Nucené řezání do genitálií v severní Americe: Feministická teorie a úvahy o ošetřovatelství

Tento článek prozkoumá nucené neterapeutické řezání do genitálií (forced nontherapeutic genital cutting – FNGC) z hlediska feministické teorie a ve vztahu ke konceptu sociální spravedlnosti v ošetřovatelství. Zaměřím se na základní předpoklady feminismu a na to, jak se aplikují na dvě v současné době legální formy FNGC v severní Americe: na chlapeckou cirkumcizi (obřízku) a na řezání do genitálií intersexuálního novorozence či dítěte [intersex infant/child genital cutting]. Na základě přezkumu literatury a kritických analýz těchto praktik objasním, že představují otevřený problém s ohledem na roli zdravotních sester při prosazování sociální spravedlnosti. Pokud feminismus tvrdí, že tělesná nedotknutelnost, autonomie a základní lidská práva jsou podstatnými složkami genderové rovnosti, plyne z toho, že musí být poskytnuty všem genderům bez rozdílu. V minulosti jen málo feministek tyto věci spojovalo, dnes však existuje rozmanité a rostoucí hnutí lidí, kteří zpochybňují rámce, podle kterých uvažujeme v naší společnosti o řezání do genitálií. Zdravotní sestry mají všechny předpoklady, aby stály v čele tohoto procesu, a mají jasnou etickou povinnost prosazovat odstranění FNGC ve všech podobách.

1. Historie nuceného řezání do genitálií v severní Americe

Řezání do genitálií novorozenců a dětí jako léčebný prostředek bylo poprvé v Kanadě a Spojených státech navrhováno během poloviny a na konci 19. století. Lékaři doporučovali řezání do genitálií chlapců i dívek, aby se zabránilo masturbaci a různým onemocněním jako jsou epilepsie a tuberkulóza. [1] V roce 1875 uveřejnila Americká lékařská asociace článek od Lewise A. Sayreho, který tvrdil, že předkožka způsobuje koňskou nohu, zkřivení páteře a paralýzu močového měchýře. [2] Jistý lékařský časopis z roku 1890 prohlásil, že obřízka léčí slepotu, hluchotu a němotu. [2] Od roku 1890 hlásala Orificial Surgery Society, že jakákoli odchylka od „normálního klitorisu“ vyžaduje jeho částečné či úplné vyříznutí, zatímco obřízka, kauterizace a zpuchýřování byly v klasických učebnicích pediatrie doporučovány jako léčba masturbace pro obě pohlaví. [3]

Řezání do mužských i ženských genitálií pokračovalo až do 20. století, přičemž se různě ospravedlňovalo: od profylaxe před tehdejšími chorobami až po zvýšení sexuálního vzrušení. V článku psaném pro magazín Playgirl z roku 1973, ve kterém je ženská obřízka nazvána „nejlaskavějším řezem“, tvrdí Cathrine Kellisonová, [4] že „děsivých 75 % žen je zbaveno plného prožitku vzrušení kvůli stavu, který obecně znám jako ‚zakrytý klitoris‘.“ (str. 124) Je komické, že by amputace erotogenní tkáně měla zvýšit vzrušení, když se řezání do genitálií provádělo po celé století právě proto, aby se vzrušení redukovalo. Ačkoli poslední lékařská doporučení ženské obřízky byla publikována v 50. letech, pojišťovna Blue Cross Blue Shield hradila tento zákrok až do roku 1977. [5]

V Kanadě se tento trend, pokud jde o muže, začal měnit, když Kanadská pediatrická společnost [6] zveřejnila v roce 1975 programové prohlášení o chlapecké obřízce, v němž se uvádělo, že „neexistují lékařské důvody pro obřízku u novorozenců,“ a obřízka novorozenců byla popsána jako „mrzačící operace se spornými výhodami.“ (str. 1-2) Kanadské provincie začaly chlapeckou obřízku vyřazovat z hrazené lékařské péče a počet zákroků začal dramaticky klesat.

Chirurgické zákroky na genitáliích intersexuálních novorozenců či dětí se bez širších debat prováděly až do 90. let, kdy došlo k řadě událostí, které proměnily postoj lékařů a veřejnosti. Byly zveřejněny výsledky výzkumu, které ukázaly, že za lidské chování a osobnostní charakteristiky jsou odpovědné biologické faktory. A představa, že kultura vysvětluje všechny rozdíly mezi muži a ženami, byla zpochybněna. Vznikly skupiny na podporu práv pacientů, jako je Intersex Society of North America (ISNA), které zpochybnily postoje lékařů k modifikaci genitálií v dětství, jež byly zastávány po desetiletí. V roce 1997 byl široce probírán tragický případ Davida Reimera, který sehrál významnou roli ve vynucení moratoria na chirurgické určování pohlaví u dětí. [7] David se narodil s mužskými genitáliemi, ale utrpěl katastrofální poškození svého penisu při chlapecké obřízce. Byl proveden chirurgický zákrok, který mu změnil pohlaví. Do svých 15 let žil nešťastný život jako žena. Dalších 18 let pak veřejně sdílel svůj příběh, aby odrazoval od toho, co bylo zavedenou praxí. A nakonec ukončil svůj život v roce 2004. [8] V roce 1996 bylo FNGC nezletilých žen postaveno mimo zákon ve Spojených státech a o rok později v Kanadě. Nicméně, žádná explicitní právní ochrana nebyla schválena pro intersexuální děti a chlapce.

2. Přetrvávání FNGC v severní Americe

Zatímco mnoho evropských a skandinávských zemí dospělo v debatě ke skutečnému jádru této problematiky, jímž jsou lidská práva a rovnost, Kanada a Spojené státy se nedostaly dále ani na úrovni společnosti, a to bez ohledu na značné změny ve směrnicích, které poskytly lékařské instituce, a vznik zanícených skupin na obranu lidských práv. Domnívám se, že finanční zisk a hegemonie cirkumcizionismu jsou dva hlavní důvody, proč Severoameričané nadále řezají do dětských genitálií bez lékařského důvodu.

2. 1. Vyjádření lékařských stanovisek

Margaret Somervillová [9] uvádí, že: „Spolu s tím, jak se proměnily lékařské znalosti o chlapecké obřízce, a tudíž i její lékařské odůvodnění, změnila se také etika.“ (str. 204) Rutinní chlapecká obřízka, vykonávaná na zdravém dítěti, se dnes považuje za neterapeutickou a lékařsky nepotřebnou intervenci, kterou nelze ospravedlnit preferencemi rodičů. [10]

Silná varování byla uveřejněna lékařskými regulačními orgány, jako je Společnost praktických lékařů a chirurgů Saskatchewanu, [11] která uvádí, že: „V každém rozhovoru, který vedete s pacientem o možné obřízce novorozených chlapců, se ujistěte, že přesně a účinně předáváte sdělení, že to není doporučená procedura.“ (str. 1) Společnost praktických lékařů a chirurgů Britské Kolumbie [10] poznamenává, že: „Rutinní chlapecká obřízka je nepotřebný a nevratný zákrok. Tento zákrok by se měl odložit do doby, kdy bude dotyčné dítě schopno učinit své vlastní informované rozhodnutí.“ (str. 1-2) Výbor pro lékařskou etiku při Britské lékařské asociaci [12] zdůrazňuje, že „preference rodičů sama o sobě není dostatečným ospravedlněním pro výkon chirurgického zákroku na dítěti.“ (str. 261)

Navzdory tomu činí podíl neterapeutických obřízek chlapců v kanadských nemocnicích 6,7 % a v amerických 32,5 %. [13] [14] Praktiky rituálního řezání do ženských genitálií byly v severní Americe v důsledku zákazu zatlačeny do ilegality, nicméně ze soudních záznamů je patrné, že za to v Kanadě nikdo nebyl stíhán, a v USA byl stíhán pouze jeden případ. [15] [16]

Využívání chirurgie k modifikaci genitálií intersexuálních novorozenců a dětí upadlo od 90. let v nemilost, avšak legalita zástupného souhlasu ze strany rodičů – tak jako v případě chlapecké obřízky – nebyla dosud testována před soudem. Tento poslední krok je největší překážkou, která musí být překonána, aby všechny děti byly stejně chráněny. S prvními případy v Kanadě se můžeme setkat již v roce 2015, kdy muži a intersexuální osoby, které se stali oběťmi nuceného řezání do genitálií, dosáhnou dospělosti. Mohli by považovat vládu za odpovědnou za genderovou diskriminaci, neboť zakázala FNGC pouze u žen, ačkoli Kanadská charta práv a svobod konstatuje, že všichni Kanaďané mají právo na tělesnou nedotknutelnost bez diskriminace. [17] Jak uvedla Shelley Wright-Estevamová: „Nemělo by být nutné narodit se ženou, aby člověk byl chráněn před řezáním do genitálií.“

2. 2. Finanční úvahy

Když toto téma nahlížíme feministickou optikou, je možné se rovněž tázat, zda za přežíváním jisté sociální normy nestojí také finanční zisk. Z neterapeutických chlapeckých obřízek plynou praktickým lékařům, kteří je provádějí, značné finanční zisky. Dr. Neil Pollock [19] z Vancouveru tvrdí, že provedl přes 30 000 obřízek, což mu vyneslo 13 miliónů kanadských dolarů.

Biotechnologická společnost Life Technologies [20] nabízí jednu malou lahvičku, která obsahuje přibližně 500 000 neonatálních předkožkových fibroblastů (tj. buněk vazivové tkáně), za 360 USD. Dr. Paul Tinari odhaduje, že každá předkožka novorozence, která je chirurgicky odstraněna při obřízce, může vynést kromě platby za chirurgický zákrok přibližně 100 000 USD v maloobchodním prodeji, pokud je tkáň prodána pro lékařský výzkum nebo pro využití v kosmetických produktech. [21] Zdravotní sestry, které se rozhodly asistovat při neterapeutických chlapeckých obřízkách, by mohly popřemýšlet o tom, že část jejich výdělku pochází z platby za chirurgický zákrok a potenciálního prodeje tkáně.

Výskyt řezání do genitálií intersexuálního novorozence či dítěte v severní Americe je mnohem menší než počet chlapeckých obřízek. Jeden až dva novorozenci či děti z tisíce živě narozených podstoupí operaci na změnu vzhledu či funkce genitálií. (str. 61) [22] Nicméně, finanční zisky přinášejí chirurgické operace a následná postoperační péče i v těchto případech. Toto řezání musí být přehodnoceno, když zvážíme narůstající počet vědeckých důkazů, které ukazují, že tyto zákroky mohou způsobit újmu na tělesném a duševním zdraví. [23]

2. 3. Cirkumcizionismus

Travis Wisdom [24] definuje cirkumcizionismus jako „hegemonický názor ve společnosti, že obřízka je normativní a přijatelná praktika.“ (str. 2) Domnívám se, že cirkumcizionismus existoval v severní Americe po celé minulé století a je zakotven v rodinných tradicích, lékařství, jazyku a právu. Stejně jako v jiných společnostech, kde se řeže do dětských genitálií, se diskuze o obřízce zřídkakdy obejdou bez kontroverzí. Když se kritizuje FNGC, tak je to nepřímou kritikou způsobu, jak se rodiče starají o své děti, jak praktikují svou náboženskou víru, a dokonce i toho, co považují za „normální“. [25] Zatímco se feministky nerozpakují kritizovat FNGC, když jsou do něj tlačeny dívky v jiných společnostech, nedostatek diskuze o tom, co se děje dětem v naší společnosti vyvolává následující otázku: jak mohou feministky utíkat před cirkumcizionismem?

3. Feministická teorie: předpoklady

Při zkoumání vývoje feminismu a mnoha jeho aspektů a projevů jsem našla několik předpokladů, které jsou významné s ohledem na problematiku FNGC. Prvním předpokladem feminismu, který se týká tohoto problému, je to, že feminismus je pro ženy, a feministky tudíž nemohly zaujmout stanovisko k FNGC, pokud bylo prováděno na jiném než ženském pohlaví. Mnoho feministek kritizuje genitální chirurgické zákroky, které jsou každoročně vnuceny 2 miliónům žen a mladých dívek, přesto jen málo feministek se nahlas vysloví, když se jedná o FNGC u mužů a chlapců, které každoročně postihuje 13,3 miliónů jedinců. [24]

Za druhé, existuje předpoklad, že řezání do genitálií je mrzačením, jen když se provádí na ženském těle, zatímco řezání vykonávané na mužích či intersexuálních osobách se s tím nedá srovnávat. Řezání do ženských genitálií „porušuje lidská práva žen a dívek, přičemž je připravuje o jejich tělesnou a psychickou nedotknutelnost, o jejich právo na ochranu před násilím a diskriminací, a v nejkrajnějších případech i o život.“ (str. 1) [26] Feministická teorie předpokládá, že řezání do ženských genitálií je věcí lidských a ženských práv, zatímco řezání do genitálií mužů a intersexuálních osob je považováno za problematiku medicínskou. Tento nesoulad, který se projevuje v preferování jednoho genderu či pohlaví nad jiným, je v rozporu s cílem feminismu, jenž usiluje o zajištění genderové rovnosti a spravedlnosti.

4. Feministická teorie, sociální spravedlnost a ošetřovatelství

Zatímco tradiční meta-paradigmata ošetřovatelství nezahrnovala koncept sociální spravedlnosti, já tvrdím, že zdravotní sestry se musí zaměřit na sociální nespravedlnost, což je součástí inovativního přístupu k ošetřovatelství, jak o něm hovoří Schim a kol. [27]

Jak mohou sestry doufat, že nebudou odkázány pouze na řešení následků, zvážíme-li ohromující množství porušování lidských práv a nerovností, které mají přímý dopad na zdraví, a kterým je třeba se ještě postavit? V jádru feministické teorie stojí úvahy o nerovnosti a nespravedlnosti, což z ní činí přirozeného spojence konceptu sociální spravedlnosti v ošetřovatelství.

Stejně jako feministky se musí i zdravotní sestry zamyslet nad svým vlastním přístupem a zvážit, zda budou přispívat k udržení panujících ideologií, jako je cirkumcizionismus, nebo se budou aktivně snažit o změnu. Ačkoli se z menšího počtu sester mohou stát odpíračky asistence při provádění FNGC, nesmí to stačit, když zvážíme míru zakořenění cirkumcizionismu v naší společnosti. Je zapotřebí výzkumu, reflexe a spolupráce ve vzájemném vzdělávání a pozitivní snahy o podporu práv pacientů, aby bylo možné čelit všem formám sociální nespravedlnosti. Iva Phillipsová [28] říká: „Zdravotní sestry nesmí slevit ze své odpovědnosti vůči pacientovi kvůli obavám z kontroverzí.“ (str. 38) Jako zdravotní sestry jsme povinny hájit práva všech našich pacientů bez rozdílu. Po více než 100 letech mýtů a dezinformací, které přispěly ke vzniku cirkumcizionismu, je na čase, aby zdravotní sestry spolupracovaly s dalšími obránci lidských práv, aby se chlapcům, dívkám i intersexuálním dětem dostalo před FNGC stejné ochrany.

Závěr

S pomocí feministické teorie jsem předložila pohled na FNGC z hlediska sociální spravedlnosti v ošetřovatelství. Základní předpoklady feminismu, které se týkají chlapecké obřízky a řezání do genitálií intersexuálního novorozence či dítěte, byly podrobeny kritice. Porovnala jsem odpovědnost feministek a zdravotních sester postavit se hegemonii cirkumcizionismu. Psala jsem, že je zapotřebí, aby sestry a feministky jednaly s ohledem na svou odpovědnost za prosazování principů spravedlnosti pro všechny. Během posledních 30 let společnost prošla změnami v důsledku nových lékařských směrnic a hnutí za lidská práva, které položily základy pro odmítnutí cirkumcizionismu. Ačkoli se zatím jen nemnoho feministek či zdravotních sester zasazovalo za rovnocennou ochranu všech dětí před FNGC, nadešel čas, aby tyto skupiny ve věci sociální spravedlnosti dostály své odpovědnosti. Nelze již dále otálet.

Zdroj: Kira Antinuk, „Forced genital cutting in North America: Feminist theory and nursing considerations“, Nursing Ethics (2013), roč. 22, č. 6, str. 723-728.

Překlad: Jakub Rosenbaum

The translator wishes to thank Ms. Kira Antinuk for her kind permission to publish this translation.

Odkazy:

[1] R. Darby, A Surgical Temptation: The Demonization of the Foreskin and the Rise of Circumcision in Britain (2005).

[2] International Coalition for Genital Integrity, The medicalization of Circumcision (2011), < www.icgi.org/medicalization>.

[3] K. E. Paige, The Ritual of Circumcision (1978), <www.noharmm.org/paige.htm>.

[4] C. Kellison, „Circumcision for Women: The Kindest Cut of All“, Playgirl (říjen 1973), str. 76 a 124-125, <www.questioncircumcision.org>.

[5] E. Wallerstein, Circumcision: An American Health Fallacy (1980).

[6] Foetus and Newborn Committee, Canadian Paediatric Society, „Circumcision in the Newborn Period“, CPS News Bulletin Supplement (1975), roč. 8, č. 2, str. 1-2.

[7] J. Colapinto, As Nature Made Him: The Boy Who Was Raised as a Girl (2000), česky pod názvem Jak jej příroda stvořila: O chlapci, kterého vychovávali jako děvče (2001).

[8] J. Colapinto, Gender Gap (2004), <www.slate.com/articles/health_and_science/medical_examiner/2004/06/gender_gap.html>.

[9] M. Somerville, The Ethical Canary: Science, Society and the Human Spirit (2004).

[10] College of Physicians and Surgeons of British Columbia, Circumcision (Infant Male), (2009), <www.circinfo.org/CanadaCircumcisionPolicy.html>.

[11] D. A. Kendel, „Caution against routine circumcision of newborn male infants (Memorandum to physicians and surgeons of Saskatchewan)“, (2002).

[12] British Medical Association, „The law and ethics of male circumcision: guidance for doctors“, Journal of Medical Ethics (2004), roč. 30, č. 3, str. 259-263.

[13] H. Mick, „Jewish, and uncircumcised“, The Globe and Mail, 22. května 2007.

[14] R. C. Rabin, „Steep Drop Seen in Circumcisions in U.S.“, The New York Times, 16. srpna 2010.

[15] R. M. Justice, „Prosecution of Female Genital Mutilation in the United States“, National Center for Prosecution of Child Abuse Update (2006), roč. 19, č. 7, str. 1.

[16] Nursing Standard, „No prosecutions made under female genital mutilation law“, Nursing Standard (2008), roč. 22, č. 41, str. 11.

[17] A. Bhimji, „Infant male circumcision: A Violation of the Canadian Charter of Rights and Freedoms“, (2000), <www.cirp.org/library/legal/Canada/court1/>.

[18] VFM News, „Intactivists launch massive campaign“, 15. ledna 2013, <www.avoiceformen.com/mens-rights/activism/intactivists-launch-massive-campaign/>.

[19] N. Pollock, „Arranging a circumcision“, <www.pollockclinics.com/circumcision/circumcision-arrange.html>.

[20] Life Technologies, „Human dermal fibroblasts, neonatal“, <www.products.invitrogen.com/ivgn/product/C0045C>, [původní odkaz nefunkční, alternativní odkaz zde: www.thermofisher.com/order/catalog/product/C0045C, pozn. překl.].

[21] A. Euringer, „Foreskin facecream“, The Tyee, 30. ledna 2007, <www.thetyee.ca/Views/2007/01/30/Foreskin/>.

[22] M. Blackless, A. Charuvastra, A. Derryck a kol., „How sexually dimorphic are we? Review and synthesis“, American Journal of Human Biology (2000), roč. 12, č. 2, str. 151-166.

[23] N. S. Crouch, L. M. Liao, C. R. J. Woodhouse a kol., „Sexual function and genital sensitivity following feminizing genitoplasty for congenital adrenal hyperplasia“, Journal of Urology (2008), roč. 179, č. 2, str. 634-638.

[24] T. Wisdom, „Questioning circumcisionism: feminism, gender equity, and human rights“, Righting Wrongs (2012), roč. 2, č. 1.

[25] Ch. Guest, Male circumcision (videopřednáška), <www.youtube.com/watch?v=7-vbutOy4X8>.

[26] United Nations Children’s Fund, „Protecting against abuse, exploitation, and violence“, <www.unicef.org/progressforchildren/2007n6/index_41843.htm>.

[27] S. M. Schim, R. Benkert, S. E. Bell a kol., „Social justice: added metaparadigm concept for urban health nursing“, Public Health Nursing (2007), roč. 24, č. 1, str. 73-80.

[28] I. Phillips, „Advocacy: rhetoric or practice“, Nurs BC (1994), roč. 26, č. 4, str. 37-38.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments