Obecně platí, že čtvrtina dotázaných Ukrajinců se již aktivně zajímá o pracovní příležitosti v zahraničí. Podle průzkumu provedeného skupinou sociologů „Rating“ v září 2016 by 30 % dotázaných Ukrajinců chtělo získat trvalý pobyt v zahraničí, tedy emigrovat, 40 % chce v zahraničí pouze pracovat. Touhu jít natrvalo žít nebo pracovat do zahraničí ve větší míře projevují obyvatelé západních oblastí a centrálního regionu, muži, lidé mladšího věku, s vyšším vzděláním a příjmy.
- Získání lepších podmínek pro život (53 %);
- touha zajistit lepší budoucnost pro děti (41 %);
- Nedostatek slušné práce na Ukrajině (32%).
V případě respondentů, kteří mají děti do 16 let, je touha zajistit lepší budoucnost pro děti hlavním motivem (52 %) cesty do zahraničí za účelem získání trvalého pobytu.
- Lepší naplnění cílů (13 %);
- pocit, že na Ukrajině nejsou v bezpečí (8 %);
- cíl získat lepší vzdělání, nebo lepší zdravotní péči (7 %);
- jít za lepšími podmínkami pro podnikání v zahraničí (5 %).
Lidé, kteří již pracovali v zahraničí, nebo se touto otázkou vážně zabývají, jsou výrazně optimističtější ohledně svých šancí skutečně vycestovat za prací do zahraničí. Mezi dotázaných návštěvníky z vízových center, kteří vyjádřili přání pracovat v zahraničí, se téměř 70 % v tomto směru aktivně angažuje. Každý desátý dotazovaný Ukrajinec má zkušenosti s prací v zahraničí, podstatně více na Západě (23%) než v ostatních regionech (6-8 %), častěji to jsou muži, lidé středního věku, s vyšším vzděláním a příjmy.
Mezi návštěvníky vízových center, kteří vyjádřili přání pracovat v zahraničí, jde téměř o 40 % (ve Lvově a Žitomiru je to o polovinu více, než v Charkově), kteří jsou ochotni pracovat a zůstat na dobu od 1 do 5 let. Většina dotázaných návštěvníků vízových center však zvažuje možnost zůstat pracovat v zahraničí na kratší dobu – do 1 roku.
Třetina dotázaných Ukrajinců se zajímá o práci jako specialisté, každý pátý je připraven se přeškolit a najít si práci v novém oboru.
- Informace o zaměstnavateli (80 %);
- informace o zdravotním pojištění a právní ochraně (70 %);
- informace o hledání bydlení, právní pomoci, poradenství ohledně svých práv (dvě třetiny dotázaných).
Dvě třetiny dotázaných Ukrajinců, by se za předpokladu, že získají stálou práci v zahraničí, po nějaké době na Ukrajinu vrátily. Naopak 15 % by se spíše nevrátilo. Mezi respondenty, kteří vyjádřili přání pracovat v zahraničí, je připraveno vrátit se zpět na Ukrajinu méně lidí (57 %) a mezi návštěvníky vízových center je toto číslo ještě menší (52%).
Celou studii v délce 41 stran ve formátu PDF najdete zde.
Psali jsme k tématu:
Ruská střední třída v mezinárodním průzkumu 2014
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
14 komentáře
Sio, děkuji za pochopení. Tak to dopadá, když si jedna před odkliknutím nepřečte co napsala. Na hrubku jsem přišla až když jsem si chtěla přečíst Ireninu reakci a uviděla jsem to na konci mého okopírovaného řečnění.
Mimochodem, Irena je statečná ženská, neohroženě zde hájí tu správnou stranu. A dělá kus velké práce, její „pjakinové“, to je ohromné. Její odkazy v diskusích – výborné. Ireno, hodně sil!
To máte marné. I mistr tesař … jak se říká. 🙂
já si břízu nemohu vynachválit, je všude a v kamnech hoří spolehlivě ( samozřejmě dub a ovoce jsou lepší, ale je s nimi větší práce při přípravě do kamen ). ..)
Martin: No vidíte, a já mám na zahradě pár smrčků právě i s tou břízkou 🙂
Ať se Rusům a Sibiřanům obecně daří. Ať si chrání čistou přírodu, efektivně využívají zdroje co nejblíže těžbě, a tu ropu ať taky co nejvíce finalizují doma…
Měli bychom jako lidstvo ale řešit lépe zpracování či využití odpadových plastů, ať nás nezavalí. Je to výzva chem-tech. výzkumu a inženýrům obecně…
Ať se vyrábí spíše v několika pečlivě ošetřených a dozorovaných závodech, než „všudemožně všelijak“… Je třeba poučit se z dřívějších zkušeností a vyvarovat se nebezpečných dopadů příp. havárií – tj. nepodcenit řešení.
Prioritní je opět prodlužovat odolnost a dobu výdrže – trvanlivost výrobků obecně, tj. odstranit „ku.vítka“…a vyrábět co je třeba – ne s cílem zahltit trh a „srazit“ – tj. ve skutečnosti deformovat – cenu na vstupech…
Může znít naivně, ale přál bych si i segment výroby co nejvíce přírodní- tj. zase dřevěná okna, zpracování těch klád které vidím „nahrubo“ odjíždět z lesních cest Jeseníků snad přímo rovnou do ciziny u nás…
A omezení papíren, třeba vícenásobně použitelnými plastovými obaly s vyřešeným další osudem… Je pěkné používat do „papundeklu“ i foukaný kámen, ale je třeba řešit i odpad…
Plasty byly, jsou a budou, ovšem řešme odpad nejen pálením, a využívejme také další zdroje prosím.
Kdysi měly lesy „u nás doma“ mnohem pestřejší skladbu, protože kolář potřeboval jiné dřevo nežli řezbář, nábytkář, tesař či stavař, vodohospodář či pletař…
PS: zatímco v Rusku je bříza de facto jedna z hlavních hosp. dřevin, u nás je počítána jako „plevel“ (dosud bohužel většina lesníků) maximálně mezi tzv. „MZD“ (meliorační a zpevňující dřeviny).
Vtroušenou v monokulturách (nejčastěji smrku) ji stále mnoho lesníků hloupě vyřezává, namísto toho, aby ve skupinách zkvalitňovala les jako biotop plody, jehnědy i prosvětlením, zlepšením mikroklimatu lesa.
http://voicesevas.ru/news/27186-rossiya-skoro-nachnet-eksportirovat-v-evropu-polietilen.html
Bože, ta hrubka! Peníze jsou těžce nabyté a ne těžce nabité. Omlouvám se.
http://voicesevas.ru/news/27176-bunt-amerikanskih-silovikov.html
Tady bych jen podotkla, že správným řízením, lze vyčistit území i uvnitř EU, kdy např. pobaltské státy nebo Bulharsko se vyloženě vylidňují. Zařiďte jim na místě, aby to tam nebylo k přežití a jen se dívejte, jak se vám potřebné území vyprazdňuje, samo, jen tak … No lidi, prostě jste si zvolili špatné politiky, musíte ve volbách lépe vybírat. A nikdo nepřemýšlí, že ať vybírá jak vybírá, věci ve vlastním státě tak nějak ovlivnit nedokáže, protože je dávno řídí někdo jiný.
Nejen Ukrajinci se snaží dostat ven, ale i lidé z jiných postsovětských republik. Jenže když se jedná a osoby z muslimských států, asi to nebudou mít jednoduché. Tady zřejmě nebude platit pozvání, které mají migranti z BV a Afriky. Jeden z nejchudších postsovětských států je Tádžikistán, jehož velká část mužů pracuje v zahraničí a asi nejvíc v Rusku. Jenže někteří Tádžikové do Ruska nechtějí a jejich zaslíbeným regionem je EU v přesvědčení, že tady máme klid a prosperitu, anebo USA. Přitom si tam s nimi pohrávají ohledně zelených karet do USA. Slibují, vybírají jakési poplatky a potom z toho nic není, žádná „grin karta“. Ti důvěřivci akorát přicházejí o těžce nabité peníze.
Dobrý fackovací panák, a mnohem hloupější nežli M. Bom…
Rusové si prostě vybrali použitelný materiál, a ten dále používají – vč. např. Savčenkové…
Rozklad skutečného řízení (za řízení nelze považovat diktát s používáním nejvypjatějších hrozeb, kdy „poslouchající“ je vydírán a nespolupracuje) na „Záchodě“ již dospěl do fáze, kdy s tím těžko „současníci“ (neocons) mohou něco dělat…
Proč nepoužít „zvířátka ze ZOO“ pro informaci mas??
Třeba se „něco“ „ujme“…
Bouří se jim skutečné elity (hrstka) ze služebních elit… Krysy opouštějí loď…
:-))
Viz titulek:
Co tak vtip, jak ukajinci proudí skrze potrubí „do Němec“ a přetlačují se s jiným proudem „z jihu“…
Co s tím bude „Makrela“ dělat??
Jak dlouho jí budou Němci ještě „baštit“ ty kidy o „stabilitě“??
Jó chystá se docela „Tsunami dříve nepředstavitelného“ – a nejen „ve Státech“…
Další podobný vtípek může zobrazovat obří vlnu přelívající se přes ležícího miniObamu třímajícího v pidiruce své pidipostavičky ceduli s oním „Yes, we can“… A na té vlně jede surf, a na něm…
:-))
Čoraz častejšie dostáva poza uši v priamom prenose.Asi ho v tej ruskej televízii dobre platia,keď tam aj tak stále chodí.
http://rusvesna.su/news/1477947781
Генштаб: попытки боевиков вырваться из Алеппо провалились
https://russian.rt.com/world/news/329744-genshtab-boeviki-aleppo