Společná tisková zpráva Klimatické koalice a Zeleného kruhu
Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii. Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.
Ve společném stanovisku zástupkyně a zástupci neziskového sektoru připomínají, že se lidé tváří v tvář koronavirové hrozbě dokázali semknout, projevit vzájemnou solidaritu, řešit nedostatek ochranných pomůcek svépomocí a technickými inovacemi. Celkově se také citelně snížila spotřeba a polevil tlak na destrukci životního prostředí. Navrhují proto, aby ekonomická obnova po pandemii stála především na rozvoji čistých zdrojů energie, ekologické dopravy, či zavádění udržitelných a regenerativních postupů v péči o krajinu a zemědělskou půdu, a na dalších reformách zlepšujících stav přírody i kvality lidského života. Apelují rovněž na důležitost zachování demokratických principů, budování odolných a soběstačných komunit, či posilování důvěry mezi občany a státem. Naopak varují před slepým úsilím o záchranu neperspektivních a neekologických odvětví, k nimž patří např. letecký průmysl, či před snahou o hospodářský růst za každou cenu.
Podle neziskových organizací pandemie bolestně vyjevila potřebu připravenosti na nenadálé situace a nepostradatelnost veřejných institucí při jejich řešení. Této zkušenosti lze ve spojení s řešením současné krize využít v úsilí o udržitelný rozvoj společnosti a o ochranu klimatu. Doporučují proto voleným zástupcům, aby aktuální společenské atmosféry využili jakožto jedinečné příležitosti ke strukturálním reformám, které povedou k udržitelnému rozvoji, ochraně klimatu a prosperitě odpovědné k budoucím generacím. Odbornice a odborníci stojící za společným stanoviskem nabízejí své znalosti a zkušenosti ke společnému nacházení praktických řešení formou partnerského dialogu s veřejnou i soukromou sférou.
Michaela Pixová, Klimatická koalice: „Koronavirová pandemie není zdaleka jedinou krizí, které naše společnost bude muset čelit. Většina zemí EU si to uvědomuje a prosazují proto, aby se právě Zelená dohoda pro Evropu stala centrálním východiskem pro řešení současné situace. Česko by tento přístup mělo zaujmout také. Bez zdravých ekosystémů a stabilního klimatu nás žádná ekonomická prosperita nečeká.”
Tomáš Jungwirth, Centrum pro dopravu a energetiku: „Nehraje se o nic menšího, než jak bude vypadat „nový normál”. Máme příležitost nastoupit cestu k udržitelné, klimaticky neutrální společnosti. Neměňme ji za snahu o zvyšování příjmů velkých firem za každou cenu. Nepodceňujme a neoslabujme účast veřejnosti na rozhodování a budujme instituce, které rozhodují transparentně a na základě dat a odbornosti.”
Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí: „Zásadní modernizace energetiky s ukončením spalování uhlí a rozvojem využití domácích obnovitelných zdrojů, energeticky efektivních technologií a dalších chytrých řešení je cestou, jak restartovat hospodářství i srazit emise skleníkových plynů.”
Anna Kárníková, Hnutí DUHA: „Letošní historické sucho nám jasně signalizuje, že naše krajina potřebuje nápravu, právě teď je potřeba do ní vracet život. Jen zcela zásadní změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě zajistí spolehlivé dodávky místních potravin a dřeva i práci pro živnostníky a malé firmy, ale hlavně to nejdůležitější – zadržování vody a uchování životodárné půdy.
Jan Freidinger, Greenpeace: „Stejně jako hospodářský krach v roce 2008 bude tato krize formovat naši zemi pro nadcházející roky. V roce 2008 však vlády zachránily především ty nejsilnější, kteří si to vylobovali – banky a velké korporace. Obyčejní lidé a ochrana životního prostředí zůstaly na druhé koleji. Nesmíme znovu opakovat stejné chyby. Potřebujeme ekonomiku, která funguje pro všechny z nás i pro naši planetu a je schopna zajistit budoucnost dalším generacím.”
Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica: „Využijme příležitosti ukončit praxi, kdy se staví či rekonstruuje hůře než v pasivním standardu. Pasivní budovy mají minimální spotřebu na vytápění, což nejen snižuje závislost na fosilních palivech, ale je důležité i v situaci, kdy člověk přijde o příjem, jak se leckomu letos stalo. Jejich větrání potlačuje šíření respiračních chorob a dobře se v nich přežívají letní horka. To vše naplňuje pojem resilience, tak důležitý pro překonávání krizí.”
Stanovisko Klimatické koalice a Zeleného kruhu k východiskům z koronavirové pandemie
Já bych zase požádal nevládní organizace, aby raději šly dělat něco smysluplného místo úchylné zelené agendy. Až něco samy dokáží a ne jen kibicovat, pak je možné jejich názor vzít v úvahu. Nic neumíme, ničemu nerozumíme, nic jsme nedokázaly, ale umíme radit, jak to máte dělat. Západ se díky radám těchto neumětelů totálně rozložil.
Jo, jo – rady to je velmi levné zboží.
Hlavně ty nevyžádané a dávané rádcem bez převzetí jakékoliv odpovědnosti za jejich obsah a následek.
Jinak ale mají pravdu – boj s koronavirem a zelený úděl mají společného jmenovatele.
Peníze !!! Tedy nejen vlastní peníze, ale i zdroje čehokoliv , organizaci společnosti, kvalitu a dostupnost lékařské péče … Prostě, jak aspoň jedno z toho ufinancovat tak, aniž bychom se s životní úrovní nevrátili o 100 roků zpět.
No a teď čekám ty chytré rady …
Jo, taky bych chtěl aby dělali zelenou práci a ne jakousi propagandu naprosto neúčinných či přímo škodlivých opatření nebo stálých demonstrací. Kd o z nich chodí uklízet po zimě potoky či příkopy? Jsou takoví, ano, Ale asi ani jeden z nich. Co třeba vyrazit na zemědělskou či lesní brigádu? Dokonce za peníze, my chodili za stravu. A strandu a holky …
„To je to kouzlo, co my dokážeme“ – neziskovky a nadace, k tomu náboženství „pozitivního myšlení a lásky ala íránské baháí, hlásající jednotu všech lidí“, ve skutečnosti ale vymývání mozků ala scientologie.
Takže článek je veliké „překvapení“. Od začátku totiž pro svůj názor na celý koronavirus používám dvě slova: „Udržitelný růst“. A to udržitelný růst započatý Čínou v březnu 2015. Na to jsou navázány další souvislosti – celkem je jich sedm.
A při odpočinkové neděli:
„To je to kouzlo, co my dokážeme“
https://www.youtube.com/watch?v=p2JKcNpfbAk
a „Zlatíčka“
https://www.youtube.com/watch?v=E4SAN6SlMp4
Zásadní změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě – s tím bych souhlasila. Zelená evropská dohoda je paskvil a způsob, jak přelévat prachy do kapes neziskovkám a korporacím, aniž by se cokoli konkrétního udělalo, natož zlepšilo. Kdokoli, kdo nás vyzývá abychom jednali tak,
aby byrokracie v Bruselu byla spokojená, je parazit sledující jen své krátkodeché soukromé zájmy. Nejlépe by nám i krajině pomohlo, kdyby se
s neziskovek staly opravdu NEziskovky a uvolnilo se tím místo opravdovým odborníkům na hospodaření v lesích a na zemědělské půdě.
ZA SUCHO V ČESKU MOHOU VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY V NĚMECKU (30 tisíc), BRITÁNII A DÁNSKU
Jiří Hanika a Radim Hrdina, Chemické listy 112, 573-574 (2018)
http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/download/3171/3148/
Čím více je větrných elektráren v provozu, tím méně u nás prší. Dochází k umělému „promíchání“ vzduchu a dříve jisté jarní a podzimni deště z frontální oblačnosti nepřicházejí.
No, vidíte, mě to už taky napadlo. Akorát jsem to nectěl vyslovit, že je přece blbost. Ale ta koncidence tam je. A větrníky zdobící pláněě a kopce našeho příhraničí nevypadají příliš přátelsky. A Krušné hory odjakživa představovaly srážkový stín ot Zatce po Slánsko.
Za mého mládí se u nás notně propagovaly větrolamy, které v obrovských množstvích se stavěly v tehdejším SSSR, kde měly zadržovat vláhu. No, dopadlo to tak, že část uschla druhá část za sebou zanechaly dlouhé pásy sucha. A co jsou ty větrníkyy jiného, že … Asi by to stálo za výzkum.
No s těmi větrolamy tedy nevím, odborník nejsem, ale tady u nás ještě nějaké ty socialistické větrolamy zůstaly a často je to jediná zeleň v krajině široko daleko.Vše ostatní agrobaroni vyklučili. I stromy a keře podél cest – protože zrušili i ty polní cesty. Kam se hrabe rozorávání mezí. A když potom doslova vidíte tu prašnou hnědou mlhu – tedy větrnou erozi, když cokoli dělají na poli za sucha, nebo přijde suchý jižní vítr … Ornice ubývá a třeba plynovody , které byly metr dvacet hluboko už mísky lezou na povrch tak, že dělají problémy při orbě. Dnes konešně zakládají… Číst vice »
No, o těch větrolamech vím z přednášek na škole, bylo to v sedmdesátých letech… No a ta pole, to je obrovská tragedie, prostě monokultury, obrovský pokles organických hnojiv ( likvidace živočišné výroby), žádné střídání plodin, zvýšené dávky strojených hnojiv a samozřejmě, vše co říkáte je pravda. Bohužel. A zemědělce takhle postupovat nutí zemědělská a dotační politika EU, velmi nepříznivé kvóty, následná škodlivá sklatba plodin… jsou tu myslím i praktičtí odborníci, já jsem už asi víc jak 40 let mimo obor. Přitom pole vykazovaly ještě v počátku let devadesátých velmi dobré parametry. Já nevím, ale o těch nepříznivých vlivech větrníků se… Číst vice »