raději stokrát Vídeň, než jednou Prahu. Na Ruzyňském letišti jsem byl před čtyřmi lety. A našel jsem všechno bez problemu . Ovšem ceny občerstvení naprosto katastrofalni.

Petrc
Petrc
12. 9. 2018 15:26

Omlouvám se, jen blb by to vzal vážně. Je to ještě horší, než uvedeno v článku. Právě jsem se vrátil z pražského letiště Flaška Lahva. Ano, na čínské svatbě je to asi ještě více horší. A to je dobrý důvod, abychom podporovali trvale udržitelný růst našeho tuzemského integrovaného bordelu. Oh, jak jsme s ním zajedno, páprdové odjakživa. Poukazujeme, jen když vynikne naše vyjímečnost a chytrost.

idiotronic
idiotronic
12. 9. 2018 17:29

O těch hodinách jsem mluvil již před 45 lety (nikoli ovšem s okresním hejtmanem). Kontrast s NDR spočíval v tom, že na hodinářství sice byly hodiny tu i onde, ale u nás šly zásadně blbě.
V Plzni zrušili prodejní automaty MHD , takže po vystoupení z vlaku na Hlavním nádraží stačí dojít na ředitelství dopravních podniků (trafiky v okolí zkrachovaly) a tam vám papírovou jízdenku prodají. Nejvyšší čas to zavést i v Práglu.

Svoboda
Svoboda
13. 9. 2018 9:05

Potvrzuji, že Praha je čím dál víc město k zblití. Po mnoha letech jsem se tam nachomýtl a v bláhové naději, že rychle přestoupím na Hlavním nádraží se nestačil divit… Babylon plný butiků, kde je problém vůbec najít pokladny a rychle se zorientovat ve změti chodeb, zejména když spěcháte a vůbec není zřejmé kudy kam. Takže ty nejpodstatnější funkce nádraží jsou upozaděny a navrch má jakýsi šmelinářský chaos. K tomu různí somráci, provokatéři, feťáci, lhostejná policie, v parčíku desítky bezdomovců, odpadky a cigarety… To je vizitka ČR… V prospektech pro turisty je však Praha navoněná, prosluněná, čisťounká, usměvavá a vstřícná,… Číst vice »

Petrc
Petrc
14. 9. 2018 18:18

„Svoboda napsal: Potvrzuji, že Praha je čím dál víc město k zblití.“ Potvrzuji, ano je to mnohem horší, než si kdo myslí. Člověk se tam šítí i poblít, jaký je tam humus. Hlavní nádraží není učeno k přepravě cestujích – je to kramářský jarmark. Nechci například uvěřit, že by někdo byl takový idiot a navrhl ty úzké pásové vstupy na 1. patro. To musel někdo udělet schválně, aby všechny cestující nasr.l. Ty schody byly mnohem lepší. Není tam nic slyšet pro samé nesrozumitelné hulákání: „Vlak společnosti, vlak společnosti, vak společnosti, vlak spolčenosti… “ Sakra, co mám dělat, když chci jet… Číst vice »