Kriterium voleb aneb Neodstranitelný rozpor demokracie a kapitalismu

Každý národ má své vlastence i kolaboranty s cizí mocí. Má v sobě jak charakterní, tak i bezcharakterní osoby. Lidi, jejichž životní filosofií je empatie, mírumilovnost a snášenlivost, i ty, pro něž je smyslem života jen věčná a sebeužírající závist, bezohlednost, chamtivost a pragmatismus bez soucitu k druhým.

Každý národ má v sobě také lidi v IQ procentu podle Gaussova rozdělení, i lidi s různě naladěným temperamentem všech čtyř základních druhů. A přesto se nám zdá přirozené, že na mnoha místech světa spolu přesto docela klidně žijí různé povahy od rozvážných kliďasů až po vznětlivé choleriky – pokud se vzájemně snášejí, protože to tak sami ze své vůle chtěli.

Jenže ve věcech veřejných – čili v politice vůdců – není důležitá jen formální vzdělanost člověka a od jeho předků zděděný temperament. Pro společnost je tu daleko důležitější jeho elementární schopnost řízení, čili přirozená inteligence a ta vlastnost na něm nejcennější – jeho charakter. A charakterový chleba, ten se vždy láme jen v konfliktech a v krizích, nikoliv v pohodě teplíčka a v dostatku všeho.

A kde je kritérium politicko-sociální kvality společnosti? Je v denodenní sociální spravedlnosti mezi všemi, ve spravedlnosti, která tam buď existuje anebo tam není. A když není, pak stačí už jen ukázat prstem na ty, kteří za to mohou, protože dosud něco mohli řídit, ale špatně řídili a někde dokonce i líně a nepoctivě vládli s jim svěřenými pravomocemi, přičemž evidentně rozhodovali nespravedlivě a často zcela zištně.

Demokracii nám tu totiž nevytvoří stokrát celebritami opakovaný název z nějakých mediálních tlampačů. Demokracii vytvoří jen denní realita života nás všech. A jak? Jednoduše: Opravdová demokracie ty nekvalitní vůdce eliminuje volbami, zatím co ta nedemokratická elitokracie naopak usiluje o revizi režimu vytvořením veřejných funkcí a pravomocí bez mandátu voleb.

Stačí proto jen sledovat, kdo ty výsledky voleb pod falešnou záminkou porušování nějakých účelově vymyšlených „práv a svobod“ zpochybňuje, ačkoliv právě ten výsledek voleb by tu vždy měl být tím prvním a nejvyšším zákonem, dokonce i zákonem nad Ústavou. Proč? Inu proto, že jen a pouze výsledek svobodných voleb v prostředí přímé demokracie dává vůdcům národů to pověření nejvyšší – jejich mandát.

A vida: Mandát z voleb například nemají majitelé a redaktoři médií, a přesto se snaží občanstvem manipulovat a výchovně ho řídit. Mandát voleb nemají ani celebrity, ani samozvaní cenzoři a ziskově neziskoví aktivisté – a přesto se tu také snaží naši společnost jen podle svých představ ovládat. Mandát z voleb nemají ani exekutoři či úředníci a soudci – a přesto chtějí často ve zřejmé vlastní libovůli o svých i našich osudech rozhodovat.

Kde tedy je to čertovo kopýtko motivace některých lidí ke špatným činům a někdy i ke zločinům? Je to touha po dvou fenoménech: Po moci a po majetku, který může být a také je – zdrojem renty nebo zisku. Proč? Protože čím větší majetek tzv. zdrojů zisku někdo má, tím větší moc mu ten majetek svou existencí vygeneruje. Jak? On si totiž koupí ty, kteří pro něj násilím prosadí, co on chce. Nojo ale, vždyť to je přece to nejzákladnější dogma kapitalismu, jako když ho vyšije? Tak co s tím?

Inu, je třeba přijmout kritérium voleb jako jediný základ demokracie. Uvědomit si protiklad demokracie a logický nonsens účelově vymyšlených dogmat některých tzv. práv a svobod v kapitalismu, když ony zároveň omezují práva a svobody lidí druhých. Takže je tu kardinální otázka: Vznikla snad dogmata tzv. tržní ekonomiky kapitalismu nějakými přímými a všeobecnými volbami, anebo si ta dogmata někdo účelově vymyslel a pak je jen silově ustanovil a vyhlásil za „práva přirozená“?

Kdypak asi ti sociální inženýři tohoto takzvaného tržního systému už konečně přiznají ten neodstranitelný rozpor kapitalismu a demokracie? Fakt, že moc v tomto systému není generována vůlí lidu ve volbách, ale penězi těch, kteří si mohou zaplatit média, prodejné filmové herce, marketingové spindoktory a demonstrující aktivisty na ulicích? (O životně nezkušených a ideologicky zblblých studentech „tlamocvičných“ škol už vůbec nemluvě).

Kdy už oni konečně přiznají fakt, že lichva a úrok není „od Boha přirozené právo“ na bezpracný zisk, ale jen a jen účelový výmysl těch, kteří zrovna právě tehdy v rukách drželi silovou moc a mohli to proto takhle těm ostatním nařídit? Kdy přiznají to vrtění psem, že i ta už tolikrát omílaná korupce přece není nic jiného než jen speciální forma tržního chování?

Tak vidíš, vážený čtenáři, jaké to všechno je. No a teď včíl mudruj, co s tím, když právě kritérium voleb vždy bylo a i dnes je zdrojem základního protikladu dnešní demokracie a dogmat tzv. práv a svobod člověka v kapitalismu.

Že by řešením byla cenzura, zrušení demokracie a zákaz všeobecných voleb? Komu ale potom ta totalita bez zodpovědnosti vůdců za stát a za stav spravedlnosti života občanů začne vadit, když nevolené elity bez mandátu s ní určitě spokojeny budou?

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
8 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bety
Bety
19. 4. 2018 7:22

Volby jsou k ničemu proto, že zvolení nejsou za nic zodpovědní a ještě si zařídili imunitu. Pořád platí – Podle skutků poznáte je. Každá strana by měla mít konkrétní program, který by řešil konkrétní věci. Neměl by obsahovat žádné mlhavé, mnohomluvné a vznešeně znějící fráze. Hodláme zařídit to, to, a to a to tímto způsobem. Pokud vám námi navrhovaný program a způsob jeho realizace vyhovuje, tak nám dejte svůj hlas. Pokud námi navrhovaný program nebudeme plnit, nebo se dokonce pokusíme udělat pravý opak, souhlasíme s okamžitým odstoupením a s trestní odpovědností. Pokud se během doby naší vlády vyskytne nový, závažný… Číst vice »

fajt
fajt
19. 4. 2018 7:32

česko – země, která není dobrá pro chudý a ani pro bohatý, staré eutanaziuje a mladé dokonale spaluje … snad muslimské bratrstvo tomu vyrabovanému důlku dá nějaký civilizační řád. ..)

Gatta
Gatta
19. 4. 2018 11:10

Volby … ano … jistě tam jsme si „všichni rovni“.
Všichni mají svůj jeden a pouze jeden hlas.
Jen někdo může svou stranu (své zájmy) podpořit i třeba nějakým milionkem – oficiálním sponzorským darem. Kde je ta rovnost ? … všicni víme …

Tedy pokud nebude jednoznačně omezena velikost sponzorských darů (v hodnotě odpovídající možnostem mediální zaměstnanecké mzdy, průměrné zivnosti či menší firmy) na jedno RČ nebo jedno IČO za rok, tak si o nějaké volební rovnosti můžeme jen nekonečně povídat.

Pozn: „Neoficiální“ sponzoring není předmětem volebního, ale daňového a trestního práva.

Amenre
Amenre
19. 4. 2018 12:37

Gatta : obavám se, že to nic neřeší, jelikož sponzorské dary se dají takto rozepsat stejně tak jako pracovní agentury rozepíšou odpracované hodiny na x „dohod“. Takže takový Dědek nepošle 10 mega Gazdíkovi, ale udělá to za něj 30 lidí s 30.000 Kč. Nebo 1000 lidí s 1.000 Kč. Tož a teď kontrolujte zda dotyční opravdu poslali tuto částku.
A co se týče rovnosti hlasu, tak mě spíš trápí, že při kandidatuře na prezidenta má jeden senátor sílu hlasu 2 poslanců nebo 5.000 lidí z ulice. Nemluvě o tom, že někteří poslanci to podepsali 3 kandidátům.

Gatta
Gatta
19. 4. 2018 13:59

Re Amenre – kolik senátorů = kolik lidí je parametrický problém, jinak souhlas.

Ale možnost neomezeného sponzoringu je problém systémový. Viděl bych to tak na 10 000 na RČ a u firem něké 0,x % ze zisku, maximálně ale 100 -250 000,- Kč.

To že se něco nedá ošetřit dokonale, tak to neznamená, že s tím nemá smysl bojovat a jev se snažit omezovat – to je totiž takový tradiční omyl a velmi často jen výmluva k nekonání ničeho. Takový obíbený komunikační faul.
(opravdu to neberte osobně)

Gatta
Gatta
20. 4. 2018 6:32

PS
Možná mnou uvedená čísla jsou mimo, ale zavedením striktního stropu pro politické sponzorství na jedno RČ a jedno IČO by se z problému systémového stal problém parametrický, který se dá snáze upravovat a měnit.

Bety
Bety
20. 4. 2018 6:49

Sponzoring od firem je stejně jako lobování prachsprostá korupce, jen jinak
pojmenovaná.

Gatta
Gatta
20. 4. 2018 18:05

Re Bety – velký SOUHLAS !!! – asi jediné úplně správné řešení je možný politický sponzoring – finančně zastropovaný a pouze na RČ. Nevím proč, ale asi mi to připadlo příliš neprůchozí – tak jsem hledal nějakou cestu postupných kroků. Ono v každé republice od antiky, přes Benátky , VFR, k Leninovi až dodnes … vždy o tom kdo je a není plnoprávný občan rozhodovaly jeho peníze nebo jeho moc. Což jsou ostatně jen dvě strany jedné mince. Netřeba v to všem hledat logiku a dokonce snad ani zákony – jde pouze o moc a peníze … a dalších 7… Číst vice »


Nejnovější příspěvky