Kdo potřebuje cizince na práci

http://www.flickr.com/photos/20963604@N08/5183632700/ Z různých koutů naší mediální krajiny se dovídáme, že nejsou lidi na práci. Musíme je prý dovážet. Z ciziny. Ne však z ciziny ledajaké, jenom z ciziny některé. A také ne na práci kdejakou, ale jenom na některou. Není to zvláštní?


Z různých koutů naší mediální krajiny se dovídáme, že nejsou lidi na práci. Musíme je prý dovážet. Z ciziny. Ne však z ciziny ledajaké, jenom z ciziny některé. A také ne na práci kdejakou, ale jenom na některou. Není to zvláštní?

Jsme snad země, kde se toho tolik dělá, že to vlastními domorodci ne a ne zvládnout? Nebo jsme snad z povahy stvoření samého natolik jednostranně nadaní, že vše, co je mimo okruh naší způsobilosti, dohromady nedáme, i kdybychom se rozkrájeli? Je-li to tak, pak proč nás onen nával vytříbených talentů zastihl až po sametové revoluci 1989? Vždyť do té doby jsme sami zvládli od čištění kanálů po výrobu letadel všechno a není známo, že by se tím někdo neuživil.

Vrtochy trhu

Co svět světem stojí, vždy si společenství lidí, ať už šlo o rodové kmeny či celé státy, dokázalo své potřeby pokrýt vlastními silami. Vždyť každá společnost – oč větší, tím následující tvrzení platí více – je co do dovedností natolik pestrá, že pro vše, co jí je třeba, najde dostatek tvůrčích sil. Vyvíjí-li se společnost zdravě, pak zcela přirozeně přizpůsobuje této pestrosti školství i hospodářskou strukturu.

Volná ruka trhu, ono božstvo Západu, ve své omezenosti ignoruje kdeco. Také zákonitosti přirozeného vývoje. I stalo se, že nám přes noc zrodivší se kapitalisté a ortodoxní pravičáci – nezřídka včerejší komunisté – zničili jak dosavadní hospodářskou strukturu, tak poměry ve vlastnictví výrobních prostředků. Ušetřeno nezůstalo ani školství.

Zemi tak obsadila armáda manažerů, byznysmenů, poradců, analytiků, prezidentů, certifikovaných profesionálů, finančníků a bůhví čeho ještě. Došlo k tomu tak náhle, že ona erupce na slovo vzatých superexpertů za situace, kdy „země nevzkvétala“, a tudíž vše dosavadní nemělo stát za nic, byla vpravdě šokojící. Byl to moment zrodu. Zrodu „pracovních“ míst, v nichž – pokud se nedělá nic – se ještě jedná o přínos.

Podobně těžkou ránu utrpělo od volné ruky trhu učňovské školství. Socialističtí, nyní tvrdě kapitalističtí ekonomové ve službách trhu, prohlásili práci lidských rukou za podřadnou a „pro blbce“. Z učňovských středisek, v nichž se začínalo u svěráku a končilo ve fabrice mezi fachmany, stvořili odkladiště antitalentů „byznysu“.

Ani vysoké školství neprchlo z dosahu devastačních účinků volné ruky trhu. Po vzoru amerických univerzit, kde se dá studovat snad úplně cokoliv – začalo vedle absolventů přežívajících smysluplných oborů, produkovat vzdělance na to – nepočítáme-li tituly dotyčných – co nikdo nepotřebuje. Dcera mého celoživotního kamaráda vystudovala na jakési vysoké škole v Plzni (zdá se, že v Plzni se tržně orientovanému školství obzvlášť daří) obor evropská kultura. Když jsem se jí a její matky ptal, co s tím holka může dělat, dověděl jsem se, že prý „snad leccos“. Sám pro sebe jsem si dodal: nebo také nic a vařit kafe. Teď je se svým přítelem v Austrálii, živí se tam příležitostnými pracemi a o evropskou kulturu nezavadí.

Nejsou lidi na práci

Že za stavu věcí, jenž je výše popsán jen neúplně a velmi střízlivě, nejsou mezi domorodci lidi na potřebnou práci, se není co divit. Pracovat rukama a k tomu ještě tak, že bez odborné způsobilosti vyžadující dostatek praxe a znalost norem, se dílo ani podařit nemůže, nechce skoro nikdo. A k tomu být ještě nahlížen jako „blbec“?

Ostatně, proč také? Když kdejakým švindlem si našinec přijde na nesrovnatelně víc, nenadře se, v suchu a teple si mačká tlačítka a často nemá ani co zkazit. Celou tu věc dělá ještě horší – byť za daného stavu věcí je to vlastně něco jako spása – otevření hranic. Samozřejmě, že ne na západ. Na východ! Ze západu sem přece nikdo nepřijde na práci, to tak jedině na „management“ a zisky ať se valí domů. Ale z východu, z Ukrajiny, kde se dá žít stále hůře a hůře a leckde vůbec ne, takže je co nabídnout, že? (Na tomto místě nelze jinak, než uvést staré rakouské přísloví: „Není lepší kšeft, než je lidská blbost a lidská nouze.“)

Je to vlastně takové štěstí pro nás a všechny země od nás na západ, že někde je vždycky hůř. To se to pak byznysmenům profituje, když příchozím z východu platí mnohem méně než domácím. Bydlet mohou v kontejneru nebo po deseti v 1+1 a o sobotách a nedělích se o práci ještě poperou. Vždyť jsou tu jen kvůli penězům, odpočívat budou doma. To je ta strašná vlastnost kapitalismu, že každou slabost druhého umí proměnit ve vlastní zisk. A každou svoji výhodu v totéž.

Zkrátka a dobře tam, kde všichni chtějí být manažeři, konzultanti a analytici, kde místo práce se udělují certifikáty o práci, kde se lidé zaměstnávají telefonováním, vymýšlením zábavy, her a digitálních aplikací k ničemu, kde se ze všeho nejvíc bohatne spekulací a podvody, budou vždy chybět lidé na práci.

Sociální problém

Člověk nemusí být xenofob ani rasista, aby si všiml problémů, které do společnosti – zejména společnosti chudé na sociální kapitál – vnáší pracovní turistika. Záměrně píši „turistika“, protože kdyby náš stát o přistěhovalectví ve smyslu založení domova stál, důvodů k obavám by bylo minimálně.

Leč právě proto, že český stát nemá žádný program pro začlenění přistěhovalců, tj. nestará se o dostupnost bydlení, spravedlivé výdělky a tím znemožňuje příchozím založení rodin, stává se z pracovní turistiky sociální problém.

Prvním z nich je neukotvenost, resp. absence rodiny. Mladý muž, který nemá povinnost k dětem a manželce, je až na výjimky neřízenou střelou. Ocitne-li se ve zcela cizím prostředí, kde jej nikdo nezná, je navíc mimo společenskou kontrolu. Protože domácí ženy a dívky většinou po mužích z východu netouží, není šance na ukotvení prostřednictvím rodinného pouta velká. Nástrahy, jimž je dlouhodobě neukotvený muž vydán, netřeba vyjmenovávat. Podlehne-li jim – což je v cizím prostředí mnohem snazší než v prostředí domácím – trpí on i jeho okolí.

Druhým problém je společný všem zemím Západu: Nezvladatelnost mladých mužů obecně. Tím, že dobrá polovina všech rodin se rozvádí a děti po rozvodu zůstávají u matek, postrádají synové řádný mužský vzor. Domyslíme-li si k tomu zrušení povinné vojenské služby – ta po staletí sloužila jako iniciační zkouška dospělosti – nemůžeme se divit problémům s mužskou nezvladatelností. A tak všude kolem sebe potkáváme nezralé mladé i starší muže. Nejen muže domácí, kteří přece jenom pod nějakou společenskou kontrolou být mohou, ale i muže z ciziny, kteří se jí vymykají úplně. Kriminální delikty jsou pak tím nejhorším obrázkem, jímž se může přistěhovalec v cizí zemi prezentovat. (Na tomto místě je třeba zmínit jedno pravidlo: A sice, že příslušník menšiny onu menšinu v očích většiny vždy reprezentuje. Zatímco příslušník většiny svoji většinu v očích většiny nereprezentuje nikdy. Reprezentuje výhradně sebe. Je to pravidlo nespravedlivé, protože měří domácím jiným metrem, než cizincům, ale je užitečné. Ukazuje příchozím, že v prostředí, do něhož vstoupili, se mají chovat stejně jako ti, kteří tam byli před nimi.)

Posledním a nejvážnějším problémem opouštění domova kvůli práci je jeho vyprázdnění. Není snad paradoxnějšího tvrzení než toho, že „u nás není práce“. Vždyť právě tam, kde „není práce“, bije do očí, jak je tam všechno zanedbané, sflikované a co všechno chybí. (Ovšem, pozor, pro tento obrázek není třeba chodit na Ukrajinu. Stačí vyjít na ulici a porozhlédnout se. Pro méně všímavé radno doporučit libovolně krátkou cestu vlakem.)

Že z míst, kde je toho na práci nejvíce, lidé odcházejí za živobytím jinam, není vina jejich, ale správců jejich země. Jsou to oni, kdo se o zemi nestarají, nechají ji pustošit a předhazují za kořist dravcům ze světa mamonu. Logickým výsledkem odchodu za prací je vyprázdnění jedné země, v níž se pak nedostává lidí na smysluplnou práci, a zlenivění obyvatelstva země druhé. Ta se pak bez cizinců opravdu neobejde.
Kudy z toho ven?

Zdá se, že ve světě nerovností žádné řešení nenajdeme. Už pouhý fakt, že nerovnosti se tam, kde rozhoduje kapitál, jenom zvětšují (podle Oxfamu vlastnilo v minulém roce 26 nejbohatších lidí planety větší majetek než „zbytek“ jejích obyvatel; v roce 2017 to bylo 43) dokládá, že chudoba a skandální bohatství budou i nadále vedle sebe existovat. Budou tedy existovat i státy chudší a bohatší a uvnitř nich i pracovní migrace se všemi negativy, jež protiklad bohatství a chudoby přináší.

Proto každé řešení, které by pracovní migraci podstatně omezilo, a přitom bylo ku prospěchu všem, vždy povede ke snižování rozdílů mezi bohatstvím a chudobou. Logicky bude tedy směřovat k rovnosti. V zemích přílivu ke srovnávání výdělků mezi profesemi a v zemích odlivu k podstatné změně hospodářského uspořádání. To vše jak ve smyslu rovnosti, tak ve smyslu konání prací potřebných.

Je toto vůbec možné v rámci kapitalismu? Nejspíše ne. Kapitalismus totiž hledá výhradně maximální zisk za co nejkratší dobu. Na nic jiného se neohlíží – po nás potopa. Jelikož kapitalismus ztratil přirozeného nepřítele, jeho konec je v nedohlednu. V ještě větším nedohlednu je (alespoň to tak vypadá, nicméně zdání někdy klame a dějiny umí překvapit) náhrada za kapitalismus, a tak to vypadá, že vykořisťování lidí opouštějících své domovy kvůli výdělku bude pokračovat.

Jedna moudrost říká, že nemohu-li něco změnit, mohu se naučit (možná ne vždy) to alespoň snášet. Za prvé to znamená, že lidem, kteří za prací přišli, budu poskytovat takové životní podmínky, aby mohli založit rodiny. Vypadá to jako úkol nadlidský, protože naše státní správa to nedělá ani pro vlastní občany. Nedělá, ale dělat může, a přitom nemusí bourat kapitalismus. Pár kilometrů od nás na jih, v Rakousku, to svedou.

Za druhé to znamená přestat dělat stínové práce a práce k ničemu, jak o nich byla řeč, a začít si vážit práce rukou. V současné době a jistě i v době budoucí k tomu jsou a budou dobré podmínky. Lidé na odbornou manuální práci chybí opravdu úplně všude. Značná část společnosti, zdá se, již pochopila, že bez dealerů, analytiků a mediálních expertů se obejde, bez elektrikáře, instalatéra a pořádného zedníka ale určitě ne.

A konečně za třetí to znamená postavit na nohy učňovské školství. Se vším, co k němu patří. Chce-li Andrej Babiš řídit stát jako firmu, možná by mohl časem dospět k ideji řídit firmu jako stát. Státem řízené firmy, jak jsme se v minulosti přesvědčili, mají z principu na rozdíl od firem typu Franta, já a šest „úáček“ poněkud lepší podmínky pro rozvíjení učňovství a řemesel.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč

Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Převzato z e-republika.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Gatta
Gatta
20. 2. 2019 21:06

Článek jsem bohužel neměl čas přečíst – takže reakce jen na téma:

„Proste je v ekonomice nedostatek málo placených produktivních lidí, kteří by pracovali na nadbytek dobře placených neproduktivních lidí“.

Bety
Bety
21. 2. 2019 11:48

Když zestárne a odejde generace schopných řemeslníků bez toho, aby mohla zaučit své nástupce, je to moc zlé. A v těch imigračních plánech se zapomíná na to, že stejná degradace proběhla a probíhá i všude tam, odkud imigranti přicházejí (pokud jsou z Evropy), nebo potřebné znalosti ani jejich starší generace neměla možnost získat (pokud přicházejí třeba ze střední Afriky). Mezitím roste sofistikovanost veškeré techniky a zatím se to řeší tak, že místo drobné nebo malé opravy jsme nuceni všechno kupovat nové – porouchané se vyhodí, nebo dá sešrotovat. Zatím se to výrobcům vyplácí, ale je to systém „po nás potopa“..Znalosti… Číst vice »

orinoko
orinoko
21. 2. 2019 14:57

Nedocetl jsem to celé. Protože je to spousta smichanych problémů. Já osobně jsem účasten popsaného. Minula firma /do které se možná budu vracet/ využívala v různé míře takový , řekneme personální offshore, ale nebylo to jádro výroby. To by snad ani nešlo. Nevím , jestli puvodne, ale za mě to byl Matros katastrofálně obtloustlý. Národnost vynechám, možná byste se divili. Ale o co jde? Jednou jeden z mistrů stal vedle mě, prehlizel linku nikoli fordovu, a tak jako mimochodem mi povídá: Nebýt starých volů, tak to denně snad ani nerozjedeme. Ale myslel to v dobrém, a nejen věkové. A týkalo… Číst vice »

orinoko
orinoko
21. 2. 2019 15:04

Česky firemní blb začíná být údajně proflakly už ve svete. Na mém “ novém “ pracovišti to jen sviští. A to tak , že Cesi odcházejí, protože hromadna nivelizace vydelku podle úrovně gastarbeiteru je přestatala motivovat. Včetně mě. Pořád se citim být Cechem.
Ředitel měl údajně na poradě říci, že my jsme pro něj jenom takové modré lopaty.

orinoko
orinoko
21. 2. 2019 15:12

Do třetice: Firma dostala od jednoho ze světových automobilových lídrů úplně novou zakázku. G22, G20, F44. Tam vůbec nemůžou být gastarbeiteri. A presto z tohoto úseku odchází 8 lidí. Podotýkám úsek. Mistři nevědí. či jsou…
Jak psal myslím idiotronic: Můžou novou sílu dovézt z Nigeru. Jak jim budeme říkat?

orinoko
orinoko
21. 2. 2019 15:19

Ach ano, učňovské školství byl těžký bod pro komunistu. Každý nový den zas. ranemu kapounovi ukazuje Havluv ztoporeny narcis, jak vypadají revoluce, kdyz se k moci dostane parchant s debilem.
Njn, když se kácí les , létají trisky…
Tak si je, kapouni, nasadte do výroby.

orinoko
orinoko
21. 2. 2019 15:45

A jedna věc pro ilustraci. Pokud se budu opakovat, tak se omlouvám. Já osobně jsem měl dneska tzv. audit. Přitom můžete přijít i o cmrdliky na vejplate. U gastarbeiteru se žádný nedělá, jistě tusite proč. Má kámoše , který utekl do předčasného důchodu, protože soudruzi z Halice vrteli hlavami, že nerozumí, a jeho nadřízení utekli, protože neni o co stát. No … a muj predesly vypadal následovně: Roboti mi furt svitily/i červené a já chytnul nerva. V tom přišel kvalitar, že budeme dělat audit. To je minimálně 20 minut, přičemž všechno stojí, protože tak káže svetove pokrokovy kapik. Já začal… Číst vice »

Irena
21. 2. 2019 18:24

A co cmrdlíky Orinoko, zůstaly netknuty? :-)

Aleš
Aleš
21. 2. 2019 21:55

I u nás se v době růstu mezd řeší, kde nám vzít a kde ještě utáhnout šrouby. Abychom drželi hubu a krok těsně před propuštěním každého desátého přibírají. Sice chybí kvalifikace, zaučení takových jsou náklady, které nikdo neřeší. Stejně jako prostoje. Však oni si v rámci otrokářského diktátu zvaného kolektivní smlouva pojistili, aby veškeré přesčasy propadly peklu. Vzhůru ke stavbám hladových zdí a budování reálného kapitalismu v rámci Nadnárodní americké teroristické organizace na věčné časy a nikdy jinak. Západní hodnoty musí strážit cmrdlíky ve správných rukou. Tak je to správné, kázeň musí být, ikdyby kvůli tomu humanitárně vybombardovali půlku galaxie.V… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
22. 2. 2019 11:53

Nejsou jen dělnické profese, které nám chybí. Z reálného socialismu zůstal u některých obchodníků dojem, že jejich postavení (prodáváme jen známým a těm, co mají vlastní auto) je neotřesitelné. Čas léčí omyly. Po zjištění, že palivo (zkoušel jsem napřed menší množství) si musím z místních stavebnin dopravit svépomocí, jsem se při nákupu zimní dávky obrátil na inteligentnější firmy Hornbach a Geis. Místní stavebniny si mohou své zboží ponechat, Hornbach je , navzdory 30 kilometrům vzdálenosti dokáže nahradit, ceny hlídá počítač.

orinoko
orinoko
22. 2. 2019 14:47

Pro Irenu … novi prichozi už nedostávají některé davky, např . příspěvek na dopravu. Já je mám zachovány. Vedení něco kutí s docházkou do práce, na což je půlroční lhůta. Pak se to doplatí zpetne a dál se jede už v měsíčním gardu. Tři dny nemoci apod . nic nekrátí. Výpočet je mi zatím záhadou. Pokud v březnu nedosahnu mnou stanovené měsíční hranice, odcházím. Několikrát jsem měl pocit , že ty zas.rane roboty jsem uhnal. Na konci směny začaly/i kompletně kolabovat. A já měl chuť na pivo. Nejhorší je, když nestíhají moje tempo. Kdekdo říká , že by to místo… Číst vice »

Irena
22. 2. 2019 17:40

…o kterých vůbec netuším, co mají na starosti.
Buzerovat? Plodit další papíry a audity? :-)

orinoko
orinoko
22. 2. 2019 18:02

Ireno … trefa na komoru. Já už vůbec netuším, kdo je ajtak, kdo kvalitar, kdo serizovac a kdo lumpenkravatak.
Rusko a Cina nesmějí svuj pokrok vidět na Zapade.

orinoko
orinoko
22. 2. 2019 18:20

Lidi , ja ziram…. Putin už v podstatě bez obalu prohlásil, že Zapad ze vseho nejvíc připomíná prase. Vnimejme to spolecne: Trumpovo woo doo lejno připravuje hned dvě valky: Venezuela a Iran. Kristku pane, co jen zůstalo v poklopci proroků , že soudruh Trumpifajksl bude hybatelem emericke progrese? Mozna to neregistrujete, ale Indie má problémy s Pákistánem. A nové i Iran. Emericky debil prece jen pracuje efektivně. Indie se domlouvá s Iranem , že mu poskytne jaderný deštník , pokud soudruh Islamabad nazda, že nadesla jeho chvíle. Hej, soudruhu Brezaku, který už do toho nemůžeš žvanit, co tomu říkáš? Vnímáš… Číst vice »

Irena
22. 2. 2019 18:20

Nemyslím, že by ho tam viděly (ten pokrok). Ty už dávno jdou svou cestou, to jen v Evropě si to z těch našich sebestředných „elit“ málokdo uvědomil. Kolo dějin se otočilo a najednou je celá ta slavná Evropa na ocasu, jsou z nás bezvýznamná pochrochtávající prasátka (díky našim „elitám“ i z nás, tady v ČR).
Tady to celkem slušně zhodnotil Jakov Kedmi
https://www.youtube.com/watch?v=l0iP3ucX1BA