Laik žasne, odborník se diví

Je pozoruhodné, co všechno dokáže taková epidemie koronaviru odhalit.

Tak třeba lze najít článek na odborných webových stránkách z roku 2015, zaměřených na biologii, a přečíst si tam, že jistá laboratoř (a to nikoliv čínská) testovala viry, které napadají netopýry a přitom zjistila, že se „povrchový protein odvozeného viru SHC014 může vázat na klíčový receptor lidských buněk dýchacího ústrojí“. K tomu se vyjádřil virolog z Francie, že „kdyby se takový virus dostal ven, tak se nedá odhadnout, co natropí“.

Naši novináři po oznámení, že v čínské provincii začala epidemie, samozřejmě pohrdlivě psali, že je to tím, že Číňané jedí netopýří maso a dokladovali to videem z tržiště. Po nějaké době bylo zjištěno, že to video pochází z Indonésie.

Pak následovala kritika čínského totalitního státu, jak omezil lidská práva v postižené oblasti. Zdá se ovšem, že to pomohlo, a když další postižené evropské státy použily podobná opatření v rámci nouzového stavu, už bylo ticho.

Poté, co některé evropské státy v čele s ČR uzavřely své hranice (poté co začala epidemie propukat v Itálii) následovala jediná reakce EU – vyjádření, že je nemyslitelné, aby státy zrušily volný pohyb v Schengenském prostoru. Naštěstí ty státy pochopily, že EU je v této chvíli na dvě věci a řídily se zdravým rozumem. Když se virus objevil i pod okny kanceláří EU v Bruselu, následovalo aspoň oznámení komise EU, že se musí zavřít vnější hranice EU.

Po Číně se začala epidemie šířit v Itálii. Prý proto, že v severní Itálii pracuje veliké množství čínských dělníků a ti tam virus zanesli (možné to je, ale připomeňme si, že přeprava osob z Číny byla brzy po vzniku epidemie v Č9ně, zablokována). Naše media ovšem v té době, jak si všichni snadno připomeneme, ukazovala jen několik rizikových oblastí v Itálii a současně nechávala promluvit reprezentanty našich cestovních kanceláří, že lyžařům v horských střediscích nic nehrozí. Důsledky už známe. Itálie nezavedla omezení pohybu obyvatel a naši lyžaři se začali vracet nakažení. Copak to, ale stihli u nás nakazit další osoby.

To už naše vláda zasáhla s poměrně tvrdými opatřeními. V první chvíli to naše politická opozice akceptovala, ale postupně jí otrnulo a už běží kritika vlády. Ta zesílila poté, co se přece jen vyskytly problémy se zásobami a distribucí ochranných prostředků. O výstřelcích jako bylo vyjádření, že opatření naší vlády je hlavně zaměřeno proti soukromým podnikatelům v kultuře, není nutné moc mluvit. Když ovšem naše vláda poměrně rychle a asi i v předstihu oproti dalším evropským státům zajistila dodávky těchto prostředků z Číny, ozvali se představitelé opozice s varováním, že se dostaneme do područí Číny. Kdyby to ovšem doprovodili informací, že obratem a levněji jsou tyto prostředky k dispozici třeba z USA nebo Tchajwanu, byla by kritika oprávněná.

Nesmyslnost těchto politicky motivovaných rýpanců se rychle projevila po zjištění, že se epidemie rychle šíří i v USA a že USA nemají dostatek ochranných prostředků samy.

Ale aby to nebyla samá konstatování, co udělal někdo špatně, musíme se zamyslet i nad průběhem opatření u nás. Již jsem zmiňoval, že zásoby ochranných prostředků pro mimořádné situace byly u nás dlouhodobě nedostatečné. Ale není to jen vládní záležitost, nemocnice měly možnost si své zásoby opatřit preventivně už dávno. Ovšem v normální době za normálních postupů (předpisů o výběrových řízeních na dodávky) to brzdil nepružný byrokratický systém a není divu, že se tomu vedení nemocnic vyhnulo. Když se dodávky z Číny rozběhly, vznikly samozřejmě expediční problémy (něco rozděluje ministerstvo zdravotnictví, něco ministerstvo vnitra). Zase opozice, ale i lékařské odbory začaly remcat. Nesmíme zapomenout, ze takovou epidemii zažila Evropa před sto lety (španělská chřipka na konci 1. světové války) a že se prostě učíme za pochodu.

Ty hraběcí rady generálů po bitvě jsou ve chvíli, kdy nám všem jde o žití, odporné. A to se na internetu vyskytne pár idiotů, kteří dovedou pronést, že holt ubude pár seniorů, kteří stejně k ničemu nejsou (s podtextem, že jsou to ti,co volí Zemana a Babiše). Chybou bylo i s pompou vyhlašované zabavení zásob v jednom skladu, určených údajně na kšeft, aby se za dva dni zjistilo, že je to dodávka z Číny pro Itálii (vysvětlení, jak se dostala u nás do skladu, kde se k němu nejdříve asi nikdo nehlásil, nám ještě úřady dluží).

Samozřejmě je známo, že někdy méně znamená vice. I když akceptujeme vládu, že dělá, co může, a že se učí za pochodu, je možno přiznat, že premiér se dostává do známé situace za socialismu, kdy se jeden bál otevřít konzervu z obavy, že v ní, stejně jako v rozhlase a televizi, bude Lenin. Taky zazněla kritika, proč krizový štáb nevede ministr vnitra, ale jen náměstek ministra zdravotnictví Prymula. Ti kritici si zcela jistě nepřečetli zákony (Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. O bezpečnosti ČR a Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení), takže netuší, že v nich takové detaily nejsou a že je to ponecháno na vládě.

Suma sumárum shrnuto – vláda dělá, co může (a dělá takovou věc poprvé po sto letech), nedostatky se občas projeví, ale vláda je schopna se poučit a po pár dnech (či hodinách) věc napravit. Další plus jde do Číny, která nejen svou epidemii zvládla (kdo by dokázal za deset dní postavit nemocnici) a nyní zorganizovala své výrobní kapacity tak, že může ochranné prostředky dodávat do celého světa. Pochvalu si zaslouží i naši lidé, kteří pochopili situaci a nedostatek ochranných roušek řešili domácí výrobou.

Zato jednoznačně můžeme uvést i kritiku. Opozice nejdříve jakoby táhla za jeden provaz, ale brzo jí otrnulo a nešetří kritikou, která by mohla počkat, až se bude ve finále sestavovat Poučení z krizového vývoje. Vedení Evropské unie se nepochlapilo (bodejť, když tomu velí žena, která prý ochromila německou armádu) a neprojevilo se jako organizátor celoevropských opatření. Zdá se, že názor Václava Klause st., že EU měla být jen orgán pro evropskou ekonomiku, má něco do sebe.

A nejhorší hodnocení půjde na vystoupení, která sprostě osočila prezidenta (ten kromě povzbuzení národa nemá stejně právo do současné krize zasahovat a navíc jeho kontakty v Číně asi pomohly urychlit dodávky ochranných prostředků k nám), zpochybňovala čínské dodávky (za které náhrada není), pohrdavě se vyjadřovala o seniorech (kteří jsou podle lékařů nejvíce ohroženou populací) a místo povzbuzování, abychom vydrželi, sypala do běžícího soukolí zbytečnou kritiku.

Nyní nám zbývá jediné: Věřit, že opatření zaberou a že se nárůst nákazy zvolní, abychom mohli znovu jít do práce a pokusit se vznikající ekonomické ztráty zmírnit.

Přejít do diskuze k článku 9 komentářů