O rovnosti a bratrství

Obecně platí, že je to tak. Pokud hovoříme o lidech jako o biologických bytostech. Není pochyb o tom, že je to tak. Biologicky jsou si lidé rovni.

Ale ve skutečnosti je situace dvojí.

Člověk je ve smyslu homo sapiens – biologickým člověkem. Ale je také „homo public“, tedy „člověk společenský“, nebo jinými slovy, homo sapiens + KULTURA. A to je úplně jiná otázka. Nemám důvod domnívat se, že rovnost platí pro kultury a následně pro „homo public“, i když z hlediska biologického jsou si lidské bytosti rovny.

Zdá se mi, že zmatek začíná na tomto místě – ze záměny biologické stránky člověka s jeho stránkou společenskou. Podle Turingovy věty jsou si všechny počítače jako železo rovny. V čem spočívá „biologická nerovnost počítačů“? Jen v jednom – v rychlosti. Výkon je určen základnou, pamětí, architekturou a dalšími čistě „technologickými parametry“. Ale co je nejdůležitější, že jakýkoli úkol při neohraničené době bude řešen libovolným počítačem se stejným výsledkem. Obdobou rychlosti jsou pro člověka jeho schopnosti. A to je jediné významné „biologické“ rozlišení. Ale jakýkoliv člověk si může osvojit jakoukoliv kulturu.

Rovnost zcela zmizí, když počítač načte jiný software. Stejně tak druh kulturního softwaru určuje rozdíl mezi lidmi, a ne barva jejich pleti, tvar nosu, jména a další technické podrobnosti. A rovnost lidského softwaru – tedy kultury – je, na rozdíl od rovnosti lidských bytostí jako takové, problematická.

Kultury kanibalů nebo zlodějů (a zlodějská kultura je také kultura) lze jen stěží považovat za rovnocenné kulturám, kde kanibalismus je tabu a krást je zakázané kulturou samou.

Ale jestliže neuznáme rovnost kultur, vzniká mnoho problémů, a tím nejdůležitějším je, jak považovat za rovné „homo public“ jako homo sapiens s různými kulturami v nich uloženými?

Problém není jednoduchý. Například: přijetí kultury NENÍ DOBROVOLNÝM AKTEM, protože je vštěpována homo sapiens když ještě není osobností, ale pouhým zárodkem osobnosti. To znamená, že člověk nenese (nebo alespoň ne nutně nese) odpovědnost za svou kulturu. Vzniká otázka o DOMINANCI kultur: Proč by jedna kultura mohla soudit ne člověka, ale JEHO KULTURU (například zlodějskou nebo kanibalistickou) podle standardů své kultury, řekněme evropské? Z hlediska kanibalů se bude ztráta takového množství chutného a výživného masa Evropany jistě zdát mírně řečeno, zvláštním, přírodě odporujícím výstřelkem. No, asi jako Evropanům se zdá podivným zákaz jíst vepřové židy a muslimy a krávy hinduisty. Evropan, který zabil krávu, může být potrestán, ROVNOPRÁVNĚ S OSTATNÍMI A ZCELA PODLE ZÁKONA.

Existuje tolik dalších věcí.

Například Sparta. Je to právo zabít, nebo alespoň vykastrovat nemocné děti, aby bylo chráněno zdraví druhu – to má co do činění s biologickým druhem homo sapiens – ne s „homo public“. To stejné se děje s jinými druhy živých bytostí, která člověk domestikoval. Ale vždyť proces transformace homo sapiens na „homo public“- to je forma domestikace.

A co eugenici? – Při domestikaci objevují mnoho a mnoho různých plemen v souladu s POTŘEBAMI VEŘEJNOSTI. Například vybírají podle větší nebo menší agresivity, vzrůstu, psychologických faktorů atd. … Řečeno bez obalu, jako by „železo“ počítačů muselo přijmout software, který je mu určen. A s kulturou to tak není? – Nebo také je?

Celkově se zdá nezbytné jasně rozlišit, kde je biologické a kde sociální, kde člověkem máme na mysli homo sapiens a kdy „homo public“. Zvláště když je řeč o otázkách rovnosti a bratrství. Musíme jasně rozlišovat mezi tím, kdy budeme porovnávat lidi jako biologické bytosti, to znamená, kdy mluvíme o „železe“, a kdy – o kulturách, tj. o „softwaru.“

Řekněme, že máte dva počítače v různých barvách a tvarech, a to i se stejným softwarem. Jak zásadní význam pro vás má jejich barva nebo tvar?

Na homo sapiens si to převeďte sami. Tady je to se softwarem – tedy kulturami poněkud hlubší a složitější.

Míchají se do toho osobní a společenské cíle, svoboda a ochrana jednotlivce a kvalita druhu a mnoho dalšího.

Převzato z ostrova Janiky