Hnutí Duha: Miliony a miliardy pro národní parky

Tisková zpráva Hnutí DUHA

úterý 28. února 2017

Naše čtyři národní parky, Krkonoše, Šumavu, České Švýcarsko a Podyjí, navštíví ročně devět milionů lidí a utratí v nich odhadem minimálně pět miliard korun (1). Právě peníze z turistického ruchu a přitažlivost jen málo narušené přírody jsou hlavním zdrojem pro místní udržitelnou ekonomiku. Obce v národních parcích z nich výrazně bohatnou a rozvíjejí se – u nás i všude ve světě   http://www.hnutiduha.cz/publikace/narodni-park-znacka-ktera-se-dobre-prodava. Regionální politici a podnikatelé, kteří se hlasitě dožadují, aby posláním NP byl regionální rozvoj, se tak vlamují do otevřených dveří. Nepřiznávají, že jiné obce po celé zemi mohou obcím v NP jejich rozvoj jen závidět.

Dokládá to prostá statistika – pět z deseti obcí, které měly v roce 2013 nejvyšší úhrnné příjmy v ČR v přepočtu na jednoho obyvatele, leží na území národních parků nebo na jejich okraji (2). Obce v  NP Šumava měly podle statistických dat průměrně víc než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr pro srovnatelně velké obce na celém území Jihočeského a Plzeňského kraje (3). Nejvyšší tempo bytové výstavby v přepočtu na obyvatele mezi lety 2005 a 2015 bylo především v okolí Prahy, v Krkonoších a na Šumavě (4). Také nezaměstnanost v obcích v NP Šumava je znatelně nižší než jinde na venkově (3).

O novele sporného zákona o našich NP mají zítra podruhé hlasovat poslanci. Poslanecké kluby TOP09, KDU-ČSL, strany Úsvit a ANO již veřejně přislíbily, že odmítnou škodlivý senátní návrh zákona, který prosazuje právě další rozvoj obcí v NP, a podpoří původní sněmovní verzi (5). Poslance o to žádá veřejnou výzvou Zachraňme národní parky (www.zachranmenarodniparky.cz) již více než 51 000 občanů a rostoucí počet osobností veřejného života včetně téměř 400 vědců a akademikůi i čtyři bývalí ministři životního prostředí (6). V neposlední řadě poslaneckou verzi zákona podpořilo také 24 šumavských spolků místních občanů (7) i pět šumavských obcí (Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť) (8).

Naše NP zaznamenaly v posledních letech značný nárůst zájmu turistů. Šumava udává meziroční růst 20%, České Švýcarsko 13% a Podyjí jej odhaduje na 20-30%. Dokazuje to – vedle nedávných průzkumů veřejného mínění – že právě přírodní kvality jsou pro návštěvníky víc než dostatečným turistickým magnetem.

Náš nejstarší NP, Krkonoše, navštíví ročně 5-6 milionů lidí (9). Naše nejvyšší hory s vzácnou tundrou se tak řadí mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky. Z toho 1,4 milionu turistů obdivuje právě nejvíc chráněné a nejcennější první zóny. Stoupající návštěvnost Krkonoš potvrzují i informační centra a krkonošská muzea. Navštíví je ročně přes sto dvacet tisíc lidí a počet narůstá.

Náš největší a nejcennější NP Šumava obdivují ročně přes dva miliony návštěvníků (10), přičemž nejpopulárnější místa, často v první zóně, tvoří z této sumy víc než polovinu. Nárůst návštěvnosti je znatelný prakticky na celém území NP. Na některých místech, např. na Modravsku, vzrostla dvojnásobně. Za posledních pět let návštěvnost roste neustále včetně zájmu o informační centra i průvodcovské služby do divočiny. NP Šumava podobný trend očekává i letos.

K rekordním patřila loni návštěvnost i našich dvou malých NP. Jejich krásy obdivovalo přes milion lidí, České Švýcarsko 750 tisíc (včetně širšího zázemí, skalního území CHKO Labské pískovce, se jedná o minimálně milion turistů) (11) a v NP Podyjí 350 tisíc (12). Oba národní parky také zaznamenaly loni značný nárůst návštěvnosti.

Všechny naše NP poukazují na to, že rostoucí návštěvnost musí být dobře zvládnuta, aby nepoškodila vzácnou přírodu, a že se to zatím díky ukázněnosti návštěvníků i kvalitní terénní informační a strážní službě daří (9,10, 11, 12). Neomezený růst ekonomického využívání je však neslučitelný s principy NP.

Podobné údaje poskytují i přeshraniční NP, Bavorský les a Saské Švýcarsko. Před založením NP Bavorský les v roce 1970 navštívilo oblast 100 tisíc turistů, v roce založení už to bylo 250 tisíc, v roce 1974 milion a v roce 2014 při přesném sčítání 1,3 milionu turistů, kteří tam utratili 43 milionů euro. Většina návštěvníků chápe určitá omezení vyplývající z omezeného pohybu po vyznačených stezkách a 94 % se necítí ochranným statutem národního parku nijak omezeno (13).

Zvláštní je případ šumavské obce Modrava, jejíž starosta Antonín Schubert je nejhlasitějším zastáncem rozvoje a kritikem ochrany divoké přírody. Jedná se o nejbohatší obec v ČR (díky turistickému ruchu v srdci NP i sídlu miliardáře Zdeňka Bakaly), kde návštěvnost prudce vzrůstá (10). Obec s 62 obyvateli má velkorysý sociální program, plánuje výstavbu bytů i kongresového sálu, starostovi postavila dům za bezmála sedm milionů a své pozemky prodává za 3 500 korun. Díky své poloze v NP získává desítky milionů korun ze státního rozpočtu i evropských fondů (14).

Již v roce 2013 renomovaná britská společnost EFTEC ve studii na příkladu NP Šumava upozornila, že právě ochrana divoké přírody a její rozšiřování budou do budoucna klíčovou „konkurenční“ výhodou, kterou v podmínkách zabydlené střední Evropy ocení stále víc lidí. Její experti čerpali ze světových zkušeností, kde je zážitková turistika za divokou přírodou jednoznačně na vzestupu. Zachovalá divoká příroda je a bude proto i pro obce v národních parcích a jejich okolí v budoucnu klíčovým ekonomickým zdrojem. Senátní návrh, který by ochranu vzácné přírody v národních parcích devalvoval, by v dlouhodobém měřítku zhoršil ekonomické vyhlídky tamějších obcí. Souhrn studie EFTEC v češtině najdete v příloze.

Martin Voráč, expert Hnutí DUHA na ochranu přírody, řekl:
„Naše čtyři NP navštíví ročně devět milionů návštěvníků a utratí v nich odhadem pět miliard korun. Právě turisté přijíždějící do národních parků za vzácnou chráněnou divočinou a stále ještě harmonickou krajinou jsou tak jako ve všech NP světa nedocenitelným zdrojem peněz pro místní obce a obyvatele. Dokládají to jasná, podložená fakta – obce v českých NP jsou bohatší, mají nižší nezaměstnanost a více se tu staví.“

„Senátoři, regionální politici a starostové, kteří chtějí, aby v NP byl posílen místní rozvoj, se vlamují do otevřených dveří. Obcím zde se prokazatelně daří a žádný lepší zdroj místní udržitelné ekonomiky než spokojení turisté neexistuje. Další „regionální rozvoj“ požadovaný některými regionálními politiky jako cíl NP je scestný. Poškodí-li divokou přírodu a krajinu, obce a obyvatelé NP na tom budou v dlouhodobém měřítku tratit. V NP má mít proto rozvoj i čistě podle ekonomické logiky své jasné meze.“

„Navíc návštěvníků v našich NP výrazně přibývá. Jsou tedy – jak potvrzují i průzkumy veřejného mínění  – spokojení s tím, co NP nabízejí – naším nejcennějším přírodním bohatstvím. Nechtějí tam stavební rozvoj a kácení lesů. Regionální rozvoj je však – zdá se – jen kouřovou clonou zastírající skutečné zájmy regionálních politiků a podnikatelů na zisku z rozprodeje národního bohatství. Mají být zájmy hrstky lidí povýšeny nad zájem národa, jak sám název národní park i počet návštěvníků napovídají? Máme národní parky pro všechny, nebo osobní parky pro vlastní prospěch?“

Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava, řekl:  
„Jak je vidět, zájemců o poznávání přírody nerušené lidským konáním je stále více a je evidentní, že sem jezdí především za tímto fenoménem. Je skvělé, že návštěvníci si vyberou právě Šumavu! Jsem za to velmi rád, protože jen tak se mohou lidé o přírodě dozvědět co nejvíce a místním obyvatelům z toho plynou vyšší zisky. Je jen třeba tuto atraktivitu uchovat a ochraňovat, protože takového přírodního bohatství, jaké nabízí Šumava, už je v Evropě jen mizivé množství. Já věřím, že minimálně stejná návštěvnost jako v roce 2016 bude i letos.“ (10)

Poznámky:

(1) Komplexní statistická data o útratě v našich NP neexistují. Podle průzkumu, který podnikly T-Mobile a KPMG na Šumavě v roce 2013, utratilo 260 tisíc návštěvníků během dvaceti dní 211 milionů korun, což představuje 811 korun na hlavu: http://budejovice.idnes.cz/pruzkum-navstevniku-na-sumave-dzx-/budejovice-zpravy.aspx?c=A140728_2085813_budejovice-zpravy_jkr
Velmi podobné, avšak komplexní údaje jsou k dispozici z NP Bavorský les.  V roce 2014 při přesném sčítání tam 1,3 milionu turistů utratilo 43 milionů euro, což je 33 euro na osobu, tedy 891 korun.
Pro devět milionů návštěvníků našich NP činí tedy odhad 7,3 miliardy korun, za střízlivou dolní hranici můžeme považovat pět milliard.

(2) Jedná se o obce Modrava, Stožec a Srní na Šumavě, o Pec pod Sněžkou v Krkonoších a o Hřensko v Českém Švýcarsku http://www.rozpocetobce.cz/zebricky

(3) Nebyla přitom započtena obec Modrava, která měla příjmy značně ovlivněny odváděním daní miliardáře Zdeňka Bakaly  http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sumavske-obce-jsou-dvakrat-bohatsi-maji-vyssi-zamestnanost-rika-statistika-diky-narodnimu a http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/10/je_opravdu_narodni_park_pro_sumavske_obce_pritezi.pdf  Statistiky byly sestaveny z dat Českého statistického úřadu a úřadů práce.

(4) http://www.statistikaamy.cz/2016/04/stavebnictvi-a-bytova-vystavba-v-roce-2015/

(5) http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetsina-stran-chce-snemovni-verzi-zakona-o-narodnich-parcich

(6) http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ctyri-stovky-akademiku-vcetne-rektoru-vysokych-skol-predsedy-av-desitky-organizaci-45-500

(7) http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/24-sumavskych-spolku-chceme-divocinu-v-prirode-ne-v-zakonech

(8) http://www.sumavskenoviny.cz/1575/otevreny-dopis-starostu-peti-sumavskych-obci-poslancum-poslanecke-snemovny-parlamentu-ceske-republiky/

(9) http://www.krnap.cz/aktuality/tz-navstevnost-krkonos-i-nadale-roste/

(10) http://www.npsumava.cz/cz/5692/10025/clanek/o-sumavu-je-stale-vetsi-zajem-lakaji-vylety-do-divociny-i-navstevnicka-centra/. V TZ jsou uvedeny pouze údaje za nejnavštěvovanější místa, podle sděleni tiskového mluvčího NP Jana Dvořáka  byla celková loňská návštěvnost NP min. dva miliony lidí.

(11) http://www.npcs.cz/narodni-park-mezirocne-navstivilo-o-13-vice-lidi

(12) NP Podyjí ještě nevydal výroční statistiku, údaje vyplývají z korespondence Hnutí DUHA se Správou NP (k dispozici na vyžádání)

(13) http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Fiala-Sumava-v-klestich-472590

(14) LN, 18. 2. 2017, Pavel Kindlmann, Ostravsko šumavským slzám nevěří

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
6 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Velekněz Ratata
Velekněz Ratata
1. 3. 2017 11:56

Asi by to patřilo spíš pod perličky pana Kadubce, ale dnes, doslova před chvílí (příležitostně si v době oběda popoženu žaludeční kyseliny na stránkách PSP), vece poslanec Laudát k plénu Směnovny (hele, překlep, či je to vážně Sněmovna??) jak dále uvedeno:

„Ani se mi nechce věřit, že většina senátorů úmyslně svým hlasováním otevřela cestu k další vlně vykořisťování krajiny. Zdůrazňuji vykořisťování krajiny. Jinak totiž nelze nazvat proces, v němž poměrně úzká skupina polistopadových zbohatlíků poté, co proměnila krkonošská údolí na lunaparky, zatoužila po osobní privatizaci pro změnu jižních hraničních hor.“

Říká Laudát. L-a-u-d-á-t. No comment needed.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
1. 3. 2017 12:12

Ano Veleknězi, je to přece lump, ale v tomto případě se přifařil k pravdivějším tvrzením. Senátní návrh přímo či nepřímo ZCELA popírá desetiletí tvrdé práce těch, kdo usilují o ochranu přírody a krajiny. Sám žiji v regionu, odkud mám jako poslední paměť a svědomí zmizet (nejlépe navěky a pod zem), abych nepřekážel bandě hajzlů, kteří se v různých podobách pokoušejí „zakopat“ v odlehlých částech země (o státu už se skoro nedá mluvit po prestitucích, a když další naopak dlouhodobě parazitují na „státním“). Víte kolik a kde je těchto lumpů?? Budují světlé zítřky pro potomstvo, jsou jako korouhvičky charakterově a názorově… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
1. 3. 2017 12:23

Jsem vztekem bez sebe, když na akci proti Senátnímu paskvilu a za schválení Parlamentního kompromisu je prováděna „hromadná motlitba“ za to „aby poslanci rozhodli správně“…prosím, křesťanství je součást prostředí formujícího naši kulturu, modlitba, prosím, ale takto…? Copak tu nejsou žádní lidé, kteří by mohli , M2LI DŮSLEDNĚ VYŽADOVAT po pobliticích, aby dělali práci pro stát a lidi?? To už fakt zbyly jen „hromadné modlitby“?? Co bude tento stát bez zachovalých alespoň „ostrovů přírodnější krajiny“?? Kde se bez stabilní krajiny budou snažit přežít budoucí generace?? Minulý týden nám Olomoucký kraj zamítl odvolání na snížení kapacity a šetrnější trasu obchvatu Bludova (za… Číst vice »

karpi
karpi
1. 3. 2017 14:12

Ano, zmítají mnou podobné pocity… K tématu jsem se obsáhle vyjádřil v diskuzi zde: http://www.novarepublika.cz/2017/02/projev-prezidenta-republiky-milose.html?showComment=1487903239764#c3734247727946793025 Na této diskuzi mě šokuje hlavně to, že tam, kde bych čekal levicový přístup, zůstává jen omezená nenávist proti těm „zeleným ekoteroristům“. Sem taky (velice omezeně) diskuzi usadil sám Zeman, když se vyjadřoval, jako by šlo kůrovce a o Bursíka. Přitom ví moc dobře o co jde a o co komu jde – vžtyť je to prezident. (Kdo ještě teď říká, že je levicový?) Takže milý Martine a ostatní zoufalí, jak já říkám: „Co bylo jednou ukradeno, musí být kam zakopat“ a tahle země, potažmo… Číst vice »

Admirál
Admirál
1. 3. 2017 15:42

Jako účastník života na Šumavě jsem proti rozšiřování bezzásahových zón. Boubín bohatě stačí. Lepší přirozeně živá lidská krajina než Disnyland

Svého syna vodím na místa, kde jsou u cest odkůřené pokácené kmeny po zásahu proti kůrovci v bezzásahových zónách, aby viděl, jak to vypadá, když blbost kvete.
A budu tam vodit zajisté i svoji vnučku, protože takhle ošetřené kmeny tam vydrží jako pomník blbosti léta.

karpi
karpi
1. 3. 2017 16:05

…a co teda vydrží dýl, suchej strom, nebo betonová výstavba (ovšemže zdravě lidská) ?
Kdo se chce mít jako v Praze měl by se tam přestěhovat. Prahy je všude plno, ale Šumava je jediná a poslední.