…
ČSN vydává stát. Konkrétně státní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (zkráceně ÚNMZ), který je organizační složkou státu spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. ÚNMZ má rozpočet zhruba 170 milionů korun ročně, tedy zhruba stejně, jako všechny další organizační složky státu (kromě ČOI) spadající pod MPO dohromady. Úřad má pouze jedno pracoviště na Praze 1.
Stát tedy požaduje po podnikatelích, aby se drželi norem, stát je zákonem zezávazní a stát tyto normy také vydává. Jenže na rozdíl od zákonů si za jejich přečtení musíte hezky zaplatit. Jedna norma v tištěné podobě stojí kolem 400,- Kč (několik jich je za míň, spousta z nich také za mnohem víc). Zaplatit musíte i za pouhé zobrazení normy na PC. Což je činnost, která stát nestojí v podsatě nic, protože normy má stejně uložené na serveru v datové podobě a pouze generuje PDF.
A teď to hlavní:
Cenová politika státu je v tomto směru dost zarážející. Za pouhý online přístup bez možnosti tisku chce stát 1000,- Kč za 6 měsíců. Za tisk se cena liší podle počtu stran, přičemž maximum je 1000 stran za 3500,- Kč / 6 měsíců. Takže pokud si člověk podnikající v oboru požární ochrany chce pořídit základní sadu norem pro své podnikání v tištěné podobě (protože se pohybuje hodně v terénu, kde je často potřeba mít normu po ruce), je to cca 3000 stran textu. Vytisknout si ale smíte pouze 1000 stran za půl roku, takže si zbytek musíte koupit od překupníků, což jsou soukromé firmy, kterým ÚNMZ poskytl licenci na prodej norem. Pokud tedy chcete řešit všechno legálně, vyjde vás to bratru na nějakých 12000,- Kč a více, protože průměrná cena normy je asi 4,- Kč za stránku. Dobré, že?
…
Celý článek, v němž se dozvíte, proč se za ČSN musí platit, najdete na blogu Machinegun.cz
Stanův komentář: Typický příklad toho, jak jsme až po uši v koncesního kapitalismu, jak elity s plnou hubou volného trhu a podpory podnikání cíleně vytvářejí korupční prostředí, v němž nelze podnikat, ale pouze parazitovat na dotacích, grantech, účelově poskytovaných podporách, poplatcích a mýtech, loupit na státních zakázkách a bezpracně se obohacovat na kopírovacím monopolu a dalších podobných nesmyslech.
Technické normy byly drahé i za normalizace. Jsou to velké počty témat a nikoli masové počty výtisků. Ale zpoplatnění internetových přístupů má jiný záměr- zamezit vzniku konkurence, zvednout náklady pro malé firmy, aby nebyly příliš daleko od krachu. Naopak zavedené firmy to utáhnou, na trhu se dlouho nic nemění. Tak směřuje celá společnost ke stagnaci.Proto nevidíme na trhu ani jednoduché průmyslové výrobky českého původu..
Je to bouře ve sklenici vody. Normy jsou zpoplatněny i jinde, např. DIN. Navíc dnes je velká část norem přejatá nebo harmonizovaná, pochybuji, že je tento proces pro UNMZ zdarma. Kdysi to byl opravdu problém, normy pro veřejnost byly dostupné jen ve studovnách norem u velkých vědeckých knihoven (zdarma) a tisky byly opravdu drahé. Zprovoznění počítačového přístupu za 2000 Kč na rok považuji za velmi rozumné. I ten nejprťavější živnostník, pokud nemá na takto esenciální věc 2 kKč ročně, měl by zvážit další pokračování svého podnikání. Příkladem je zmíněný „podnikatel“ v oboru požární ochrany. My, lidé co tvoříme hodnoty, je… Číst vice »
Ten přístup za 2000 Kč je opravdu lidovka a je tam úplně vše ze VŠECH oborů. To jak jsou data na UNMZ uspořádána je věc druhá (nahovno).
Jen tak mimochodem, normy jsou samozřejmě NEZÁVAZNÉ, krom případů vyjmenovaných v zákonech (zase tolik jich není, alespoň v mém oboru, ovšem neznám situaci v PO).
cnemo napsal Stane, Váš komentář je nesmyslný, což Vám nevyčítám, protože o podnikání toho mnoho nevíte. Je to příklad pravého opaku. Kdyby všechny věci pro podnikatele byly organizovány alespoň takto, bylo by dobře. Vy vůbec netušíte, jak náročné je pořízení některých zahraničních norem typu DIN, ASME, ANSI, BS. cnemo, zvětšete si ten obrázek na konci odkazovaného originálního textu. Je tam jasně a zřetelně vyjádřeno principiální stanovisko rozumně řízeného státu – občané, nebudete znova platit za nic, co už bylo jednou zaplaceno z vašich daní. Stejně tak autorům by se nemělo znova platit za něco, za co už jednou dostali zaplaceno… Číst vice »
Jsem bývalý pracovník státní zkušebny (autorizované osoby). Normy za minulého režimu byly levné, velmi levné. Opakuji ještě jednou velmi levné. Držím v ruce aktualizovanou normu ČSN 67 3093 : Stanovení propustnosti volného nátěrového filmu pro vodní páru. Norma má formát A5, 11 stran, datum schválení 1.2. 1989. Cena 3 Kčs, slovy tři koruny. Normy (i zahraniční, to nebyl žádný problém, pracovali jsme běžně hlavně s normami DIN, ASTM aj.) bylo možné si vypůjčit za malý poplatek, myslím 10 Kčs nebo nechat zkopírovat za obvyklou cenu za kopírování. Prodej a půjčování norem bylo na adrese FÚNM, oddělení informací, Václavské náměstí 10,… Číst vice »
Na normách mě zaráží kromě úmyslně a neobhajitelně přestřelené ceny taky počet morbidních pravopisných hrubek a překlepů, které tam bývají, ale i fakt, že některé ( ze závazných, nabízených a placených ) norem nejsou dodnes přeloženy do češtiny. Taky celý ten folklor kolem DIN je dnes naprosto trapný, protože v kontrastu s ISO nabourává sjednocující smysl norem. Nicméně to, co je opravdu největším zlem v tomhle odvětví jsou nepravdivé a zkorumpované certifikace systému kvality (ISO 9001), které se dnes skutečně a doslova prodávají s naprosto tržní „logikou“. Takže pak vzniká paradox, že certifikační společnost, která principy kvality bere vážně se… Číst vice »
Potvrzuji, že úroveň překladů norem je problém a zřejmě se podceňuje. Překladatel (kromě jazykových znalostí, řekl bych, že problémem je tady často čeština) by měl rozumět textu normy, což v praxi nebývá vždy splněno a výsledek je takový, jaký je.
Když jsem před lety hledal informace z oboru jisté výstavby, tak jsem se na netu dopracoval přímo až americkým „standardům“.
To co bylo u nás předmětem několika mnoho norem a o dnešním stavu podle „všeobecně vědeckého a certifikovaného pojetí EU“ raději nemluvit – tak to jsem tam našel volně přístupné na několika stránkách rozsahu A4. V každém státě USA trochu jinak – jiná provedení, jiné popžadavky , ale nikde žádné zbytečnosti a vždy jasně a srozumitelně, že se podle toho dalo hned dělat.
Efektivnost s EU nserovnatelná.
Stan napsal Je tam jasně a zřetelně vyjádřeno principiální stanovisko rozumně řízeného státu – občané, nebudete znova platit za nic, co už bylo jednou zaplaceno z vašich daní. Ale opak je pravdou. Platbou za normu se k občanovi dostává zpětně investice, kterou do norem (které potřebují podnikatelé, oni ne) investoval. Proč by měl řadový občan platit za normu na šrouby? Ať to platí ti, kteří je potřebují, tedy my podnikatelé. Osobně to považuji za spravedlivé a navíc částky této výše by neměly ohrozit ničí podnikání. Pokud ano, pak je lépe, aby se věnoval jiné, produktivnější činnosti. Srovnávat platbu podnikatelských subjektů… Číst vice »
Re cnemo – likvidační ty náklady pro nornmální firmu jistě nejsou. U specifických odborných profesí žinostníků to může znamenat docela zátěž. Pokud, jak je v kraji zvykem, se neobejde zákaz jejich kopírování a poskytování.
Mě ale zaujala ta Vámi zmíněná adresnost – takový obecný nejasný evergreen. Kde je ta hranice „obecně potřebné X soukromý zájem“ ? A kdo o té hranici rozhoduje a podle čeho tak rozhoduje ??
Ať je to celý rezort školství a školnného, nebo jen silnička někam do „Horní-Dolní“ kam pravděpodobně nikdy v životě nepojedu, a tedy nevím proč bych na ni měl svými daněmi platit.
makovicka.jan napsal Jsem bývalý pracovník státní zkušebny (autorizované osoby). Normy za minulého režimu byly levné, velmi levné. Opakuji ještě jednou velmi levné. Držím v ruce aktualizovanou normu ČSN 67 3093 : Stanovení propustnosti volného nátěrového filmu pro vodní páru. Norma má formát A5, 11 stran, datum schválení 1.2. 1989. Cena 3 Kčs, slovy tři koruny. Normy (i zahraniční, to nebyl žádný problém, pracovali jsme běžně hlavně s normami DIN, ASTM aj.) bylo možné si vypůjčit za malý poplatek, myslím 10 Kčs nebo nechat zkopírovat za obvyklou cenu za kopírování. Prodej a půjčování norem bylo na adrese FÚNM, oddělení informací, Václavské… Číst vice »
Gatta napsal Mě ale zaujala ta Vámi zmíněná adresnost – takový obecný nejasný evergreen. Kde je ta hranice „obecně potřebné X soukromý zájem“ ? A kdo o té hranici rozhoduje a podle čeho tak rozhoduje ?? Ať je to celý rezort školství a školnného, nebo jen silnička někam do „Horní-Dolní“ kam pravděpodobně nikdy v životě nepojedu, a tedy nevím proč bych na ni měl svými daněmi platit. Ale pojedete ke svému domu, po té zase ti z Horní-Dolní nikdy nepojedou. Takže to vezměte tak, že neplatíte tu konkrétní silnici ale silniční systém. Pro občana je systém norem k ničemu. A… Číst vice »
Dokonce si dovedu představit, že by byla obecná daň firem, z níž by podnikatelské subjekty tuto činnost platili. Naprosto stejně jako daň zvaná „mrzákovné“, což je poplatek za nepřijetí invalidů jiná daňová „zákoutí“. BTW tato daň je daleko bizarnější, než nějaké technické normy.
cnemo napsal: „Odpověď je prostá, rozhoduje státní moc a podle čeho, to neví nikdo:)“ – Na tomto se zcela jistě shodneme :-)
Jinak je to s tou adresností vždy takové subjektivní.
Navíc, i oborově potřebné české normy jsou věcně i formou dnes přepracovány do takových harmonizovaných evropských elaborátů, že je z toho i mezi lidmi z oboru nejen všeobecně nevolno, ale často i věcně nejasno. Jistě to sám znáte. A to vše pochopitelně taky za „naše daně“ a „naše platby“.