O demokracii trochu jinak

17. listopadu oslaví své 25. výročí tzv. česká demokracie, to znamená že již přes 20 let nám vládnou takzvaní demokraté. U vlád se střídali občanští, sociální, křesťanští (jak sami sebe nazvali) demokraté. Jejich koaliční  vlády byly občasně doplňovány stranami na jedno použití typu ODA, Unie svobody, Bursíkových zelených. V poslední době se do vládnutí aktivně zapojili oligarchové (nejdřív pan Bakala, nyní pan Babiš), snažící se snížit politické „transakční“ náklady své zájmové ekonomické agendy.

Demokracie, čili původně  vláda z vůle většiny ve prospěch většiny lidu, se postupně  mění v demokracii z vůle menšiny lidu (k volbám chodí stále méně voličů) ve prospěch stále menšího počtu lidu (v poslední době stále víc ve prospěch oligarchů, korporací a jejich servisních satelitů. Původní  vysoká posametová účast voličů ve volbách se postupem času vytrácí a mění se ve volební pasivitu a nezájem, případně ve volební rezignaci. Volebním úspěchem při volbě do dolní komory parlamentu je, když se voleb účastní alespoň těsná většina oprávněných voličů, tedy když je překročena hranice 50% volební účasti. Voleb do horní komory parlamentu, tedy senátu se účastní (jak ukázalo druhé kolo voleb do senátu) již méně než 20 % voličů.  Koaliční vládu sestavuje tedy cca 50- 60% většina z odevzdaných (50 – 60 % hlasů), tedy ve skutečnosti  jde o „demokratickou většinovou “ vládu z vůle cca 20 až 30 % voličů (a ti ještě bývají ve volbách většinově podváděni volebními programy a slogany, které nemíní být v praxi nikdy naplněny), která je diktována zbytku společnosti. U voleb do senátu je to ještě mnohem horší. Volí cca 20 % oprávněných voličů a k vítězství kandidátům stačí něco nad 20 % odevzdaných hlasů, tedy celkově máme z vůle „většiny“ cca 4%“senátní pojistku“.

Jaké jsou výsledky 25letého vládnutí „demokratů“?

  1. Stát se postupně zbavuje státního a národního majetku. Chtěli toto voliči po sametovém převratu? Které „demokratické“ strany měly ve svých volebních programech výprodej státního a národního majetku, likvidaci zlatého pokladu státu, převedení ČNB pod diktát  soukromého bankovního sektoru?
  2. Stát se ze soběstačnosti stal nesoběstačným „závislákem“, přičemž o klíčových ekonomických a politických otázkách platících pro ČR a její občany se rozhoduje mimo území ČR. Chtěla toto většina voličů ve volbách po sametu?
  3. Stát je nesplatitelně předlužený u soukromých finančních institucí a jiných států a postupně směřuje k bankrotu. Chtěla toto většina voličů ve volbách po sametu? Které z vládnoucích stran to měly ve volebním programu?
  4. Stát se víceméně povinně účastní přímo anebo finančně a diplomatickou podporou stále většího počtu válečných konfliktů v cizích zemích, se kterými čeští občané předtím neměli žádné konflikty a dokonce je nucen přijímat sebevražedná ekonomická opatření v podobě sankcí. Chtěla toto většina českých voličů po sametovém převratu? Kdo kdy se jich na to ptal?
  5. V Česku postupně přestává platit pracovní a sociální právo a lidské „zdroje“ se postupně mění v „asijskou“ evropskou otrokárnu a lidé jsou tlačeni do dluhové pasti. Chtěla toto většina voličů po sametu? Které politické strany to měly ve volebním programu?
  6. Za přispění „demokratických“ vlád se české území stalo Klondikem různých lichvářů a finančních supů. Dnes mají eldorádo exekutorské „mafie“ a telefoničtí telemarketingoví „šmejdi“. A „demokratičtí“ politici to dopouštějí a nic s tím nedělají. Chtěla toto většina voličů po sametovém převratu?
  7. Za přispění „demokratických“ politiků proběhly tzv církevní restituce. Ptal se někdo většiny voličů, chtěla toto většina voličů po sametu? Které strany měly prosazení církevních restitucí ve volebním programu?

Jestliže je odpověď na předložené otázky „Ano, většina voličů to chtěla“, pak zde máme demokracii, tedy vládu většiny ve prospěch většiny. Jestliže odpověď zní „Ne“, pak v Česku není demokracie ale pseudodemokracie, kde vládne menšina zaštiťující se optickou virtuální vetšinou ve prospěch menšiny.

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů