Končí éra hegemona?

Málokdo si dnes uvědomuje, že jsme se stali svědky a současně aktéry epochy, kdy éra USA jako mezinárodního hegemona končí a pravděpodobně dochází ke vzniku zcela nového uspořádání mezinárodních vztahů a zrodu nového politicko-ekonomického paradigmatu.

Co vede k takovýmto závěrům:

1) USA přestaly na mezinárodní scéně působit jako tvůrčí element, přestaly plnit pozitivní roli nositele perspektivy. V politické a ekonomické rovině již nemají světu co nabídnout – točí se ve zrychlujícím se trychtýři konfliktů, které opakovaně vyvolávají a kterých důsledky nakonec pohltí jejich mocenskou nadřazenost.

2) Všechna řešení, která v posledních 25 letech světu nabídly působily destruktivně – jak v ekonomické, tak v politické oblasti:

    • Svými politickými aktivitami způsobily rozvrat poválečného uspořádání světa a systému mezinárodního práva. Do politické praxe zavedly jediné právo – právo hrubé síly, kterou nahradily „měkkou sílu“ – diplomatické jednání. Dané sliby ani mezinárodní konvence, které vnucují ostatním, samy  neplní a odmítají se jim podřizovat a nést důsledky, včetně přezkumu před mezinárodními organizacemi
    • Lvím způsobem ovlivnily rozvrat světové ekonomiky: Napustily světové finance rakovinovými metastázemi svých finančních derivátů, virtuální inflační světovou měnou podloženou důvěrou opřenou především o podvod (ratingovky) , zastrašování, vydírání, korupci politických špiček a teror. Za normálních okolností, kdyby pro USA platily stejná pravidla jako pro ostatní ekonomiky, by Spojené státy musely zbankrotovat se svými dluhy ještě dřív než Řecko.
    • Jejich vojenská angažmá nevyřešily jediný konflikt. Všechny „mise“ skončily buďto neúspěchem anebo polovičatým řešením. Dokonce i tzv. největší úspěch – rozbití Jugoslávie – vytvořil v mezinárodních vztazích kosovský precedent jehož důsledky nyní sledujeme v přímém přenosu nejenom na Krymu ale i na různých místech Evropy. Válečné ingerence USA do vnitřních věcí různých států pod nejrůznějšími záminkami destabilizovaly a uvedly v násilí a chaos světové ropné zdroje, severoafrické sousedy EU, styčnou zónu EU a RF  a nepřímo zavinily rozkol v eurozóně. Opakovaně se ukázalo, že USA dokáží vyhrát válečnou bitvu s regulérní armádou mnohem slabšího státu, ale nedokáží vyhrát žádnou válku (viz Afghánistán, Irák, Libye). Nemylme se. Na Ukrajině poměřováno optikou velmocenské hry dochází k nepřímé konfrontaci schopností USA a RF jako mocností. A USA tuto bitvu prohrávají na celé čáře. Ukazuje se, že v konfrontaci s rovnocenným soupeřem nedokáží vyhrát ani bitvu regulérních (pokud přiznáme armádě DLR a LLR statut regulérnosti) armád. V poměřování zpravodajských, řídících a velitelských schopností a motivace prohrává mnohem početnější strana režírovaná a podporovaná USA a jejich vazaly zcela jednoznačně na body. Výsledek kyjevského režimu podporovaného USA ve srovnání s výsledky odštěpeneckých území podporovaných RF jsou zcela tristní. To dovozuje předpoklad jak by asi dopadla hypotetická konvenční válka NATO s početně mnohem slabší, technicky rovnocennou, vysoce motivovanou a organizačně a velitelsky velice vyspělou vojenskou sílou RF.

Z uvedeného plyne, že přirozená autorita USA jako tvůrčí následováníhodné síly v mezinárodních vztazích upadla. Nefunguje ani velký klacek, ani ekonomické vůdcovství USA a v politické rovině se politici USA a jejich satelitů prezentují jako směšné arogantní figurky plné klišé a bezobsažných frází. Jejich nenáviděný politický protějšek prezident RF Putin a jeho sbor poradců, kterému nemohou přijít na jméno naproti tomu působí jako uvážlivá síla, která dokáže briskně propočítat a vyhodnotit, velice efektivně a s minimálními negativními dopady řešit jakýkoliv rébus, který je jim protistranou předložen. Ať již se jednalo o tristní ekonomický stav, ve kterém převzal RF prezident Putin po prezidentu Jelcinovi, ať již se jednalo o uměle přiživovaný konflikt v Čečně, uměle vyvolaný konflikt po návštěvě C. Riceové v čase LOH v Gruzii, ať již se jednalo o konflikt v Sýrii a také nyní po zvenčí zinscenovaném neústavním a nedemokratickém puči na Ukrajině.

Putin vytáhl svou zemi z vleklého konfliktu v Čečně, z hospodárského úpadku, během několika hodin velice přesvědčivě vyřešil konflikt Gruzie versus Jižní Osetie, beze ztrát vyřešil pokus USA zmocnit se po politickém puči v Kyjevě Krymu a zdánlivě prohranou válku jihovýchodních ruskojzyčních regionů Ukrajiny dokázal přetvořit v drtivé vítězství. V boxerské terminologii to znamená několikanásobné KO soupeře, v šachové terminologii jednoznačnou převahu defenzivního černého hráče, který dokáže  odolávat jakýmkoliv výpadům soupeře, pružně a adekvátně reagovat,  předvídat  a dopředu propočítat předpokládané tahy iniciativního soupeře, který po sobě zanechává všude, kam se vrtne, pouze rozvrat, chaos a násilí. Pod hesly svobody, demokracie, lidských práv a prosperity přináší USA v roli misionáře do různých zemí otroctví, dlužnou závislost, tyranii, bezpráví, zločiny proti lidskosti a bídu. Mezinárodní autorita prezidenta Putina přes veškeré úsilí a ke vzteku protistrany setrvale roste. Zajisté je to odrazem nejenom pružnosti a přesnosti analýz a schopnosti nalézat nejlepší a nejméně bolestivá řešení, morální převahy ale také schopnosti tvořit určitou vizi, která již u západních politiků zcela absentuje.

Ať již se z úpadku USA zrodí cokoliv, bude to zcela jistě něco jiného než diktát a teror, který se USA pokoušely vnutit světu v posledních desetiletích. Pokud ovšem upadající mocnost nesáhne v šílené křeči k použití jaderných zbraní a nezlikviduje tím veškerý život na Zemi.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
3 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
GRENZER
GRENZER
21. 2. 2015 17:30

Dobrý článek.
Sedí to, jako zadek na nočník.
Jen, trochu se obávám – víte,jak se říká,že dodělávající kobyla kope nejvíce? Tak aby se USA nechovaly tímto způsobem…

Sio
Sio
22. 2. 2015 10:23

Pozor na přílišný optimismus. Ten proces bude trvat ještě hodně dlouho a ztráty mohou být ohromné. Pokud navíc síla Ruska příliš závisí na Putinovi, jako dříve na Jelcynovi, víme, co to znamená. Nejsem si jist, zda má ruský stát strukturu, která zajístí kontinuitu. Americké elity (ne ty opice v politice, skutečné elity) si už zřejmě uvědomily, že nemohou porazit Rusy ve válce a v jakém stavu je stát se jménem USA. Někde už tu padla myšlenka, že by USA obětovali a převzali moc v Číně. Obyvatelstvo skromné, poslušné, nerozmazlené … jen nevědí, jak si poradit s čínskou mentalitou. Ale reálné… Číst vice »

koloděj
koloděj
22. 2. 2015 13:51

To Sio :
Pokud by se jim podařilo koupit si čínské politiky. Doufejme, že jim to nevyjde.

To jako že by si od nich půjčili, a pak je s těma peněži uplatili ? hm, to by byl mastrštyk. Amici njsou schopni si koupit ani loutky v Afghanistanu, Iraku, tak tu čínu bych taky neviděl … ale zasmál jsem se ..