Kverulant zmapoval ceny nákupu počítačů a jejich programů ve státní správě, odhalil rekordní plýtvání a podal trestní oznámení. Jeden z těchto nákupů se natolik vymykal běžným tunelů v IT, že si zasloužil vlastní kauzu s názvem CRAB – největší tunel v dějinách českého IT. Cílem této kauzy je změnit praxi těchto úřadů.
Kverulant se dotázal několika institucí státní a veřejné správy na náklady vynaložené v letech 2010, 2011 a 2012 za nákup počítačů, notebooků, serveru a software do nich. U dvanácti institucí náklady porovnal. A není to veselé čtení a ani snad nemůže být, když podle údajů NKÚ zadaly úřady v letech 2009-2012 bez výběrového řízení 77 % tendrů za 21 miliard Kč. Kverulanta nenapadá jiné vysvětlení, než že ve státní správě se krade ostošest. Jinak snad není možné dosáhnout za tři roky po sobě průměrné ceny ve výši 72 906 korun za IT pro jednoho uživatele za jeden rok.
Více informací o těch největších plýtvačích a tunelářích najdete zde.
Tedy asi dost záleží na tom, co je schováno pod vágní formulací „dosáhnout za tři roky po sobě průměrné ceny ve výši 72 906 korun za IT pro jednoho uživatele za jeden rok.“
Já jsem uživatel jednotlivec, který na počítači píše, kreslí, počítá, hledá na internetu a e-mailuje. Stačí mi vybrat počítač z katalogu.
Chybí nám úřad, který by zjistil, zda v ceně počítače je přiměřený zisk. K tomu zase příslušný zákon, který přiměřený zisk definuje. Protože kapitalismus chrání soukromí poskytovatelů zboží a služeb, nikdy se to nedozvím a trpím idiotskými výběrovými řízeními.
Motivací všech zúčastněných je co nejdražší provedení, z mnoha důvodů. Další věcí je absolutní alibismus: státní správa si nikdy nezajišťuje nic vlastními silami, na všechno má podporu externích dodavatelů, za všechno je tím pádem odpovědný někdo jiný, než zaměstnanci úřadu. Ke každému selhání systému se dá najít nějaká smlouva, aby se to hodilo na někoho jiného. Což je ve výsledku mnohonásobně dražší než mít vlastní síly. Dokud tyto dvě záležitosti nebudou řešeny, nic se nezmění. Plno peněz může stát samotná platforma: klientské počítače sice cenově stále klesají, ale jsou nahrazovány virtuálními desktopy (VDI) za 5-10x vyšší cenu, pod záminkou levnější… Číst vice »
Tvrdím už dlouho, že kapitalismus je plýtvání a nehospodárnost. Nakonec mám i za kapitalismu totéž, co jsem měl za socialismu (mám na sebe v inventuře 5 počítačů, z nich 2 nefunkční, jeden polofunkční a dva funkční).
Připomínám, že na levicových webech psali chytráci o životaschopnosti kapitalismu. Doufám, že mají koule a přiznají se, že se mýlili, což se stává i moudrému člověku.
Hehe, teď jsem narazil na pěkný příklad: Ve zdejší knihovně je třeba překopat katalog Clavius ze souborové verze do SQL verze. Zprvu mne velice překvapilo, že ještě něco jede na FOX databázi, ale to se ukázalo jako poměrně běžné. Další rozšířené monstrum – tentokrát po školách – jménem Bakaláři je na tom stejně. Pro věci neznalé: Jde o 20 let mrtvý standard původně konstruovaný pro prostředí s jedním uživatelem. Různýma obechcávkama to lze zařídit jakože pro více uživatelů a po síti, ale spíš to nefunguje než funguje. Zpět ke knihovně: Výrobce Clavia doporučuje pro SQL databázi server o 8 jádrech… Číst vice »
A teď to hlavní: Přistoupení k takovému plánu by znamenalo možnost skutečně efektivní vzdálené správy několika set až desítek tisíc počítačů, které zřizovatel živí. Tímto způsobem by šlo také zavést Linux tam, kde je to zatím nemyslitelné, protože se s ním nikdo nikdy na škole/v knihovně nesetkal – na katalogový kiosk v knihovně nepotřebujete windows. Stačí webový prohlížeč. Už teď je situace taková, že ten který typ organizace užívá stejný SW. Ředitelé by dle mých zkušeností ocenili, pokud by sem tam dostali spolehlivý mail typu: Teď užíváte to a to, časem s tím nastanou ty a ty problémy a vidíme… Číst vice »
Zedd: Přesně tak. Jenže jak sám vidíte, dělá se to zcela jinak. Dá se říci, že každá změna vede ke zdražení. Místo aby například zřizovatel škol udělal to co píšete. Mimochodem, něco podobného jsem viděl v jednom městě na Floridě – tam se rodiče dětí plošně naštvali, donutili město převést školy na režim rodičovské správy (je to něco jako školy řízené rodiči, placené zčásti z města, zčásti státem) a první co se stalo, že zavedli centralizované ICT, včetně správy. Takže virtualizace, linux, centralizované backupy po síti přes ZFS, monitorování přes Nagios, během asi roku převedli všechny aplikace na opensource. Za… Číst vice »
zedd: Vy chcete rozvrátit kapitalismus a demokratickou soutěž stran organizovaných jako obyčejná mafie těch nejneschopnějších, kteří se ve svobodném trhu pro neschopnost neuplatní. Chcete je připravit o úplatky, viďte! Demokratické strany se podívají do databaze komunistů, co vás motivuje útočit na základy našeho zřízení.
Popravdě, moc si neumím představit, nač třeba základní škola, která má dejme tomu do 20 učitelů a pár technických pracovníků potřebuje nějaké náročné databáze. O co tam tak může jít? O inventuru? Evidenci zaměstnanců, odpracovaných hodin kantorů? Nějaký ten plán a rozvrh? To se dá hravě zvládnout i na notebooku, ale jo, server je potřeba, jednak kvůli sdílenému přístupu a pak kvůli školnímu webu. Já bych asi vyhodnotil, jestli se mi ten server nevyplatí mít spíše někde v datacentru, mohl by by být klidně virtuální, nároky na výkon velké nebudou a o data bude bezpečně odborně postaráno. Každý kantor notebook… Číst vice »
Co se týče aplikací, natlačil bych školy do linuxu, jedna se tím ušetří a také to dá možnost pro žáky se něco naučit, co nebude Windows.
K těm učitelským databázím: Skutečně jde o skoro žádná data, backup větší základky za 10let se vejde v pohodě na CD. Průšvih je v tom, že je to celé postavené na souborové databázi a přístup více uživatelů je řešen přímým přístupem k souborům via SMB/windows share. S tím jsou spojené neřešitelné problémy pokud k tomu skutečně přistupuje víc uživatelů najednou. Výrobce má v CZ skoro monopol a o vývoj se moc nestará. Ta SQL verze přišla zatraceně pozdě a tuším, že je i o poznání dražší. Do písmene to samé platí i pro výrobce skoro monopolního Clavia pro knihovny. Na… Číst vice »
Jedním ze zásadních problémů, na které jsem narazil, jsou v podstatě neexistující backupy. Sice se sem tam vypalují CD (která se skladují ve stejné místnosti, jako zdroj), případně si jednotlivci kopírují věci na flashky, ale to je samozřejmě směšné. Obecní datová síť tenhle problém opět řeší: Zřizovatel zřídí krom škol, které mají povinost archivovat čím dál tím větší množství různorodých dat, i archiv, kam se to bude zálohovat … Zda ten archiv bude provozovat sama obec, nebo tím pověří někoho dalšího, nechť si občané rozhodnou. Možná by nebylo od věci od dceřiných organizací vyžadovat backup účetních a dalších provozních dat… Číst vice »
A ještě jedna věc jménem licence. Především pro produkty Microsoftu ale nejen jejich. Jaký dává smysl, že zřizovatel přihrává tolik a tolik peněz té které organizaci, aby si sama vyhandlovala smlouvu s molochem a nakoupila od něj licence na produkty, které ani nikdy nespustí? Mimochodem vyznat se v licencování Microsoftu je věda sama o sobě. Spíš detektivní bádání nad sítí stvořenou zvrhlým byrokratickým géniem. Školy a podobné instituce tu většinou tahají za extra krátký konec provazu a od trotlíka na druhém konci drátu si většinou nechají nabulíkovat cokoliv. V rozpočtu speciální školy s 200 žáky se pak objevuje položka Windows… Číst vice »
Já jsem zažil situaci, kdy si střední školy nakoupily licence a po půl roce jim kraj začal distribuovat ty samé. Úspora jak prase. V Estonsku celá státní správa přešla na Linuxy a šetří na tom desítky miliard. A učí se na nich ve školách, takže jaký SW si asi pořídí většina absolventů? U nás má MS v podstatě monopol, české školství funguje za peníze daňových poplatníků jako jeho dealer a místo, aby si od něj nechalo platit provize, platí mu těžké miliardy za licence. Kocourkov.