Korea – 11

Válka jako válka 5

Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Opět, stejně jako v Pusanu, se ukázala v nejlepším světle námořní pěchota. Do X. armádního sboru se zapojila 1. divize námořní pěchoty, dvě americké pěší divize (3. a 7.) a dvě jihokorejské pěší divize. Cílem Číňanů bylo obklíčení X. sboru a byli tomu blízko, ale hlavně díky smělému počínání námořní pěchoty se jim obklíčení dokončit nepodařilo a X. sbor se probil do přístavu Hungnam.

Ústup X. sboru probíhal v extrémních klimatických podmínkách, za téměř nepřetržitého vysilujícího palebného kontaktu s Číňany:

Nicméně, na rozdíl od nekoordinovaně ustupující 8. armády, která buldozery odhrnovala překážející obrněnou techniku, X. sbor ustupoval organizovaně a s minimálními ztrátami. 30. října 1950 se námořní pěchota zmocnila letecké základny severokorejské lidové armády na letišti v Yonpo a v listopadu a prosinci z ní bylo evakuováno více než čtyři tisíce lidí, včetně těžce zraněných a odesláno více než 20 tisíc tun nákladu. Ale hlavní evakuace probíhala z přístavu Hungnam. Bylo evakuováno 105 tisíc vojáků, vyvezeno 350 tisíc tun vojenské techniky, 17 500 automobilů (tento údaj zahrnuje i určitý počet tanků), 29 400 padesátipětigalonových  barelů leteckého paliva a téměř 2 000 tun potravin. Hungnamská evakuace byla největší evakuaci v námořní historii, této operace se účastnilo 193 vojenských a civilních lodí.

Prostě jen zajímavá fotografie, člen námořní pěchoty vystupuje na palubu, na rameni  mosinskou pušku1 jako suvenýr:

Když byla evakuace dokončena, přístavní objekty Hungnamu vyletěly do vzduchu:

Všechny? Ne, všechny ne; nyní přejdeme k velmi delikátnímu tématu, v moderní historiografii sotva zmíněnému, ovšem bez něj je obtížné pochopit, „o čem byla“ Korejská válka.

Potíže, kterými musel projít ustupující X. sbor, se neomezují jen na sněhovou mrazivou zimu a Číňany. Byla tam ještě jedna, dnes utajovaná okolnost, a tato okolnost je nesmírně důležitá k pochopení kontextu událostí – silnice, po kterých X. sbor ustupoval do Hungnamu, byly ucpané uprchlíky. Severokorejskými uprchlíky. Severními Korejci, kteří chtěli odjet spolu s Američany.

Kromě 105 tisíc vojáků z Hungnamu odvezli 98 100 uprchlíků.

To je jedna z evakuačních lodí, „Meredith Victory“, jež jako poslední odrazila od Hungnamského přístavního mola.

„Meredith Victory“ byla nákladní loď o výtlaku 15 tisíc tun. Dostala příkaz odvézt část výše zmíněných barelů paliva. Po naložení paliva povolil kapitán Leonard Larue  uprchlíkům vyšplhat na vlastní nebezpečí na palubu. Dav stál podél ledového vlnolamu a prosil Američany, aby je vzali s sebou. „There was a long line of refugees along the beach as far as the eye could see.“2 Nákladní loď nebyla navržena pro přepravu osob, bylo na ní 12 (dvanáct!) míst pro cestující, a když Larue dal zelenou, posádka obratně stloukla z toho, co se namanulo, schody, a na palubu se valil příliv lidí, který zaplnil pět podpalubních prostor a horní palubu. Loď odplula s více než 14 tisíci uprchlíky, „with cargo of souls.“3 Na palubě nebylo žádné jídlo, žádná voda, žádný doktor ani tlumočník. Během těch tří dnů, co plula loď po moři, se na „Meredith Victory“ narodilo pět dětí; porody si vzal na starost první důstojník.

(V roce 1954 kapitán Leonard Larue udělal krok, který od něj nikdo nečekal, námořník vystoupil na břeh a odešel do kláštera. Z kapitána Larua se stal benediktinský mnich. Prožil dlouhý život a dal svou duši Bohu roku 2001 v opatství svatého Pavla v Newtonu, ve státě New Jersey. Zemřel a byl pohřben jako bratr Marinus.)

Ale Severní Korejci neutíkali jen z oblasti Hungnamu.

Lidé, zoufale se škrábající po zbytku mostu přes řeku Tedong, odpáleného odcházejícími Američany – to jsou obyvatelé Pchjongjangu. Odcházejí na jih za ustupující 8. armádou. Tehdejší realita, zachycená na fotografiích, vydává poněkud disharmonický tón s nám známou propagandistickou písničkou o událostech.

Jestliže v případě šance uniknout seveřané prchali, jak to vypadalo s jižany?

Věrně zachytil skutečnost pozoruhodný americký fotograf Carl Mydans, jeden z rané plejády talentovaných umělců – řeholníků, kteří stáli u počátků fotožurnalistiky jako fenoménu našeho bytí. Mydans zanechal po sobě spoustu otisků reality, za svého života pobýval na mnoha místech, mimo jiné v Koreji, a v prosinci 1950 se ocitl v Soulu a byl svědkem událostí, lidstvem úplně zapomenutých. „Zapomenutá stránka historie.“ (Vzhledem k tomu, že historie je objektivní, a stává se v ní to, co se stává, a ne to, co znáte z televize, je možno foliant Historie kdykoliv otevřít se záložkou na správném místě a osvěžit paměť zapomnětlivým, či uvést ve známost cosi, do té doby vám neznámého.)

Událost byla nazvána (a stále se nazývá) „Útěk ze Soulu“. Zachycena a později vystavena pro poučení Mydansovými potomky, je k nalezení na netu. Kdo by si ji chtěl prohlédnout podrobněji, ať hledá „Last Days Of Seoul“ – jedná se o velmi obsáhlou sérii fotografií4.

Vždycky jsem se divil, proč se téma Soulského exodu nesnažila západní propaganda rozcupovat. Tak mnoho pozornosti se věnovalo rozdělenému Berlínu a „zdi“, a přitom korejský případ „hlasování nohama“ byl mnohem názornější a „vyčuhující“.

Jak si jistě vzpomínáte, poprvé byl Soul dobyt seveřany v červnu 1950. Z dosud neznámých důvodů, těsně před pádem města, jihokorejský prezident I Sung-man pronesl k občanům rozhlasový projev a vyzval je, aby zachovali klid a zůstali na svém místě. V Soulu v té době žilo více než jeden a půl milionu lidí. A přestože jich přibližně na 400 tisíc uklidňující výzvu neuposlechlo a snažili se hlavní město opustit, většina raději zůstala.

Ale když Číňané a seveřané postupovali k Soulu podruhé, lidé už věděli, co mohou čekat, a město opouštěli. Soul „utekl“.

Na hlavní silnici vedoucí na jih ustupovala vojska OSN a probíhala evakuace jihokorejských institucí (byly odvezeny archívy, muzea, galerie, také všichni vězni). Po celém městě byly rozhozeny letáky s oznámením, že po občanech, kteří budou na hlavní silnici, se bude střílet, a ti, kteří chtějí město opustit, by měli odcházet bočními cestami. Pro uprchlíky Američané sestavili přes řeku Han-gang, rozdělující Soul na severní a jižní část, pět pontonových mostů:

Stále dál a dál a dál:

Odcházejí prostí lidé:

A inteligence také:

Odchází opozice:

Odchází všichni:

Odchází všichni:

Za pár dní ze Soulu odešlo přes milion obyvatel.

Když do hlavního města Jižní Koreje dorazili Číňané a severní Korejci, vstoupili do téměř prázdného města, v Soulu zůstalo méně než 100.000 obyvatel. (Když se po válce vrátili lidé domů, vztahy s těmi, co tam zůstali, byly velmi špatné. Jak na úrovni obyčejných lidí, tak na úrovni státní bylo v masovém povědomí, že tam zůstali jen ti, co zůstat chtěli. „Ti, co se chtěli dočkat seveřanů“. Nepomáhalo žádné ospravedlňování, přestože zdaleka ne všichni ze sta tisíc, co zůstali, sympatizovali se zkratkou čtyř písmen – KLDR.)

Před čím lidé utíkali?

Utíkali před takovýmito lidmi:

A takovými:

A slušnými lidmi tohoto typu:

Avšak lidé v prošívaných bundách byli prostě jen viditelným zosobněním „nového režimu“, skutečné příčiny korejského, zdaleka ne sametového rozchodu, byly uloženy mnohem hlouběji. A tyto příčiny jsou velmi zajímavé, protože umožňují pochopit zákulisí událostí, které se týkají nejen minulosti, ale zrovna tak palčivé budoucnosti.

 

Pozn.:

  1. Zbraň sestrojil (spolu s belgickými bratry Nagantovými) Sergej Ivanovič Mosin (1849-1902), důstojník carské armády, později pracovník tulské zbrojovky a v roce 1891 byla zavedena do výzbroje ruské armády jako „tříčárková puška vzor 1891“ (trechlinějnaja vintovka obrazca 1891 goda). Pojem „tříčárková“ označoval ráži zbraně. Čárka byla staroruská délková míra a rovnala se 2,54 mm (čili 1/10 imperiálního palce). Tři čárky tedy znamenaly 7,62 mm.
  2. Byla tam kolem pláže dlouhá řada uprchlíků, kam až oko dohlédlo.
  3. S nákladem duší
  4. Našel jsem např. tuto tehdy zachycenou korejskou realitu:

Převzato z ostrova Janiky

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
PPK
PPK
22. 4. 2017 6:11

Před měsícem v 5.dílu autor napsal lež: „… Východiskem ze situace se zdála být válka … Ze čtyř hráčů chtěli tři – SSSR, Velká Británie a Francie – válku …“ – a teď tento seriál lží, polopravd a manipulací dál pokračuje. Kdo je G. Alexandrov? Prý blogger na LiveJournalu (podle Googlu síť ála Facebook). Web, který v r.1999 založil Američan Fitzpatrick a v r.2007 ho prodal ruské firmě SUP. Protože G.A. je jen jméno, je tedy otázkou, zda je to vůbec Rus a v čem jsou pravdivé seriály tohoto „kreativního vykladače dějin“. A proč tu je najednou takový zájem právě… Číst vice »

peter.
22. 4. 2017 6:33

PPK:
Podpisujem sa pod každé slovo vášho komentára.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 4. 2017 8:04

V každé válce trpí civilní obyvatelstvo nejvíce. Nelze se divit, že před válkou kde mnohdy „Jih“ praktikoval – nejen na Severu taktiku „spálené země“ lidé utíkali. Co věděli o zacházení Američanů s Číňany (kteří spolu s Iry postavili většinu železnic na „Západě“ Ameriky), co věděli o koncentrácích pro Japonce za II. sv. války, o „lásce k barevným“, vybitých předchozích obyvatelích, o Kukluxklanu a podobných „organizacích“ dohlížejících dlouhá léta na „čistotu“ bílých čtvrtí. Asi nic moc… Mám o Korejské válce jiné mínění nežli autor, jehož propagandistické texty v mnohém bohužel ukazují na klasickou „Ruskou“ 5 kolonu. Seriály o „Tajných válkách Ruska“… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 4. 2017 8:33

„Demokratizace“ formou běžných převratů s účastí tajných služeb vyprovokovala povstání obyvatel a studentů ještě v r. 1961, a hlavně 1980… https://cs.wikipedia.org/wiki/Povst%C3%A1n%C3%AD_v_Kwangd%C5%BEu Na „demokracii“ diktátora Čon-Tu hwana se ještě pamatuji, stejně jako tehdejší mlčení USA k vraždění studentských a akademických vůdců… Události byly v tehdejší ČSSR sledovány, a je jen samozřejmé, že opět byly označovány v Západním tisku za „pokus o komunisty organizované nepokoje“… Holt nejen ony 13 platy a sociální vymoženosti například Západního Německa Jihokorejci nikdy nepoznali… Korea je obětí „zastavování komunismu“, nic víc… Zaslouží si samostatnost a sjednocení, čehož největší překážkou je ale přítomnost vojsk USA která se dají… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 4. 2017 8:45

I dnešní wiki zmiňuje koloniální válku USA i americké koncentráky na Filipínách…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Filip%C3%ADnsko-americk%C3%A1_v%C3%A1lka

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 4. 2017 11:15

Trocha té „demokracie po Americku“ na Filipínách – ve válce, která je v Evropě neznámá či zcela zapomenuta… Stála údajně životy „jen“ 1,5 milionů Filipínců… Běžně byli masakrováni civilisté, zajatci se nebrali, probíhaly „hrdinné boje“ moderních poloautomatických děl a kulometů proti puškám a mačetám… Někteří Filipínci přesto vzdorovali v horách porostlých džunglí skoro 13 let… http://www.filipinoamericanwar.com/balangigamassacre1901.htm V Korei v l. 1950 – 53 používali při „zavádění demokracie“ běžně plamenomety a první barelové pumy s napalmem – od dob spálení Tokia na popel… Holt takový „plamen demokracie a svobody“, to byl někdy opravdu „fajer“… Ale co by se neudělalo „pro zastavení… Číst vice »

Bety
Bety
22. 4. 2017 16:40

Nesledovala jsem pro zaneprázdnění tento seriál od začátku, pak jsem se podívala na oslavný, naprosto nekritický paján na invazi Američanů a podivila jsem se, jak se tento propagační materiál zde ocitl.
Využívat toho, že lidé prchají z války kam se dá…

Starý doktor
23. 4. 2017 10:09

Podle našich pravdivých médií: zoufalá, nebezpečná, zaostalá, hladomorem postižená Severní Korea, kterou je nutno v zájmu lidstva demokraticky humanitárně vybombardovat.
http://annotar.livejournal.com/101072.html
Hladomor v KĽDR? Fotografie dokazujú opak!
https://www.youtube.com/watch?v=Kq8Dn2ZgB64

Starý doktor
23. 4. 2017 10:14

Výše uvedené video s fotkami je převzato odsud – http://pvpravda.cz/hladomor-v-kldr-fotografie-dokazuji-opak/
Doprovázejí je pro zájemce popisky k jednoklivým fotografiím.

Starý doktor
23. 4. 2017 10:24

Николай СТАРИКОВ. ТРАМП уничтожит КНДР?
https://www.youtube.com/watch?v=QVydfJ24tdY